Jak se díváte na vstup České republiky do NATO? A vidíte po dvaceti letech naše členství pro Českou republiku a její bezpečnost jako prospěšné?
Naše členství v Severoatlantické alianci považuji za mimořádně správný krok, zajišťuje naši bezpečnost. O tom není žádná pochybnost. Je třeba připomenout, že už v dobách Charty 77 její účastníci uvažovali o tom, že až padne totalitní režim, rozpustí se oba dva bloky, Varšavská smlouva i Severoatlantická aliance, ale vývoj ukázal, že západní demokracie a liberální svět potřebuje systém kolektivní bezpečnosti a ten zajišťuje Severoatlantická aliance.
Hlavními hrozbami pro Severoatlantickou alianci jsou nyní režim ruského prezidenta Vladimira Putina, Čína a hybridní útoky. Na sněmovním semináři ke 20 letům členství Česka v NATO to řekl americký velvyslanec v ČR Stephen King. Jaké největší hrozby vidíte vy?
Já bych se nezamýšlel nad tím, která hrozba je největší, ale která je bezprostřední. A první a bezprostřední je samozřejmě terorismus. To je nezpochybnitelné. To znamená, tato hybridní a asymetrická válka, která se vede s terorismem, je reálná, ta tu je. Nechci říci, že nehrozí nějaká možnost nějakého konfliktu s Ruskem nebo Čínou, ale to se bavíme o hrozbách a rizicích potenciálních, které nám hrozí jako možné. Ale ta první hrozba, válka s terorismem, probíhá.
Fotogalerie: - Proti NATO
Někdo zpochybňuje naše členství v NATO, například komunisti, třeba s argumentem, že by byla lepší možnost být neutrálním státem. Je možné, aby tak malá země jako Česká republika byla neutrální?
Myslím, že mluvit dnes o neutralitě je pitomost, protože proti terorismu nemůže být neutrální nikdo. To snad nemohou tvrdit ani komunisti, že jsou neutrální v boji proti terorismu. Smysl neutrality byl v dobách, kdy světu hrozil hlavně a především konflikt mezi suverénními státy. Tam mělo smysl ještě budovat neutralitu. Ale dnešní svět a válka nemá hranice. Neválčí spolu státy. Podívejme se spolu na válku na východní Ukrajině, v Jemenu, v Sýrii, na válku v Afghánistánu a na jiné války, které probíhají. Tady zjišťujeme, že spolu neválčí státy, ale že se válčí s terorismem, s radikalizovaným islamismem, s Islámským státem, a k tomu, troufám si říci, nemůže být žádný demokrat neutrální.
Byla by vůbec Česká republika schopná zajistit bezpečnost svých občanů bez toho, abychom nebyli součástí Severoatlantické aliance?
Nebyla, protože naše účast v NATO umožňuje mimo jiné sdílet kapacity, tedy schopnost se bránit, a informace, proti komu a jak se bránit. A to sdílejí spojenci. A pokud bychom nebyli v NATO, tak ty informace a kapacity nebudeme mít k dispozici. Stejně tak vidíte propojení Evropské unie a Severoatlantické aliance, která začalo vážně po tzv. programu Berlín plus, kdy se spojují Severoatlantická aliance a Evropská unie, a tím se překonává ona neutralita, protože v Evropské unii jsou také Rakousko a Švédsko, které se tradičně hlásí k neutralitě. Ale skrz Evropskou unii vstupují do toho systému, takže je to taková neutralita spíš pojmová než faktická. Mluví se spíš o pojmu než o podstatě. V dnešní válce světa, která probíhá, nemůže být nikdo neutrální.
Jak vy jako zkušený diplomat hodnotíte nedávnou návštěvu českého premiéra Andreje Babiše ve Spojených státech a především samozřejmě jeho setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě? Co tohle setkání znamená pro Českou republiku, ať už symbolicky, nebo ve výsledku jednání obou politiků? Došlo podle vás k nějaké konkrétní dohodě, která by byla pro Česko významná, nebo přínos návštěvy je především v tom, že se vůbec uskutečnila?
Rozdělím odpověď na dvě části. Nejprve si dovolím hodnotit umělecký dojem. A tam musím říci, že návštěva dopadla skvěle. Ta návštěva nemá stín, po této stránce dopadla naprosto špičkově. Druhá otázka je, co skutečně přinese. Já doufám, že bude mít konkrétní výsledky. To uvidíme časem, až se tyto výsledky dostaví. To se ukáže v nejbližší budoucnosti. Můj první soud je, že návštěva premiéra Andreje Babiše dopadla naprosto dobře.
Jak si vysvětlujete, že Donald Trump přijal českého premiéra, a ne českého prezidenta, který o to mimořádně stál, a dokonce návštěvu Bílého domu po zvolení Trumpa prezidentem avizoval? Je to podle vás proto, že premiér je v české politice vlivnější než prezident, nebo tím, že Miloš Zeman už má nálepku proruského a pročínského politika?
Mohu říci, jak já to vidím, protože nevím, co hrálo roli v rozhodování prezidenta Spojených států amerických. Myslím, že se rozhodl pro českého premiéra proto, že vláda nese odpovědnost za zahraniční politiku a vláda, a tedy i premiér, reprezentuje Českou republiku na zasedáních jak Evropské unie, tak Severoatlantické aliance. Prezident republiky sice zastupuje stát navenek, ale ke každému svému rozhodnutí potřebuje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. To znamená, že je to opět vláda, která nese odpovědnost. Proto Spojené státy logicky jednají s tím, kdo realizuje politiku a nese za ni odpovědnost, než s tím, kdo má na ni vliv, a to je prezident republiky. Vliv je málo.
Evropská unie stále marně řeší problémy kolem Brexitu. I když udělala nakonec ústupky vůči Velké Británii, aby došlo k dohodě, a ne k tvrdému Brexitu bez dohody, očekávaný výsledek to nepřineslo. Co to může znamenat pro budoucí vztahy Evropské unie a Velké Británie i pro Českou republiku?
Nevím, co udělají Britové, zatím to vypadá, že pořád žádné řešení nemá v britském parlamentu většinu. Ani tvrdý Brexit, ani měkký Brexit, nějaká dohoda, ani zůstat v Evropské unii. Je evidentní, že se nic nepodaří dojednat do konce března. Kladu otázku, co tedy bude po květnu tohoto roku, až Britové zvolí své občany do Evropského parlamentu. A vůbec nevíme, co se ještě odehraje v Severním Irsku. To, že Evropská unie vyšla Velké Británii vstříc, je důležité, aby se nemohlo v Británii argumentovat, že to je jen arogantní Evropská komise nebo arogantní Brusel, kdo brání dohodě s Velkou Británií. I když ani to vůbec neznamená, že i po vstřícném gestu Britové budou mít schopnost najít většinu pro některé z těch řešení.
Fotogalerie: - Pochod žlutých vest
Které z řešení by bylo dobré pro Evropu a Českou republiku?
Británie v Unii. Pro Evropu a Českou republiku je nejlepší řešení jen jedno, aby Británie zůstala v Unii. Kvůli trhu, ale i kvůli tomu, že Britové vyvažují váhu Německa a Francie, tedy motoru Berlín – Paříž. A na to má Londýn sílu. Ale bez Londýna to nejsou schopné zvládnout ani Varšava, ani Řím.
Považujete to, že Velká Británie zůstane v Evropské unii, ještě za pravděpodobné nebo alespoň nadějné?
Pravděpodobné nevím, ale nevylučuji to.
Teď jednu osobní otázku. Překvapilo vás, když předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se v televizním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce veřejně a poměrně ostře distancoval od vašich názorů, aniž se ho na to někdo ptal? Prohlásil, že v televizi a dalších médiích nereprezentujete postoje a názory KDU-ČSL, že vaše názory nejsou v souladu s postoji strany, ale vaše vlastní.
Podle mého názoru je to ze strany Pavla Bělobrádka hrubý omyl. Nikdo se mnou nedělá rozhovory, ani vy, ani moderátoři v Českém rozhlase nebo České televizi, aby se dozvěděl stanovisko lidové strany. Se mnou se dělají rozhovory proto, že sděluji svůj názor. Vy se mne neptáte na názor lidové strany, jako se mě neptá na názor lidové strany ani jiný novinář, ptáte se mě na moje názory. Takže mám pocit, že je to ze strany Pavla Bělobrádka nějaký omyl, protože nereprezentuji názory lidové strany, ani to netvrdím. Reprezentuji své názory, ale jsem členem lidové strany. A to, že jsem členem lidové strany, ví celá země. Na rozdíl od jiných předsedů stran, kteří opustili své strany, svou stranu neopouštím, zůstávám řadovým členem, volím ji, neškodím jí. Jsem členem demokratické strany, kde má platit, že je názorová pluralita. A nemám pocit, že bych něco říkal nebo dělal proti lidové straně. Dokonce si myslím, že by bylo lepší to, co dělám, sečíst dohromady k oslovení voličů než vyvolávat nějaké konflikty a nedorozumění, protože – opakuji – nikdy jsem neříkal vám ani nikomu jinému, že sděluji stanovisko lidové strany.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
