Premiér Babiš se pochlubil průzkumem CVVM, podle kterého většina Čechů hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou. Ekonomickou situaci v ČR pak hodnotí příznivě 45 % lidí. 16 % pak situaci hodnotí jako špatnou, či dokonce velmi špatnou. Opravdu Andrej Babiš tak dobře zvládá ekonomickou politiku, nebo jde jen o souhru příznivých náhod a občany, kteří jsou zatím spokojení, čeká kruté vystřízlivění?
Hlavním důvodem prosperity naší země je příznivá situace za naší hranicí. Jsme otevřená ekonomika provázaná se zeměmi EU – pokud by ty neprosperovaly, k růstu se nedostaneme.
Samozřejmě, příležitost plynoucí z dobré situace za hranicemi můžeme, ale nemusíme využít. To záleží na naší konkurenceschopnosti. Ta ale byla a je poměrně dobrá. Ale velký příspěvek této vlády na tomto stavu nevidím, je to spíše dlouhodobá situace, která ale bohužel souvisí s poměrně nízkými mzdami u nás. Vystřízlivění ale může přijít, protože vláda velmi ochotně rozdělila „růstovou dividendu“, tedy peníze, které růst poslal do rozpočtu. A rozdělila mnohem více, než na co zdroje jsou. Proto už teď, když stále ještě naše ekonomika a ekonomika Unie celkem „jede“, rychle rostou problémy v rozpočtu.
Mohou být Češi opravdu se současnou životní úrovní spokojeni?
Myslím, že změna za posledních pár let je citelná. Jsem rád, že hlavně se týká i lidí s průměrnými či nižšími příjmy. Spokojeni být trochu můžeme, ale ne uspokojeni. Navíc, díky politice vlády nás čeká možná trochu boj za udržení tohoto stavu. Což je nemilé a zbytečné.
Medián mezd v prvním čtvrtletí roku 2019 vzrostl na 27 582 korun. Platy rostou rychle i navzdory pesimističtější prognóze ČNB. Předpokládáte, že tempo růstu platů bude do budoucna již spíše zpomalovat?
Mzdy bývají zpomalené za ekonomickým cyklem. A dokud bude na trhu práce málo „volných lidí“, růst mezd se nezastaví, i když věřím, že budou růst pomaleji.
Co bude dál, ale bude záviset dominantně na faktorech mimo naši kontrolu: vývoji ekonomik EU a rizicích spojených s ekonomickou politikou prezidenta Trumpa. Z vnitřních pak půjde o to, zda vláda zvládne manévr opravy svých rozpočtových chyb.
Státní rozpočet byl v květnu schodkový o 51 miliard. Vláda navíc využila 18 miliard ze starého privatizačního fondu, vše v době, kdy se ekonomice velmi daří. Je toto chování rozpočtově zodpovědné?
Již jsem zmiňoval, že vláda rozdala peníze, které neměla. Problém se dostavil ještě dříve než patrné zpomalení ekonomiky a reakce vlády se mi zdá spíše než kompetentní, tak trochu hysterická, jako by nevěděla, že tímto směrem rozpočet svými činy nasměrovala.
Označit tu politiku za jinou než špatnou fakt asi nejde.
Fotogalerie: - Pátek a EET
Ministryně financí Alena Schillerová navýšila spotřební daně u tabáku, alkoholu a hazardu. Češi prý díky lepší životní úrovni konzumují více lihovin a také častěji kouří. S návrhem souhlasí také opoziční ODS, jedním dechem ale dodává, že jde o příznak toho, že vládě docházejí peníze. Je namístě brát občanům více z kapes?
Problém, který vláda vytvořila, se musí řešit. A to na straně jak výdajů (tam by to mělo být zejména, a to zejména u provozních výdajů, a nikoliv položek, jakou jsou sociální služby) tak, pokud nebude zbytí, na straně příjmů.
Osobně mám za to, že zvyšování „daní z hříchu“ (daně z alkoholu, cigaret a hazardu), pokud jsou provedeny tak, že nedojde ke zhoršení výběru daně, jsou jednou z mála docela dobrých cest na této straně.
Ale opět dodávám, je obrovská chyba, že se do této situace vláda svými vlastními chybami dostala.
Součástí balíčku je i návrh resortu financí – nová 15% daň na sázkové výhry nad 100 tisíc korun. Její problém spočívá v tom, že se daní nikoli čistá výhra, ale celý objem peněz. Pokud tak sázející vsadí 100 tisíc na událost s kurzem 1,1, vyhraje sice v případě trefy 10 tisíc, obratem ale musí zaplatit 15 % ze 110 tisíc, tedy 16,5 tisíce korun a na celé transakci prodělá. To samozřejmě nedává žádný smysl. Jak je možné, že tak nedomyšlená věc projde schvalovacím řízením?
O tomto nic netuším, pokud to tak je, tak to je bizarní a ukazuje to kompetenci předkladatelů a kvalitu návrhů.
Rozšiřuje se propast mezi důchody mužů a žen. Zatímco průměrný důchodce muž si přijde na 14 627 Kč, průměrná důchodkyně dostává jen 12 143 Kč. Ženy oproti tomu důchody pobírají v průměru déle než muži. Jde tedy o problém, kterým by se vláda měla zabývat?
Problém nerovného postavení mužů a žen, jehož je toto projevem, je velký problém, kterému se u nás nevěnuje příliš pozornosti. Je obrovskou chybou, že politiky, které s tím něco mohou dělat (počínaje dělenými úvazky a lepšími službami pro rodiny s malými dětmi) jsou v praxi toliko na papíře.
Dopad na penze je jen jedním z mnoha.
Mimochodem… to, že naše společnost není s to využít potenciálu žen (neb jsou na trhu práce znevýhodněny), je špatné nejen společensky, ale i ekonomiky. Neboť nevyužíváme potenciál, který máme.
Líbilo by se vám paušální zvýšení důchodu za každé vychované dítě o pevnou částku?
Zmiňoval jsem, že to je jen jeden projev mnohem většího problému. Jistě, v penzijním systému se dají nějaké „quick fixes“ (rychlé opravy) udělat, ale řešit, myslím, musíme celý problém.
Psali jsme:
autor: Marek Korejs
