V Evropském parlamentu se po volbách zase tak velké zemětřesní nekoná. Nicméně není už jen obrovský akcent na témata jako Green Deal, migrační pakt a mír na Ukrajině určitým úspěchem?

Klíčová jednání o tom, jak bude vypadat Evropský parlament (EP), nakolik se změní poměr jeho frakcí, a kdo konkrétně bude navigovat stovky europoslanců při jejich hlasování, teprve proběhnou. Vše se vyřeší do konce okurkové sezóny a my se výsledek dozvíme až z toho, kdo přednese před poslanci v září řeč o stavu unie. Pokud to bude opět von der Leyenová, potvrdí se, že EP i nadále ovládají kartelové strany. Ten název vymysleli politologové pro označení stran pravého a levého středu, které se spojily, aby udržely status quo. Jejich politika je prakticky zaměnitelná, navzájem se shodují v tom, že jsou jedinými „státotvornými“ stranami, že neexistuje žádná alternativa k jejich vládnutí, a že kdokoliv má v něčem odlišný názor než ony, představuje hrozbu pro demokracii.

U nás doma vytvořilo kartelový slepenec pět vládních stran, v Evropském parlamentu se jedná o čtyři frakce: lidovce, socialisty, liberály a zelené. Pikantní je, že liberálové budou v důsledku voleb patrně přečísleni frakcí konzervativců. Už skutečnost, že do ní patří naše ODS, nasvědčuje tomu, že se konzervativci budou snažit spíše přimknout ke kartelovým frakcím, než aby hledali nějakou alternativu k dosavadnímu směřování. To znamená, že Green Deal a migrační pakt se budou i přes svoji škodlivost naplňovat a mír na Ukrajině se bude i přes svoji žádoucnost vzdalovat.

Co eurovolební výsledky napovídají o náladách českého voličstva vzhledem k volbám do Poslanecké sněmovny příští rok?