Osa Berlín–Brusel zakrývá politickou oligarchizaci. Říká senátní kandidát Koukal

29.06.2016 13:30

ROZHOVOR Podle senátního kandidáta Soukromníků Jana Koukala není frází, že Juncker hovoří o pekle, které Brusel vytvoří Británii. Budoucnost Evropy je možná bez hegemonie Německa. I my Češi musíme intenzivně chránit svůj prostor. Protiunijní hlasy budou sílit a projeví se to ve volbách. I my se dostaneme k hlasování o EU, ale nespěchejme.

Osa Berlín–Brusel zakrývá politickou oligarchizaci. Říká senátní kandidát Koukal
Foto: Hexxa
Popisek: Jan Koukal, senátní kandidát Soukromníků v Praze 11 a 15

Jak výrazný dominový efekt v jiných zemích očekáváte v souvislosti s rozhodnutím Britů opustit EU? Ve Francii Le Penová a v Nizozemí Wilders již k referendům vyzvali hned minulý pátek...

Myslím, že nás čeká období jednostranného tlaku v médiích, ve vyjádřeních reprezentantů vybraných institucí a tzv. náhodně vybraných hlasů z chodníku; a všichni budou Brexit hodnotit negativně. Znamená to, že příliš rychlá snaha o vyvolání podobných referend bude konfrontována s vystrašenou atmosférou ve společnosti. Čas bude nicméně nahrávat brexitovské argumentaci. Británie bude zpět ve vztahu s EU na úrovni vztahů z období společenství volného obchodu. Bude to pro Británii nakonec úspěšná orientace. To se stane samozřejmě v konfrontaci s neschopností EU řešit aktuální otázky, jako je imigrace – další motivační faktor. Vystoupení z EU nebude tudíž jenom téma emotivní, ale bude součástí standardní volební argumentace. Jinak lze očekávat, že se téma jako viditelné zalíbí mnohým.

Zastáncům setrvání Británie v osmadvacítce nepomohla ani podivná a zpolitizovaná vražda poslankyně Coxové. Jakou politiku asi zvolí v brzké budoucnosti poražený tábor?

Asi se nikdy nedozvíme, co vše vedlo k tomuto hrůznému činu. Máte ale pravdu, že tzv. poražený tábor bude mít minimální zábrany. Osa Brusel–Berlín bude muset zakrýt podstatu problému a tou je politická oligarchizace, arogance nezvolených samozvaných vůdců a často, bohužel, krátkozrakost až hloupost v rozhodování. Myslím, že nedokáží vytvořit nic jiného než propagandistický nátlak a výhrůžky. Na jedné straně budou snahy prostě ignorovat výsledek demokratického referenda a prostě vyhlásit referendum znovu. Hovořil-li Juncker o pekle, které Brusel v případě Brexitu pro Británii vytvoří, nebyla to jenom fráze.  Bude tlak na to, aby angličtina přestala být jazykem EU. Můžete tvořit mnoho dalších drobných i větších naschválů. Lidé jako Juncker, Schulz a Tusk na nic jiného nepřijdou.  



Donald Tusk se nechal slyšet, že reálné vystoupení Británie z Unie může trvat až sedm let. Očekáváte, že eurounijní vedení bude tento proces zdržovat?

Od Tuska to nebylo moc moudré. Uvidíme teď několik demonstrativních setkání na vrcholné úrovni, aby eurounijní vedení ukazovalo, že má situaci pod kontrolou a že vědí, co mají dělat. Nevědí, vždyť otázka zdržování je už překonána několika dalšími zcela opačnými výroky. Bude se papouškovat několik frází, a v podtextu bude strach, že by Brexit mohl někdo následovat. Je až směšné poslouchat, že se teď schází různá uskupení vládních politiků a eurounijních administrátorů, aby diskutovali budoucnost EU, která má být semknutější a tím pevnější a stabilnější.

Zaspekulujme. V USA vyhraje volby Trump, který naznačuje, že bude zastáncem izolacionismu své země. Americko–britská vazba bude však zajisté zachována. Evropu ovšem ovládne jako hegemon Německo. Jak to vidíte?

Především si nemyslím, že Trump povede Ameriku do izolace. Trump může být další rána arogantnímu světu dnešního establishmentu. To by mohlo být nejenom zajímavé, ale v mnohém potřebné. Berlín je dnes hegemonem Evropy a je to především jeho vina, jak se řeší imigrantská krize z Bruselu. Budoucnost Evropy – a teď myslím více na zeměpisnou definici – je možná pouze bez toho hegemona. Musíme i my Češi začít intenzivně chránit svůj prostor.

Naši klíčoví politici se poněkud sekli. I prezident Zeman byl pro zachování Británie v rámci EU. Anticharismatik Sobotka papouškoval bruselské potentáty. Zvednou se i u nás protiunijní hlasy?

Nepřekvapilo mne, že se dnešní český politický svět, jak říkáte, seknul. Pro ně (právě na rozdíl od normálních Angličanů) nemá svoboda jednotlivce, občana výraznou hodnotu. Je zajímavé, že to bylo napříč politickým spektrem od Zemana k Zahradilovi. Ptáte-li se na zvednutí protiunijních hlasů, oni zde již dlouho jsou. Důležité je, jak se to projeví ve volbách, a já myslím, že ano.



Až na Tomio Okamuru nikdo dlouhodobě nevyzývá k referendu o našem členství v EU. Na Brusel sice nadáváme, ale pořád od něho více přijímáme, než dáváme. Přesto, měli by se v dohledné době politici lidí zeptat, co si skutečně o Bruselu myslí?

Určitě se objeví další subjekty na politické scéně, které budou k referendu vyzývat. Pokud jde o ten vzájemný účet mezi námi a EU, tak ten rozhodně není tak jednostranný a v dalším období se navíc toky změní. Otázka referenda a potřeby se zeptat bude mít krom toho, co jsme již diskutovali, ještě jednu rovinu problému. Dojde k výrazným změnám unijních smluv a ujednání. To samotné už je legislativní důvod k referendu. Takže já očekávám, že se k nějakému hlasování dostaneme, ale nespěchal bych.

Do Senátu kandidujete v Praze 11 a 15. Za Soukromníky. Ti se důsledně drží spíše podpory malého a středního podnikání. Neměla by SsČR zvýraznit i antibruselský kurz?

Zcela určitě jsou evropské a naše domácí regulace překážkou, s kterou malí a střední podnikatelé bojují. Systém dotací deformuje trh a to nehovořím o způsobu administrace a rozdělování těchto dotačních fondů. Jsem nezávislý kandidát s podporou Soukromníků, takže nemohu úplně ovlivňovat směr politické strany, ale stávající fungování eurounijního vedení nás žene do opozice proti dnešnímu bruselskému kurzu a není důvod to neříkat nahlas.

Ještě kdysi v komunální sféře jste vypracoval územní plán i pro senátní obvod, kde budete kandidovat. Co této části Prahy po rozvojové stránce chybí?

To není snadná otázka, protože já tady bydlím a jistě mám nápady a přání, co zlepšit a kam se třeba urbanisticky posunout. Mým dlouhodobým záměrem bylo, aby Praha byla město, kde i městské části mají svoji autentickou městskou strukturu, svoje centrum a své služby apod. V některých částech jako například v Uhříněvsi se to daří, jinde to jde trochu ztuha. Za největší problém, ale považuji neexistující městský okruh a způsob jednání o tomto problému, tady dnes už známé stavby 511. Je v tom hromada nekompetentního rozhodování a krátkozrakého nedocenění potřebnosti. Za tu dobu přípravy Švýcaři postavili 60ti kilometrový tunel a my se nejsme schopni dostat ani k zahájení stavby přibližně 12ti km silnice.



Jak sám říkáte, Senát je o legislativě, o právu, o pravidlech hry i  třeba zahraničních postojích. V tom jste nepochybně odborník. Jak o tom budete přesvědčovat voliče?

Mám jistou výhodu působení v různých oblastech veřejné správy a v diplomacii. Nehovořím tudíž bez znalosti toho, co je možné a co opravdu takový Senát může. Také dobře vím, co stojí zavedení zákona do praxe a jak je strastiplné reagovat na neustálé novely a změny. Skutečně bych rád, abychom zahájili i proces rušení zákonů. Náš právní řád je nepřehledný a my to přece zažíváme každý den. Chci, aby to nebyla jenom moje teze pro vstup do Senátu. Zda a jakými příklady voliče přesvědčím, to se uvidí.

Jan Koukal

  • BPP
  • nezávislý kandidát do Senátu
  • mimo zastupitelskou funkci


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Josef Petrů

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Makroekonom Šulc: Sociální sadismus. Bojí se sáhnout na kapitalisty, tak vymýšlejí prasárnu na důchodce

18:13 Makroekonom Šulc: Sociální sadismus. Bojí se sáhnout na kapitalisty, tak vymýšlejí prasárnu na důchodce

Sociální sadismus. Tak nazval makroekonom Jaroslav Šulc současné uvažování vlády o důchodové reformě…