Paní Pekarová si myslí, že stát je molo pro předvádění jejích šatů. Babičky se půjdou pást, obává se Jiří Paroubek

01.04.2022 14:17 | Rozhovor

„Příspěvky na bydlení? Tak složité dotazníky, že bych potřeboval ještě jednu vysokou školu, abych to zvládl vyplnit. Ty babičky a dědečkové to vzdají…“ říká bývalý premiér Jiří Paroubek. Na adresu předsedkyně TOP 09 podotýká. „Paní Pekarová Adamová si asi myslí, že ten stát je něco jako takové reprezentativní molo, po kterém se prochází ve svých krásných outfitech.“ Vyjádřil se i ke slovům ministra Síkely ohledně pohonných hmot. V souvislosti s milostí prezidenta pro šéfa Lán Baláka vzpomenul milosti, které udělili Zemanovi předchůdci. Vyjádřil se i ke slovům Milana Teplého, majitele jihočeské Madety, který varoval před tím, že by máslo mohlo stát až 85 korun.

Paní Pekarová si myslí, že stát je molo pro předvádění jejích šatů. Babičky se půjdou pást, obává se Jiří Paroubek
Foto: Repro: Twitter
Popisek: Jan Lipavský a Markéta Pekarová Adamová při návštěvě izraelské ambasádě

Anketa

Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?

1%
98%
hlasovalo: 34541 lidí

Na hlavu prezidenta Zemana se snesla obrovská kritika kvůli udělení milosti pro šéfa Lán Miloše Baláka. Jak vy si vysvětlujete toto prezidentovo rozhodnutí?

Tak mně o tom chybí nějaké detailnější informace. Nechce se mi přidat bezhlavě na stranu jeho kritiků. Protože, když tam vidím paní Pekarovou Adamovou, která má tunu másla na hlavě, se svými extrémistickými výroky, tak jsem velmi opatrný ve výrazivu. Prezident má právo udělit milost. Miloš Zeman využíval tohoto práva málo. Pokud bych byl na jeho místě, tak bych se snažil tento institut využívat větší měrou. Prezident má právo se takto rozhodnout, když třeba dojde k názoru, že došlo k nějakému soudnímu přehmatu.

Na sociálních sítích zazněla i úvaha, zda by prezident omilostnil i bývalého premiéra Babiše, kdyby byl v kauze Čapí hnízdo také odsouzen. Co myslíte?

To nevím, jak říkáte, to je jen úvaha. Prezidenti před Milošem Zemanem také udělovali milosti. Vzpomeňme si, že Václav Klaus poněkud hromadně a poněkud kontroverzně. A koneckonců i Václav Havel několikrát kontroverzně, takže v tom není Miloš Zeman zdaleka sám.

Vláda potvrdila prodloužení nouzového stavu do května. Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu Ukrajinců, kteří utíkají kvůli ruské invazi. Souhlasíte? Je to opravdu nutné?

Bylo by asi korektní vzpomenout si na argumenty dnešní vlády ještě z doby, kdy byli tito politici v opozici, v situaci, kdy to bylo mnohem vážnější. Oni touto dobou, kdy vrcholila epidemie covidu, se s tehdejší vládou dohadovali téměř o každý den. Došlo i k tomu, že nouzový stav nepovolili a nakonec si ho museli v podstatě „vydyndat“ hejtmani.

Takže se domnívám, že nouzový stav do konce května je doba nepřiměřená. A že měli v rámci nějaké politické slušnosti, ne snad korektnosti, ale slušnosti, udělat období řekněme třicetidenní a pak znovu jít do Sněmovny zhodnotit, ukázat jaké to mělo výsledky a co je ještě potřeba udělat.

Vláda také tento týden rozhodla o zvýšení životního minima, a to od 1. dubna. Je to důležitá, výrazná pomoc pro lidi ve chvíli, kdy stoupají ceny de facto všeho?

Tak samozřejmě že to nějaká pomoc je. Ale má to daleko od pomoci, kterou uplatňují Němci nebo Poláci, kde ta pomoc je daleko plošnější. Vláda se drží svých ideologických paradigmat, že musí být „pokropena“ jenom ta část lidí, kteří jsou údajně ti nejpostiženější, nejchudší. To je nějakých dvacet procent společnosti. Ale ono se to přece netýká jenom těch, kteří o sobě říkají, že jsou chudí. Zcela oprávněně je tady obava z vývoje, kdy se to může týkat také významné části střední vrstvy. A vláda v podstatě nedělá nic, aby snížila inflaci. Nástroje k tomu přitom má.

Markéta Pekarová Adamová pro CNN Prima News mimo jiné řekla, že plošně pomáhat všem ekonomicky není možné. Je třeba pomáhat těm, kteří to potřebují: „Víte, podle mě se vlády nemají starat o lidi. Mají se starat o to, aby v zemi bylo bezpečno. To je první předpoklad, abychom se měli lépe. A za druhé si myslím, že stát má vytvořit podmínky, ve kterých si lidé zvládnou pomoci sami. Já jsem přesvědčena, že nikdo nepotřebuje vodit za ručičku, uvedla a dodala, že těm, kteří pomoc potřebují, stát pomáhá. Zmínila například „rozšíření“ příspěvku na bydlení. Má se podle vás stát starat o lidi?

Tak co by ten stát měl dělat? Paní Pekarová Adamová si asi myslí, že ten stát je něco jako takové reprezentativní molo, po kterém se prochází ve svých krásných outfitech, ve svých krásných šatech. Musím říct, že má skutečně vkus, nebo ti, kdo ji oblékají. Také ti kadeřníci drazí, kteří jí upravují hlavu.

 

 

No ale ty její peníze přece naprostá většina občanů nemá. Někteří lidé žijí z ruky do úst, jiní mají rezervy na měsíc, další na dva měsíce, další na tři měsíce. Takto bychom se dostali pomalu k třetině společnosti, která nezažívá žádné slavné období a asi ho dlouho zažívat nebude. Paní Pekarová se tedy míjí se společenskou realitou.

A ten její argument, že oni vlastně pomohli s tím příspěvkem na bydlení… No pomohli tak, že udělali tak složité dotazníky, že když jsem se na to díval, tak jsem si říkal, že bych potřeboval ještě jednu vysokou školu, abych to zvládl. Takže ti dědečkové a babičky, kteří to budou vyplňovat, to vzdají. Rád bych slyšel číslo, kolik lidí to skutečně vyplnilo, kolik žádá o navýšení toho příspěvku. A jestli to bude tak složité, že to skutečně budou muset opakovat každý měsíc, tak to nakonec vzdají a půjdou se zřejmě napást na pastvu.

Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela diskutoval u Jakuba Železného s bývalým ministrem Havlíčkem. V souvislosti s cenami benzínu, které se před pár týdny radikálně zvedly, mluvil mimo jiné o tom, že  lidé propadli panice, nakupovali do zásoby. A ceny tak rostly. „Kdybych udělal to, co radí pan Havlíček, tedy sáhl do cen pohonných hmot, tak jsme ten víkend měli fronty na pumpách a od pondělí ceny ještě větší. My jsme to ustabilizovali tak, že jsme zavedli kontroly marží, přijali jiná opatření, ceny se uklidnily a spotřeba klesla,“ vysvětloval. Je to přijatelné vysvětlení?

Podívejte, v tomto týdnu v ČT, kde je jinak spousta blbostí, ale tentokrát pozvali člověka, který této problematice rozumí. Ten tvrdil, že dnes ty pumpařské firmy pracují s marží 7 korun. Za normálních okolností, pokud si to dobře pamatuji, pracovali s marží korunu až dvě. Takže těch sedm korun, to je opravdu, řekl bych, monopolní zisk. Oni vytvořili kartel a pan Síkela, nebo jak se jmenuje tento zcela neschopný ministr, tak si jenom hledá alibi pro to, aby nemusel nic dělat. A taky zatím, pokud jsem viděl, tak ta inspekce nikoho neodlovila. Takže nepřišli vůbec na nic.

Cena ropy na světových trzích nejde teď nahoru, takže bych očekával, že se to projeví v poklesu cen i na pumpách. Ale ono je to tak, že vždycky když to jde trochu nahoru, tak se zvýší ceny a když to jde dolu, no tak se nechají ty ceny staré, to znamená s těmi abnormálními zisky firem, které provozují benzinové stanice.

Bývalý ministr Havlíček argumentoval, že 24 členských zemí EU přijalo k řešení situace na benzínových stanicích nějakou formu plošných opatření. Na to Síkela opáčil, že si Havlíček vždy vybírá to, co se mu hodí. Uvedl také, že: „Maďarsko začalo regulovat ceny a skončilo to ohromnými frontami na pumpách, skončilo to zestátněním čerpacích stanic a skončilo to tak, že museli zavést regulované ceny jen pro maďarské poznávací značky, což je proti předpisům Evropské unie.“ Váš komentář?

Tak jestli Síkela argumentuje tím, že Havlíček si vybírá jenom to, co se mu hodí, tak on si vybral úplně to, co se mu hodilo. Co možná není ani pravda, nějaký příklad z Maďarska.

A od Havlíčka je to velmi silný argument a známá věc, že v naprosté většině ostatních zemí EU se tento problém řeší. Tady to vláda neřeší, protože prostě správce státní kasy chce do státní kasy zvýšené příjmy a kromě toho chce zřejmě také dopřát těm společnostem, které provozují benzinové stanice. No tak ty tedy budou alespoň platit větší odvody do státního rozpočtu.

Ale v zásadě ten státní rozpočet to má stejně nahnuté, protože tak, jak vláda podsekává všechno, co může včetně spotřeby obyvatelstva, to bude problém. Protože tím, že vyvolává drahotu, ona ji ještě zvyšuje svými opatřeními, tak to de facto vede k tomu, že lidé budou utrácet méně za jiné služby a jiné zboží. No a samozřejmě, pokud budou utrácet méně, tak bude klesat hrubý domácí produkt. Ten bude klesat také v důsledku té situace, která se vytváří na mezinárodních trzích. Takže to, co už říkám několik týdnů a k čemu se teď přiklonil pan guvernér Národní banky, je, že budeme někde na nule s hospodářským růstem. To znamená, že vláda bude mít propad v příjmech nějakých 80 miliard korun.

S tím, jak je velkorysá třeba ve vztahu k uprchlíkům, což na jedné straně kvituji, na druhé straně by to nemělo být na úkor českého obyvatelstva, no a tak už vidím že nebude schopna dodržet schodek státního rozpočtu 280 miliard. Dostane se na nějakých 400–450 miliard. To není zdaleka příliš černý scénář. A myslím, že to vládní ekonomové, pokud nějací vůbec jsou, protože ta ekonomická politika je tak zmatená, hloupá, že pochybuji, že to dělá někdo, kdo tomu rozumí, musí začít tušit, že to, co kritizovali u Babiše, když byl podroben palbě několika vln pandemie a zvýšily se tak schodky státního rozpočtu z té předtím velmi přijatelné úrovně, tak tahle vláda bude na tom velmi podobně.

V minulém rozhovoru jsme se bavili o tom, že chleba může v dohledné době stát až 60 korun. Ohledně zemědělství a cen potravin se rozhovořil v pořadu Václava Moravce i majitel jihočeské Madety Milan Teplý. Ten mimo jiné varoval, že by se cena kostky másla mohla vyšplhat až na 85 korun. Ministra zemědělství také vyzval, aby se přestali starat o to, aby měli co jíst lidi v Řecku a starali se o to, abychom měli plné krámy, jinak – cituji – „nám lidi dají přes hubu“. Je a bude podle vás situace až takto vyhrocená? Skousnou lidé chleba za šedesát a máslo za osmdesát korun?

Myslím, že ta cena chleba nemusí být konečná. Ono není nikde psáno, že sklizeň pšenice u nás bude tak úspěšná, jako byla v minulém roce. My přece ale „nevyrábíme“ pšenici za ty ceny, za které je prodávána teď ve světě a kam se až dostane. Teď je to někde mezi 1000 až 1100 dolary za bušl. Obvyklá cena v těch posledních letech se pohybovala kolem 500 dolarů. Před sklizní se cena velmi pravděpodobně dostane až na 1500 dolarů i více. Protože prostě pokud nebudou dodávky z Ukrajiny a z Ruska, nebo budou částečně narušeny, tak to může v některých afrických a asijských zemích znamenat až hladomor. Takže ceny půjdou nahoru a vláda musí něco udělat.

Musí udělat moratorium cen, musí udělat cenové maximum, cenový strop tak, aby se to nepromítlo do cen chleba. A samozřejmě možná ta podstatnější věc, která je, protože pekárny pracují na elektřinu nebo na plyn, no tak samozřejmě, že by bylo dobré i pro ně, aby se snížila DPH. Protože výrobní náklady se pak samozřejmě také odrážejí v těch prodejních cenách. Takže myslím, že to je jednoduché k pochopení. To jenom nechápe současná vláda. A domnívám se, že pan Teplý z Madety má pravdu. Lidé to téhle vládě dříve nebo později spočítají. Myslím, že nejpozději v komunálních volbách.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Hora

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

4:44 „Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

Vítězstvím Petera Pellegriniho v prezidentských volbách se nám nejbližší národ vymanil z jednostrann…