Hned na úvod mě zajímá jedna věc, proč jste se vlastně rozhodl kandidovat?
Ze stejného důvodu, proč jsem vstupoval do politiky před více než třiceti lety, kdy jsem signoval Chartu 77. Vadí mi, když věci nefungují, jak mají. Ve svém procesním životě jsem se naučil, že není nic, co by se nedalo dělat lépe. V žebříčku zemí světa, seřazených podle různých kritérií kvality života, se motáme kolem pětadvacátého místa. Máme obrovský prostor pro zlepšení.
Neříká se náhodou, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš?
Dnes je ČSSD jiná než před pěti lety, kdy jsem se s ní rozešel. Není opilá úspěchem a domněním členů, že se stačí nevybíravým způsobem prodrat na kandidátku a pak si užívat výsad dosaženého postavení. Je v krizi a hledá, jak se zformovat v politickou sílu, která řeší problémy lidí, a ne své vlastní. Jsem přesvědčen, že sociálnědemokratická ideologie, která nás spojila před sto padesáti lety, bude zapotřebí i v budoucnu.
Vy jste byl primátorem Ostravy. Je něco, po čem se vám z té doby stýská?
Ano, mít možnost posunovat věci dopředu. Asi by se mi nestýskalo, kdyby současná sestava na radnici, která je vedena politiky z ANO, dělala věci dobře.
Na co naopak z doby, kdy jste dělal primátora, vzpomínáte hodně nerad?
Když se ohlédnu, tak není nic, co by mě nesnesitelně trápilo. Asi jsem mohl něco udělat lépe, ale bez chyb životem nelze projít.
Anketa
Vyhraje hnutí ANO krajské volby?
70%
14%
hlasovalo: 14779 lidí
Jak moc velká škola politiky to je, dělat primátora třetího největšího města v Česku?
Obrovská. Město Ostrava je tak velké, že odpovědnost zastupitelstva pokrývá celou škálu veřejného života – od divadel, nemocnic, škol až po bezpečnost. A přitom ještě docela malé, abyste měli čas na detailní řešení problémů v oblastech, které jsou třeba kritické.
Jak moc velký patriot člověk musí být na to, aby se chtěl stát hejtmanem?
Žiji tady celý život, a tak je samozřejmé, že jsem si k mému domovu vytvořil silný vztah. Na druhé straně moje posedlost nesmiřovat se s nedokonalostí by mě hnala dopředu v každé zemi a v každém oboru.
Když se řekne Ostrava, tak se asi lidem vybaví hned dvě jména. Jaromír Nohavica a Jan Světlík. Jak moc podle vás tito dva pánové přispěli ke slávě Moravskoslezského kraje?
Světlík si včas dokázal uvědomit, jaký potenciál mají opuštěné železárny, a nenechal je sešrotovat, jak některé studie doporučovaly. Podařilo se zachovat svědectví minulosti a zároveň místo, které aktivně žije a přispívá ke kreativitě a vzdělávání lidí. K Jarkovi Nohavicovi není co dodat. Písničky, které vás rozesmějí, i písničky s hlubokým pochopením světa. Oba světová úroveň.
Zapomněl jsem na někoho? Protože seznam slavných osobností z tohoto kraje je samozřejmě daleko větší. Koho byste zmínil vy?
Sigmund Freud, Leoš Janáček, Marie Rottrová, Petr Bezruč, Vlasta Redl, Vladislav Vančura, Ivan Lendl a desítky dalších. Řada z nich odešla, chtěl bych, aby náš kraj osobnosti přitahoval, a ne, aby odcházely.
Fotogalerie: - Barevná Ostrava
Není zajímavé, že mezi nimi není žádný politik? Čím to podle vás je?
Kdyby se tady narodil Tomáš Garrigue Masaryk, jeho jméno by zaznělo.
O Moravskoslezském kraji se říká, že je to kraj „razovity“. Proč tato hláška z písně Nohavici tak rezonuje? Čím je tento kraj jiný?
Uhlí začalo diktovat podobu centra kraje a charaktery lidí před dvěma sty lety. Nepředstavitelně těžká práce v dolech a hutích vytvarovala tvrdší a přímější charaktery lidí. Toho si všimne každý, kdo je jen trochu citlivý a má možnost srovnávat.
I když kraj prochází velkou změnou, tak proměna není určitě u konce. Co je třeba ještě udělat pro zlepšení?
Je zapotřebí postupně a pomalu, bez dopadu na pracovní místa a sociální situaci, začít opouštět platformu a nálepku kraje s těžkým průmyslem a postupně kraj začít měnit na technologický. K tomu musíme využít naše univerzity. Hledat a realizovat takové projekty, které zvýší životní úroveň a příjmovou hladinu lidem v kraji. Přivést investory a vytvořit pracovní pozice s přidanou hodnotou v atraktivních odvětvích. A když jsem se zmínil o univerzitách, tak se v našem kraji nabízí spojení IT s nano- a bioobory, jejichž kombinací vznikají průlomové technologie. Hovoří se také o „vodíkovém údolí“. A v neposlední řadě je to také školství, musíme dát více peněz pro lepší učitele, odbornější a zajímavější výuku, aby z toho další generace těžily.
Fotogalerie: - V krizi vás ochráníme
Až budete za pár let končit ve funkci hejtmana, co byste rád, aby tu po vás zůstalo. Co by mělo být tím vaším „pomníčkem“?
Rozšířený vědeckotechnologický park, aby v plné kondici zaměstnával přes 8 000 specialistů a byl líhní těch nejlepších nápadů v zemi.
Které tři kroky uděláte ve funkci hejtmana jako první?
Začnu s přípravou průmyslových zón, abychom zabránili nezaměstnanosti vlivem útlumu OKD. Za druhé podpořím Ostravskou univerzitu a její lékařskou fakultu, abychom nepřišli o lékaře a abychom jich měli dostatek. Podpořím také vznik stomatologie. A za třetí, budu se soustředit na letošní zimu a čistotu vzduchu směrem z Polska. Není možné, aby nám Polsko špinilo vzduch a my jsme proti tomu nic nedělali.
Moravskoslezský kraj patří mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností. Čím to podle vás je? A lze očekávat v tomto směru od vás změnu? Je něco, co hejtman může udělat pro to, aby se to změnilo?
Chce to více atraktivních odvětví a další průmyslové zóny. Nemyslím tím jen „montovny“, ale celou řadu zajímavých pozic. Chce to do kraje přivést nové investory a připravit pro ně podmínky. Povedlo se mi to třeba v Hrabové, kde dneska pracuje 12 000 lidí, a to tehdy byla v kraji 19procentní nezaměstnanost. Nebo v Mošnově, to je průmyslová zóna nedaleko Ostravy, kde vznikla řada pracovních míst nejrůznějších oborů. Dohromady to tvoří na 18 tisíc pracovních pozic, a když k tomu přičteme pozice, které vznikly v návaznostech, tak nám nezaměstnanost klesla pod pět procent a i s tím půjde pracovat. Chce to vytvořit takové podmínky, aby tu lidi měli dobrou a dobře placenou práci. Aby neodcházeli z kraje. Kraj je potřebné přiblížit Praze a zmenšit rozdíly, které Praha vytváří tím, že vysává talenty a posiluje na úkor jiných částí republiky.
Vláda směřuje do tohoto regionu investiční pobídky. Ty ale získávají většinou globální firmy, které sem přicházejí jen kvůli tomu, že tu máme nízké mzdové náklady. Není načase říct podobným projektům ne?
Tenhle typ otázky vyvstává z myšlenkového klišé, které je povrchní a nebezpečné. Tak za prvé, nepřicházejí jen velké globální firmy. Přicházejí firmy, které rozšiřují svou výrobu a hledají kvalitní a flexibilní pracovní sílu. Pobídky jsou i pro české firmy. Nezaměstnaný stojí veřejné rozpočty 200 tisíc ročně. Padesát tisíc přímých i derivovaných pracovních pozic, které jsem vytvořil v našem kraji, šetří státu deset miliard ročně. Pracovník dolů a hutí, který byl propuštěn, se neodstěhuje do Prahy, i když by tam sehnal lepší práci než tady v hanlivě pojmenovaných montovnách. Proč? Když tady prodá byt za milion, tak mu bude pořád chybět dalších deset, aby si jej koupil v Praze. Když klesla nezaměstnanost v našem kraji z dvaceti na pět procent a začal být cítit nedostatek pracovní síly, stouply za posledních pět let mzdy asi o dvacet procent, rostly nejrychleji v celé republice. Mnohé firmy, které přicházejí s výrobou, po čase zjistí, že tady je vzdělaná a kreativní pracovní síla, a přicházejí s vývojem. Takových firem v našem kraji je hodně. Zná někdo lepší způsob, jak věci postrčit dopředu?
Velkým problémem je dnes nárůst nakažených nemocí covid-19. Váš kraj tuto epidemii již jednou prožil v době, kdy bylo hodně nemocných z OKD. Jste na tuto situaci již připravení?
Jsme připraveni tak, jako je zbytek republiky. Protože v okresech našeho kraje, kde se koronavirus rozšířil, se musely nosit roušky, patří teď tyto okresy na mapě naší republiky k nejsvětlejším, s nejmenším počtem nakažených, na rozdíl od zbytku republiky. Jak se ukazuje, zaměstnanci ze zahraničí jsou asi menším rizikem než turisté v Praze.
Fotogalerie: - Koronavirová siesta
Jak má podle vás vypadat správný hejtman? Podle čeho má volič poznat, že jste zrovna vy ten správný kandidát?
Musí mít vizi a schopnost ji realizovat. Když se ohlédnu, tak za mnou je třeba padesát tisíc lidí, kteří mají práci. Dále pak rozvíjející se vědeckotechnologický park u technické univerzity, založení lékařské fakulty, jejíž absolventi zůstávají v kraji, kde studovali a postupně sanují nedostatek lékařů. A také dvacet proinvestovaných miliard do města Ostravy a kraje bez jediné pokuty pro město.
Velkým problémem v regionu zůstává životní prostředí. Hlavně pak čistota vzduchu a vody. Jak moc důležitá jsou pro vás témata spojená s ekologií?
Moravané a Slezané mají ke svému čistému vzduchu blíže, než je zřejmé. Největší znečištění k nám totiž přichází z Polska. Chci tím říct, že zatímco my si u nás zavíráme a omezujeme vlastní továrny, tak Poláci pálí, co jim přijde do ruky, a jejich továrny mají výjimky a limity, o kterých by se těm našim ani nesnilo. Tohle jsem řešil už na radnici a teď v tomubudu pokračovat, a bude-li to nezbytné, budeme se soudit u Evropského soudního dvoru. Poláci jsou skvělí obchodníci, ale to, jak se chovají k ovzduší, je neomluvitelné. Nezavírejme vlastní továrny, zvlášť když mohou být ekologické a přínosem práce pro tisíce lidí v kraji. Rozhodně pak musíme pokračovat v kotlíkových dotacích. Vlastně jsme je tady v kraji vymysleli a přál bych si, aby na výměnu starých kotlů za nové plynulo do kraje ještě více peněz. V rámci našich vlastních průmyslových zdrojů znečištění jsem pro to, abychom je více hlídali a více monitorovali. Třeba několika mobilními měřícími stanicemi a podle proudění větru zjišťovali skutečné znečištění. Tedy nejen to, které změří jedna dvě stanice v okolí. Limity musejí být dodržovány, a když ne, je potřebné to napravit.
Třídíte odpad?
Třídit odpad je dneska tak běžné jako chodit nakupovat potraviny do obchodu. Ano, třídíme. Na základní škole jsme soutěžili ve sběru papíru, nosili jsme lístky ze sběrny. Dostalo se mi to do krve už v mých deseti letech.
Kam patří třeba takový polystyren?
Žlutá popelnice. A jediné, co je mrzuté, že u nich vždycky vidím hromady polystyrenových skeletů válejících se po zemi. Lidi nevědí, kam s tím nebo se to tam nevejde. Lepší by bylo vozit to přímo do sběren. Je třeba tlačit firmy do minimalizace obalů, protože pořád platí „obal prodává“ a myšlení lidí směrem „úsporný obal je vizitkou společenské odpovědnosti výrobce, jehož zboží kupuji, a tedy i značkou promyšlené kvality výrobku“. Dále obaly musejí být z jednoho druhu materiálu, aby byly vůbec separovatelné. Ač jindy zbytečně čilá Evropská unie tady spí.
Vy kandidujete za ČSSD. Řekněte mi, proč by dnes lidé měli volit zrovna tuto stranu?
Představme si, že můžeme naplánovat, jak bude vypadat společnost, do které se teprve narodíme. Ale zároveň neznáme dopředu své pohlaví, barvu pleti, nadání, zdravotní stav ani sociální postavení. Možná se narodíme v rodině bohatých a laskavých lidí. Možná jako zdravotně postižení v chudé rodině. Vím, v jaké společnosti bych chtěl žít. Nechci mít výhody kvůli barvě své kůže, pohlaví nebo postavení. Ale také nechci nevýhody. Sociální demokracie je strana, která už sto padesát let odstraňuje nevýhody pro právě žijící a také pro ty, kteří se teprve narodí.
Řada lidí se bojí jít k volbám právě kvůli nebezpečí nákazy koronavirem. Jak byste je přesvědčil, že nemusejí mít strach?
Dnes a denně se prokazuje, že nošení roušek ve společenských prostorách snižuje riziko nákazy na minimum. Při volbách budou mít roušku všichni. Vlastně to bude bezpečnější místo než chůze po ulici.
Jak jste doma oznámil, že budete kandidovat na hejtmana. A co tomu u vás doma řekli, když jste jim to sdělil?
Moje manželka nebyla nadšená. Ale respektuje mě, stojí za mnou a podporuje.
Psali jsme:
autor: Barbora Richterová
