Žijete v Ostravě, která byla proslulá svým špatným životním prostředím, respektive celé Ostravsko. Předpokládám tedy, že na současnou vlnu boje za záchranu klimatu se díváte vstřícně?
Ono nejde jen o klima, ale o životní prostředí jako celek, a to nejen v Ostravě. Velký problém je sucho, stav půdy i lesů. Důsledky našeho chování začínáme vidět kolem sebe a cítit to na vlastní kůži. Lidé, politici i obchodníci si začínají naplno uvědomovat, že rostoucí spotřeba má své závažné dopady, a my za ně máme zodpovědnost. Jsem moc rád, že tato témata přestala být okrajovou záležitostí a hýbou společností.
Jak je na tom Ostravsko s ovzduším dnes?
Rozhodně lépe než před třiceti lety, kdy ocelové srdce republiky bilo jako o závod, ale na to, co jde z komínů, nikdo moc nehleděl. Za tu dobu jsme ušli kus cesty, ale pořád to nestačí.
Zároveň ale, když žijete v této oblasti, víte, že když je v nějakém odvětví zaměstnáno velké množství lidí, že ho nelze šmahem urychleně zrušit, že je důležitá i ekonomika. Ostravsko něčím podobným v devadesátých letech prošlo, jak se s tím vyrovnalo?
Šmahem urychleně zrušit ho skutečně nejde. Už v době privatizace se ale otevřeně mluvilo o útlumu těžkého průmyslu a o masivním propouštění. To je třicet let zpátky, takže na přemýšlení a plánování strategie restrukturalizace bylo času relativně dost. Každý konec znamená nový začátek; konec těžby uhlí pod Ostravou přinesl nové výzvy a pomohl nabrat nový kurz. Ostravsko ale hodně poznamenaly privatizační kauzy. Místo prosperity nám tu po průmyslu zůstaly hlavně ekologické zátěže a pachuť toho, že se na tvrdé práci lidí napakovala hrstka podnikavců.
Co říkáte na námitku, že některá připravovaná evropská opatření jsou příliš radikální, a že mohou ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu, zvláště když se k nim nepřipojí ostatní, například USA, Čína, ale i další?
Evropa podle mě není v ochraně životního prostředí radikální, jen zodpovědná. USA a EU jsou nejsilnější ekonomiky světa. Kdo jiný než právě vyspělé prosperující země by měl jít příkladem? Myslím, že Spojené státy na svou bezohlednost mohou jednou doplatit.
Já osobně jsem rád, že si Evropa klade ambiciózní cíle. Dává tím najevo, že to myslí se změnou vážně a nespokojí se jen s neurčitými frázemi. Bohužel tak trochu na rozdíl od Česka, které je ve svých cílech ambiciózní výrazně méně, a i tyto poměrně nízko nastavené cíle nejen v oblasti životního prostředí se vládě nedaří plnit. Mám na mysli třeba právě limity znečištění ovzduší na Ostravsku, které jsou stále překračovány. Průmyslové podniky by měly používat nejlepší dostupné technologie a investovat do ekologizace a inovací. Neměly by se udělovat výjimky z výjimek, jak jsme tomu svědky například u chvaletické elektrárny.
Zároveň tato opatření ale musí jít ruku v ruce s ochranou evropského trhu. Není možné, abychom našim podnikům nastavovali vysokou laťku, zdražovali emisní povolenky, ale zároveň zvedali kvóty na dovoz oceli ze zemí jako jsou Turecko nebo Čína, kde je ocel dotovaná a provozy neekologizované. Taková opatření nedávají smysl a skutečně mohou vést k ohrožení naší konkurenceschopnosti.
Fotogalerie: - Před Hradem proti Hradu
A další námitkou je, že některá prohlášení jsou naprosto nereálná. Jak časově, tak i tím, že jsou finančně náročná a některé země a hlavně určité části společnosti na to nebudou mít...
Pokud máte na mysli například cíle pro uhlíkovou neutralitu, nemyslím si, že jsou nereálné. Všechno je otázka priorit. Nejen v životě, ale i v politice. EU poskytne zemím podporu formou dotací, už dnes se v Moravskoslezském kraji mluví o miliardách z uhelné platformy. Sáhneme si na ně pouze v případě, že půjdeme právě cestou ekologie a udržitelnosti. Tlak na ochranu životního prostředí automaticky neznamená pokles ekonomiky, naopak může nastartovat růst. Zelené technologie vytvářejí nová odvětví a také nová pracovní místa.
Psali jsme:
Vaše oblast je hodně spojena s uhlím. Když ho postupně utlumíme, což se ostatně děje, myslíte, že jsme schopni výrobu elektřiny nahradit bez jádra, jak někteří požadují?
Česko bez jádra si prozatím představit neumím. Naší prioritou je teď snižování podílu elektřiny vyráběné v uhelných elektrárnách a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Abychom umožnili decentralizaci v energetice, musíme přizpůsobit přenosovou síť a najít způsob, jak energii z obnovitelných zdrojů efektivně uchovávat. Lidé pak začnou sami více investovat do energetické soběstačnosti. Jde to ale zatím velmi pomalu, takže diskuse o odklonu od jádra není namístě.
Ještě k tomu uhlí – vy jste nedávno svolal kulatý stůl kvůli tomu, aby se netěžilo uhlí v Beskydech v Dole Frenštát. Něco podobného hrozí?
Já věřím, že nehrozí. Několik let to ostatně potvrzuje vláda i samotné OKD. I když v minulosti jsme byli několikrát svědky obratu o 180 stupňů a kdoví, co se může stát, kdyby se ceny uhlí na globálních trzích začaly šplhat nahoru. Já i obyvatelé podhůří Beskyd chceme mít jistotu, že se tam těžit nikdy nebude.
Tématem kulatého stolu ale nebyla případná těžba. Vymezený dobývací prostor místním komplikuje život, aniž by k tomu byl nějaký důvod. Musí stavby přizpůsobovat tomu, že by mohly být poddolovány, zpevňovat základy apod. Areál Dolu Frenštát není udržovaný, stejně jako některé komunikace ve správě OKD, a těžní věže byly postaveny nelegálně. Šlo mi o to pomoci obyvatelům Frenštátu a Trojanovic konečně téma poddolování Beskyd uzavřít a dobrat se práva.
Na tom kulatém stolu jste spolupracoval s bývalým výborným skokanem na lyžích Jakubem Jandou, nyní poslancem ODS. V tomto případě jste se na konkrétním tématu s konkrétním člověkem s ODS shodl. Jak je to ale obecně? Piráti a ODS jsou v preferencích druzí a třetí. Pokud budete chtít sestavovat vládu a odstavit hnutí ANO, bez vzájemné koaliční spolupráce to půjde těžko. Ale panuje mezi vámi nedůvěra, Jakub Michálek uvedl na otázku, proč Piráti nechtějí spolupracovat s ODS, že si stále pamatují Topolánka. Jak to vidíte a co si pamatujete vy?
Nemáme problém spolupracovat s politickými stranami napříč politickým spektrem, když jde o smysluplné věci nebo o řešení problémů v regionech. Odmítli jsme ale účelové sdružování do předvolebního bloku, jehož jediným cílem je spojit se proti Andreji Babišovi. Tím bychom popřeli naše zásady, politickou identitu i program.
Kdyby se Piráti dostali do vlády, jaké by byly jejich hlavní priority?
Našimi prioritami by byly resorty životního prostředí, práce a sociálních věcí, a vnitro, protože to má na starost e-Government. No a samozřejmě resort financí, protože ten drží trumfy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
