Končí šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se totiž rozhodl neprodloužit Fischerovi smlouvu. Zaznívají kritické hlasy, které Zavorala obviňují z postranních úmyslů. Komunikuje Zavoral směrem k veřejnosti své změny v personálním obsazení veřejnoprávního rádia dobře? A mají mít v těchto věcech slovo politici?
Vůbec nemám potřebu Petra Fischera jakkoli komentovat. Lidé přicházejí a odcházejí. René Zavoral je ředitel, je to jeho kompetence, právo i odpovědnost. Tečka. Tak funguje normální svět. Pouze nenormální lidé balí spacáky. Pouze havloidní „kavárna“ si myslí, že jí patří svět, že její frekventanti jsou nedotknutelní a že veřejnoprávní média jsou posvátná kráva, na kterou se nesmíme křivě podívat, natož na ni sáhnout.
Jak jsme na tom s úrovní svobody? Mluví se o tom, že v nejrůznějších oblastech života stále přituhuje. Mám teď na mysli věci, které přišly v rámci boje proti terorismu, ale třeba i různé akce zaměřené na potírání nevhodných projevů a diskriminace. Je obyčejný Čech svobodný? A je svobodnější, než byl třeba na přelomu tisíciletí?
Budu se jen opakovat. Svoboda slova buď je, anebo není. Svoboda slova neznamená, že se můžou říkat jen hezké, chcete-li povolené, věci. Naopak. Skutečná svoboda slova je, že se mohou říkat i provokativní či hnusné věci. Je to vizitka těch, kteří je vypouštějí z úst. Pozitivní, nebo negativní. Každý to můžeme vidět jinak. Nic víc, nic míň. Z tohoto pohledu u nás svoboda slova už zase není. Nějak se totiž opět roztrhl pytel s ideologicky podbarvenými trestními oznámeními, ba dokonce stíháními za nejrůznější výroky.
Z jiného soudku. Novodobí Koniášové už taky zase řádí. Mažou „nevhodné“ příspěvky na sociálních sítích a speciálně na Facebooku s entuziasmem, za který by se nemuseli stydět ani svazáci na stavbách socialismu. Přičemž ta „nevhodnost“ je ve skutečnosti namnoze pouze jiný názor, jenž nesouzní s politickým a mediálním mainstreamem.
Všichni ti „hybridové“, elfové a jiní europejští pomatenci jsou jen a jen další reinkarnací obyčejných cenzorů.
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
Zdeněk Šarapatka, který je členem Rady České televize, veřejně tituluje hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka slovy „proruský nok“. Generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup zase Šarapatku v živém vysílání zasypal snůškou urážek. Šarapatka reagoval trestním oznámením. Je přípustné, aby člen Rady ČT dával veřejně na odiv své preference k jednomu názorovému proudu? A může na oplátku Jaromír Soukup někoho hrubě dehonestovat v přímém přenosu?
Mně nevadí, že má pan Šarapatka jiné názory. Problematické je, že si coby veřejný funkcionář placený z televizních poplatků nevidí do huby. Že se zesměšňuje teatrálním podáváním trestního oznámení, je také pouze jeho vizitka. Zajímavá je jiná věc. A to tradiční dvojí metr mediálního mainstreamu, kdo v mediálních radách má, či nemá sedět. Excesy některých vůbec nevadí, zatímco u jiných vadí, že vůbec existují. S panem Soukupem je to jinak. Ten si to celé provozuje za své. V tom je podstatný rozdíl.
ODS, TOP 09, Piráti, STAN či KDU-ČSL jsou v opozici vůči vládě Andreje Babiše. Bojují tak mnohdy o stejného voliče, který Babiše nemá rád a hledá stranu, jež ho dokáže odstavit. Která z dotyčných partají si v tomto směru letos polepšila? Proč právě ona by měla Babiše porazit?
Petr Hájek napsal knížku Smrt ve středu. Smrt nikoli uprostřed týdne, nýbrž ve středu politického spektra. Všechny tyhle strany se do středu tlačí, a proto také žádná z nich nemá v dohledné době šanci Babišem otřást. Ale to není jediný důvod. Nenabízejí žádnou skutečnou alternativu. Kritika Babiše, byť v mnoha ohledech oprávněná, není program. Jediný, kdo může Babišem otřást, je on sám. Zatím mu ale ostatní pouze nahrávají. Jeho spojenci i nepřátelé. Spojence vysává, útoky nepřátel obrací ve svůj prospěch.
Jakou roli hraje v preferencích ODS zcela evidentní napětí mezi vedením strany v čele s Petrem Fialou a názorovým křídlem, které reprezentuje Václav Klaus mladší? Získává straně preference spíše Fiala, nebo Klaus? A je Fialova strategie pomalého, ale setrvalého vzestupu díky umírněnosti správná? Může tímto způsobem Fiala dovést ODS zpátky na zisky kolem 25 procent?
Žádný vzestup nevidím. ODS se dál a dál nesmyslně tlačí do středu a pouze nasává voliče umírající topky, což pravici nikterak neposiluje. Od roku 2015 přitom doslova na chodníku leží témata, jejichž řešení je potřebné a neodkladné, protože hrozí zahubit Evropu v podobě, jak jsme ji doposud znali. Pro pana profesora a současné vedení ODS jsou však fuj. S hloupostí, jíž je schopný jen nadutý intelektuál, se nad nimi štítivě ušklíbají. Stačí nahlédnout k sousedům do Rakouska, jak takové nezavírání očí před realitou pokropilo tamní lidovce v čele s mladým předsedou Kurzem živou vodou.
Fotogalerie: - Kongres ODS v Ostravě
Moje manželka dělí politiky na střelce a sráče. Mladej Klaus je střelec. Co jsou ti druzí, ponechám na libovolném uvážení laskavých čtenářů. Stejně jako uvážení, kdo zvýšená volební procenta ODS přinesl a kdo ne. Jenže co bylo, už se nemusí opakovat.
A co česká pravice jako taková? V jakém je stavu?
Tragédií české pravice je, že lidé, kteří by spolu pro svoji názorovou shodu měli být v jedné straně, jsou rozeseti v několika neparlamentních straničkách, zatímco lidé, kteří dnes už tvoří prakticky názorový protipól, kupříkladu právě Klaus junior s poslankyní Němcovou, jsou spolustraníci. To postrádá jakoukoli logiku. Témata jsou, lidé taky. Chybí jen srdnatý vůdce, který na návrší zapíchne vlajku a zvolá: „Pojďte se mnou!“ Pak se na takový projekt najdou i peníze.
Vím naprosto přesně, o čem mluvím, protože mám za sebou zkušenost s neúspěšným pokusem o založení jedné takové skutečné pravicové alternativy. Jakmile jedna z těch nezbytných ingrediencí chybí, a navíc ta nejdůležitější, totiž skutečný praporečník, jsou všechny projekty odsouzeny k nezdaru. Máme bohužel spoustu poddůstojníků, možná sem tam nějakého majora, ale generál chybí. Ten starý otřepaný politický bonmot totiž stále platí: Opravdový předseda se nevolí, ten prostě je.
Andrej Babiš získal důvěru Sněmovny, ale důvěru většiny národa nemá. Stojí za to, aby Česku vládl dál? Protestovaly proti němu různé skupiny lidí. Ubližují mu kauzy jeho minulosti, jeho rozdávačný a štědrý politický program, jeho vystupování, či je to něco jiného? Co Babiš dělá špatně?
Opravdu jen málokdy má politik za sebou většinu národa, nota bene v poměrném volebním systému. Vždycky vás někdo miluje, někdo nenávidí a někomu jste lhostejný. Jde o to, jak se ty poměry namixují. Každopádně je ale vždycky lepší, když vaši političtí soupeři jsou na takové úrovni, že ač s nimi nesouhlasíte, můžete si jich aspoň trošku vážit. Tohle u nás chybí. Máme tu příkop a na jeho stranách dvě tlupy, které na sebe pokřikují, ale vůbec se neposlouchají. Chybí tu více empatie. Nejen Babišovi.
Komentátor Martin Fendrych navrhl, aby byl prezident Miloš Zeman ve spojitosti se svými veřejně pronesenými a velmi nelichotivými výroky na adresu BIS obžalován pro velezradu. Má takový návrh racionální základ? Překročil Miloš Zeman jakousi linii, za kterou se nemá chodit?
Celé je to jinak. Kdyby BIS tak okatě nepředváděla svoji nepostradatelnost, rozuměj potřebu svého financování, nedemonstrovala svoji ideovou bdělost a ideologické mudrování raději ponechala komentátorům a politologům, a namísto toho jen suše psala, co vykonala, nikdo – ani prezident – by o ní asi neříkal, že to jsou čučkaři. A Fendrych a podobní? Nemyslím, že by měli být žalováni za velezradu, spíše superarbitrováni pro blbost a ideovou zaslepenost.
Jak hodnotíte končící rok 2018? Co dobrého Česku dal? A co se tolik nepovedlo?
Zkusme se na rok 2018 podívat kontrafaktuálníma očima. Co by bylo, kdyby se v minulosti něco událo jinak. Kupříkladu kdyby si ODS nehrála na moralistní princeznu, chtěla opravdu prosadit podstatnou část svého programu a ve tvrdých rozhovorech s ANO si vyjednala nejen svoji vládní účast, ale i svoje programové priority. Asi bychom tu už měli podstatně okleštěné EET a živnostníkům by se volněji dýchalo, Klaus junior by nejspíš byl ministrem školství, pročež by z legislativy postupně mizely pokrokářské šílenosti včetně těch inkluzivních a dozajista by zbylo víc peněz pro učitele, nešachovalo by se s karenční dobou a také leccos dalšího v sociální oblasti i jinde by zůstalo v normálních mantinelech. Nestalo se.
Fotogalerie: - Hřibový kuba
Aby ANO mohlo sestavit vládu, platí superpopulistickými levicovými ústupky vůči volebně nepříliš úspěšným ČSSD a KSČM. Někdy je i trumfuje. A tak tu máme závody v levičáckém nadbíhání prostému lidu, proti němuž jsou i předlistopadoví komunisté dokonalí čučkaři. Vlaky jsou za hubičku, obědy budou zadarmo, fuškaři se zase budou moct hodit za prachy marod. Jenže ono nic na světě není zadarmo. Vždycky to někdo musí zaplatit. Platit ovšem mají ti, co se vezou, a ti, co jedí. Nikoli my ostatní. Faktem ovšem je, že nejsnadněji se utrácejí peníze těch druhých. Ach jo!
Závěrem prosím řekněte, co byste Česku přál pro rok 2019.
Přeju Česku, Evropě i celému světu návrat k jisté normálnosti. Současná diktatura nikoli proletariátu, nýbrž pokrokářských úderek – vítačských, ekologistických, genderových, politicky korektních, feministických a dalších a dalších – nic dobrého nepřinesla, nepřináší a nepřinese. V krajním případě jsou důsledkem zástupy mrtvých. To vše ve jménu pofidérního pokroku. Aby si někteří pachatelé „dobra“ mohli honit trika, jak jsou progresivní, oduševnělí a humanističtí, umírají nevinní lidé. Proč? Protože tohle poblázněné pokrokářství jde proti zdravému rozumu. Pouze rozvrací tradiční hodnoty, přičemž žádné nové, natož lepší, nepřináší.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Věslav Michalik (STAN), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Marek Korejs
