Co říkáte tomu, co se odehrává po amerických prezidentských volbách?
I fanoušci Demokratické strany se shodují, že jejich kandidát nebyl z nejsilnějších, v kampani se raději tolik neukazoval, dokonce se občas projevuje značně dezorientovaně (ve volební den zaujal, když si na veřejnosti pletl svou po boku stojící vnučku s několik let zemřelým synem nebo během kampaně prohlásil, že kandiduje na senátora místo na prezidenta).
Pachuť neregulérnosti voleb stále zůstává a uvidíme, jak rozhodnou soudy.
Proč podle vás Joe Biden proti prezidentu Trumpovi uspěl tak, že se teď už s velkou pravděpodobností stane prezidentem?
To je celkem jednoduchá věc – tak jako u nás to bylo „Zeman vs. Antizeman“, tak v USA to byl „Trump a Antitrump“. Lidé v drtivé většině nevolili Bidena, ale volili prostě proti Trumpovi. Z osobních rozhovorů s krajany v USA a voliči demokratů víme, že i pro ně to byla velmi těžká volba poté, co vypadli kvalitnější kandidáti jako například Bloomberg.
Jak byste zhodnotil čtyři roky působení prezidenta Trumpa?
Nejsem Američan ani specialista na zahraničí, takže mohu konstatovat a komentovat jen veřejně známá fakta. Čekali jsme možná výraznější změnu ve vztazích s Ruskem – nestalo se k velké škodě obou mocností – dvě supervelmoci by jednak ušetřily na vzájemném ozbrojování a vydělaly na ekonomické a technologické spolupráci. Ale chápu, že hysterie z ruského vlivu byla v USA mezi podporovateli globalistů tak silná, že jinak to asi nešlo. Navíc kdyby byla naopak prezidentkou Clintonová, konflikt by eskaloval mnohem víc.
To samé je válka s Čínou a ekonomický boj s Evropskou unií. Z jednoho extrému, který představovala smlouva TTIP, se to přepólovalo do doutnající obchodní války, kdy obě strany na sebe uvalují sankce. Což je skutečně tragický vyděračský model jednání, který si mimochodem po USA osvojila i EU. Je to jako ve Švejkovi – „zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku“. Ten příměr není od věci – právě na principu postupné ekonomické izolace například Ruska a Německa spojené s pořádnou dávkou nenávistné propagandy vypukla první světová válka.
Vždy jde v první řadě o peníze a je smůla, že i Trump evidentně podlehl finančně-průmyslové lobby včetně té zbrojní. Pokusy destabilizovat Venezuelu, útoky na Sýrii a další akce jsou prostě za hranicí mezinárodního práva, přesněji jakéhokoli práva. Pokusy udělat dohody s Tureckem výměnou za zradu Kurdů pak přinesly stovky, možná tisíce mrtvých. Tohle je politika, kterou dělali Clinton, Obama a dělat ji bude i Biden, a je mi líto, že se od ní nedokázal oprostit Trump. Na druhé straně je určitě faktem, že ve srovnání s Obamou Trump vojenskou angažovanost USA na Blízkém východě či na Ukrajině výrazně omezil a situace se tam oproti dřívějšímu stavu trochu zklidnila.
Další věc je, že Trump stojí na straně slušných Američanů. Ale abychom si rozuměli, tady jde o téma, které je pro tu skutečně vládnoucí americkou finanční oligarchii potřebné – potřebují k divadlu na demokracii alespoň dvě strany, přesněji, stačí jim jen dvě strany, ale tyto strany je třeba názorově vyhrotit, aby na svých pólech sesbíraly maximum hlasů. Tahle témata jsou povolené hřiště, na kterých si politici v USA mohou hrát na vlastní názor. Válka ve Vietnamu trvala 20 let, dvacetiletí války USA v Afghánistánu bude příští rok. Vedly se, ať byl v Bílém domě Petr, nebo Pavel, a v podstatě je ukončilo až hořké poznání, že stojí víc, než je možné kdy získat, a že vítězství je nemožné.
Pro nás je samozřejmě Donald Trump ideologický partner – sdílí a hájí podobné hodnoty proti novodobé propagandě, která ničí tradiční rodiny, nenávidí vlastenectví, nenávidí muže, bílou rasu, křesťanství, židovství a prostě vše, co je spojené s tradičními evropskými hodnotami a evropskou civilizací. Když před lety začal zvažovat kandidaturu, tak jsem ho veřejně podpořil a on mě zapsal i na seznam podporovatelů, a světoznámé americké noviny Washington Post tehdy o Trumpovi před jeho zvolením psaly jako o americkém Okamurovi. Srovnávali ho tenkrát se mnou a s italským premiérem Silviem Berlusconim. Takže i když k Trumpovi mám kritické výhrady, věřte, že jsme do něj vkládali velké naděje a drželi jsme mu palce i dnes.
Tomio Okamura
Velké americké televize se rozhodly dva dny po volbách přerušit vysílání projevu úřadujícího prezidenta, protože se prý obávaly, že začne šířit dezinformace. Je podle vás přípustné, aby televize neinformovala o projevu zvoleného ústavního činitele s odkazem na to, že chce prý hájit „pravdu“?
Je to jasná cenzura názorů demokraticky zvoleného prezidenta. Já bych řekl, že to nechtěně rozsekla Česká televize, kde v jejím studiu ústavní právník pan Marek Antoš konstatoval, že ve svém projevu Trump neřekl jedinou lež – naopak že byl opatrný a volil formulace typu „jak se zdá, mohlo by“ a tak dále. Tedy že Trump ve svém projevu nelhal, jen vyjadřoval podezření z podvodů, manipulací a podobně. Podle odborníků, tuším, přes dvě stě velkých amerických médií podporovalo Bidena a nějakých 17 prý stálo za Trumpem.
K protitrumpovské vlně se připojil např i Twitter, tedy médium, které Trump hodně využívá, a Trumpovi začal blokovat jeho údajně zavádějící příspěvky, zatímco vůdci Íránu Chameneímu bez problému toleruje tweet o tom, jak vymaže Izrael z mapy světa. Pochopitelně problém je cenzura, která prostě vytváří nějaký obraz světa a fakticky také rozhoduje o tom, co si většina lidí nakonec myslí.
Očekáváte něco podobného i u nás, že třeba Česká televize s touto argumentací bude vypínat projevy prezidenta nebo premiéra, protože se jim bude zdát, že hrozí nebezpečí šíření dezinformací? Přece jen, řada těchto „amerických příkladů“ se v našich médiích v minulosti uchytila…
Tyhle pokusy cenzury tu přece už dávno jsou – například když ČT vymazala prezidentovu zmínku o podvodníku Bakalovi, který vytuneloval OKD, a právě proto se nehodila redakci ČT do krámu. Nebo když mě už šest let Česká televize nepozvala do pořadu Otázky Václava Moravce, aby nebyly slyšet moje názory.
Ke svobodě slova ale patří i právo říkat blbosti – pokud někdo veřejně říká blbost a já mohu opět veřejně s ním polemizovat, pak je vše v pořádku. Problém nastává, když smíte říkat jen jeden názor a jiný má zákaz. Zákazem říkat názor názor nezmizí, jen se zvýší naštvanost a radikalizace těch, které se snažíte umlčet.
Rozumím tomu, že některé věci se nesmějí propagovat – sami jsme podali návrh, aby se v České republice veřejně nepropagovala islámská ideologie, tak jako nacismus, přesněji řečeno, aby se nepropagovalo takové učení, které popírá lidská práva nebo šíří nenávist vůči jiným náboženstvím nebo demokracii.
Na straně druhé by nás nikdy nenapadlo trestat muslimy za to, že jsou muslimové nebo chválí svého Alláha. A dokonce respektuju i jejich osobní názor na cokoli – jen jsme proti tomu, aby takové nenávistné názory přetavené do takzvaného politického islámu propagovali a šířili. Také nechceme, aby k nám přicházeli muslimští imigranti, protože ti dříve či později vznášejí požadavky na společnost, dokud se ta společnost nepodřídí islámu. Je rozdíl mezi soukromou vírou v Boha nebo ateismem a ideologií, která propaguje násilné převzetí moci za účelem nastolení věčného Alláhova chalífátu.
V našem případě to za nás vyřešil už Kristus, který jasně řekl, „co je císařovo císaři, co je Boží Bohu“. Islám říká, že islámský zákon je nadřazený tomu světskému (respektive islám zná jen islámské, nikoli světské zákony) a zákony hlásané prorokem Mohamedem nesmí nikdo po něm měnit. Což je průšvih pro ty z muslimů, kteří si přejí žít s námi v míru.
Americké volby přinesly také fenomén hlasování poštou. Co o této možnosti volby podle vás ukázaly? Ukázaly ji jako správnou, nebo spíše na její problémy?
Korespondenční volby byly problém přece vždy – vzpomeňte na rakouské prezidentské volby, které se kvůli falšování korespondenčních hlasů musely opakovat. V USA to je ovšem ještě horší – tam vám přijdou do domu hlasovací lístky, a to i lidem, kteří tam sice bydleli, ale už nebydlí – není problém je proto vyplnit a odeslat za ně. Identifikace voličů je mizivá, protože Američané, hlavně ti nejchudší, nemají žádné doklady a mnohé státy žádnou identifikaci nevyžadují.
Samozřejmě když demokraté masivně propagovali korespondenční volbu, věděli proč – umožnilo to objíždět voliče už před volbami, vyplňovat jim tam lístky a hlasy odesílat, a tím mít kontrolu, že hlasy hlavně černých nepropadnou. A budou odeslané řádně a správně. A poslední problém je pak samotné sčítání hlasů – jsou podezření na zneplatňování hlasů. I proto se republikáni dožadovali přítomnosti ve volebních místnostech a u sčítacích komisí.
A co by si měla jako poučení z amerických voleb 2020 odnést Česká republika?
Nikdy nedovolit korespondenční volby.
V Česku se na základě americké zkušenosti ke korespondenční volbě nadšeně přihlásila Markéta Pekarová Adamová, podle které se ukázalo, že korespondenční volba znamená mnohem více hlasů a mnohem větší zapojení veřejnosti. Co říkáte na tento názor?
Líbí se mi, když se potrefená husa ozve. V tomto případě lidé, kterým by se falšování voleb líbilo a hodilo, protože jim voliči ubývají. Zapojit veřejnost můžeme třeba prezidentem propagovanými povinnými volbami, což už u nás platilo za první republiky a platí to dnes i v některých západních zemích, nebo z mého pohledu přijatelnější formou, tedy zavedením přímé demokracie a přesvědčováním lidí, aby volit šli, protože to má smysl. Volit dnes, kdy čtyři roky si pak stejně poslanci dělají, co chtějí, strany neplní sliby a dělají opak toho, co slíbily, je pro mnoho občanů frustrující. Zaveďme přímou demokracii, kde je poslanec přímo volený a přímo odvolatelný, kde je v referendu odvolatelný i špatný zákon, a věřte, že lidé se rádi zapojí, protože volby pak už nebudou formalitou, ale něco, co bude skutečně ovlivňovat jejich životy.
Co očekáváte od Spojených států a jejich vlády, pokud se prezidentem stane Joe Biden?
V zahraniční politice jinou rétoriku a v něčem podobné činy. Americký břidličný plyn je někde třeba prodat a možná ubudou sankce proti Německu, ale boj s ruským plynem se nezmenší, jen bude mít jinou formu. To horší bude podpora fašisticko-rasistickému hnutí Black Lives Matter a jeho obdobám v Evropě. Ale mince mají dvě strany – na straně druhé podpora kriminálníků, rasistů a ničitelů evropské civilizace přinese aktivizaci normálních lidí oné mlčící evropské většiny včetně lidí v ČR a nás a vlastenecká protibruselská proevropská hnutí to posílí. To horší je, že k tomu, aby se mlčící slušná většina naplno probudila, bohužel povedou také odporné zločiny vyznavačů islámu jako ty, jejichž svědky jsme byli v Nice, v Paříži nebo ve Vídni.
První věcí, kterou Joe Biden ohlásil, je návrat ke klimatické pařížské dohodě. To ukazuje, že navzdory ujišťování, že bude „prezidentem všech“, se do liberální agendy pustí hodně rázně...
No sliby se slibují a – víte, jak to je dál. O tom, zda USA dohodu podepíší, nerozhoduje Biden, ale ti, kteří ho platí. Za druhé podpis dohody neznamená, že ji bude někdo dodržovat – je to fakticky deklarace bez sankcí. Ale umím si představit například lobby za břidlicový plyn spolu s atomovou lobby, že si prosadí některé monopoly – koneckonců nejde o klima, ale o peníze, jako vždy. Ale z nějakých výroků žádného prezidenta USA nejde dělat závazné závěry, natož z výroků evidentně psychicky nemocného Bidena. Už víme, že zřejmě někdy neví, co řekl před minutou, natož aby to někdy realizoval, pokud k tomu dostane rozkaz.
Již před volbami jste říkal, že „Biden znamená podporu migrace“. Myslíte si, že se tento „nový směr“ projeví i u nás v Evropě?
Znamená morální podporu, ale faktem je, že na morálku, logiku nebo rozum evropští migrofilové kašlou, takže si prosazují svoje bez ohledu na jakýkoli názor včetně názoru vlastních občanů. Samozřejmě zmatené výroky Bidena mohou teď používat jako argument, že i jinde jsou podobní šílenci, kteří prosazují migraci. Ale vzhledem k osobě, která takové názory nosí, je to spíš kontraproduktivní. Jelikož názorem tak zmateného člověka, který si v kampani nemohl vzpomenout ani na jméno svého protikandidáta Donalda Trumpa, takže mu místo toho říkal George, bych se asi raději nezaštiťoval. Ty volby, jak jsem už řekl, byly jen proti Trumpovi, a kdo proti němu kandidoval, bylo celkem jedno.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
