Co s členstvím v EU?Anketa
Připravujete se už na volby do Evropského parlamentu?
Plány samozřejmě máme. Svobodní mají pro všechny druhy voleb primárky a ty pro volby do Evropského parlamentu začaly v pondělí. Když jsem se díval, je přihlášeno tolik lidí, že kandidátka jistě bude plná a jistě budou tací, kteří se na ni nedostanou. Už jsme si jmenovali volebního manažera a na kampani pomalu pracujeme, volby jsou až na konci května.
Po podzimních volbách jste si dělali propočty, že při stejném počtu voličů a nízké účasti se do Evropského parlamentu dostanete... Dá se ale počítat se stejnou skladbou voličů?
Propočet je to velmi jednoduchý, voličů v předčasných volbách jsme měli asi 122 tisíc, účast ve volbách do Evropského parlamentu bývá poloviční nebo nižší a náš výsledek na podzim byl 2,46 %, tedy krát dva je to pět procent. Budeme samozřejmě cílit nad pět procent a věříme, že se tam dostaneme.
ParlamentníListy.cz o Straně svobodných občanů:
A jestli se dá počítat se stejnou skladbou voličů? Spíš si myslím, že bude hrát roli opačný efekt. Jsme relativně mladá strana, fungujeme pět let a někteří voliči v domácích volbách hlasují konzervativně, tedy upřednostňují spíše známější osobnosti a podobně. Ve volbách do Evropského parlamentu, jak se zatím zdá, si voliči říkají, že o tolik nejde a dávají šanci i jiným. Proto si myslím, že spíše další voliče získáme.
Proč by lidé neměli dát přednost třeba ODS, jejíž někteří poslanci v EP byli dost eurokritičtí?
Možná někteří poslanci ODS se snaží profilovat a jednomu poslanci ten postoj i věřím. A není to teď nový člen vedení ODS (europoslanec Jan Zahradil – pozn. red.). Myslím, že ve chvíli, kdy se člověk dostane do Bruselu, musí mít poměrně stabilní osobnost, aby se nenechal semlít tím prostředím a aby mu euroskepticismus opravdu vydržel. ODS se bude asi spíše profilovat v tom, abychom odkládali přijetí eura, ale nebude se profilovat vysloveně skepticky k EU.
Psali jsme:
Europarlament nemá zákonodárnou iniciativu, sami Svobodní říkají, že o všem rozhoduje komise a úředníci. Čemu byste se tedy v europarlamentu věnovali?
Ano, v europarlamentu toho v zásadě nelze dělat příliš mnoho. I když je to těžké, lze tam podávat pozměňovací návrhy. Druhou možností jsou vystoupení třeba formou faktických poznámek. Důležité ale je, že v Evropském parlamentu jsou i zástupci z jiných států a tuto půdu můžeme použít pro vyjednávání se zástupci z jiných stran ohledně případných výjimek a podobně.
ParlamentníListy.cz o Pirátské straně:
Jak víte, například Velká Británie chystá referendum o vystoupení z Evropské unie a Evropský parlament opět dává možnost, jak s těmi politiky hovořit a dohadovat s nimi co dělat v případě, že k takové události dojde.
Podle posledních průzkumů nespokojenost s EU v Čechách stoupá, přesto existuje dost lidí, kteří iluze o myšlence EU mají. Co při setkáních s lidmi říkáte třeba na argument, že díky EU je v Evropě skoro 70 let mír?
Evropská unie jako taková vznikla až v roce 1993, ale pravda, před tím tady byly jiné organizace. Myslím si ale, že to není o Evropské unii. Mír je záležitost vzájemné mezinárodní spolupráce a především volného obchodu. Mimochodem valná část z těch sedmdesáti let byla dobou studené války, tedy dobou, kdy „mír“ v Evropě na obou stranách udržovaly dva velké bloky, americký a sovětský. S Evropskou unií to nesouvisí.
Fotogalerie: - Koncert pro Svobodné
Předpokládám, že na novou vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL se asi netěšíte. Z čeho máte největší strach?
Současná vláda je v zásadě vládou lidí, kteří byli sdruženi ve straně, jež se ve sněmovních volbách neumístila, je to vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny. Jsme velmi rádi, že konečně snad přijde vláda, která vzešla z řádných voleb.
Vláda, jak se zdá, bude roztříštěná, protože ČSSD má vnitřní problémy a ANO není příliš vyprofilovaná strana. My se obáváme, že spolu s nastupující vládou těchto stran může dojít k dalšímu znechucení občanů z politiky. Další obava plyne ze služebního zákona, který může zabetonovat funkci státu do dlouhodobě nefunkčního stavu.
Psali jsme:
Z vaší předchozí věty plyne, že máte vůči služebnímu zákonu významné výhrady. Můžete to rozvést?
My nejsme proti profesionalizaci státní správy, ale vadí nám některé konkrétní aspekty. Za prvé mi vadí, že státní správa nemá žádnou návaznost na vládu. Ve chvíli, kdy státní správa nebude fungovat pořádně, bude si vláda moci umýt ruce a říct, že za to mohou úředníci. Podle mne by vláda měla mít možnost odvolat a jmenovat generálního ředitele státní správy.
Druhá zásadní připomínka k těmto novelám se týká stálosti zaměstnanců. Oba návrhy i původní služební zákon počítají s tím, že pokud není zaměstnanec kárně trestán a řádně vykonává svoji práci, stále zůstává státním zaměstnancem. Ale pokud jsou k dispozici další, kteří se zlepšují, učí se cizí jazyky a podobně, na to místo se nedostanou. Ve státní správě by mělo docházet k opakovaným konkurzům na daná místa, aby zaměstnanci byli alespoň pod nějakým tlakem.
Pak je tam ještě jedna nemilá věc. Tím, že státní zaměstnanci budou nejspíš dlouhou dobu uzavřeni na ministerstvech, tak ti, kteří mají rozhodovací pravomoci, se mohou časem navázat na osobní zájmy dalších lidí. Státní správa si tak na sebe může napojit třeba nějaké dodavatele a podobně. Představitelé by své umístění měli střídat.
Před předčasnými volbami mnozí vaši členové snad nejvíce varovali před Andrejem Babišem, který nakonec obrovsky uspěl. V čem máte vy osobně s Andrejem Babišem v politice problém?
Já nemám problém s žádnou konkrétní osobou. Problém vnímám v tom, že Andrej Babiš byl představitelem velkého podniku, který čerpá neuvěřitelně velké dotace ze společné zemědělské politiky EU. Ve chvíli, kdy by o takové věci rozhodoval, dostával by se do střetu zájmů.
Základ našeho sporu s Andrejem Babišem se týká biopaliv. Jak víte, EU nařizuje do roku 2020 minimální obsahy biopaliv v benzinu a naftě. Česká republika tyto podíly stanovila sama mnohem dříve a ještě je navýšila a my proti tomu vystupujeme. Andrej Babiš jako největší zemědělec v České republice je v této věci také ve střetu zájmů.
Někteří kritici Svobodných vás občas nálepkují jako asociální stranu. Jak byste řešili těžké sociální problémy, třeba s chudými matkami samoživitelkami, dlouhodobě nezaměstnanými?
Obecně platí, že člověk si nejlépe umí pomoci sám a nejefektivněji mu umí pomoci lidé z jeho okolí. Pokud jde o sociální záležitosti, my hlavně chceme lidem uvolnit ruce. V dnešní době, když si chcete vydělat třeba příležitostně, nebo získat od někoho nějakou podporu, je s tím strašné množství trápení. I když jdete třeba na částečný úvazek, jsou nutné povinné prohlídky, registrace u všelijakých úřadů a člověk, aby v kapse nosil pracovní smlouvu, kdyby přišla kontrola z úřadu práce. Je tu strašné množství administrativy.
Ve chvíli, kdy bude nezaměstnaný soused a bude potřebovat práci, nedělá mi problém dát mu pár stovek za to, že mi poseká zahradu a oba budeme spokojeni. Dnes se ale toto nestane, protože administrativa nás od toho odradí. Uvolněme si ruce a nechme lidi, ať si pomůžou sami a sobě navzájem.
Psali jsme:
Pokud se na to podíváme obecně, do jaké míry má podle vás stát pomáhat lidem?
Berme to tak, že v současné době se nacházíme v konkrétní situaci a na tu situaci jsou lidé zvyklí. Pokud stárnou a platili důchodové pojištění, jsou zvyklí, že dostanou od státu důchod. Pokud jsou s malým dítětem doma, také nezůstanou úplně bez prostředků… Nějakým způsobem s tím počítají. Podle mého názoru bychom měli postupně snižovat státní výdaje, především na dotace a průmyslové přerozdělování, a následně snižovat daně. Podaří-li se snížit daně a ulevit lidem napříč společností od výdajů na daně, v tu chvíli můžeme zmenšovat i podíly přerozdělování. Nejprve ušetřit, snížit daně a pak upravovat státní sociální politiku, aby lidé přišli na to, že sobě navzájem umí pomoci daleko lépe a efektivněji.
Vaše strana původně vznikla kvůli odklonu ODS od původních idejí, máte ve svých řadách mnoho exčlenů ODS. Jak se na občanské demokraty díváte po jejich víkendovém kongresu a zvolení nového vedení?
Hlavní problém ODS je podle mě vůbec sestavení té strany, v tom, že mají delegátský systém, členové strany mají různý hlas podle toho, jestli je obyčejným členem nebo se dostane až na kongres. Souvisí s tím „velrybaření“ a podobné záležitosti. Pokud si ODS uklidí zevnitř, změní svá vnitřní pravidla, nejspíš od ní odejdou politici, kteří tam nejsou kvůli politice, a bude mít možnost se odrazit ode dna. Dokud ale nezreviduje způsob svého fungování, obávám se, že to bude ústit pořád ve stejné výsledky.
ParlamentníListy.cz o Straně zelených:
Za pár dní uplyne rok od druhého kola prezidentské volby. Tehdy váš předseda Petr Mach přes všechny výhrady veřejně podpořil Miloše Zemana. Měl jste stejný názor?
Neřekl bych, že ho veřejně podpořil. Veřejně, ale se smutkem v hlase řekl, že ho bude volit. Právě toto podle mě stojí za vítězstvím Miloše Zemana, tedy že ho volilo mnoho lidí, kteří si ještě trošku více nepřáli za prezidenta Karla Schwarzenberga.
Jak téměř po roce hodnotíte působení prezidenta Zemana?
Jeho dosavadní působení mě nepřekvapuje. Náš tehdejší prezidentský kandidát Ladislav Jakl řekl, že přirozeným důsledkem přímé prezidentské volby v našem systému bude to, že prezident začne důrazněji vykonávat své pravomoci a nebude se ohlížet na Parlament ani na vládu. Miloš Zeman právě toto dělá a chová se tak, že ústavní zvyklosti z doby předchozích prezidentů již neplatí. V jistém smyslu v tom má pravdu, protože tehdy byla jiná situace kvůli tomu, že byl prezident volen Parlamentem.
Ing. Karel Zvára, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
