Západoevropská města se brání naftovým motorům a zakazují automobilům vjezd. Zanedlouho si s „nafťákem“ nebudeme vědět rady, již nyní se jich Němci zbavují ostošest a tratí přitom tisíce eur. Je to správné a normální, nebo je v tom cosi pejorativního?
Já bych v tom nic pejorativního neviděl. Prostě doba se mění, města jsou automobily přeplněná a motory, které produkují nadměrné množství odpadních plynů, jsou zcela oprávněně upozaďovány. Vím, že v Německu, respektive v německých městech, platí nyní velmi přísné předpisy, a tak se jejich obyvatelé snaží chovat podle toho a neobcházet předpisy, jak se tomu děje zhusta u nás.
Móda velkých aut s naftovými motory se začíná přelévat k nám, a to i přesto, že naše města na ně nejsou vůbec uzpůsobena. Auta s naftovými motory produkují množství výfukových plynů a způsobují tak neúměrné zvyšování teploty ve velkých městech, která nejsou normálním prouděním vzduchu odvětrávána a ovzduší v úzkých a vysokých ulicích se stává nedýchatelné a nadměrně horké. Myslím, že brzo přijde chvíle, že podobné předpisy začnou platit i u nás, pokud se nebudeme chtít ve městech udusit, a móda velkých aut s naftovým motorem se zase „přelije“ jinam. Anebo ta móda pomine. To by bylo ovšem to nejlepší řešení.
Totiž, chceme-li nějak ovzduší zlepšit, musíme začít sami od sebe, a ne problémy svádět na stáda hospodářských zvířat, která vlastně jsou také lidskou produkcí. Jejich účinky jsou ovšem daleko menší.
Nastává doba elektromobilů? Vítězí zelená politika, nebo spíše lobby výrobců, a tak trochu je zneužito jméno Nikoly Tesly?
Nejsem jasnovidec, abych prorokoval, zda nastává doba elektromobilů. A nejsem ani technik, abych řekl, jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Domnívám se však, že elektromobily budou jakési překlenovací období, než se najde nějaký jiný, mnohem ekonomičtější a přírodnímu prostředí příznivější způsob přepravy osob. Já bych ho shledával v levné a rychlé veřejné dopravě, která povede i do těch zapadlých míst v lesích či v horách, aby lidé nemuseli používat auta. Já vím, že je to utopie, ale jak pro koho. Zatím shledávám přepravní politiku osob a nákladů, včetně té tak zvané ekologické nebo zelené, poněkud krátkozrakou. Například si myslím, že není dobře dovážet cibuli z Číny, a křen a česnek z Nového Zélandu, a brambory z Egypta. O dalším zboží ani nemluvím.
Zda je zneužito jméno Nikoly Tesly? Já třeba vůbec nevím, jestli náš podnik Tesla měl svou značku krytou patentem, zákonem či jiným nařízením, že by tak mohl vymáhat tučný zisk od amerického podnikatele, který tu značku užil pro svou nově založenou továrnu v USA. Pokud tomu tak není, tak se s tím nedá nic dělat, snad jenom potomci Nikoly Tesly by se mohli s výrobcem elektromobilů soudit, pokud se ovšem už nedohodli jinak. O zneužití bych ovšem nehovořil. Takových značek přece existuje! Řekněte mi třeba, která Mercedes se soudí s automobilovým průmyslem o své jméno, že?
Psali jsme:
Máme se bát dalších obrovských požárů na planetě? Nyní to byla Austrálie, předtím hořelo na Sibiři, v Amazonii, v jihovýchodní Africe...
Chcete, aby byl Donald J. Trump znovuzvolen prezidentem USA?Anketa
Otázkou ovšem je, zdali ty požáry jsou dílem přírody, či zda nepocházejí z ruky člověka. Pokud pocházejí z ruky člověk, tak je to zločin, jak se říká, do nebe volající a žháře by měl stihnout spravedlivý trest. Pokud ovšem bude dopaden. Ovšem pokud je „na vině“ přírodní děj, tak se nedá nic dělat. Ba právě naopak. Mnohé stromy a rostliny vůbec jsou tomu přizpůsobené, semena některých ani jinak vzklíčit nemohou, aniž by takovým požárem prošla.
Vím, že jsou to požáry obrovské a zničí mnohé lidské úsilí, majetek, vzpomínky. Když budete číst Knihu o Kosti od historika Josefa Pekaře, dočtete se v její první části konstatování stavitele zámečku Humprecht v Českém ráji, hraběte Humprechta Černína, když mu novostavbu zámku požár od blesku zničil: „Pán Bůh dal, Pán Bůh vzal, budiž jeho jméno pochváleno.“ Ano, pan hrabě byl hluboce věřící barokní člověk, ale nezatrpkl a zámek obnovil. Dokonce dvakrát.
Příroda se obrozuje po každém požáru, i když úsilí člověka tomu někdy brání. Vezměte si například Madagaskar, nebo stáda hubeného skotu a koz v Africe. A tady je na vině člověk, a my ho litujeme. Asi právem, ale regulační síla přírody je mnohem větší. To bychom měli mít na paměti, stejně jako to, že úmyslně založený požár je těžký zločin proti přírodě a tím i proti lidem a člověku.
Odsiřovali jsme tepelné elektrárny jen proto, abychom je co nejdříve zastavili, jak si to přejí vyznavači zelené Grety? A také abychom odstoupili od jaderné energie...
Odsíření elektráren byl velký úspěch už za takzvaného minulého režimu, který nedovedeme dosud ocenit. Nyní se sleduje uhlíková stopa. Ale již v těch sedmdesátých letech 20. století se začalo hovořit o tom, že spalovat uhlí není dobré – však nám sem foukaly čmoudy z Německa, z Polska, ze Skandinávie. A dokonce z tak výhodného ložiska černého uhlí u Slaného bylo zamítnuto těžit, aby nedošlo k znečištění ovzduší v úrodném Polabí a ke stržení zásob pozemních pitných vod v tom prostoru.
Dnes víme, že těžba uhlí a uhelné elektrárny budou ještě nějaký rok pro nás výhodné, jenže se musíme zaměřit na to, co dál. U nás se jeví, stejně jako ve Francii, výhodná jaderná energie. Nedávno v Řeži u Prahy vymysleli miniaturní blok, který by mohl zásobovat i menší oblasti. Jen abychom to teď rychle neprodali, aniž bychom to měli patentované, našim přátelům. A ve výhledu jsou stavby nových bloků jaderných elektráren. Myslím, že vyznavačům Grety neustupujeme.
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
Bude západní Evropa ekologický premiant, a východ Evropy „šmudla“, který bude vyrábět energii podle sebe, a nikoliv podle diktátu z Bruselu? A co třeba takoví Argentinci, budou chutě kosit svá stáda skotu na pampách jen proto, aby zvířata jaksi, s prominutím, neprděla a nekrkala?
Rád bych viděl Dánsko, Německo, Nizozemsko a Belgii uprostřed Evropy bez pravidelných větrů z oceánu, jak zde vyrábějí větrnou energii, či Rakousko a další alpské země bez ledovcových potoků a řek, které nyní tají, a mají tak velkou sílu na roztáčení turbín.
Já si myslím, že každá země má právo vyrábět si energii tak, jak sama uzná, a pokud chce s ní obchodovat, nechť obchoduje, ale ať nepláče nad tím, že ji prodala a pro trh země, kde tu energii vyrábí, žádnou nemá. I to by se mělo trestat. Stejně jako prodeje léků.
O produktech stád skotu na pampách jsem už mockrát psal i hovořil. Problém v tom není, problém je v lidech, kteří chtějí víc a víc masa a jen kvalitního a z dovozu na obrovské vzdálenosti. Pokud si řezník přivedl kastrovaného býčka z vesnice na svůj dvůr, kde ho porazil a maso prodával týden, problém to nebyl. A že bylo skotu na světě! A těch mamutů a mastodontů, kteří také vypouštěli plyny!
Horším problémem je tání ledovců, a také permafrostu. Může toto skutečně ovlivnit naši planetu?
Víme, že Arktida se otepluje a permafrost taje. Nově vznikající jezera jsou zdrojem čím dál větších emisí skleníkových plynů do ovzduší. Dramatická změna odehrávající se v posledních letech za polárním kruhem je prý nejlépe viditelná na jezeru Esieh v přírodní rezervaci Noatak na severozápadě Aljašky. Jezero o rozloze přibližně dvaceti fotbalových hřišť neustále vře, prská a vyvrhuje kusy bahna. Některé bubliny deroucí se k hladině jsou velké jako grapefruit. Příčinou této působivé podívané je metan. Vědci odhadují, že z jezera denně vybublají dvě tuny metanu. Pro srovnání: stejné množství metanu vypustí šest tisíc krav, které jsou neprávem považovány za jeden z největších zdrojů tohoto skleníkového plynu, neboť se zapomíná na to, jak rychle v posledních desetiletích roste lidská populace, která rovněž produkuje – přirozeně i uměle – metan a oxid uhličitý.
Teplota permafrostu je na historickém maximu. Z tající půdy uniká oxid uhličitý a metan, což přispívá k oteplování planety. Bublající jezero v aljašské tundře ovšem ukazuje na proces, kterému vědci říkají „zpětná smyčka“. V rozměklé půdě vznikají jezera, permafrost se v nich rychle rozkládá, a to vede k dalšímu uvolňování skleníkových plynů. Velké tání v Arktidě tak dál roztáčí spirálu oteplování. A ne jenom na Aljašce, ale i na Sibiři a v severní Evropě včetně skandinávských států.
Stále se dohadujeme, zda k tomu přispívá i člověk, či zda to je přirozený cyklus, který může vyvrcholit novou dobou ledovou, neboť je známé, že ve starších čtvrtohorách k takovým dějům došlo. I tání ledovců se zdá být na pováženou, protože podle zákona o zachování hmoty ani voda při tání nemizí, jen mění skupenství, a to se musí projevit zase jinde. Třeba vzestupem hladiny světového oceánu. Díky tomu se koncem – zatím poslední – doby ledové například oddělila Velká Británie od Evropy – a to, prosím, bez dohody...
K ovlivnění naší planety tak dochází stále, ale myslíte-li, pane redaktore, běh lidské civilizace, tak určitě, neboť i ten se neustále mění.
Psali jsme:
... říká se ale, že sluneční aktivita jde nyní do „klidového režimu“, což by nám možná mohlo trochu pomoci...
Možná, ale problém by to pouze oddálilo! Nechlácholme se těšínskými jablíčky! A než hysterii, která často cloumá naší civilizací, se snažme poznat a pochopit přírodní děje! Zatím ve školách spíše překrucujeme historii, stávkujeme a učitele necháváme na pospas takzvané demokratizaci výuky za pomoci některých lidských práv, i když vedle práv by měly být i lidské povinnosti.
Připomínám to proto, že se zase o tomto problému diskutuje ve školství a v našem parlamentu a naši poslanci už nevědí, co by si měli vymyslet. Škoda, že jsme národ Komenského! Nic lepšího ve školách nelze vymyslet! A matematické a přírodovědné poznání je pro každou společnost nesmírně důležité!
Na Plzeňsku jsou vlci. A ne ti motorizovaní z Moskvy od Putina, ale čtyřnozí a živí. Je to dobře? Naši zemědělci však připraveni nejsou. Ovečky nehlídá statný pes, nebo alespoň elektrický ohradník, a také jejich ustájení je mnohdy více než žalostné. Stát zaplatí škody. Je to ale dobře? Neměl by se o své stádečko prvotně starat a zodpovídat chovatel?
Je velmi dobře, že se do naší přírody vlci vrátili. Byli tady dříve než lidé a zdá se, že Karkulky už dnes do lesa za nemocnou babičkou nechodí a bábovku i láhev rumu jim nenosí. Vážně, podle našeho zákona jsou to přísně chráněná zvířata a za škody jimi způsobené odpovídá stát.
Ovšem mělo by se říci jak a za které. To zatím nikde napsáno není a naši chovatelé si to vykládají po svém. Takže se v naší krajině objevují na některých místech mnohahlavá stáda ovcí a koz, někdy vyhublých, stejně jako je tomu v některých afrických státech, bez jakéhokoliv zabezpečení, někdy „zabezpečná“ nízkým elektrickým ohradníkem, který, jak vlk, tak ovce, může lehce překonat, pasáček žádný, a takový ovčácký pes přece toho něco sežere! A jak je dnes drahý! Tak se nedivme, že si vlk tu a tam chytne nějakou tu poplašenou ovci či kozu.
Naprosto souhlasím s vaším názorem, že chovatel by se měl prvotně starat a zodpovídat za své stádo včetně jeho bezpečnosti, a teprve až splní tuto podmínku, tak žádat o náhradu škody, stane-li se. Je-li pořádný plot, pes a pasák, tak to budou jednotkové případy. A jen tak na okraj: jsme asi jedním z největších producentů masa, mléka a dalších produktů, které pocházejí z ovcí a koz, ale ty produkty nejsou na našem trhu vůbec k vidění, a když jsou, jsou neúměrně drahé. Taky typická česká záhada současného podnikání. Nemyslíte?
Co říkáte na koronavirus, jeho náhlé se objevení a lavinovité šíření? Spiklenecké teorie hovoří třeba o potrestání nezlomné Číny a o jejím hospodářském sražení na kolena...
Na spiklenecké teorie nevěřím, i když není šprochu, jak se v Čechách říká. Co je ale ten koronavirus? Označení koronavirus se používá pro jakýkoli virus, patřící do podčeledi Coronaviridae. Jde o souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti. Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty. Ale také smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom, tedy SARS – Severe Acute Respiratory Syndrome, či infekci MERS – Middle East Respiratory Syndrome.
Tím nechci zlehčit nebezpečí, které nám hrozí v souvislosti s koronavirem. Jen srovnávám. Koronavirus je skutečně nebezpečný. Kde se a jak se objevil? Těžko říci. Jen vím, že na světě existují oblasti, ve kterých dochází k mutacím a tedy i rozlišení DNA, což je podmínka pro vznik nových druhů organismů. A zřejmě i pro vznik nových virů. Takové oblasti prý bývají v místech, které se jako zemské kry vyklenují. Střední Čína, Afrika, Severní Amerika, ale i Skandinávie a další patří mezi ně. Stejným způsobem vznikl i náš druh, jehož jsme příslušníky, se všemi dokonalostmi i nedokonalostmi – a těch máme mnohem více. A každý nově vzniklý organismus se začne šířit tam, kde najde vhodné podmínky. Přelidněná města jsou pro viry ideálním prostředím. Tak bych si já vysvětloval jeho vznik a šíření. Možná, že vědci z oborů virologie a genetiky budou jiného názoru. Já si na svou myšlenku patent nedělám.
Co říkáte na přetížení české přírody turisty všeho druhu? První únorové dny to hlásil Český rozhlas či jiná podobná stanice. a je to prý hrozné. Pomohlo by zpoplatnění vstupu do přírody? Nepomohli by ti plzenští vlci?
Ta poslední otázka je velmi drsná, pane redaktore, a já jednou z nedokonalostí člověka, jíž je strach, operovat nebudu. Na druhou stranu je fakt, že příroda je turisty skutečně přetížená a turisté se v ní většinou nechovají dobře. Je to následek naší vlastní migrace, ze které sice strach nemáme, ale mít bychom měli. Zničíme-li si naše přírodní prostředí, tak už bude celkem jedno, jaký jiný organismus nás napadne, viry nevyjímaje. A zpoplatnění by podle mého názoru nepomohlo, lidé by mohli vykřikovat, zaplatili jsme si, tak co nás okřikujete, když si tu jezdíme na horských kolech, kácíme stromy, pálíme ohně, zabíjíme ptáky, protože ráno brzy zpívají a my nemůžeme spát a bolí nás hlava po špatném alkoholu. A tak bych mohl pokračovat. Co by pomohlo? Zase jen výchova, výchova a výchova! Výchova ke znalostem, k práci a odpovědnosti a možná i víře v to lepší na světě. Jenže, co je to to lepší na světě? Nad tím bychom se, my lidé, měli zamyslet. A hodně rychle!
Nezklamal jsem Vás, pane redaktore? Srdečně se s vámi loučím a nyní budu opravdu muset pracovat na úkolech, které jsem slíbil. Snažím se být alespoň v tomto odpovědným!
Psali jsme:
autor: Václav Fiala
