Pane inženýre, v pondělí 19. února se řada zemědělců chystá vyrazit s traktory do Prahy, aby tak vyjádřili svůj protest proti této vládě, ale i celkově proti evropské politice, která zemědělcům, jak uvádějí, komplikuje život. Co bylo tím pověstným pohárem, který přetekl?

Příčinou je hloupé uplatňování zelené dohody (údělu) a připravované prodloužení bezcelních dovozů ukrajinského obilí, drůbežího masa a vajec. Drastické omezování živočišné výroby a intenzifikačních faktorů v rostlinné výrobě, jako jsou průmyslová hnojiva, chemické ochranné prostředky a další, přinášejí nižší úrodu a rychlý růst téměř všech vstupů na jednotku produkce. To dostává zemědělce do bezvýchodné situace v udržení ekonomiky a důstojného přežívání. Ukrajinské produkty jsou pěstovány a vyráběny v úplně jiném režimu, než je to v evropském prostoru. Cena ukrajinských produktů je pak pro zemědělce EU dumpingem a likvidují konkurenceschopnost.

A jak si vysvětlit jiné a jestli to dobře chápu, tak i horší, podmínky pro české zemědělce oproti jejich kolegům v jiných zemích EU, například v Německu, Rakousku?

Co se týká podmínek pro české zemědělce jsou nesrovnatelné se starými zeměmi EU. V současné době, tj. 2024, kdy je plně uplatňována redistributivní platba 23 % na prvních 150 hektarů, zbylo pro produktivní hospodářství nejméně podpor na 1 hektar v EU. Je to přibližně 1700 Kč na 1 hektar, při tom nájem z pozemků je cca 5000 Kč na hektar, daň z nemovitostí bude letos kolem 1000 Kč na hektar a národní podpory jsou na úrovni dnes již cca 8 % oproti sousednímu Německu. Nedovedu si představit, co by se dělo v Německu či Francii na ulici, pokud by měli naše podpory.