Sudetoněmeckého sjezdu v Brně se účastnili i někteří aktivní němečtí politici, kteří stejně jako Bernd Posselt a jím vedený landsmanšaft odmítají Benešovy dekrety a s tím i poválečné uspořádání Evropy. Často jde o politiky AfD, se kterou česká SPD v jiných oblastech spolupracuje. Jak se k tomu postavit? Zeptali jsme se v pořadu Rozhovory PL europoslance SPD Ivana Davida. 

„Na straně všech politických stran v Německu jde o to získat na svou stranu co nejvíce voličů, takže objevují nebo nastolují nová témata. AfD neexistuje příliš dlouho a jsou v ní různé názorové proudy. Z mé zkušenosti musím říct, že také existují velké rozdíly mezi členy AfD z východu a ze západu. Po dvou větách poznáte, kdo je odkud. V této věci hraje specifickou roli Bavorsko, které se ujalo asi čtyř milionů vysídlenců z Československa a Polska. To je třetina obyvatel Bavorska, které je velmi konzervativní. Situaci tam dlouhodobě ovládá CSU, jako specifická bavorská strana. Chce-li někdo s CSU soutěžit o přízeň voličů, hledá témata, jak dostat lidi na svou stranu. Někteří funkcionáři AfD jsou potomky vysídlenců, o čemž svědčí i jejich jména, často zkomolená příjmení slovanského původu. Jednak je to rodinnou tradicí, ale také se tématu snaží politicky využít,” popisuje europoslanec za SPD.

Ivan David se o celé věci bavil na půdě své frakce Evropa suverénních národů v Evropském parlamentu s členy AfD. “Předestřel jsem jim, že pro nás je tahle záležitost problém, na což zarytě mlčeli. Následně mi pan předseda říkal, a mluvil za AfD, že nejsou někým, kdo by chtěl nějaký revanš a nechtějí návrat před rok 1945 a chápou to. Nikdy s tím nepolemizoval. Poslanec Bystroň mi pak říkal: je to složité, protože třetina voličů v Bavorsku jsou potomci vysídlenců, ale není to celostátní téma a nemáme v to v žádných materiálech, natož v programu,” uvádí doktor David.