Požár v národním parku České Švýcarsko se hasičům už před týdnem podařilo lokalizovat, tedy dostat pod kontrolu. Nyní se snaží zmenšovat jeho plochu, která se počítá v desítkách i stovkách hektarů. Spekuluje se o příčině požáru. Pokud to nebyl lidský faktor, co přichází v úvahu?
Existuje oblíbený termín samovznícení, pod kterým si každý může představit něco jiného. Uvedu příklad – hromada uhlí nebo dřeva se horkem tak zahřeje, že začne hořet. Popravdě řečeno nic takového jsem já sám nikdy neviděl a neznám ani žádného z mých kolegů, odborníků, který by to zažil.
Dokážu si představit situaci, že v lese zůstane kousek skla z nějaké lahve a vysoká teplota způsobí, že se to sklo chová jako lupa, tedy pod ním začne ten podklad doutnat a hořet. A pak je ještě jedna alternativa, o které se v odborných kruzích diskutuje – a sice, že některé stromy mohou vylučovat silice, což jsou hořlavé látky nebo směsi látek, které jsou velmi těkavé i při nízkých teplotách. A zahřejí-li se na teplotu 70 stupňů Celsia (což se při pětatřicetistupňovém vedru může docela dobře stát), pak se automaticky aktivují a mohou být příčinou požáru.
Psali jsme:
Stále se hovoří o změně klimatu, o globálním oteplování. Je tato událost jen předzvěstí? Budeme se s požáry v našich zeměpisných šířkách setkávat častěji?
Bohužel je to pravděpodobné, nicméně tak rychlé to nebude. Když se podíváte na situaci v Americe (například v Kalifornii), tak tam ti lidé musí být připraveni se kvůli požárům třeba i pětkrát za rok evakuovat. Totéž začíná platit i v Řecku, které s požáry už tradičně bojuje - nedávno téměř zachvátily i hlavní město Atény. Proti tomu je požár v Českém Švýcarsku (aniž bych ho jakkoliv zlehčoval) pouze slabým odvarem. A samozřejmě s postupujícími léty a rostoucími teplotami musíme počítat s tím, že takovýchto událostí u nás bude přibývat. Nejohroženější jsou smrkové a ještě více borovicové lesy.
Fotogalerie: - Dvacet let od povodní
Pojďme k dalšímu tématu. Elektromobily se dle výsledků nejnovější studie nevyplatí. A to ani v Belgii, tedy v zemi, z níž pochází všechny restrikce stran elektromobility. Cena elektrické energie totiž už loni začala mohutně stoupat pod tlakem regulací EU, které zvýhodňují jedny zdroje na úkor druhých a uměle zdražují ty efektivnější. A i když ceny benzinu a nafty letos stouply na bezprecedentně vysokou úroveň, ceny elektřiny stouply ještě mnohonásobně více. Ku příkladu S Volvem XC40 byste museli jezdit 38,8 roku (!), abyste vyrovnali vyšší náklady na pořízení, s BMW 25,7 roku a nejlépe je na tom Fiat s 19 lety. To jsou skutečně tristní čísla.
Ano, to máte pravdu. V podstatě to jen potvrzuje to, co jsem už opakovaně říkal – tedy, že elektromobily jsou z dlouhodobého hlediska prostě jeden velký omyl. Já bych to nazval přesněji slepou cestou, protože jsou to velké stroje, které musíte krmit zcela čistou energií, neboť jinak samozřejmě pozbývají významu. Takže musíte mít zdroj té elektřiny a tu vám dlouhodobě a stabilně může dodat jedině ta jaderná elektrárna. Existují dvě cesty – buď kombinace jádra a alternativních zdrojů, nebo dovoz ze zahraničí, tedy dovoz té takzvaně čisté energie. Do dvou až tří let se ukáže naprostá nerentabilita elektromobilů a jasné limity tohoto projektu. Musíme nejméně 80 procent energie věnovat tomu, co se dlouhodobě osvědčilo. To znamená spalovací a zážehové motory. Musíme si uvědomit, že chudší společnost je už ze své podstaty společností konzervativní.
Psali jsme:
Je Česko v současné době soběstačné – pokud jde o elektrickou energii?
Česko vyváží jen o málo méně energie, než kolik spotřebuje. To znamená, že s přihlédnutím k očekávaným úsporným opatřením a všeobecnému šetření bychom se do té částky vešli – čili pokud bychom zastavili export, tak soběstační jsme!
Vy jste členem státní energetické komise. Co se tam vůbec za této kritické situace odehrává? Co se tam řeší?
Například právě toto, že ČR vyrábí poměrně levnou energii, jejíž část z různých objektivních kapacitních či transportních důvodů nemůžeme vyvézt. Ale za tuto lacinou elektřinu potom ve výsledku platíme evropské ceny. Ta cena energií u nás je přitom pouze částečně daná evropskými energetickými úřady, ale z nikoliv nepodstatné části je rovněž navýšená vinou nejrůznějších zákazů a nařízení, jež jsou domácího původu. Tyhle restrikce způsobují, že především cena elektřiny šplhá do astronomických výšek a naše legislativa to není schopna ohlídat.
Stále slyšíme, že vysoká cena energií má souvislost s konfliktem na Ukrajině, že je s ním úzce provázána. Je to skutečně tak?
Já si myslím, že to je spíše oblíbená mediální zkratka, protože cokoliv se dnes přihodí negativního, cokoliv zdraží, okamžitě slyšíme o válce na Ukrajině, která může za všechno. Jenomže ona pouze umocnila trend zvyšování cen energií, před kterým my jsme varovali už před nějakými pěti, šesti lety.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš Procházka
