V jaké atmosféře a v jakém stavu naše země spěje k letošnímu 28. říjnu? Dějí se v poslední době věci, které ji mohou ohrozit, nebo které naopak slibují posun směrem k lepšímu? V jakém stavu naše politika spěje do roku nejdůležitějších voleb?

V atmosféře frustrace a zmaru. Osobně jsem naprosto šokovaný postupem Hradu v případě Jiřího Bradyho. Myslím, že můžeme mít jakýkoliv názor na návštěvu dalajlámy, ale vyhrotit to tímto způsobem je naprosto neuvěřitelné a pošlapávající principy demokracie v naší zemi.

Někdy běh událostí určuje sled zdánlivých drobností. Jak vnímáte spor o ocenění pro Jiřího Bradyho, kdy jeho synovec Daniel Herman tvrdí, že Řád TGM strýci nebude udělen kvůli postoji synovce k dalajlámovi, přičemž prezident Zeman to odmítá? Jak jste ostatně vnímal návštěvu dalajlámy, která opět vzbudila vášně? Co říci ke sporu o to, zda se raději setkávat s dalajlámou, nebo raději dát přednost ekonomickým vztahům s Čínou?

Osobně jsem členem delegace Evropského parlamentu pro Čínu, a proto velmi reakce Číny chápu a znám. Nicméně my také Číně nediktujeme, s kým se může a nemůže setkávat. A pokud ministr kultury odpovědný za církve a náboženství se setká s jedním z duchovních vůdců této církve, nemůže a nesmí to být předmětem jakéhokoliv diplomatického sporu. Prostě je to běžná záležitost, která se děje všude v demokratickém světě. A takto jsme měli s Čínou otevřeně hovořit. Čína také reagovala dosti podrážděně na návštěvu dalajlámy v Evropském parlamentu, ale nyní to vypadá, že se vztahy opět vrací do původního stavu.