Tento rozhovor vychází o půlnoci. Úvodní otázka tedy je - co obvykle děláte v tomto čase?

Vaším dlouholetým tématem je mimo jiné Tibet. Takže předpokládám, že patříte ke kritikům výroku ministra Zaorálka během jeho nedávné návštěvy Číny, kde prohlásil, že Česko uznává územní celistvost Číny včetně Tibetu?

Považuji to za největší selhání české diplomacie po roce 1989. Identita České republiky je podle mého názoru postavena na vnímání naší země jako principiálního ochránce lidských práv ve světě. Tenhle obraz vtiskl České republice Václav Havel. Takto jsme byli až do současnosti světovým společenstvím vnímáni. Když jste se zeptal ve světě lidí, jestli znají Českou republiku, převažující odpověď těch, kteří o ní věděli, byla: Václav Havel a propojení s lidskými právy. Jestli tedy bylo něco, čím jsme byli zajímaví, tak to byla skutečnost, že jsme zvolili jako prezidenta disidenta, který tohle zakomponoval do naší zahraniční politiky. Až do současnosti na nás byl v tomto spoleh. Byli jsme pro mnohé inspirací právě tím, že se nám podařilo „položit na záda” komunistický režim a přejít k demokracii. Toto jsem slyšel všude ve světě. A teď ministr zahraničí velmi pragmaticky cynickým způsobem nám tuto hodnotu vzal.