Zhruba před měsícem jste v rozhovoru pro PL řekl, že není zatím prokázáno, zda populace, která bude promořena koronavirem, bude odolná proti další vlně nákazy, což vidíte jako závažný problém ve vztahu k rozvolňování restriktivních opatření. Obával jste se, co by to mohlo udělat s oslabenými a nemocnými. Onen důkaz stále nemáme, navíc plošné testování ukázalo, že promořenost je velmi nízká. Jak to tedy vidíte dnes? Souhlasíte s rozvolňováním opatření, které zatím vláda nastavila?

Důkaz o tom, že onemocněním koronavirem získá člověk imunitu ještě dnes nemáme a šetření na vzorku asi 27 tisíc lidí ukázalo, že promořenost populace nákazou covid-19 je minimální. Moje obava o osoby, které mají těžké chronické postižení, tudíž zůstává. Pokud by byli tito lidé nakaženi koronavirem, může to pro ně mít skutečně fatální důsledky.

Na druhé straně si uvědomuji, že nelze dlouhodobě vypnout ekonomiku a ponechat občany uzavřené doma. To bychom asi nikdo z nás dlouho nevydrželi. Proto se domnívám, že měl být dodržen původní scénář rozvolňování restriktivních opatření. Je pravda, že epidemiologům a zdravotníkům se podařilo významně eliminovat počet nakažených a zatím se zdá, že ani současné rozvolnění opatření nevedlo k náhlému výraznému zvýšení růstu nových případů nakažených covid-19.

Někdy v druhé půli ledna jste dal na svůj FB rozhovor o stavu zdravotnictví v USA v souvislosti s epidemií a uvedl jste: „Je to podivná země, která o sobě říká, že je nejvyspělejší zemí světa, ale není schopna ochránit občany před koronavirem. Lidský život tam má mnohem menší cenu než u nás. Važme si naší země a našeho způsobu uvažování, kdy lidský život je pro nás to nejdůležitější.“ Např. podle A. Babiše si v boji proti koronaviru vedeme opravdu velmi dobře. Souhlasíte s ním? A jak si vysvětlujete, že my nebo i Slovensko, Rakousko... jsme na tom po celou dobu v boji proti koronaviru mnohem lépe než právě vámi zmiňované USA, Španělsko, Itálie...

Dlouhodobě se ví, že zdravotní péče je v USA velmi drahá, a přitom málo efektivní. Spojené státy mají špičková pracoviště, která jsou možná v některých parametrech dokonce nejlepší, ale ta jsou určena především těm lidem, kteří jsou schopni si takovou péči zaplatit. Pokud však vezmeme celkovou úroveň zabezpečení zdravotní péče pro všechny občany země, tak je potřeba konstatovat, že zdravotní péče je nedostatečná. Přitom výdaje na zdravotnictví jsou v USA o 6 % HDP vyšší, než je průměr Evropských zemí.

Myslím si, že Česká republika si v boji s koronavirem vede opravdu dobře, ale je to zásluhou především zdravotníků, i když razantní opatření na začátku krize byla asi důležitá. Náš zdravotní systém, tak jako rakouský, slovenský, je charakterizován hustou sítí zdravotnických zařízení, a to je jednou z příčin úspěšného boje nejen s koronavirem, ale i s dalšími infekcemi. Proto jsem vždycky byl proti rušení nemocnic a zřeďování sítě zdravotnických zařízení. O zdravotním systému bych toho mohl napsat poměrně dost, ale to asi není účelem tohoto rozhovoru.

A co říci na kritické názory, že naše reakce na koronavirus byla zbytečně poplašená a že jsme si zbytečně zničili ekonomiku kvůli vcelku marginální záležitosti?

Nemyslím si, že naše reakce na covid-19 byla zbytečně poplašená. Právě razantní brzda a okamžitá reakce byly velmi důležité. Samozřejmě, že si uvědomuji ekonomické dopady.

Teď se ukazuje, že tam, kde nepřijali razantní restriktivní opatření, se dostali do stavu, kdy dopad na ekonomiku bude stejný nebo horší než u nás. I v těchto zemích totiž museli, vzhledem k počtu nakažených, omezit výrobu, zavřít prodejny, školy a podobně. Země jako USA, Itálie či Španělsko budou mít větší ekonomické ztráty v porovnání s Českou republikou.

Z mého pohledu je však nejdůležitější skutečnost, že jsme dokázali uchránit tisíce lidí. Belgie, která přijala restriktivní opatření mnohem později, má asi 670 úmrtí na milión občanů. Česká republika se pohybuje kolem 25 úmrtí na milion obyvatel. To jsou prostě diametrálně rozdílná čísla.

Ekonomika se vždycky zvedne. Život člověka se však vrátit nedá.