„Česká republika je v současnosti skutečným nemocným mužem Evropy. Nejpůsobivějším důkazem toho je, že česká ekonomika je jedinou z 27 ekonomik EU, která se stále plně nezotavila z propadu způsobeného koronavirovou krizí,“ citujete média ve svém komentáři na webu vasevec.cz. Co k tomu říci?
Povedla se stávka ČMKOS?Anketa
Druhá věc je samozřejmě činnosti vlády, která se vůbec nestará o rozvoj ekonomiky.
Můžete být konkrétní?
První věc, o co se začali starat, tak je útlumový balíček. Ten balíček opravdu způsobí útlum hospodářství. My bychom ale potřebovali nějaký balíček, který by také podnítil jednak veřejné investice, jednak soukromé investice.
Hloupé nastavení daňového systému dusí menší firmy, ale prospívá nadnárodním oligopolům a způsobuje zaostávání a snižování konkurenceschopnosti takřka veškeré výroby. Nevyplácí se investovat do nových technologií, včetně robotizace a automatizace výrob. „Vyplácí“ se odeslat do zahraničí stovky miliard na dividendách...
A vláda tomu jen přihlíží. Nedělá nic. A samozřejmě ani v té fiskální oblasti. To celé břemeno, které je v té rozpočtové oblasti, tak přenáší na obyvatele a na malé a střední firmy.
Fotogalerie: - Rychlá schůze
Také to, že nedělá nic s ČEZem, že by zestátnila ty soukromé investory, kteří tam jsou a drží 30 % akcií. No a samozřejmě, od toho se odvíjí, že oni mají krásné zisky, celkem nezaslouženě. A ČEZ vlastně sanuje státní rozpočet, jednak díky DPH, kterou odvádí, díky dani z příjmu, kterou odvádí, a také díky dividendě, kterou státu odvádí, protože 70 % z té vyplacené dividendy jde státu. Takže Fialova vláda nemá vůbec žádný zájem tento manévr se zestátněním provést, protože ví, že by ji to připravilo o příjmy.
Ty by jí ale mohly přitéct jiným směrem – kdyby snížila zatížení domácností, tedy ty ceny elektrické energie, které platí domácnosti, které platí firmy. Některé české firmy, ať už malé nebo velké, se dostávají pod existenční tlak, protože musí platit meziročně mnohem větší sumy za elektrickou energii, vlastně už v zálohách. Takže se to promítá okamžitě do jejich ekonomiky. Tím pádem nebudou mít třeba na navýšení mezd. A bude následovat sociální pnutí.
Protože lidé dobře vědí, že reálná mzda jim klesla za poslední dva roky o nějakých 20 až 25 %. A provládní ekonomové a vláda se diví, že už osmnáctý měsíc meziročně klesá spotřeba obyvatelstva, tedy nákupy, maloobchodní obrat... Protože lidé odkládají peníze na ještě horší časy, než jsou.
Ve svém komentáři na toto téma zmiňujete, že Slovensko, Rakousko, Maďarsko stále odebírají levný ruský plyn, stejně jako Ukrajina. „Ke všem proudí stejným potrubím, které vede i na naše území,“ píšete. Takže, jak si vysvětlujete, že naše vláda se k tomuto staví jinak než zmíněné státy?
Protože je neschopná. Jiné vysvětlení nemám. Ta její rádoby zásadovost – rovná se v tomto případě neschopnost. Vlády oněch zemí sledují nějaký svůj národní zájem. A myslím, že by to takto měla dělat i česká vláda. Koneckonců, až jednou třeba budeme odebírat plyn z jiného zdroje, no tak to bude s velkou pravděpodobností a z velké části také překoupený a dražší plyn ruský.
Psali jsme:
Už nějakou dobu mluvíte o tom, že by mělo dojít ke stávce, což se tedy teď podařilo. Překvapilo vás, že se k ní odbory nakonec opravdu rozhodly? (Rozhovor byl veden předtím, než se stávka uskutečnila.)
Tak, zatím je to omezené, není to generální stávka. Ale vládě se podařilo svojí politikou v podstatě rozlítit velmi vlivné skupiny zaměstnanců. Například mladé lékaře v nemocnicích. Ti se dostali do stavu, že musí vlastně, pokud si mají vydělat peníze – a teď je na ně tlak větší, mají třeba hypotéky, potřebují si prostě vydělávat peníze –, no tak musí mít více přesčasů. Tak ta jejich práce je téměř na úrovni nevolníků. Takže jako robotování, a to přece pro mladé vzdělané lidi, kteří taky chtějí žít, a chtějí se věnovat rodinám, prostě není.
Učitelé, to je možná trochu jiný případ. Něco vláda slíbila, tak by to měla splnit. Nebo by měla říct – na tohle nemáme. No ale ještě tedy se snažit, pokud jde o ten neučitelský personál ve školství, snižovat mzdy o dvě procenta, tak to už je vrchol stupidity. Protože ty chuděrky kuchařky, které tam mají nějakých 20 tisíc korun hrubého, které jsou v presu, aby zaplatily doma všechny energie a nájemné, tak kolik jim toho zbyde pro život? Tak jim ještě teď budou ubírat dvě procenta? To si neumím představit. Nebo jestli má představu vláda, že si žáci budou nosit svačiny do školy, chleba s máslem, jak to bylo před 60 lety, když já jsem chodil do školy...Ono to na víc nevypadá. Spíš tedy s nějakým margarínem, než s máslem. Máslo už je drahé.
A pak samozřejmě pracovníci průmyslu. Když přišli odboráři ve fabrikách vyjednávat, tak narazili. Protože majitelé nebo management je seznámil se stavem těch fabrik, kolik budou platit teď, po navýšení cen elektrické energie. V těch středně velkých fabrikách to budou miliony až desítky milionů, a v těch velkých fabrikách, třeba v ocelárnách, to budou stamiliony. Takže ten prostor pro to, aby se zvyšovala nominální mzda, tam není velký, pokud vůbec nějaký je. A samozřejmě to povede k poklesu reálné mzdy. Tři roky po sobě, aby zažívali lidé pokles reálné mzdy, no tak pryč s takovouto vládou. To skutečně nemá smysl.
Takže myslím, že začíná horká zima. Protože ta odvaha je nakažlivá a další lidé se budou chtít, když budou vidět, že někdo stávkuje, třeba připojit. A skutečně může dojít, byť to není v české politické tradici, nebo ve společenské tradici – tady spíš se jedná o to, že je nějaká defenestrace, nebo něco takového, ale že by byly nějaké nepokoje, na to moc nejsme. Ale to se může všechno stát, to se může všechno změnit.
Psali jsme:
Pondělní stávka byla naplánovaná na stejné datum, jako generální v roce 1989. Máte pocit, že ta atmosféra ve společnosti je hodně podobná, nebo se to nedá srovnávat?
Tak, lidé jsou zaražení. Když jsem se dostal na nějakou společenskou akci, tak se nechtěli bavit o politice. Jsou zaražení, bojí se vyjadřovat své názory. Na konci bývalého režimu vcelku bylo běžné, že už lidé, alespoň třeba někde v podnicích, své názory vyjadřovali, a to i před členy komunistické strany. Dnes, když vidí, že jsou někteří lidé za své názory dokonce odsuzováni, no tak do toho velkou odvahu málokdo má.
Vraťme se ještě k výročí 17. listopadu, které jsme si nedávno připomněli. Jak hodnotit těch 34 let po revoluci?
Myslím, že bohužel, ať chceme či nechceme, tak je musíme hodnotit prizmatem těch posledních dvou let, kdy klesá životní úroveň lidí, velmi razantně. Pokud jde o hospodářství, nedosáhli jsme ještě předcovidovou úroveň. Z toho plynou ty dopady do životní úrovně obyvatelstva. Ale to je vždycky to nejdůležitější.
Můžeme se bavit o tom, že lidé mají možnost cestovat. No, ale k tomu potřebuji také peníze. Když peníze nemají, můžou cestovat tak akorát, v lepším případě, na chatu, pokud ji mají. Nebo na výlet. A vzhledem k tomu, že se ceny v zoo nebo také na hradech a zámcích zvyšují, tak když vyjede celá rodina, má si dát cestou ještě oběd, tak je to opravdu už velmi náročné.
Takže ta vláda zavedla zemi opravdu do slepé uličky, a ještě to není bohužel konec.
A co říci k letošním oslavám, především k projevům politiků nejen na Národní třídě?
Abych vám řekl pravdu, já jsem to moc nesledoval, protože to nemá smysl. Co jsem sledoval, byl rozhovor bývalých prezidentů Zemana a Klause na Primě. To se mi líbilo. Vyjadřovali názory, které jsou mi blízké, které bych podepsal.
Ale to ostatní, to byly jen fráze. Někdy i hloupé fráze. A jak se ukazuje v průzkumech, tak ty oslavy vnímá jako něco, čeho se chce zúčastnit, velmi malá část společnosti. Prostě, lidé mají své starosti. Starají se sami o sebe, o své rodiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
Pedrinho
