Po celých dvanáct let, co jste byla poslankyní, jste působila jako místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, v letech 2003 až 2006 jste byla stínovou ministryní práce a sociálních věcí ODS. Zajímalo by mě tedy, jak vnímáte situaci sociálně slabších občanů ve chvíli, kdy se potýkáme s nevídanou inflací a kdy na každého z nás nějakým způsobem dopadá či ještě spíše dopadne prudký nárůst cen energií?
Jsem zdrcená, protože s tím nemohu nic dělat. Kdysi jsem napsala Modrou šanci pro sociální politiku ODS. Její název zněl „Cesta k lidské důstojnosti“. Fialova vláda nás ale vede k lidskému ponížení. Ministrem práce a sociálních věcí je zemědělec, který navíc sedí na třech ministerských židlích, a tak s ním mohou nikým nevolení úředníci mávat dle libosti. Ten člověk je úplně mimo mísu. Když vystupuje v televizi, jímá mě hrůza. Místo řešení neuralgických bodů systému – například posudková služba, složitost systému – vidíme velkohubě prezentované lidovecké drobné dárečky v podobě zvýšení některé ze sociálních dávek. V klidných časech by to nebyl takový průšvih, ale dnes by to chtělo skutečného odborníka.
Premiér Petr Fiala často opakuje, že jeho vláda nenechá nikoho padnout. Vzala ale tu pomoc za správný konec? Tím myslím její plošný, nikoli adresný charakter. Dokázala byste si jako bývalá stínová ministryně práce představit, že by pomoc ze strany státu vypadala jinak?
Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?Anketa
Plošný nebo adresný systém? Čím je systém adresnější, tím je složitější a je třeba více úředníků, více formulářů, potvrzení, posudků, a to má své nemalé náklady. Zaznamenala jsem, že úřady práce, které vyplácejí dávky, nestíhají a potřební lidé nedostali včas dávky. Je to jeden z důsledků velké adresnosti a zbytečné složitosti systému.
Ekonomové upozorňují, že lidé, kteří žijí od výplaty k výplatě, se kvůli prudkému růstu cen dostávají do obtížně řešitelných situací. Někteří si začínají půjčovat na svou běžnou spotřebu, což povede k vytvoření nesplatitelných dluhů. Hrozí, že se zvýší počet lidí v exekucích. Co s tím obzvlášť v této předvánoční atmosféře, kdy nejde jen o běžnou spotřebu, ale i o to udělat svým blízkým radost vánočními dárky?
Jediným řešením je okamžitý odchod této vlády neumětelů, která nás každým dnem více a více zadlužuje a způsob jejího vládnutí dopadá nejvíce na ty nejzranitelnější. Právě vláda by měla jít příkladem a začít šetřit u sebe. Například je nepřijatelné zřizování nových úřadů a nových úřednických míst. Průměrný plat ve státní sféře je vyšší než průměrná mzda v privátním sektoru, který státní správu živí.
Psali jsme:
Leden a únor proto mnozí vyhlížejí s obavami. Vyjdou zoufalí lidé do ulic a na náměstí, nebo na demonstrace a protesty nebudou mít při starostech o živobytí své a svých blízkých ani pomyšlení? Vystačí si vláda s tvrzením, že demonstrace jsou součástí dezinformační proruské kampaně, jak tomu bylo v září či v říjnu při protestech na Václavském náměstí? Může vláda těm nejchudším pomoci ještě jinak, než pomáhá?
Byla jsem se v září na demonstracích podívat a nezdálo se mi, že by lidé byli zoufalí. Byli pozitivně naladěni, jen chtěli vyjádřit svůj nesouhlas s válkou a vůbec s politikou Fialovy vlády. Také se chtěli něco dovědět o možných řešeních, která předkládali odborníci. Ale v té době se ještě nic nedělo, ještě bylo teplo, ještě se nezačalo masivně propouštět, lidé ještě neměli nové platby za energie. Předpokládám, že se situace výrazně zhorší.
Ing. Marian Jurečka
Máte poznatky či informace o tom, že situace vícero rodin či jednotlivců je opravdu tak svízelná, nebo jsou ojedinělé případy nafukovány v médiích, jak také někdy zaznívá v diskusích pod články na internetu či na sociálních sítích?
Když jsem byla poslankyní, dostávala jsem denně od občanů stovky emailů, setkávala se s lidmi, získávala jsem pravidelně informace z různých státních institucí, takže tehdy bych na tuto otázku zasvěceně odpověděla. Dnes si netroufám. Ale odhaduji, že se lidé čím dál více dostávají do problémů a snaží se jim sami čelit a většinou o tom nemluví. Takoví lidé také byli na těch demonstracích.
Lidé si vás mohou pamatovat nejen jako političku, která bojovala za zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče těžce nemocných dětí, ale také jako tu, která na protest proti schválení Lisabonské smlouvy českým parlamentem vystoupila z ODS. Jak se s odstupem času díváte na svůj odpor proti Lisabonské smlouvě a mohlo její nepřijetí něco změnit?
Jsem ráda, že jsem se vzepřela a vystoupila z ODS. Nepřijetí Lisabonské smlouvy by celý proces pouze pozastavil o pár let či měsíců. Tlak z Bruselu byl ohromný. I když jsem cítila beznaděj, věděla jsem, že za svobodu se nikdy nesmí přestat bojovat.
Jedna perlička. Jako ředitelka kanceláře předsedkyně Sněmovny jsem byla v doprovodu předsedkyně na státní návštěvě v Itálii. Tehdejší předseda vlády Itálie se omluvil za to, že přesvědčoval naše představitele, aby Lisabonskou smlouvu schválili, protože jsme byli jednou z posledních otálejících zemí. Italský premiér tehdy konstatoval, že Václav Klaus měl velkou pravdu, když proti Lisabonské smlouvě bojoval. To mě moc potěšilo.
Váš bývalý spolustraník a někdejší ministr Igor Němec nedávno pro ParlamentníListy.cz řekl: „V době Václava Klause byla strana plná idejí, diskuse a soubojů o ideje. Dnes politika spočívá v tom, že se vysloví hesla, která přijímá mainstream, jako například ‚Jsme ve válce‘ nebo ‚Patříme na Západ‘. A politici soupeří v tom, kdo to řekne hlasitěji, kdo ten prapor zvedne výše třeba tím, že si oblékne triko jako Volodymyr Zelenskyj, nebo zbourá, dojat svým hrdinstvím, sochu. A už jenom pouhý dotaz na to, co tím autoři vlastně myslí, co ty věty znamenají, jaký je jejich obsah, vede k tomu, že je tazatel onálepkován jako nepřítel.“ Jakou nejvýraznější změnu v původně pravicové ODS vidíte vy?
Hezky to Igor řekl, souhlasím s ním. Změna přišla již s Topolánkem. Když byl předsedou ODS Václav Klaus, diskutovalo se na poslaneckém klubu o jednotlivých zákonech a každý názor byl panem předsedou pozorně vyslechnut. Naproti tomu Mirek Topolánek nás poslal kamsi a bylo po diskusi.
Nejvýraznější změna – vztah ke svobodě. ODS za Klause vždy stála na straně svobody, nyní ODS svobodu potlačuje. Každý, kdo má jiný názor, je fašista, dezolát a proruský šváb.
Igor Němec si také posteskl, že ODS z 90. let se od nynější liší víc, než se ODS liší od svých koaličních partnerů. A že mu je divné, že i přesto, že je v nynější ODS ještě několik bývalých kolegů ze začátků, tak nejsou slyšet ani při takových návrzích, jako je zavádění cenzury, veřejné hlasování o osobách v Parlamentu i při vlastních primárkách a podobně, což byly principy, které vždy považoval za neměnné. Proč mlčí?
To potvrzuji a vždy když hovořím s přáteli, kteří zůstali v ODS, je mi smutno. Někteří nechtějí přijít o své funkce v komunální politice a ti ostatní jsou v menšině a cítí beznaděj. Předseda Fiala by měl značku pravicové ODS vrátit Václavu Klausovi.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Nezpůsobilo pětikoaliční vládnutí, že pomalu podle rétoriky není k rozeznání občanský demokrat od piráta?
Samozřejmě, že pestrost stran mizí a nastává efekt „národní fronty“, jak trefně napsala má bývalá kolegyně ze Sněmovny Kateřina Dostálová. Proč myslíte, že premiér Fiala trvá na vládním modelu v Praze? Aby si tu „národní frontu“, a tím i svou moc udržel. Paradoxně se strany pětislepence označují jako demokratické, i když jsou s demokracií na štíru. Demokracii dnes najdeme spíše u opozičních a mimoparlamentních stran – tam se diskutuje a hledá správná cesta.
Přidala byste se k těm, kdo tvrdí, že ODS odsouvá kdysi tak vzývanou svobodu – především projevu – na vedlejší kolej?
Ano, bohužel, je to velmi smutný příběh.
Zasloužíme si, aby příští hlavou státu byl „prominentní spratek“ z té či oné prominentní bolševické rodiny, jak nejvíce favorizované kandidáty na Hrad Andreje Babiše a Petra Pavla nazval Miroslav Kalousek, nebo spíše „mladou a pohlednou“ prezidentku, jak sama o sobě mluví Danuše Nerudová?
Kdysi velmi vtipný a společenský Miroslav Kalousek ztrácí v poslední době glanc a měl by si dát pozor, aby se sám nestal spratkem.
Aby si premiér Fiala udržel moc, udělala ODS velkou politickou chybu tím, že nenominovala svého kandidáta na prezidenta. Uvnitř ODS je stále dost lidí, kteří svými znalostmi, zkušenostmi a morálním kreditem vysoce převyšují kandidáty doporučené vládou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Petr Novák
