V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?

V prvé řadě bych chtěl zdůraznit, že nejsem ani obdivovatelem Putina, ani nekritickým fanouškem Ruska. Vždy se pouze snažím vidět všechny vztahy vyváženě, spravedlivě a pravdivě. A to se týká nejen osobního, ale i politického života. Vztahy s Ruskem nejsou problematické, podstata je přece v tom, že se problematizují. Všichni se jistě shodneme v tom, že nám všem Rusko zcela zásadně pomohlo zvrátit poměry sil v Sýrii. Celá evropská veřejnost viděla, že, když se chce, jde islamisty porazit, a Rusko si získalo určité sympatie veřejnosti – a tento fakt chce nyní podle všeho někdo uměle zvrátit, a tak tu máme protiruské vojenské cvičení v Pobaltí, abychom Rusy vyprovokovali k nějaké odvetné reakci a mohli pak říct: vidíte, ti Rusové nás ohrožují. Znovu zdůrazňuji, že nejsem nekritickým obdivovatelem Ruska, ale tohle přece musí vidět každý člověk, který je schopen uvažovat v širších souvislostech. Je to zcela v rozporu s politikou, kterou já prosazuji – mým cílem je hledat spojence, nikoliv vytvářet nepřátele.

Řekněme si upřímně, viděli jste kolem hranic USA létat ruské stíhačky nebo plout ruské válečné lodě? Já jsem o ničem takovém neslyšel, ale Američané kolem Ruska brouzdají jak na kolotoči. Kdo koho ohrožuje? Realita je, že výdaje na zbrojení v Rusku nejsou ani desetina toho, co vynakládají Američané. A pokud vím, na americkém kontinentě Rusové nemají ani jednu základnu.