V minulém rozhovoru jsme podrobně probrali migraci a vliv islámu v Evropě. Dnes bych se ráda věnovala spíše Rusku, protiruským náladám a Evropské unii. S jakými dojmy jste sledoval protesty při příležitosti výročí konce druhé světové války? A proč dorostly takových rozměrů?
K tomu bych se nejdříve rád vyjádřil jako občan, nikoliv jako sociolog.
Prosím…
Jen máloco je tak odporné a nízké jako bránit lidem, aby uctili své mrtvé. To je jedno ze základních mravních pravidel evropské civilizace. Lidé, kteří narušovali pietní akt na Olšanech, jsou mravní zrůdy. Jejich jednání je hnusné a neospravedlnitelné.
A teď k původní otázce…
Patřím k té většině, která si vážila obětí sovětských vojáků při osvobozování Československa, ale pietní akty nám připadaly zbytečně teatrální a často zpolitizované. Proto jsme neměli potřebu se jich účastnit. Až teprve v posledním desetiletí, kdy dochází k pokusu nahradit skutečné dějiny politicky korektními vyprávěnkami, kdy lži začínají převládat v médiích a dokonce i ve školách je vyučován politicky korektní dějepis místo dějepisu pravdivého, tak v téhle situaci mnozí pokládají za důležité položit kytičku k pomníku rudoarmějců nebo se zúčastnit nějaké vzpomínky.
Fotogalerie: - Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti
Události posledních dnů byly ovlivněny i tím, že česká společnost je hluboce rozdělena. Je to kombinace příkopu třídního, generačního, ale i daného schopností nezávisle myslet. Obě strany rozdělení využívají každé příležitosti, aby na sebe útočily, takže znovu a znovu propukají emotivní konflikty. Někteří měli za to, že kdyby se odstranila přímá volba prezidenta, ubylo by zbytečných sporů. Teď vidíme, že tomu tak není.
Jaký vliv na protiruské nálady u nás a zmíněné protesty má politika Miloše Zemana? Cyril Svoboda mi například řekl, že souvisejí právě s odporem proti proruské orientaci prezidenta, a takové příležitosti proto využívají k vyjádření opačného názoru. Souhlasíte s tím?
Tím se dostáváme k tomu, že českou společnost rozděluje mimo jiné schopnost logicky myslet. Kdybyste se Cyrila Svobody zeptala, co znamená takzvaná proruská orientace prezidenta, nedokázal by na to odpovědět. Součástí stylu jeho společenské vrstvy je opakovat fráze a neptat se, co ty fráze znamenají. Usiluje Miloš Zeman, abychom ty stovky miliard korun, které dnes Češi posílají do centrál západních korporací, raději posílali do Moskvy? Chce tady zřídit ruské vojenské základny a ruskou okupační správu? Chce sem nastěhovat desetitisíce ruských kolonistů a živit je ze státního rozpočtu? Chce vybudovat síť pravoslavných kostelů? Samozřejmě, nic z toho. Ta fráze proruská orientace vůbec nic neznamená. Cyril Svoboda se prostě chová jako typický představitel své sociální skupiny. Mechanicky opakuje ty fráze, které se od něho čekají, a nepřemýšlí o nich.
Fotogalerie: - Uhlíř proti knihám
Cyril Svoboda má za sebou bohaté zahraniční zkušenosti, je právník i diplomat. Jednoduché opakování frází bychom čekali spíš od jiných typů lidí.
Ano, ale to je právě omyl. Ve své knize Prolomení hradeb ukazuji, že v posledních desetiletích se zformovala úplně nová společenská třída, kterou označuji jako nová aristokracie. Hodně se podobá bývalé degenerované francouzské šlechtě – napudrované paruky, zjemnělost, zženštilost, důraz na vyvolávání dojmu a neustálé intriky každého proti každému. Dnes je to v zásadě stejné. Rozdíl je snad jen v tom, že nová aristokracie využívá pokročilé technologie a sídlí ve sklobetonových centrálách, ministerstvech, právnických kancelářích, redakcích, štábech neziskovek a podobně. Příslušnost k této nové aristokracii vám zajistí vysoký životní standard bez nutnosti pracovat, ale není snadné si ho udržet. Neustále musíte bojovat o svůj rozpočet, podlézat těm, kdo jsou momentálně u moci, složitě intrikovat a vyvolávat správný dojem. To vede k tomu, že je myšlení zformováno úplně jiným způsobem než u normálních lidí.
Můžete ten rozdíl nějak vysvětlit?
Normální člověk, když narazí na problém, tak si pokládá otázky typu, co to znamená a jak ho řešit. Veškeré mozková kapacita příslušníka nové aristokracie je ale zaměřena úplně jinam. Jeho otázky zní: Co se ode mne očekává, že si budu myslet? Nevznikne podezření, že jsem málo korektní? Nebude ohrožen můj rozpočet? Ti lidé jsou pod obrovským tlakem. Nemohou si dovolit zaváhání nebo nekorektní myšlenku. To by znamenalo ztrátu postavení.
Týká se to jen nejužší vrstvy nejbohatších a nejmocnějších lidí?
Ano i ne. Můžeme to opět vysvětlit na degenerované francouzské šlechtě osmnáctého století. V nižších třídách se vyskytovali lidé, kteří se snažili napodobovat některé zvyky královského dvora a doufali, že se stanou stejně vznešenými. Právě tak dnes občas najdeme i v nižších třídách lidi s mozkem stejně vymytým, jako mají příslušníci nové aristokracie. Tihle lidé doufají, že když si nechají vymýt mozek stejným způsobem, získají šanci, že je nová aristokracie vezme mezi sebe. A nová aristokracie ten dojem cíleně povzbuzuje, zvláště mezi naivními mladými lidmi. Je to vlastně klíčová mocenská technika, kterou nová aristokracie vzbuzuje své panství.
Kam až to může zajít, ukazuje asi rok starý případ, kdy se jedné Němce stalo, že ji skupina migrantů zmlátila, téměř uškrtila a znásilnila. Když bylo po všem a ta dívka přišla k sobě, její první otázka zněla: Co se ode mne očekává jako od mladé pokrokové multikulturalistky? No přece chránit uprchlíky! Šla tedy na policii a oznámila, že ji znásilnila skupina holohlavých německých nacionalistů. Na všechno se nakonec přišlo a dívce zbyla jen ostuda. Ale ten případ ukazuje, že mozek může být vymytý až do té míry, že lidé ztratí základní pud sebezáchovy.
A vy tvrdíte, že to souvisí s naším vztahem k Rusku?
Přesně tak. Ten spor je veden mezi lidmi, co používají mozek, a mezi lidmi, co ho nepoužívají. Existují vlastně dvě možnosti, jak se na Rusko dívat. Podle jedné z nich je Rusko dobyvačné impérium, které chce vládnout celému světu, a stateční Američané tomu brání. Podle druhé probíhá naopak pokus o dobytí Ruska a Rusové se houževnatě brání. Který z těch pohledů je pravdivý?
Pokud vám zůstala možnost normálně myslet, máte jasno v pěti minutách. Jsou Rusové zapojení do konfliktů na amerických hranicích, nebo Američané do konfliktů na ruských hranicích? Jsou to Rusové, nebo Američané, kdo okázale ignoruje mezinárodní právo a vede bezdůvodné raketové útoky proti každému, kdo se jim znelíbí? Financuje Rusko opoziční skupiny v USA, nebo financují Američani ruskou opozici? Má Rusko historii neustálého dobývání nových území, nebo má takovou minulost Západ? Kdo vydává více na zbrojení? Je reálné, aby mělo Rusko ambici okupovat celý svět? Vyprávěnce o nebezpečném Rusku mohou věřit jenom ti, kdo nepřemýšlejí, ale jen čekají na pokyn, čemu mají věřit.
Psali jsme:
A co období Sovětského svazu, který se choval velmi agresivně?
Stačí připomenout, jak Sovětský svaz vznikl. Němečtí intelektuálové vymysleli bolševickou totalitní ideologii. Německá vláda financovala a podporovala skupinu revolucionářů, kteří tuto ideologii dovezli do Ruska. V následné občanské válce Západ odepřel podporu bělogvardějcům a americké korporace naopak čile kšeftovaly s Leninovými bolševiky. Konec konců, většina západních intelektuálů obdivovala Sovětský svaz do poslední chvíle. Jak může být někdo tak cynický a vinit z toho Rusy? Dnešní nepřátelství vůči Rusku je z podstatné části syceno těmi, kdo se snaží obnovit nějakou formu bolševické hrůzovlády na Západě i v Rusku. Vnímají Rusy jako zrádce, když bolševismus odmítli.
Zapomínají pomalu Češi na pomoc těch, kdo jim v historii pomohli? Přestávají si jich vážit?
Víte, ono nejde jen o pomoc druhých. V současné době probíhá pokus vymazat české dějiny, naplivat na české hrdiny, rozšířit nehorázné lži o údajné české kolaboraci, nebo dokonce o tom, že Češi údajně provozovali koncentrační tábory pro Romy a tak dále. Když si Češi přestanou vážit vlastních dějin, tak přestanou klást odpor a bude možné je snadno zbavit posledních zbytků svobody a dokonale zotročit. V Polsku nově zavedli, že pokusy o šíření takových lží budou trestným činem. Je to důležitý krok. Když uchováváme vzpomínku na padlé rudoarmějce, jde především o nás, o naši paměť, o naši svobodu.
Se zásadním varováním přišel předseda vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. „Rusko je nešťastné ze současného světového řádu založeného na západním typu liberálních demokracií a snaží se ho změnit tak, aby se více shodoval s jeho národním modelem společnosti,“ řekl na konferenci Stratcom summit v Praze. Podle něj přitom Rusko nevystupuje vůči NATO s klasickou vojenskou agresí, ale zaměřuje se na hybridní nástroje, zejména na propagandu, kterou šíří v klasických médiích i na sociálních sítích. Rusko označil za jednu ze dvou největších aktuálních výzev pro Alianci. Souhlasíte s ním?
Když přeložíme citát generála Pavla ze šroubované byrokratické řeči, zní takhle: Rusko usiluje o takový svět, kde Rusové budou žít po svém, Číňané si budou žít po svém, Američané si budou žít po svém. Náš světový řád je přitom založen na tom, že všem lidem na světě budou vládnout americké korporace, že tyto korporace zničí národy a budou určovat životní styl všech lidí. Rusko se nám staví na odpor. NATO je v této chvíli agresivní skupinou představující hrozbu pro celý svět. Myslím, že každý, komu zbyla aspoň trochu rozumu a základní mravní cítění, musí sympatizovat s ruskou rebelií proti Impériu.
Jak moc podle vás podléhají voliči propagandě? Ať už té východní, západní, nebo propagandě Evropské unie, umíme rozlišovat a vyhledávat informace?
Jak kteří. Jsou voliči, kteří v podstatě jen čekají na pokyn, co si mají myslet. Česká televize vydá výzvu, mozek se přizpůsobí a je to. Ve vztahu k Rusku jsme to viděli v roce 2013. Rusko bylo nejdříve označováno za spojence, o měsíc později bylo označováno za nepřítele a mluvilo se o dobytí Moskvy, o další měsíc později bylo prohlášeno za hrozbu. Mozky intelektuálů v redakcích se otáčely jako korouhvičky. Okamžité přizpůsobení. Nikdo neměl žádnou všetečnou otázku. Proti tomu jsou voliči, kteří čtou různé zdroje, srovnávají informace a dělají si svůj názor. To je pro vymytý mozek něco absolutně nepochopitelného. Aktivista je nepředstíraně pohoršen tím, že někdo zpochybňuje fráze. Nedokáže to vůbec pochopit. Z toho se rodí historky o tom, že nezávisle myslící lidé jsou údajně placeni z Ruska a podobně.
A poskytují voličům politici a novináři dostatečné a srozumitelné informace ohledně světového i domácího dění?
Velká média už dávno rezignovala na informování veřejnosti a přešla na papouškování předepsaných frází. Doby, kdy novináři odkrývaly kauzy, jsou dávno pryč. Dnešní odkrývání kauz, to už jsou jenom útoky na ty, kdo zpochybňují předepsaná stanoviska. Pokud se chce člověk dozvědět, co se děje, musí do alternativních médií.
Jak voliči vnímají chování Miloše Zemana v kauze Novičok a Skripal? Vyčtou mu, že takové informace řekl, i když se nacházejí běžně na internetu a média je ještě před jeho výrokem zveřejnila?
Narážíme na stejný princip, o kterém mluvíme celou dobu. Na jedné straně korektní mozky vycvičené k opakování oficiálního stanoviska – a že se to oficiální stanovisko měnilo každých pár hodin, to ty korektní mozky nevyvedlo z míry. Na druhé straně prezident, který se pokusil zjistit pravdu a informovat o ní veřejnost. To je v dnešní době pokládáno za nejhorší prohřešek.
Psali jsme:
autor: Zuzana Koulová
