Pavel Bělobrádek: Část obyvatel žije v jakémsi paranoickém stavu, kdy je přesvědčena, že jim všichni lžou. Velkou roli v tom hraje...

V médiích se nyní objevují zprávy, že jste se na vaší konferenci domluvili na bližší spolupráci s hnutím Starostů a nezávislých. Co si konkrétně od tohoto kroku slibujete? Je skutečně v plánu vytvořit na naší politické scéně třetí, takzvanou středovou sílu? A co říkáte na kritiku některých pravicových politiků, že vaše priority jsou od těch Starostů a nezávislých dost vzdálené, jako například vaše podpora elektronické evidenci tržeb, kterou Petr Gazdík tvrdě kritizuje…

To je poněkud nepřesná informace, my jsme byli na naší celostátní konferenci zatím jen pověřeni k jednání s hnutím Starostů. Co se týká našich programových rozporů, tak máte pravdu, my jsme měli v programu podporu registračních pokladen, ale v daleko menším rozsahu než hnutí ANO. A také díky nám se už další rozšíření tohoto projektu neuskuteční, tedy plánovaná třetí a čtvrtá fáze, která se týkala živnostníků i některých skupin podnikatelů, u nichž to nemá smysl. Nicméně není vůbec neobvyklé, že při spolupráci dvou stran existují určité rozdíly v programech, které se musí postupně odstranit vzájemnými ústupky. Ty rozdíly v názorech na jednotlivé oblasti ale nejsou u nás nijak dramatické.

Jak hodnotíte už schválený rozpočet na příští rok se schodkem 60 miliard? Letošní rok má být dokonce přebytkový. Jste spokojený s podporou vašeho ministerského resortu, tedy s financováním vědy a výzkumu? Kde byste vůbec vy sám přidal a naopak, ve kterých oblastech šetřil? A co říkáte na tvrzení některých poslanců z hnutí ANO, že byste prý údajně s ČSSD zvýšili schodek až na 85 miliard, ale přitom nechcete pro to hledat patřičné zdroje a zatížili byste stát jen větším dluhem?

Hnutí ANO si musí samotně sáhnout do svědomí, protože to byli oni, kteří chtěli zrušit poplatky za pobyt v nemocnicích a státní pokladna tak přišla o několik miliard korun ročně, a tak bych mohl ještě pokračovat. Těch 60 miliard je výsledkem kompromisu a přebytek vznikne i letošním nedostatkem investičních akcí. Za investice do budoucna se ale dá považovat i zvýšení podpory vědě a výzkumu, s čímž jsem celkem spokojen. Samozřejmě ještě nedosahujeme těch čísel, která by byla optimální, tedy jednoho procenta z hrubého domácího produktu, jak je to běžné u vyspělých zemí. Nicméně k tomuto cíli už připravujeme patřičnou metodiku a jsem rád, že nám ji schválili i mezinárodní odborníci, které jsme měli pozvané na Radu vlády. Ubíráme se tedy v oblasti vědy a inovací správným směrem.

Jak vůbec nyní vypadá naše politická scéna, a jak by mohla vypadat v příštím roce? Andrej Babiš se nepouští do kritiky Miloše Zemana a rostou mu preference, ČSSD zatím stále zaostává. Můžeme skutečně na české politické scéně očekávat tandem Zeman-Babiš? A jak je to na přelomu roku vůbec pravděpodobné, že se oni dva usadí na postech premiéra a prezidenta? Navíc Zeman Babiše u příležitosti projednání státního rozpočtu vychválil, podle některých mu tak prý ,,políbil prsten"... Co vy na to?

Předpovědi na příští rok raději nechám prognostikům a komentátorům. Nicméně je zřejmé, že koncepce antibabiš a antizeman vůbec nefungují, stejně jako v USA antitrump. To je prostě současný společenský fenomén, a to si je třeba uvědomit. Na TOP 09 je vidět, že zarputile proti němu bojovat je celkem zbytečné. Oni hrají už třetí rok na tuto strunu proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi a padají jim preference.

Opravdu předpovídat vývoj v příštím roce na naší politické scéně je hodně obtížné, snad lze jen očekávat ještě větší fragmentaci, tedy rozdrobení politických sil. A i proto si myslím, že by mohla být pro nás užitečná spolupráce s hnutím Starostů. Jestli se to podaří, je otázkou, musíme ještě odstranit dost „nášlapných min“. Vstupovat do nějaké velké předvolební koalice se nám zrovna moc nechce, protože se pak těžko sestavuje společný program. Máme už v tom své zkušenosti, když jsme působili v rámci čtyřkoalice a potom i ve spojení s Unií svobody.

Hlava českého státu byla pozvána do Bílého domu. Jak v tomto světle vypadají názory různých analytiků, že Zeman nás vytrhává ze Západu, že ohrožuje naše spojenecké svazky a na Západě ho neberou vážně? O čem tento krok svědčí? Nebo si Donald Trump pozval politika stejného stylu jako je on sám?

Možná je to opravdu tím, že v Bílém domě usedne právě Donald Trump, který je takovou alternativou tradičnímu establishmentu, ale těžko říct. To by byl spíše dotaz na Trumpovu administrativu.

V Evropě i za mořem se dostávají pomalu k moci různá populistická hnutí, včetně jejich lídrů. Jedná se o masivní nástup nového politického směru, kterému frustrovaní voliči dali přednost před těmi tradičními, protože chtějí zásadní společenskou změnu? Nemají na tento zvrat v myšlení voličů u nás v ČR i vliv korupční kauzy politiků z minulosti? Například podle nejnovějších zpráv z řady médií, měli prý zneužívat Regionální dotační programy v západočeském a severočeském kraji někteří politikové ČSSD… Co si o tom myslíte?

Samozřejmě skandály ODS a ČSSD tady z historie známe, a to tomu u nás jistě napomáhá, ale v podobné situaci je celá Evropa i Spojené státy. Lidé jsou z politiky jako by unaveni a chtějí rychlá řešení. Velký vliv na to mají i fake news (falešné zprávy), tedy různé podvrhy, což jsme například viděli u Brexitu nebo při italském referendu. Veřejnost si někdy mezi sebou posílá úplné blbosti, nesmysly a myslí si o nich, že to jsou ty skutečně pravdivé informace. Část obyvatel žije v jakémsi paranoickém stavu, kdy je přesvědčena, že jim všichni lžou. Velkou roli v tom hraje internet a s ním spojená ztráta autorit, kdy osobnostmi už nejsou komentátoři z veřejnoprávní televize, učitel, otec, ba ani biskup. Jak jsem už řekl, je to nyní celosvětový fenomén, kdy lidé hledají novou alternativu a myslí si, že změny jsou samospasitelné. U nás jsme to viděli při počáteční podpoře Věcí veřejných a dalších podobných hnutí, kdy se už moc nevěří tradičním stranám. Jenže ty změny mnohdy nemusí vést vůbec k lepšímu, spíše naopak.

Evropa ani v tomto roce zcela nevyřešila migrační krizi. Dle expertů můžeme po skončení zimy opět očekávat obnovení běženeckých vln, které mohou oproti minulým obdobím výrazně posílit, zejména z Afriky. Domníváte se, že EU to nechá jen tak a Evropa bude pak opět čelit dalším teroristickým útokům, masovému obtěžování žen, hromadným pouličním bitkám a podobně? Prozatímní opatření, jako bylo zřízení pohraničních a pobřežních sil o kapacitě pouhých 1500 členů bez patřičných pravomocí a nejistá dohoda s Tureckem nás zřejmě nespasí. Co se musí podle vás stát, aby evropští lídři začali jednat opravdu razantně a v zájmu většiny obyvatel starého kontinentu?

Především dohoda s Tureckem výborně funguje, kdy byla přerušena takzvaná balkánská cesta pro nelegální migraci. Dále si je nutné uvědomit, že to není problém Evropské unie, ale národních států. Ty mají přece odpovědnost chránit své i schengenské hranice. To je problém zejména Řecka a Itálie. Tyto dva státy, a nejvíce Řecko, situaci nezvládaly, ale i přesto odmítaly mezinárodní pomoc. Na druhou stranu Maďarsko, Bulharsko i Makedonie se i přes kritiku EU snažily plnit svoji roli a přijímaly s povděkem i českou pomoc.

Je pravdou, že státy, které mají dlouhou námořní hranici, jsou v komplikovanějším postavení. Důležité ale je, aby se běženci, kteří nedostanou azyl a nemají tak morální ani právní důvody pro migraci, vraceli nekompromisně zpátky jako nelegální uprchlíci. Aby bylo zřejmé, že do Evropy nemá pro ně vůbec cenu jezdit. Dále se musí tvrdě postupovat vůči pašerákům a potřebným lidem pomáhat na jejich území či v okolních státech, které jsou pro ně společensky i kulturně bližší. Problémem je určitě Afrika, z níž prchají ekonomičtí běženci, protože v mnoha tamních zemích tvoří téměř třetinu příjmů obyvatelstva peníze, kteří ti uprchlíci posílají domů svým rodinám. V tomto případě je nutné, aby reprezentace EU jednala s jejich vládami, nabídla možnou pomoc a směřovala je k tomu, ať k nelegální migraci už nedochází.

Přibližujeme se finanční krizi, jak varují někteří ekonomové? Máme se obávat zejména situace v Itálii? Jsou Řekové už z ekonomických problémů venku nebo budou znovu natahovat ruku? Může to ve světové ekonomice a finančnictví opět „bouchnout“? Které scénáře jsou podle vás reálné, a dokáže se EU na něco takového připravit?

Nás už i na základní škole učili, že existuje konjunktura, stagnace a deprese, a že tyto jevy jsou naprosto normální. Na to musíme být prostě připraveni. My máme ještě výhodu vlastní měny, a tím může naše hospodářství výrazně ovlivňovat Česká národní banka. Na druhou stranu jsme otevřenou exportní ekonomikou, která vyváží 80 procent své produkce do států Evropské unie, zejména pak do Německa. Takže bude záležet na tom, jaká tam bude poptávka po našem zboží, jak si tyto státy povedou. V Německu to vypadá stále dost dobře i přes jejich problémy s milionem uprchlíků.

Je také důležité, abychom dnes v době konjunktury vhodně investovali, a to především do vědy a výzkumu, protože jsme snad nejprůmyslovější zemí Evropské unie. Teď jde jen o to dokázat náš průmysl přeměnit tak, aby jeho výrobky měly daleko vyšší přidanou hodnotu. A abychom je také uměli vhodně inovovat, čímž budeme více konkurenceschopní na globálním trhu, a to za jakékoliv situace.