Kdo je pro vás pomyslným českým Politikem roku 2014?Anketa
Co říkáte současné ekonomické situaci u nás? Zvyšuje se výběr daní, v mnoha regionech klesá nezaměstnanost. Že by Andrej Babiš skóroval?
Kauzalita je naprosto jasná: Rychlejší růst ekonomiky rovná se nižší míra nezaměstnanosti rovná se vyšší výběr daní. S osobou ministra financí, s osobou jakéhokoliv jiného ministra, s osobou premiéra či snad dokonce prezidenta a tak dál a dál, to nemá nic společného. Kdybychom skutečně nedali jinak a chtěli hledat, „kdo za to může“, pak by se dalo ukázat leda tak na Německo a jeho hospodářský růst. Poslední čísla z Německa sice už zase ukazují varovné náznaky a Německo se už zase pohybuje na hraně recese, nicméně pořád je z dlouhodobé perspektivy stav Německa lepší než stav drtivé většiny zemí eurozóny. A Německo za to může děkovat politice Angely Merkelové, která nekompromisně trvá na stabilitě německých veřejných financí. Konkrétně Německo snižuje svůj veřejný dluh. Tím pádem jeho ekonomika má zdravé základy. A tedy je schopno jako lokomotiva táhnout i další země, jmenovitě Česko a Slovensko. Až přijde do Německa krize, zhorší se opět situace i u nás. A až se Německo znovu dostane do růstu, opět se to pozitivně projeví i u nás. Snadná matematika. Až na to, že vláda vždy bude v pokušení chlubit se cizím peřím.
Jak je to s platební morálkou v této zemi? Stále mezi podnikateli tak říkajíc?
I tady hraje obrovskou roli fáze hospodářského cyklu. Ekonomika se opatrně nadechla. Sice už zase zpomaluje, ale to krátké nadechnutí stačilo, aby podnikatelé začali víc investovat do rozvoje podnikání, víc vytvářet dlouhodobější pracovní místa, a aby se také zlepšila jejich platební morálka, protože tolik nehrozí druhotná platební neschopnost.
Co říkáte na podnikatelské mise prezidenta Zemana? Jak s sebou bere řadu podnikatelů...
Fakt, že s sebou prezident bere domácí podnikatele, ještě sám o sobě není nijak podivný. Je dobré každou možnost využít k rozšíření našich domácích aktivit na další, nové trhy. Potud vše v pořádku. Zarážející je ale kontext. Pokud si někdo myslí, že se budeme kupříkladu Číně podbízet tím, že budeme rétoricky šlapat po lidských právech a že tím potom získáme v Číně víc zakázek, šeredně se mýlí. Zaprvé je to nemorální. Zadruhé je to naivní a nefunguje to. Číňané budou dovážet ze zemí, ze kterých to pro ně bude nejlevnější, budou nejvíc vyvážet do zemí, kde nejvíc prodají, a k sobě na území pustí firmy, které jim budou doma nejvíc sypat. Zkrátka klíčem k jejich rozhodování budou vždy peníze, alternativně ještě nějaké geopolitické strategické záměry. Ale nikoliv sympatie, které bychom si snad hypoteticky získali tím, že pošlapeme naše kulturní principy.
Psali jsme:
Neměla by k těmto misím zaujmout pozitivní stanovisko třeba Hospodářská komora nebo Ministerstvo obchodu a průmyslu?
To je otázka spíš pro diplomata… Z pohledu ekonomického je úplně jedno, zda Komora či nějaké ministerstvo sepíše nějaký papír s nějakým prohlášením o svém názoru – tím žádný náš podnik víc nevyveze a víc pracovních míst nevytvoří.
Vidíte přínos z těchto cest spíše v dlouhodobějším vývoji, nebo již třeba, dejme tomu, za rok?
Význam těchto cest vidím spíš z pohledu zahraniční politiky, příliš ne z pohledu ekonomického.
Je dobré se tedy orientovat nejen na EU či země BRIC?
Bojím se, že tato otázka podsouvá určité ekonomické inženýrství. Ekonomika nejlépe funguje, když se věci nechají plynout. Když podniky mají svobodu a samy se mohou rozhodnut, zda jim osobně nejvíc nese vývoz do EU, nebo naopak vývoz do zemí BRIC. Řekněme, že z pohledu makroekonomického se zdá být na první pohled „bezpečnější“, jsou-li aktivity rozloženy do více oblastí. Jenomže na to zase lze namítnout, že země BRIC, byť nyní mnohem rychleji rostoucí než EU, jsou také mnohem riskantnější. Zkrátka jsem přesvědčená, že by nemělo být úkolem žádného ministerstva řešit, kam by se ekonomika „měla“ orientovat. Úkolem vlády by mělo být vytvořit institucionální podmínky typu transparentní zdanění, přehledná legislativa, odbourání cel a podobně, aby se v tomto rámci podniky mohly rozhodnout samy, s jakou oblastí chtějí spolupracovat.
Sníží se dále obchod s Ruskem, kde řada našich podniků, mimo jiné i pivovary, mají značné aktivity?
Jistě. Ale ani ne tak moc kvůli sankcím, i když to také, jako spíš proto, že Rusko patrně směřuje k velkým problémům. Cena ropy klesá a Rusko je na ropě závislé. Rubl slábne, což časem může vyústit do inflace, kombinace inflace plus hospodářské zpomalení značně podkope spotřebitelskou poptávku v Rusku. Výsledkem bude problém pro domácí vývozce do Ruska. Statistika ukazuje, že dokonce už před sankcemi zahraniční obchod s Ruskem klesal.
Nepoškodí zvláště západ Čech, tedy Karlovarsko, případně Mariánskolázeňsko, ale i další destinace úbytek hostů z Ruska a zemí bývalého SNS?
Úbytek hostů z Ruska celkem jistě zaznamenáme. Ostatně už ho zaznamenáváme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
