Před čtrnácti dny Poslanecká sněmovna vyslovila vládě důvěru, už příští úterý bude hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry, předloženém opozicí. Co k tomu říci?
Poté, co se opozice v pátek snažila již po čtvrté během jednoho měsíce odvolat mě, z důvodů mého novoročního projevu, jsem se podíval na hodinky a došlo mi, že je 30. ledna a oni celý měsíc neměli jiné téma.
I tento návrh na vyslovení nedůvěry vládě svědčí o tom, že oni nemají žádný návrh na zlepšení života občanů, nebo ekonomiky této země. Jediné, co navrhují, je odvolání Okamury, nebo vlády. Teď to zdůvodnili Macinkou, předtím v prosinci svolávali mimořádnou schůzi proti Andreji Babišovi. Takže je to periodicky jednou proti Babišovi, Okamurovi, Macinkovi, Turkovi, a pak se to asi bude opakovat zase dokola.
Návrhy na zlepšení života občanů nemají, jen pořád chtějí někoho odvolávat. Působí to zoufale.
Vy jste v reakci na žádost o vyslovení nedůvěry vládě novinářům řekl, že koalice své plány díky silné většině prosadí, ale kvůli těmto akcím opozice to asi bude trvat déle. Co tedy znamená to „déle“, jak moc to komplikuje práci sněmovny?
My jsme během ledna dokázali předložit první soubor důležitých návrhů. Stavební zákon, který zajistí, aby bylo bydlení dostupnější a levnější. Také návrh na pomoc menším pojišťovnám, které jsou ve finančních problémech po Fialově vládě. Dáme jim osm miliard, abychom zajistili lidem zdravotní péči pro příští rok. Také jsme navrhli zmrazení platů politiků. A návrh, aby hospodaření České televize a Českého rozhlasu bylo kontrolováno NKÚ. To je předstupeň zrušení koncesionářských poplatků, které připravujeme.
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Proč o tom mluvím? Protože opozice tyto věci přijmout nechce, tak obstruuje. Oni nechtějí umožnit projednat dostupnější bydlení a zajištění zdravotní péče.
Říkají nám, že jsme minule obstruovali také. Ale my jsme bránili návrhům, které byly v rozporu s předvolebními sliby minulé vlády, protože oni lidem před volbami lhali, a byly to návrhy, které byly proti občanům. Třeba když vzali 14 miliard zdravotním pojišťovnám. To jsme obstruovali my. Oni nám brání prosazovat naše sliby a zákony, které pomáhají lidem.
My to samozřejmě prosadíme, máme většinu, ale kvůli opozici to lidé budou mít později. Zkomplikuje se třeba financování zdravotní péče některými pojišťovnami, kterým chceme pomoct převedením osmi miliard.
Další zákony samozřejmě chystáme. Třeba vrácení věku odchodu do důchodu na 65 let, když je Fialova vláda zvýšila na 67. A valorizaci důchodů vrátíme ke způsobu, jak se počítala před Fialovou vládou. Nad tuto valorizaci chceme ještě důchodcům nad osmdesát let přidat pětistovku navíc.
A chystáme další pozitivní a skvělé zákony. Třeba zásadní zpřísnění pobytů pro cizince. Fialova vláda schválně nastavila jejich podmínky tak, aby byly zneužitelné, protože to byla více ukrajinská vláda, než česká. A v tom pokračovat rozhodně nechceme. Už se to chystá, ale je to složitější legislativa, jdoucí přes čtyři ministerstva.
Už se také píše zákon o zrušení televizních a rozhlasových poplatků.
Pracujeme na tom, abychom zajistili levnější a kvalitnější potraviny, už od ledna jsme lidem snížili cenu energie převzetím poplatků za OZE. A již je předložen návrh na snížení odvodů živnostníkům. Zablokovali nám zrychlené projednání, ale už to prošlo prvním čtením. Občané se bát nemusí, co zaplatí navíc, to dostanou zpátky.
Já nechápu, proč opozice blokuje tyto skvělé návrhy, které lidem přinesou víc peněz. Když jsme byli v opozici my, stále jsme předkládali návrhy a protinávrhy, které by zlepšily lidem život. Dnešní opozice má za jediné téma odvolávání. Ale lidé to vidí, jak jsem si četl na sociálních sítích reakce na ten jejich návrh.
Prvotní příčinou celé aféry s „esemeskami“, kterou opozice uvádí jako důvod, byla pondělní schůzka k zahraniční politice u prezidenta. Tu Petr Pavel nakonec zrušil, oficiálně kvůli absenci premiéra a ministra zahraničí, kteří se několik minut zdrželi na vládě. Vy jste to zažil přímo na Hradě, byl to podle vás jediný důvod pro zrušení?
Nevidím do hlavy pana prezidenta Pavla. Ale jako přímý svědek mohu říct, že kdyby byla vůle schůzku ústavních činitelů uskutečnit, tak proběhla. Původně byla domluvena na patnáctou hodinu. Asi ve 14.15 jsem telefonoval s Andrejem Babišem a dozvěděl jsem se, že vládu, která ten den zasedala, čeká delší jednání v režimu tajné, kde se mají probírat nějaké věci k energetice.
Bylo tedy domluveno posunutí schůzky u pana prezidenta na 16. hodinu, současně byl tiskový brífink přesunut ze sedmnácté hodiny na 17.30. Já jsem před šestnáctou hodinou přijel na Hrad a čekal jsem na schůzku.
V 16.02 mi volal Andrej Babiš, že se jednání vlády chvilku protáhlo, ale že s ministrem zahraničí už jedou a budou na Hradě během několika minut. Já to rovnou sdělil kancléři Vašinovi, který v tu chvíli stál vedle mě. Pan kancléř odešel, vrátil se asi za minutu s tím, že se rozhodli schůzku zrušit.
Já nevím, jestli se pan prezident urazil, nebo byl jiný důvod, ale čas na schůzku určitě byl. A nemuseli jsme se k ní pak v debatách vracet celý následující týden, když potřebujeme řešit jiné věci.
V souvislosti se schůzkou na Hradě jste se ohradil i proti úniku dokumentů, které měly být podkladem pro schůzku. Co se vlastně stalo?
Předcházející čtvrtek nám, ústavním činitelům, kteří se měli účastnit schůzky u prezidenta, přišel k připomínkování text „deklarace“, jak tomu říkám. Šlo v podstatě o hradní návrh výstupu z pondělního setkání ústavních činitelů. Připomínky měly být zaslány do pátku, aby do pondělka byly zpracovány. Na dokumentu bylo výrazně uvedeno, že není určen ke zveřejnění.
Já jsem tento návrh zpracoval se svým poradcem pro zahraniční politiku a poslal jsem jej s připomínkami zpět. Co jsem slyšel, tak jsem byl z účastníků asi jediný, kdo to poslal. No a pak jsme si na serveru Novinky.cz přečetli, že novináři získali tento text a rozebírali tam mé připomínky k původnímu návrhu.
Já si za svými názory stojím, netajím se jimi, ale že si to Pražský hrad nedovede ohlídat a uniká to do médií, to mě překvapilo. Já nevím, jestli byl někdo z Hradu naštvaný ze zrušené schůzky, tak jim to pustil, nebo co se tam stalo, ale ukázalo to, že se nemůžeme spolehnout na komunikaci a diskrétnost Pražského hradu.
Tomio Okamura
Toto napětí mezi Hradem a vládou k zahraniční politice, které vyvrcholilo kolem pondělní schůzky, vzniklo v předcházejícím týdnu díky slovům prezidenta při návštěvě Ukrajiny, které nabídl čtyři české stíhačky. Vláda s tím nesouhlasí, ale ministr zahraničí v dnes již slavné komunikaci s prezidentovým poradcem naznačil, že v rámci koalice jsou postoje, řekněme, nuancovanější. Trvá SPD na svém stanovisku, že stíhačky Ukrajině nemáme dodávat za žádných okolností?
Pro SPD je to záležitost uzavřená. Stanovisko jsme prezentovali před čtrnácti dny na koaliční radě. Tam jsme předložili odborné stanovisko našeho ministra obrany generála Zůny, který jasně řekl, že s tím nesouhlasí. Tyto stíhačky podle ministerstva totiž potřebujeme na našem území k protivzdušné a protidronové obraně, kterou chceme rozvíjet.
Pan ministr Zůna na koaliční radě byl přítomen a vysvětlil to tam zcela jasně a tím koaliční rada téma uzavřela. Stále platí to, co SPD před volbami slíbila voličům: Nechceme žádné české peníze a žádné české zbraně na Ukrajinu.
Fotogalerie: - Předseda Okamura
Ministr Zůna se na konci týdne dostal do sporu s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou kvůli cestě do USA, když pan Řehka tvrdí, že ministr zakázal, aby generální štáb zastupoval on, ale ministerstvo to odmítá. Co říkáte na vztah dvou klíčových osob české obrany jako předseda strany, která nese za resort odpovědnost?
Vztah mezi ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu zcela jasně definuje zákon. A to tak, že náčelník štábu je podřízeným ministra. Pokud ministr, tím spíše ministr, který sám dosáhl hodnosti generála, vydá rozkaz, NGŠ ho musí poslechnout. Pokud to nedělá, je to porušení právních pravidel demokratického státu.
Ukazuje se ale, že pan Řehka, dosazen minulou vládou, je zřejmě politickým aktivistou. Je známo, že jeho aktuální životní partnerkou je poslankyně STAN paní Opltová a zaslechl jsem, že se i on sám chce vrhnout do politiky za toto hnutí, tak se v něm zřejmě probouzí aktivismus.
Ale armáda musí být stabilním prvkem demokratické republiky, což znamená, že náčelník štábu je podřízen vládě zastoupené ministrem a poslouchá jeho rozkazy. Pokud si armáda dělá, co chce, je to špatně.
Pokud se bavíme o letounech, do mediálního prostoru se v týdnu díky slovům premiéra Babiše dostala i smlouva na nákup stíhaček F-35. Pokud by se to řešilo dále, jak se k tomu postavíte?
Stanovisko SPD je jasné: Říkáme, že americké stíhačky jsou pro Českou republiku finančně neúnosné a nevhodné. Je to i názor ministra Zůny, který jej opakovaně sdělil.
Jak se k tomu postaví celá koalice, to se ještě bude řešit. Budeme to chtít na koaliční radě probrat hned toto pondělí.
Z ministrů SPD byl v týdnu vidět nejen pan ministr Zůna, ale také ministr dopravy pan Bednárik, který se postavil proti předraženým železničním zakázkám. Tuto snahu předpokládám podporujete?
Už když jsme vybírali naše nominanty na ministerstvo dopravy, ale i ministerstvo obrany, chtěli jsme, aby to byli takoví lidé, kteří budou úřad zvládat tak, aby byli schopni kontrolovat, co se tam děje s penězi. Teď se to skutečně děje, naši ministři otevírají smlouvy, koukají do toho všeho a zjišťují, co se tam v minulých letech dělo.
Pan Bednárik je zkušený dopravní manažer, který řídil české i slovenské dráhy, takže k tomu má nejlepší předpoklady. Pokud vím, tak už některé problematické věci objevil, také si všiml řady politických trafikantů, kteří si tam přihrávali peníze.
Samozřejmě víme, že na ministerstvu dopravy se točí obrovské peníze - silnice, dálnice, drážní stavby. Pan ministr má jasné zadání usilovat o transparentnost. Samozřejmě, že potrefené husy budou kejhat, ale to nás nesmí odradit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 16 čtenářů)
Potřebujeme americké stíhačky?
