Podle vicepremiéra Jana Hamáčka je debata o daňovém balíčku také debatou o budoucnosti České republiky. „Německé služby můžete mít jen za německé daně, rumunské služby můžete mít za rumunské daně a z mého pohledu to je právě to, o čem se vede ten spor,“ uvedl. Co navrhl premiér, je podle něj cesta, jak oslabit stát, a je paradoxní, že to odsouhlasila pravice. Pane doktore, jak to vidíte vy?
Obávám se, že vicepremiér Hamáček má naprostou pravdu. Stát může plnit určité funkce, pokud na to má peníze. Pokud předložíme rozpočet a daňové úpravy takové, které vytvoří obrovskou díru ve státním rozpočtu a veřejných financích obecně, některé funkce státu si z daní nebudeme moci dovolit. Je potřeba zahájit celospolečenskou debatu na téma daně. Třicet let se tomu vyhýbáme. Třicet let posloucháme, jak je dobré mít nízké daně. ODS to hlásá v první řadě a Andrej Babiš se tomu nebrání.
Když se podíváme po světě, zjistíme, že rovná daň je jen v zemích na východ od Slovenska. Rumuni mají desetiprocentní rovnou daň, Srbové desetiprocentní, Rusové třináctiprocentní. Ty nejvyspělejší země světa včetně těch nejvíce kapitalistických mají daně progresivní. Když se podíváme do Británie, která byla vždy vzorem pro ODS, vidíme, že mají sazbu dvacetiprocentní, čtyřicetiprocentní a pětačtyřicetiprocentní. V Německu to samé, nejvyšší sazby čtyřicet dva nebo pětačtyřicet procent. Podobné je to v Americe nebo v Austrálii. Schválně zmiňuji země, kde vládne konzervativní pravice. V Americe je šest pásem. Naše sousední země Rakousko, ze které si bereme příklad, kde rovněž vládne konzervativní premiér, má sedm sazeb a jdou od nuly. Když má člověk příjem nižší, než 11 tisíc eur za rok, je to nula, od 11 do 18 tisíc je to dvacet procent, od 18 tisíc do 31 tisíc je to pětatřicet procent, od 31 tisíc do 60 tisíc čtyřicet dva procent, od 60 do 90 tisíc je to 48 procent, pod milion padesát procent a když má někdo příjem nad milion eur je to padesát pět procent. Pak může mít Rakousko kvalitní veřejné služby. Nejen policii, armádu, ale když jedeme do Rakouska, vidíme to… Úplně jiný svět. Kvalitní silnice, města upravená, přejedete hranici a začínají perfektní dálnice. Rakousko má kvalitní sociální, důchodový, zdravotní systém, platy jsou třikrát větší než u nás. A my…
Když se podíváte na pana Fialu z ODS, neustále kolem dokola mele to, jaké to bude dobré, že budeme mít nízké daně, že člověk nejlépe ví, jak si poradit s daněmi. ODS by chtěla nejlépe patnáct procent pro všechny. Jak v Rumunsku nebo v Rusku. S tímto přístupem nikdy nemůžeme mít tak kvalitní stát a služby jako mají v Rakousku.
Je na čase o tom vést debatu. A ta se nevede. Je v zájmu ODS i Andreje Babiše a konec konců i dalších oligarchů, aby se tu neplatilo padesát nebo pětapadesát procent, protože by na tom tratili. Nepřipustí, aby byl jiný systém. Kontrolují masová média a obávám se, že o tom nepřipustí ani debatu. Obávám se, že jak rozpočet na příští rok, tak hlavně daňový balíček vytvoří obrovskou díru ve státním rozpočtu. V příštích letech, to bude rozvrat veřejných financí. Po nás potopa. Bohužel debata měla být vedena dávno, ne začátkem prosince, když nemáme rozpočet na příští rok. Ani nevíme, jaké budeme mít od ledna daně. Je to špatně. Doplatí na to ti lidé, kteří nemají to štěstí, aby měli perfektní zdraví, nemohou si tolik vydělat a potřebují služby, které poskytuje každý civilizovaný stát.
Fotogalerie: - Národní 2020
Čili obáváte se toho, že nebudou peníze na sociální věci…
Přesně tak. Rozpočet a tzv. daňový balíček budou muset v nějaké formě schválit, ale vytvoří obrovskou díru v rozpočtu. Do voleb to nikdo nebude řešit. Po volbách strany, které budou víc vpravo, řeknou, že si žijeme nad poměry, je potřeba si utáhnout opasky, že je stát přebujelý, že je potřeba snížit výdaje na sociální, zdravotní, kulturní, školské služby. Příští tři nebo čtyři roky nás nic dobrého nečeká.
Andrej Babiš tvrdí, že to naše veřejné finance ustojí. Sám jako ministr financí prý snížil státní dluh o 60 mld. a snížil i dluh vůči HDP. A jsme vlastně nejlepší v Evropě. Prý budeme nejlepší stále. „Máme prostor a možnost, abychom se zadlužili. Zkrátka přišel covid a musíme podpořit všechny.“ Konec citace. Co si o tom myslíte?
Je potřeba vidět dvě roviny. Jedna jsou ekonomické následky koronaviru. Nikdo nezpochybňuje, že stát v době, kdy byly zavřené podniky, restaurace, služby, musel vypomoci jak zaměstnancům, tak i majitelům. To je jedna věc. Krátkodobě se deficity státních rozpočtů a veřejných financí vytváří ve všech zemích, vidíme to i ve fiskálně velmi zodpovědné zemi, jako je sousední Německo. Druhá věc je daňový balíček. Rušíme superhrubou mzdu. Já jsem s tím nikdy nesouhlasil. Je dobré si ale připomenout její historii, a to, že ji zavedla ODS s TOP 09 před deseti lety a nyní ji s velkou slávou ruší. Ať to zruší, nikdy jsem pro to nebyl, ale tu finanční díru musí nějak zaplnit. Když zruším jedny daně, na druhé straně musím zvýšit jiné a hledat úspory tam, kde to jde, kde to neohrožuje základní funkce státu včetně zdravotních a sociálních. Ale tato debata se nevede. Neustále se lidem předkládá, jak na tom budou dobře, že každý bude mít na výplatu více o sedm procent. Nikdo si ale neklade otázku, z čeho se bude financovat zdravotnictví, školství, oprava silnic, chod měst, krajů, kulturních zařízení, služeb, které stát, obce, kraje, města poskytují. To je špatné.
Andrej Babiš má pravdu v tom, že nejen díky němu, ale i české povaze jsme se nikdy nezadlužili jako Itálie nebo Řecko. Máme podobnou mentalitu, jako mají sousední Němci nebo Rakušané a zadlužení je v porovnání se zeměmi jižní Evropy nízké. Ale to neznamená, že si nezodpovědně máme vytvořit díru v rozpočtu, abychom byli během tří, čtyř let na tom jako Řecko. Máme navíc nevýhodu v tom, že nemáme euro. Pokud se zadlužíme, sníží se rating a koruna bude oslabovat. Koneckonců to vidíme i nyní, že za všechny služby a zboží, které nakupujeme venku, platíme víc a roste inflace. Mimochodem v Německu mají minusovou inflaci, my máme tři procenta, a tím se opět nůžky mezi státy rozevírají. O tom by se měla vést poctivá diskuse a ne jen říkat, že všichni na tom budou lépe a dostanou o pár stovek více.
Psali jsme:
_635482601242890843.JPG&id=26188)
Myslíte si, že daňový balíček Senát vrátí? Mimochodem, i prezident má výhrady…
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví budí rozruch. Nový centrální úřad Státní hygienické služby spadající pod ministra zdravotnictví má mít velké pravomoci. I bez nouzového stavu by mohl rozhodnout o zavření obchodů či vysokých škol a získat také pravomoc sledovat mobilní telefon jakéhokoliv občana v případě, že úředník vyhodnotí, že je uživatel nakažený koronavirem. Takto o tom píší média. Pane doktore, co na to říkáte?
Státní hygienická služba v malé zemi, s deseti miliony obyvatel… Je potřeba, aby vše někdo koordinoval. Je to dobrá myšlenka. Otázka je, jaké by měla Státní hygienická služba pravomoci. Jsem naprosto proti tomu, aby mohla např. sledovat mobilní telefony, pokud nějaký úředník rozhodne. Stejně tak, aby mohla rozhodovat o uzavření škol, podniků apod. Takové rozhodnutí musí být přenecháno demokraticky voleným institucím, tedy vládě. Mohla by zastřešovat dění v republice, ať vládě poradí, ale ať rozhoduje vláda. Pokud jde o sledování mobilních telefonů, bez vědomí dotyčného člověka, to je v demokracii naprosto nepřípustné.
Vláda od čtvrtka změnila platná omezení, otevřela se například kadeřnictví, restaurace a posilovny. Po oznámených rozvolněních se objevily hlasy, že lidé už prostě odmítali zákazy akceptovat. Byly i případy, kdy policie musela rozehnat nelegální party či násilně zavřít otevřené hospody. Je to tedy tak, že lidé již jsou pravidly unaveni natolik, že nezbylo nic jiného než některá omezení zrušit?
Důvodem je, že počty nakažených a hospitalizovaných lidí v těžkém stavu se snižovaly. Bylo potřeba reagovat. Otázka je, jakým způsobem a do jaké míry. Je nutné, aby byly otevřeny obchody s oblečením a obuví. Nejen děti potřebují obuv a oblečení. To je naprosto správně. Máme před sebou Vánoce, ano, vláda uvolnila opatření, ale měli bychom si uvědomit, že počty nemocných jsou stále třikrát větší než v sousedním Německu. Počty nebudou klesat, ale porostou a je otázkou, jak moc. Musíme hledat kompromis, aby Vánoce mohli strávit lidé spolu. Do doby, než se začne aplikovat vakcína, nebezpečí neustále bude a je potřeba situaci hlídat. Přál bych si ale, aby se otevřely sjezdovky. Ať se kontrolují rozestupy, roušky na vlecích… Ale když někdo jede z kopce na sjezdovce, kde široko daleko nikdo není, pravděpodobnost nákazy je nižší, než když se lidí tísní v obchodech.
Je podle vás dobrý nápad zavádět něco jako „covidový vakcinační pas,“ tedy důkaz, že člověk si nechal aplikovat vakcínu a není tedy nebezpečím pro ostatní? A ocituji ještě Romana Prymulu: „Pokud se bude jezdit do zahraničí na průkaz, který řekne: Já jsem byl očkován a mohu jet kamkoliv a nemusím prokazovat, že jsem byl testovaný nebo že budu smět chodit bez roušky, to je podle mne velká motivace. A myslím si, že, řekněme v červnu, si to najednou lidé rozmyslí a budou po očkování volat. Pak možná nebude dostatek vakcíny“, řekl. Co na jeho slova říkáte vy?
Debatu sleduji v Evropě i mimo Evropu. Je podobná. Přibližně polovina lidí se chce nechat očkovat a další nechtějí. Tak je to v Británii, Americe, všude. Jsem přesvědčen, že očkování nebude povinné a nebude existovat očkovací průkaz pro potřeby dané země. Druhá věc je cestování. Již mnozí naznačili, třeba generální ředitel australské letecké společnosti Qantas a nejen on, že k cestování bude potřeba nějaký mezinárodně uznávaný očkovací průkaz. V EU nemá smysl, aby v jedné zemi průkaz byl a v další ne, tak vytvářejí nějaký celoevropsky uznávaný. Nikdo nebude nikoho nutit, aby se nechal očkovat. Ale pokud budu chtít jet za rodinou do Austrálie, budu se muset nechat očkovat, jinak mě do letadla nepustí. Nebude to diktát, ale bude vše ponecháno na rozhodnutí jednotlivce. Každý si bude muset zvážit, zda se bude chtít nechat naočkovat nebo ne.
Měla by vláda nějak motivovat lidi? Měli by mít ti, co se očkovat nechají, možnost chodit bez roušky, jak zmínil Prymula?
To jsou nepromyšlené nápady. Jak ty deseti- a statisíce lidí bude někdo kontrolovat, jestli jsou očkovaní? Státy se ale budou snažit o osvětu. Vysvětlovat například, že v porovnání s očkováním proti chřipce je vyšší účinnost. Zároveň jde samozřejmě o novou vakcínu a nevíme, jestli z dlouhodobější perspektivy nebude mít nějaké vedlejší účinky. Do doby, než tohle empiricky ověříme časem, na tuto otázku nedá nikdo odpověď. Každý si vyhodnotí, jestli se nechá očkovat. Vláda by měla předložit strategii očkování a vést poctivou vysvětlovací kampaň se všemi pro a proti. Jsem přesvědčen, že tak 60 procent lidí se očkovat nechá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
