Pane inženýre, hlavně někteří větší zemědělci mají řadu výhrad proti Strategickému plánu společné zemědělské politiky na roky 2023–2027. Tedy proti tomu, který vyšel z „dílny“ současné vlády. I vy upozorňujete na problémy, které to podle vás přinese. Jaké to především jsou?
Nejdříve musím zdůraznit, že vláda Petra Fialy se ujala moci v situaci, kdy strategický plán byl po dvouletých pracích, jednáních, konzultacích hotov a byl připraven k odeslání Evropské komisi ke schválení. Tento plán byl projednán se všemi politickými stranami, nevládními zemědělskými organizacemi, které zastřešuje ze zákona Agrární komora ČR, stejně tak byl dopředu konzultován v Bruselu. Jeho cílem bylo podpořit české zemědělství a potravinářství, zajistit potravinovou bezpečnost České republiky, zkrátka postavit naše zemědělství na nohy s vizí využití přírodních zdrojů této země. To jest zastavit trvalý pokles produkce, ke kterému vyjma zájmů starých zemí EU udržet a dál rozšiřovat svoje exportní trhy, není jediný důvod.
Proč se podle vás současná vláda odklonila od plánu, který původně, jak vyplývá z vaší předchozí odpovědi, vypracovalo Ministerstvo zemědělství pod tehdejším ministrem Tomanem?
Ač je to pro normálně uvažujícího člověka obtížně pochopitelné, právě to, že onen zásadní materiál byl vypracován předchozí vládou, respektive ministerstvem zemědělství, v jehož čele stál Miroslav Toman, byl kámen úrazu a nová vláda, konkrétně premiér Fiala a ministr zemědělství Zdeněk Nekula byli proti. Hotový kvalitní materiál byl hozen do koše a narychlo zpracován paskvil, který jde proti zájmům České republiky a který se natolik líbí Bruselu, že ho bez jakýchkoliv výhrad schválil a úderem nového roku 2023 jedeme podle jeho not. Zelených not zelených fanatiků. Řeč je o Zeleném údělu. No a proč to naše vláda dělá? Protože plní zadání, chcete-li přání Evropské komise, kde hlavní slovo mají Německo a Francie, největší to ekonomiky EU. Samostatné agrární politiky, o kterou se třeba snaží sousední Rakousko nebo Nizozemí či Itálie a Dánsko, takové současná vládní administrativa bohužel není schopna a ani se o ni nepokouší.
Fotogalerie: - Danuše v Berouně
Když zmiňujete takzvaný Zelený úděl v zemědělství, co si pod tím představit? A vzhledem k tomu, co se děje i v souvislosti s Ukrajinou, je na něco takového vhodná doba?
Než se dostanu k podrobnostem, tak si dovolím nejdříve vysvětlení, jaké je zadání, které naši politici v hlubokém předklonu plní. Jde o to, aby se snížila zemědělská výroba ve jménu ekologie, zlepšení, respektive navrácení klimatu tam, kde byl před řekněme padesáti, sto lety atd. Takové moderní poručíme větru, dešti. Konkrétně má být méně přežvýkavců, krav, kteří vypouští do ovzduší metan. Má být méně orné půdy a na ní pěstovaných plodin rostlinné výroby, jako je například obilí, kukuřice, řepka a místo nich půda zatravněna či ponechána úhorem. I bez Ukrajiny je to z odborného hlediska nesmysl, ale něco takového nyní prosadit a dát do souvislosti s Ukrajinou, což politici aktivně dělají, tak z pohledu evropských vedoucích mocností v čele s Německem, kde má Zelený úděl svoje kořeny, tak z tohoto pohledu je doba jedinečná. Proč? Protože lidi mají strach se postavit proti. Byli by označeni za pátou kolonu, podpůrce Putina atd. To je bohužel realita, do které nás vláda Petra Fialy za mohutné podpory médií přivedla… Petra Fialy, který s úsměvem vzorného žáka, řekl bych premianta, skládá účty Evropské komisi. Konkrétně Zelený úděl požaduje snížení živočišné výroby, tedy stavů hospodářských zvířat, zejména skotu, který vypouští do ovzduší metan. Zelený úděl požaduje razantní snížení hnojení průmyslovými hnojivy, snížení spotřeby pesticidů (ochrany rostlin), snížení plochy po staletí zemědělsky obdělávané půdy. Zkrátka útlum.
Dáte za Vánoce (v součtu výdajů) letos víc než loni?Anketa
V komentáři, který ke strategickému plánu při každé příležitosti, dnes znovu, píšete a uvádíte mimo jiné, že „Politika současné vlády směřuje zemědělskou produkci k útlumu, a to v situaci, kdy výrazně zaostáváme za intenzitou výroby západních zemí“. Jak si to vysvětlujete? A můžete prosím uvést konkrétní čísla?
Nejdříve dovolte čísla, statistické srovnání se zemědělsky nejvýkonnějšími zeměmi EU, de facto Schengenského prostoru, tedy trhu bez omezujících bariér hranic a cla. Jsou pro nás tragická. Uvedu čísla srovnání naší produkce vztažené na 100 hektarů zemědělské půdy s Německem (SRN) a Nizozemím (NL):
Mléko ČR – 75 000 litrů, SRN – 170 000 litrů, NL – 621 000 litrů
Hovězí maso ČR – 21 tun, SRN – 71 tun, NL – 208 tun
Vepřové maso ČR – 63 tun, SRN – 326 tun, NL – 688 tun
Podobná situace je i u dalších komodit živočišné výroby, drůbežího masa a vajec.
Tabulku srovnání si ale těžko okamžitě, když je potřeba, vybavíte, a tak zde je jednoduché srovnání, které si zapamatuje každý. Sousední Německo produkuje na 100 hektarů zemědělské půdy 2,3x více mléka, 3,4x více hovězího masa a 5,2x více vepřového masa!
Srovnání s Nizozemím je naprosto tragické. U mléka to je 8,3x více, u hovězího 9,9x více a vepřového dělá rekordní 11násobek! Přitom máme stejnou užitkovost těchto hospodářských zvířat, někdy i ve srovnání s Německem vyšší, což ukazuje i na obdobné, ve stejném poměru nižší stavy dobytka v České republice. A za tohoto stavu se vede diskuse o produkci skleníkových plynů odvětvím živočišné výroby a jejich snížení u všech členských států EU 27…
Psali jsme:
Uvedl jste také, že nezájem o produkci potravin se řeší dovozem, mnohdy tisíce kilometrů. Jak může být třeba maso, které k nám putuje takovou dálku, nakonec pro lidi finančně výhodnější než to, které bychom si vyprodukovali tady u nás?
Ona dnes stojí otázka jinak. Ano, my bychom si třeba vepřové maso vyprodukovali tady u nás finančně výhodněji, kdybychom měli kde, kdybychom měli potřebné velké a střední moderní chovatelské jednotky, závody. Zkrátka kdybychom k tomu měli potřebné kapacity, které tu ještě nedávno byly. Přesně takové, na které se nedávno letěl podívat pan ministr Nekula do Dánska. My jsme je ale zlikvidovali a s nimi zpracovatelské potravinářské provozy, soběstačnost u vepřového jsme dostali pod 40 % a chybějící maso dovážíme, zatím. Třeba ze Španělska, které je v opačné situaci. Soběstačnost má 340 % a musí vyvézt. No a když maloobchod potravin v České republice ovládají zahraniční kapitálové skupiny, obchodní řetězce, tak si cestu vždycky najdou. Pojďme si k tomu vepřovému, které bylo a je základem našeho jídelníčku, říct něco víc. Konzultoval jsem tyto složité záležitosti s inženýrem Jaromírem Kloudem, známou osobností Českého svazu zpracovatelů masa a dozvěděl jsem se zajímavé informace. Začátek jeho pádu je zpackaná privatizace v devadesátých letech, kdy se ze zemědělských firem vyčleňovaly chovy prasat bez půdy a po našem vstupu do EU zůstaly bez dotací na plochu, na hektary, přičemž západní chovatelé dotace měli a mají. Další blok spočívá v nemožnosti investovat do nového chovu prasat, nelze získat všechna povolení na výstavbu nového chovu prasat, když po celé republice jsou rozesety trosky starých dávno opuštěných stájí. K tomu se přidává politická stopka. Současná vládní garnitura svoji zemědělskou politiku vylepšila o „významný bod“, a to škodit Andreji Babišovi a jelikož zemědělství je jeden z oborů jeho podnikání, tak čím hůře pro něj a potažmo pro české zemědělství, tím lépe pro současnou vládu. Navíc Andrej Babiše silně znervózňuje svými politickými preferencemi a opovážlivostí kandidovat na prezidenta republiky. Abych byl úplný, tak svou roli hraje i samotná změna stravovacích návyků mladších generací. Podléhají módním trendům, podléhají neustálému očerňování spotřeby červeného masa od zelené ekofanatické lobby a samozřejmě se aktivizují nadnárodní společnosti, které zřejmě silně podporují vývoj v oblasti umělé produkce masa s cílem tuto výrobu zahrnout do svých chemických koncernů. Když uvážíme, že v roce 2050 bude mít naše planeta téměř 10 miliard obyvatel a v nejlidnatějších zemích světa, v Číně, Indii a Indonésii procenta střední třídy ze současných 16 % překročí 50 % a budou si moct koupit veškeré potřebné potraviny, tak výroba umělého masa v rámci chemických koncernů není fikce.
Fotogalerie: - Stavební zákon ve sněmovně
A mimochodem, jak toto, nezájem o vlastní produkci, vlastně souvisí s tím Zeleným údělem, pokud musí řada potravin cestovat tisíce kilometrů?
Zelený úděl, jeho realizace v agrární soustavě všech států EU, objem potravin dovážených z jiných kontinentů zeměkoule do Evropy zvýší. Už jsem o tom zde v Parlamentních listech psal, ale je třeba se k tomu znovu a znovu vracet, aby lidé pochopili, jakou hru s nimi naše vláda hraje, jaké jim předkládá dezinformace, jak s nimi manipuluje. Viz například vystoupení premiéra Fialy na „Živitelce“ a jeho chvála dovozů potravin. Ale k věci. Ministerstvo zemědělství USA vypracovalo dopadové studie Zeleného údělu (Green Deal EU) a jejich závěr je následující:
Ø Zemědělská a potravinářská produkce EU klesne až o 12 %
Ø Ceny zemědělské a potravinářské produkce EU se zvýší až o 16 %
Ø Zisk zemědělců EU se sníží až o 16 %
Sečteno a podtrženo, EU svým zeleným fanatismem směřuje ke kontinentální potravinové krizi a na druhé straně otevírá obchodní prostor pro dovoz potravin z USA, Kanady, Argentiny, Brazílie, Ukrajiny (obilí) a dalších destinací světa. A nějaká uhlíková stopa ze Zeleného údělu jde stranou. To je realita a vizitka pokrytectví politiků.
Uvádíte také: „Výsledek nezodpovědné agrární politiky a nevyužívání vlastních přírodních podmínek pěstování a produkce směřuje při současném prosazení Zeleného údělu v zemích EU k potravinové krizi. V budoucnu budeme zažívat pro nás doposud nepoznané a obtížně představitelné – budou chybět potraviny.“ To myslíte vážně? Jak jste k takovým úvahám dospěl? Rozveďte to, prosím.
Myslím to vážně a v tomto případě tlumočím názor, který jsem xkrát konzultoval se skutečnými odborníky, kteří něco v zemědělství a potravinářství dokázali a kteří nemusí papouškovat politické názory, buďme konkrétní, současného ministra zemědělství pana Nekuly. Ten vzešel z bankovního sektoru, byl specialistou na krizový bankovní management, což je překvapení i pro takové politiky a ekonomy, jako je například pan bývalý prezident republiky a předseda vlády Václav Klaus, se kterým jsem měl možnost před několika dny názory na náš resort konzultovat. Předpokládal, že ministr je z našich řad. Není, zemědělství nerozumí a pracuje s politickou vizí, která je v přímém protikladu s přirozenou praxí zemědělců vyrábět domácí potraviny, jejich výrobu postupně rozvíjet s cílem zabezpečit maximální potravinovou soběstačnost. Příklad správnosti tohoto cíle, který by měl být brán jako samozřejmost, uvedu na komoditě, kterou potřebuje každá domácnost, každá kuchyně, restaurace atd. každý den. Tou komoditou jsou slepičí vejce. Před cca deseti roky začala kampaň proti velkým produkčním chovům s cílem dostat nosnice, slepice, do volných výběhů. Minimálně zavádět ve snůškových halách tzv. obohacené klece, nicméně kampaň proti těmto technologiím běžela naplno. Stavy chovaných slepic se samozřejmě snižovaly a s nimi i produkce vajec. Marné byly snahy odborníků vysvětlit, že takováto radikální cesta je nebezpečná a nezodpovědná a že skončí zdravotním fiaskem. To se také stalo, když u nás od středy 14. prosince začal platit zákaz venkovního chovu drůbeže (slepice, kachny, husy, krůty), protože se rozšiřuje ptačí chřipka. Dopad pro občany v tento adventní čas bude další tlak na zvýšení cen vajec a drůbežího masa s možností lokálních výpadků těchto potravin v regálech. To v případě, že nákaza vysoce patogenní ptačí chřipky se bude rozšiřovat a stavy chovaných druhů budou klesat, neboť lék v zasaženém ohnisku je jediný – chov se komplet zlikviduje, drůbež i vejce na skladě. To za situace, kdy ani v této komoditě nejsme soběstační. 12 % vajec dovážíme, 30 milionů kusů měsíčně. Pokud se nákazu nepodaří u nás a v sousedních zemích zastavit, pak nedostatek, v tomto případě vajec, může nastat. Co ale nastane v každém případě – vyletí jejich cena.
V posledních měsících sledujeme opravdu obrovský nárůst cen potravin, a to i těch základních. Kam až podle vás může situace dojít? Co až na to někteří lidé prostě nebudou mít?
Kam situace může dojít, to je obtížné predikovat. Ale vzhledem ke konkrétním krokům dnešní vlády a jejího ministra zemědělství se rozpoložení, nálada ve společnosti radikalizuje a směřuje k sociálnímu výbuchu. Ten je navíc provokován amatérským chováním, neboť profesionální řízení resortu to určitě není. Poprvé je mezi zemědělci slyšet, že ani nemají zájem ministra zemědělství na své akce zvát. Je konec a přelom roku, bilancování a těch příležitostí je hodně. Nicméně pan ministr je často úplně mimo a není o něj zájem. To uvádím pro ilustraci, jaká je v našem resortu atmosféra.
Na závěr se zeptám, co by podle vás měla vláda, především Ministerstvo zemědělství, v tuto chvíli udělat? Co byste jim vzkázal?
Těžko jim něco vzkazovat, respektive radit. Je mně to líto, ale tato vláda není schopna, jsa v zajetí stranické ideologie, české zemědělství vést ku prospěchu této země a jejích občanů. Srovnáno systémově, pak práce současného ministra zemědělství podporovaná premiérem je svým způsobem protikladem kolektivizace padesátých a šedesátých let. Tam se tehdy násilně slučovala malá hospodářství, proběhla násilná kolektivizace, dnes se ekonomickými nástroji a mediálním tlakem fungující privátní konkurenceschopné závody rozbíjejí. Vyspělý svět jde jinak. Výstižně to napsal v analytickém materiálu pro platformu Klub 2019 a jejím prostřednictvím pro mediální a politickou scénu emeritní prezident Agrární komory ČR Ing. Zdeněk Jandejsek: „Moderní zemědělství se dnes nedělá na dvoře, ale využijí se nejnovější poznatky vědy a výzkumu, které dokážou být vysoce konkurenceschopné i bez dotací. A to by měl být náš dnešní cíl!“ Obávám se, že ministr zemědělství Zdeněk Nekula takto uvažovat, takovouto filozofii přijmout a rozvinout, není schopen. Není mně to příjemné, nikam už nikdy kandidovat nebudu, tudíž jsem svobodný člověk, který strávil celý aktivní život v zemědělství, ale moje doporučení je prosté – pan ministr by měl sám odejít a uvolnit svoji důležitou pozici někomu, kdo má vizi, půjde za ní a české zemědělství nastartuje.
Psali jsme:
autor: David Hora
bříza
