Petr Štěpánek: Dobudou Evropu dělohami svých žen. Cizinci jsou koření, ale když je koření moc, nedá se to jíst

Německo kvůli masivní invazi uprchlíků do Evropy dočasně zavedlo kontroly na hranicích s Rakouskem. Tento krok přichází pár dní poté, co kancléřka Merkelová přišla s velkorysou nabídkou poskytnutí azylu pro 800 tisíc běženců. O čem to svědčí?

Na Facebooku jsem v reakci na německé oznámení o zavření hranic napsal: „Tohle nevymyslíš. Německo napřed de facto ‚pozve‘ uprchlíky, aby neváhali a vyrazili, a pak ‚uzavře‘ svoje hranice. Co z toho plyne? Pryč z EU, dokud je čas!“ O čem to svědčí? O bezmezném pokrytectví a bezradnosti evropských a eurounijních potentátů. A když to řeknu úplně zostra: Dovolili jsme, že v Evropě vládne politicky korektní idiocie.

Také Maďarsko zavedlo dočasné hraniční kontroly...

Maďarský premiér Viktor Orbán je jeden z nemnoha evropských politiků, který opravdu chápe rozměr toho, co se na nás valí, a že je kvůli tomu potřeba zaujmout adekvátní postoje. Vlastně mě ani nepřekvapuje, že právě on je proto předmětem kritiky bezpohlavních evropských bafuňářů. Co bude dál? Nedovoluji si odhadovat, protože to záleží na řešení příčin masové migrace, a nikoli jen jejích projevů či následků.

Zavádět plošné kontroly podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka není u nás potřeba. Co si o tom myslíte? Nepůjdou běženci k nám?

Problém České republiky není v tom, že by se právě do ní dnes či zítra valily desetitisíce migrantů. Náš problém je v tom, že jsme součástí prostoru, kde už miliony nepřizpůsobivých migrantů jsou, a že jsme přišli o možnost rozhodovat si o svých věcech sami. Náš problém se jmenuje EU.

Obecně, situace začíná být neúnosná. V Německu nemají kam uprchlíky dávat, tábory vznikají všude, na čerpacích stanicích atd. Bude vůbec tento stav zvládnutelný?

Neujmou-li se řešení opravdové politické osobnosti, prostě politici s velkým P, bude Evropa prvním kontinentem, který v důsledku šílené politické korektnosti spáchá sebevraždu. Je to obrovská výzva. Znamená to nejenom mírnit následky, ale především řešit příčiny. Nevyvážet náš způsob života do zemí s jinou historicko-kulturní tradicí. Vojensky zlikvidovat Islámský stát a jeho výhonky. Obnovit normální vztahy s Ruskem. Utnout finanční podporu extremistům a neobchodovat s nimi. A postavit do latě i jejich islámské donátory, se kterými kamarádíme. Budovat a finančně podporovat utečenecké tábory mimo EU. Vojensky potírat zločinecký obchod s přesunem migrantů. Vracet ekonomické migranty. Omezit nesmyslně rozbujelý sociální systém, jenž je největším lákadlem.

Objevují se názory, že obnovení kontrol na německo-rakouské hranici kvůli přílivu běženců do Německa je začátek konce schengenského prostoru. Nebo, že se schengenský prostor rozpadá. Měli bychom raději vystoupit z EU? Co si o tom myslíte?

Zapomněli jsme, že každá věc má nejenom své výnosy, ale také náklady. Je to pohodlné frčet Evropou a na hranicích se ani nezastavit. To je ten výnos. Absence hranic ovšem také znamená, že v případě krize, třeba téhle uprchlické, najednou chybí efektivní nástroj umožňující problém řešit, či aspoň mírnit. Současné problémy jsou právě těmi náklady. Vystoupit z EU? To je samozřejmě také řešením. Lepší by ovšem bylo vrátit evidentně nefungující EU před Maastricht, to znamená do podoby Evropských společenství. Východisko ze slepé uličky je pouze v tom, že se o kus cesty vrátíme a vykročíme jinudy. V tom má Klaus neochvějnou pravdu. Obávám se ovšem, že současní idiotští eurounijní mocipáni už do svého nesmyslného projektu nainvestovali tolik, že nás raději nechají zdecimovat, než aby přestali tlačit na eurointegrační pilu.

Visegrádská čtyřka vyslovila odmítavý postoj ke kvótám a sklidila i říznou kritiku. Například rakouský kancléř pohrozil rebelujícím zemím z východní Evropy sankcemi. „Německo a Rakousko přispívají do rozpočtu Evropské unie obrovskými sumami peněz. Pokud by Polsko, Maďarsko a spol. i nadále tak tvrdohlavě odmítaly uprchlické kvóty, mohlo by dojít k zastavení toku peněz ze strukturálních fondů EU, ze kterých právě východní Evropa těží nejvíce,“ cituje britský deník Faymanna. Jak vy hodnotíte reakce, které přišly?

Rakouskému kancléři je třeba poděkovat, že nás vrací do reality, že EU není žádné společenství rovnoprávných států. Naopak, že je to jako na Orwellově Farmě zvířat: Všichni jsou si rovni, ale někteří si jsou rovnější. A propos – evropské dotace jsou největším zlem současnosti. Plodí korupci a obvykle se za ně buduje něco, co ani nepotřebujeme ze všeho nejvíce. A navíc daleko dráž, než kdybychom to postavili z vlastní vůle a pouze za své. Nemluvě o tom, že úplně na začátku napřed pošleme do Bruselu vlastní peníze, aby pak teprve pomazaní bruselští úředníci laskavě rozhodli, na co nám je pošlou zpátky.

Velmi stoupá obliba stran, které chtějí radikální řešení, například v Dánsku nebo ve Španělsku. Pokud se bude pokračovat v tomto trendu, jak se změní politická mapa Evropy?

Jestliže klasické politické strany neobsluhují a nereprezentují zájmy zdejších obyvatel, je zcela logické, že přijde někdo jiný a udělá to místo nich. Považuji to za pozitivní věc.

Návrhů na dlouhodobé řešení mnoho není. Agentura Reuters přišla s komentářem navrhujícím vybudování trvalejších uprchlických táborů s možností nabídky práce v dosud třeba prázdných či nehostinných oblastech s pomocí OSN. Nelze prý doufat, že problém sám časem vyšumí, protože zoufalství a životní situace imigranty činí agresivnějšími, protože nemají co ztratit. Je to správný recept? A proč lídři EU s ničím takovým dosud nepřišli?

Zaslepení extremisté, kteří momentálně v EU vládnou, přece s žádným racionálním řešením přijít nemůžou. Nota bene, když právě oni sami jsou tím problémem. Navíc migrace do Evropy přece není vůbec nic nového. Nové je pouze to, že aktuálně narostla do obludných rozměrů a vymkla se kontrole. Dovoz levné pracovní síly a hlavně dovoz sociálně závislých voličů především levicových stran započal již dávno. Teď jenom v extrémní podobě sklízíme plody téhle sebevražedné politiky.

„V době, kdy se stává situace v Evropě kritickou a migrační vlna neustává (spíše naopak), tak s vytvářením uprchlických táborů již na severoafrickém území rozhodně souhlasím,“ řekl před časem Tomáš Pojar, bezpečnostní expert, diplomat a také bývalý vysoký úředník na ministerstvu zahraničí. Může být právě vytváření uprchlických táborů v severní Africe řešením?

Určitě ano, ale je to jen hašení následků. Řešení příčin spočívá v něčem jiném. Už jsem na to odpovídal.

To, že nyní Evropa čelí náporu uprchlíků, je výsledkem evropské politiky, která je určována Velkou Británií a Francií. V rozhovoru pro server Novinky.cz to uvedl syrský chargé d’affaire v Česku Bašár Akbik. „Prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti. Kdyby jim adresně pomohli, mohli by zůstat ve své kultuře, ve své zemi. Jenomže Evropa má politiku dvojího metru,“ kritizuje diplomat. Co vy na to?

Stejná odpověď jako na předchozí otázku.

Výsledky integrace v evropských státech jsou často pochybné, vysoká nezaměstnanost, kriminalita. Do jaké míry platí demografický argument?

„Dobudeme Evropu dělohami našich žen,“ pravil kdysi nebožtík Kaddáfí. Demografické trendy jsou neúprosné. Jiná etnika či národnostní menšiny žijící v evropských městech jsou za normálních okolností kořením zdejšího života. Jenže ono je to jako s každým jiným kořením. Je-li ho moc, jídlo se stává nepoživatelným. Přičtěme k tomu islám, jenž, nabude-li v kterékoli zemi určitou sílu, stává se agresivním a militantním, a na evropskou sebevraždu, respektive na sebevraždu evropské anticko-křesťanské civilizace je zaděláno.

Jak hodnotíte výsledek pondělního jednání ministrů?

Raději nijak. Musel bych být vulgární.