Nechutná kampaň proti prezidentovi, zuří senátor Veleba. Vždyť tloukli lidem do hlavy, že už nemusí být mezi živými. Přímé souboje odhalily, že Drahoš je naprosto myšlenkově prázdný

09.02.2018 15:27

ROZHOVOR „Jako stěžejní pro zdravý vývoj naší společnosti vidím sestavení nové vlády a stabilizaci politické scény zejména v Poslanecké sněmovně a v Senátu,“ říká senátor Jan Veleba. Řekl, proč podle něj Miloš Zeman opět vyhrál prezidentské volby a sdělil svůj názor i ohledně Evropských hodnot a jejich nové výzvy. Vrátil se také k incidentu, který se odehrál večer v den výsledků prezidentských voleb, a promluvil o smrti novináře Karla Slezáka. „Jsem přesvědčen, že byl uštván médii, která to všechno využila proti znovuzvolenému prezidentovi a pilně zásobovala svět ‚doklady o voličích Miloše Zemana‘,“ říká senátor Jan Veleba.

Nechutná kampaň proti prezidentovi, zuří senátor Veleba. Vždyť tloukli lidem do hlavy, že už nemusí být mezi živými. Přímé souboje odhalily, že Drahoš je naprosto myšlenkově prázdný
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Veleba

Anketa

Bylo působení Zdeňka Bakaly ,,velmi pozitivní z hlediska České republiky", jak tvrdí jeho manželka Michaela?

2%
98%
hlasovalo: 11162 lidí

Prezidentské volby do poslední chvíle provázelo napětí. Ještě pár dní před druhým kolem vedl podle průzkumů o nějaké to procento Jiří Drahoš. Čím podle vás nakonec Miloš Zeman voliče získal? A naopak, proč Jiří Drahoš nakonec prohrál?

To napětí bylo umělé a nebylo důstojné prezidentské volbě. Řekl bych, že to byly volby ve znamení hesla „odpůrci Miloše Zemana spojte se“, tedy ne volby prezidenta republiky, ale volby proti stávajícímu prezidentu Miloši Zemanovi. Anebo také, jak sám Miloš Zeman glosoval svým způsobem obdobné podzimní volby do Poslanecké sněmovny, sundat vítěze z bedny, ze stupně vítězů. Chci varovat, tento způsob vrcholné politiky je velmi nebezpečný. Rozděluje společnost, potlačuje principy politické soutěže a probouzí vášně, které se mohou snadno zvrtnout.

Miloš Zeman voliče nezískal, on je měl. Pokud se týká Jiřího Drahoše, tak ten žádné na začátku neměl, málokdo ho znal. A i když ho dostali do médií a byl svými donátory a protizemanovskými médii glorifikován jako slušný člověk, tak to nezabralo. Proč? Protože nepřinesl žádnou myšlenku, žádný program a bylo až příliš zřejmé, že je svým způsobem loutkou, a navíc nepřesvědčivou.

Jak moc se podle vás na výsledcích voleb podílely volební duely na Primě a v České televizi? A zvládla podle vás média předvolební „humbuk“ se ctí? Co s odstupem říct na slova paní Drahošové, že jim Česká televize fandí, ale nesmí to dát najevo?

Volební duely, které sleduje v dobrém vysílacím čase až přes 2 miliony diváků, z nichž většina jsou voliči, kteří za pár dní na to rozhodli, jsou nezastupitelné a nenahraditelné. Pan Drahoš souhlasil jenom s dvěma předvolebními besedami, právě na Primě a v ČT, když na Nově a v TV Barrandov ponechal svoje křeslo prázdné. Dnes už všichni víme, proč. Dva přímé souboje tváří v tvář potvrdily vynikající státnickou a duševní kondici pana prezidenta a naopak odhalily myšlenkovou prázdnotu jeho protikandidáta.

Obojí ostře kontrastovalo se zlovolnou a podlou kampaní velké části médií proti Miloši Zemanovi, která šla hodně za hranu s cílem natlouct lidem do hlav, že prezident nebude schopen funkci hlavy státu vykonávat a že je otázka času, kdy snad nebude mezi živými. To hrála média za podpory mnoha politiků, dokonce i levicových, zkrátka bylo to nechutné, a právě tyto momenty přivedly lidi k volebním urnám.

Pokud se týká paní Drahošové, tak na ní bylo až příliš vidět, jak touží po roli první dámy a je dobře, že se takto projevila. No a Česká televize? To je na samostatný rozhovor, ale je jasné, že sílí nespokojenost koncesionářů a je čím dál zřejmější, že to takhle dál nepůjde. Jsem velmi zvědav na výroční zprávu ČT za rok 2017 a na reakci nové Poslanecké sněmovny.

Když jsme u médií, jak vy vidíte spor v Českém rozhlase, kdy je Janek Kroupa „popotahován“ před Radou ČRo a část tisku hovoří o „neonormalizaci“? Naopak, výrazná část veřejnosti má za to, že ČT i ČRo si zprivatizovala „kavárna“ a její redaktoři a přeje si s tím něco dělat. Tak tedy, co dělat se „státní“ televizí a rozhlasem?

Pokud máte na mysli popotahování za odhalení hospodaření Agrofertu na sedmnáct stech hektarech cizí půdy bez nájemního vztahu, tak jde skutečně o jakousi „neonormalizaci“, ovšem v opačném gardu, než jak byla Českým rozhlasem a médii podána. Ono totiž mnoho zemědělských podniků hospodaří na půdě, kde se v jednotlivých katastrech vyskytují hony, které nejsou identifikovány, respektive není dořešeno jejich vlastnictví. Pro tyto případy jsou stanovena pevná pravidla hospodaření včetně ekonomické evidence a dotační politiky. Postupně se plocha této řekněme bezprizorní půdy zmenšuje a v tomto případě platí úsloví „je vedle jak ta jedle“, tedy Janek Kroupa.

Souhlasím s názorem výrazné části veřejnosti, že ČT si zprivatizovala „kavárna“, přesněji „pražská kavárna“. V případě ČRo si to úplně tak nemyslím, ale kdoví, jak to bude dál. To není jenom zmiňovaný Janek Kroupa, ale po podzimních volbách jsem se na Radiožurnálu od analytika Petra Holuba dozvěděl, že prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman sehrál významnou roli ve prospěch jmenování nového ministra zemědělství Jiřího Milka. Skutečnost, že v čele Agrární komory je od března 2017 Zdeněk Jandejsek, by možná stála za povšimnutí i pro ČRo. No a co s tím? Novelizovat zákon, který by umožnil kontroly NKÚ, dále povinnost vyrovnaného rozpočtu, jiný způsob volení generálního ředitele...

O svém pohledu na výsledky prezidentských voleb se rozepsal na facebooku neúspěšný kandidát Michal Horáček. Tentokrát měl vzkaz k voličům Miloše Zemana i Jiřího Drahoše, jejich rozhodování přirovnal k nákupu v obchodě, kde jsou k mání dva nápoje: krabicové víno a destilovaná voda. „Máte tři možnosti: vybrat si ten alkoholický sajrajt, nebo destilku, anebo si nekoupit ani jedno. A přesně to se ve volbách stalo: třetina lidí si ‚koupila‘ MZ, třetina JD, třetina nic,“ poznamenal. Zeman tak vyhrál podle něj proto, že ve víně, i když je mizerné, je nějaká opojnost a příběh, ale argumentace, že konzumace destilované vody je zdravější, nefunguje. Na tomto příměru staví i apel: „Už žádnou destilovanou vodu, jinak prohrajeme zas.“ Použil i další přirovnání, že přesvědčit lidi, aby nevolili Zemana je stejné jako vysvětlovat kuřákům, že to škodí zdraví, a vyzval ke vzájemnému respektu. Popsal Horáček dobře situaci, a jak se vám tato slova poslouchají?

Nechci použít příliš expresívní výraz, ale nemohu si pomoct – takovéto výroky pokládám za blábol. On totiž pan Horáček ihned po vyhlášení výsledků prvního kola běžel za Drahošem, v jeho žargonu tedy za „destilovanou vodou“, a s patřičnou okázalostí mu vyjádřil podporu, nabídl k dispozici svoje billboardy, další materiální pomoc a vyzval své voliče, aby podpořili ve druhém kole právě Drahoše. Nemýlím-li se, tak podpořil Drahoše i svojí osobní účastí v televizních volebních duelech. Takříkajíc si koupil lístek do první řady, aby náhle prozřel, že vsadil na špatného koně. Nicméně u dostihových sázek platí přesná pravidla a respektování výsledků závodu, kde vyhraje ten nejrychlejší. V našem prezidentském volebním dostihu byl nejrychlejší a nejlepší Miloš Zeman, jehož výkon ve druhém kole hodnotili s respektem odborníci i mnozí jeho političtí soupeři. Je to tedy obráceně, Zeman přesvědčil výborným výkonem mnoho lidí, aby ho volili, a ne Horáčka a spol., aby ho nevolili. Miloš Zeman nabíral ve druhém kole i Horáčkovy voliče.

Mluví se o tom, že prezidentské volby a konkrétně i jejich výsledky rozdělily Českou republiku na dvě poloviny. Ale – průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. 54 procent lidí je totiž podle průzkumu s tím, že Zeman vyhrál spokojeno, a pouze 37 procent spokojeno není. Zeman byl přijatelný pro téměř 45 procent nevoličů, kdežto Drahoš ani ne pro deset procent. Ve světle těchto čísel, jak vážné to je s tím rozdělením národa napůl?

Už Winston Churchill se proslavil výrokem, který říká, že nejlepší statistika je taková, kterou si zfalšuji sám. Zvlášť letos při prezidentské volbě jsem žasl, co všechno kouzelníci s čísly pochybných průzkumů dovedou voličům předhodit na „volební stůl“ s nadějí, že je navedou, aby volili tak jak mají, respektive jak si přály pseudoelity a rozhodující část médií včetně prý veřejnoprávní ČT. Znovu se jim to nepodařilo, znovu je národ neposlechl.

Tato země ale není o číslech, o jednotě, tu jsme tu už jednou měli a nedopadlo to dobře. Je o tom, abychom si svoji zemi, svoji půdu, svůj jazyk a konečně svoji kulturu zachovali. Narodil jsem se na půdě, můj otec od sedmnácti let vedl hospodářství a tyto hodnoty mně vštípil. Podobně to vnímají lidé na venkově, byť třeba podvědomě, a jestliže pan prezident Miloš Zeman to vnímá a nahlas říká stejně, tak mu lidé rozumějí a mají ho rádi, a je lhostejné, jak to vnímají elitáři a kavárníci z Prahy. Není to tedy rozdělení národa, ale odtržení pseudoelit soustředěných tam, kde mohou do sytosti zobat, plnit si svá břicha a přes spřátelená média rozehrávat svoje hrátky. A kdo se jim postaví do cesty, tak ho smetou, přes média, a nezastaví se před ničím, uštvou každého.

Hovoří o tom analýzy a komentátoři přidávají své názory na to, proč volili prezidenta Zemana spíš lidé starší nebo z chudších regionů, Drahoše naopak lidé vzdělanější a mladší. Svůj náhled přidal i komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk, který se nedomnívá, že v sociodemografii je skutečné vysvětlení: „Možná je tak pravdě nejblíž publicistka Alexandra Alvarová, jež napsala, že nejhlubší dělicí linie vede mezi strachem z budoucnosti a nadějí. Zdroje strachu: stáří, nemoci, dluhy, technologie, propaganda, změny ve světě, nedůvěra v lidi. Zdroje naděje: víra, děti, vzdělání, zdraví, důvěra ve vlastní síly, v technologie, schopnost domluvit se cizím jazykem, ekonomická jistota, důvěra v lidi.“ Je to podle vás tak, že lidé, kteří volili Zemana, mají strach z budoucnosti a chybí jim naděje?

Ještě tomu chybí citace Mitrofanova z Práva, který dělí lidi na občany a obyvatele. Já diskuse tohoto typu odmítám a kdo je chce vést, tak tomu doporučuji přečíst si vývody pilně píšícího redaktora Práva pana Pehe. Tam začíná dělení na ty mladé, vzdělané, inteligentní a ty hloupé venkovany. Nesrovnávám, ale chci zde důrazně upozornit, že z takových myšlenek a idejí čerpal národní socialismus, následovaly Norimberské rasové zákony a skončilo to tragicky. Už jsem někde četl, že by třeba se to dalo udělat tak, že by ti hloupí venkované měli hlasovací právo i nadále, ale hodnota jejich hlasu by byla poloviční. Byla to nadsázka, ale vtipně vyjadřuje ovzduší v této zemi. Proto dost, a nechme to na voličích a občanech.

Olomoucká univerzita má v plánu vysílat do regionů dobrovolníky z řad studentů práv, medicíny nebo třeba sociologie, aby lidem pomohli řešit jejich existenční problémy nebo jim nabídli kvalitní informace, například o migraci nebo o Evropské unii a o tom, jaké má dopady na jejich životy. Píše o tom server iHNed.cz. Je to podle vás dobrý nápad, který třeba i napodobí další univerzity? A bude mít tato „terénní univerzita“ efekt, který si autoři záměru slibují, tedy „zakopávání příkopů ve společnosti“?

Neznám poměry na této univerzitě a neznám ani její umístění v žebříčku univerzit. Sám jsem svého času studoval sociologii na Masarykově univerzitě v Brně u profesora Možného. Uvádím to zde záměrně, protože o tom něco málo vím a mám dvě doporučení. Pokud má univerzita na tuto politickou činnost v terénu akreditaci, tak v pohodě, nechť to předvede. Pokud ne, tak bych doporučil Národnímu akreditačnímu úřadu k prověření. A druhé doporučení – ať už tuto revoluční akreditaci má či nemá, ať si studenti udělají akademickou brigádu a zajdou do venkovských hospod, teď už nenasmrádnou kouřem, a poslechnou si lidi. Ať zajdou do firem, ať se podívají na pracovní úřady. Vřele jim to doporučuji.

Evropské hodnoty po volbách avizovaly, že jejich boj nekončí, naopak začíná. Výsledek voleb respektují, ale nehodlají se smířit s tím, že „naše země bude tažena některými politiky na autoritářský Východ“. Vyzvaly lidi, aby se zapojovali, vyhledávali dezinformace a pomáhali jim. Co si o tom myslíte?

Když jsem minulý týden otevřel svůj senátní počítač a přečetl si jejich „Doporučení týdne“, kde toto píší, nevěřil jsem svým očím. Bleskla mně hlavou asociace agitačních skupin a „újezdních tajemníků“ z padesátých let. Nemám k tomu komentář, jenom bych se opakoval a dotázal, kdo je financuje.

Vrátíme-li se k volbě prezidenta, hned ten večer, kdy byly známy výsledky, se ve štábu Miloše Zemana strhla mela s tím, že tam napadli novináře. Vy jste, pokud vím, přímo na místě byl. Co se tam ve skutečnosti vlastně stalo? A co říkáte na tvrzení Milana Rokytky, že byl otráven?

Stalo se to, že pan Rokytka zkolaboval a jak jsem to viděl a později hovořil s lidmi, kteří ho ošetřovali, když už byla novinářská smečka pryč, tak asi hlavním důvodem nebyl alkohol. To se ostatně zjistí. To, co následovalo v sále, to mne šokovalo. Najednou kdosi volal „kamera, honem kamera“, blesky fotografů, provokace reportéra tuším z HN, který fotil z mobilu se slovy „mám zadání“ – tato slova byla i v první reportáži na serverech, v dalším čase už zmizela.

Pak se stalo to, co všichni víme, novinář Karel Slezák, 73letý pán, bývalý boxer situaci řešil tak, jak je zvykem mezi chlapy. V této situaci ne úplně správně, asi neměl použít to, co uměl, ale netušil, že se z něj stal lidský terč. Pro novináře a pro média, která brutálně celou dobu vystupovala proti kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Karel Slezák, tento slušný chlap, nevydržel tlak ze strany novinářů, že něco udělal špatně. Neudělal... Jen chránil kolegu a poté svou čest – byl 3 dny po události v TOP Hotelu vyloučen ze Syndikátu novinářů ČR, aniž by ho před vynesením verdiktu dne 30. ledna vyslechli.

Nepřijali ho, a tak šel do MF Dnes, že to je jinak a chtěl se veřejně bránit. To už nestihl a podlehl srdečnímu záchvatu. Jsem přesvědčen, že byl uštván médii, která to všechno využila proti znovuzvolenému prezidentovi a pilně zásobovala svět „doklady o voličích Miloše Zemana“. Dokonce rozehrávala pochybnosti o platnosti voleb, trestní oznámení atd. Pan Slezák si uvědomoval, k čemu byl využit, a byl skutečně uštván.

Co ale s tím, jak to vidíte dál?

Chci varovat před další eskalací napětí a cejchování lidí na dvě kategorie. Je to velmi nebezpečné a nic dobrého to nemůže přinést. Nemusíme milovat Miloše Zemana či Jiřího Drahoše, ale musíme respektovat výsledek svobodných voleb a vůli pěti a půl milionu voličů, kteří přišli k volebním urnám. Není to „zvůle lidu“, jen 2,8 milionu lidí, které udrželo Zemana na Hradě, pak vyrobili cejch a heslo, které teď letí republikou a světem. Kdo neví o čem je řeč, nechť se podívá na titulní stránku týdeníku EURO. Chtělo by se říct – jen tak dál a výsledek se dostaví.

Je třeba udělat úplně něco jiného, situaci zklidnit. Když jsem si včera poslechl pana prezidenta na TV Barrandov, tak jsem optimista a doporučuji všem. Záleží to ale především na nás, na naší toleranci si naslouchat a mluvit spolu. A v tom jsem, poučen letmou znalostí klíčových událostí našich dějin, optimista. Aneb lidé nejsou hloupí a na venkově, řečeno slovy klasika, jsou kořeny našeho národa, potažmo státu.

Další vývoj naší země není jenom o tom, kdo má být na Hradě, to už je snad za námi. Ale jako stěžejní pro zdravý vývoj naši společnosti vidím sestavení nové vlády a stabilizaci politické scény, zejména v Poslanecké sněmovně i v Senátu. To je hlavní cíl a úkol politiků v nadcházejícím období, jehož naplnění rozhodne o tom, jakým způsobem se zachovají občané v příštích volbách. Toto totiž ovlivňuje a řeší, nebo neřeší, potřeby a úroveň života našich občanů, nikoliv různé evropské hodnoty a různé vzletné ideje kavárenských elit.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zrušit poplatky za ČT a ČRo, seškrtat rozpočet na desetinu. A pak se dívejte, jak se aktivisté v boji o zbytek navzájem požerou. Petr Hampl očekává nechutnou, ale poučnou podívanou

19:37 Zrušit poplatky za ČT a ČRo, seškrtat rozpočet na desetinu. A pak se dívejte, jak se aktivisté v boji o zbytek navzájem požerou. Petr Hampl očekává nechutnou, ale poučnou podívanou

ROZHOVOR Zrušit televizní poplatky, přidělit rozpočet odpovídající desetině současného stavu a dívat…