Co jakožto člověk pohybující se v médiích zatím říkáte na způsob prezentace a komunikace s veřejností, který předvádí vláda Petra Fialy?

Hodnocení způsobu prezentace je přímo závislé na jejím předpokládaném cíli. Proto lze říci, že komunikace současné vlády s veřejností je vynikající, v historii České republiky nejlepší - platí to samozřejmě v případě, pokud je cílem pětikoaliční vlády rozdělit tvrdě společnost na izolované, vzájemně nekomunikující bubliny a ty v nenávisti poštvat proti sobě. Jestliže právě to si Fialův kabinet vytkl za cíl své komunikace, pak se mu to daří skvěle.

Speciálně bych se zeptal na předsedu vlády. Co říkáte na jeho komunikační strategii učitele, který lidi v těžké situaci spíše poučuje než jim dodává víry?

V krizi musí nastoupit krizová komunikace a ta nesmí být mentorsky poučující, protože pak se obrací v pravý opak. Troufnu si říci, že vzhledem k tomu, jak vážné následky kvůli nezvládnutí komunikace v těchto časech hrozí, je poučující vystupování tragické. Bohužel premiérovo vystupování je už delší dobu divné, poněkud robotické. Všechny ty strojeném pózy, naučené výrazy a gesta, která mají vypadat sebevědomě. Nic však nemůže zastřít skutečnost, že patří k lidem - a nepochybuji, že lidsky asi docela hodným lidem - kteří se nikdy neměli stát šéfem, protože vyrostli maximálně do pozice zástupce, účastnícího se diskuse a pak loajálně plnícího rozhodnutí šéfa.

On to tak asi nevidí a je přesvědčen o tom, že dělá víceméně všechno správně. Nereflektuje ani jednu ze svých největších slabin, třeba to, jak snadno je ovlivnitelný. Když totiž člověk poslouchá některé jeho dávnější projevy a čte texty jichž je autorem, nebo na nichž se podílel, nachází silné a hluboké pasáže, občas i brilantní místa a má chuť autora obdivovat. Obdiv nás ale přejde ve chvíli, kdy si uvědomíme, že tento člověk se chová úplně jinak, často dokonce přesně opačně, než píše v oněch místy až brilantních úvahách nebo svých dávných politických projevech.