Vánoce země prožila v šoku po zavraždění 14 lidí na Filozofické fakultě. Je strašně těžké to komentovat, ale co k tomu říci? Například BIS po střelbě vyzývá, že máme důvěřovat státním institucím, nešířit dezinformace a semknout se. Nebyla v tomto případě ze strany tajné služby promeškána vhodná příležitost mlčet?
Přijde mi strašné, s jakou lehkostí se někdo rozhodne pozabíjet bez nějakého zřetelného důvodu tolik lidí. Právě proto ale lidé musí chtít vědět, co se přesně stalo, jak se to stalo, kdo byl střelec David Kozák, z jakého prostředí pocházel, co se mu odehrávalo v hlavě. Státní instituce a poplatná média samozřejmě budou volat k zodpovědnosti, důvěře, semknutí. Lidé by si ale měli uvědomit jednu věc – státu se nedůvěřuje, stát se kontroluje. To ale státním institucím a politikům v čele s Vítem Rakušanem přirozeně nevyhovuje. Oni potřebují občana podmaněného, otupělého.
Mezi komentátory také rezonovalo téma vánočního projebvu premiéra Fialy. Jak byste ho ohodnotil vy?
Oproti dřívějším, podobným projevům, bych viděl u premiéra určitý pozitivní posun. Určitě bych ocenil smířlivost premiérova projevu, například že protentokrát ani jednou nic nesváděl na Babiše s Putinem, jak má tato vláda ve zvyku. Pokud bych ale měl projev hodnotit jako takový – napsaný byl hezky, ale vlastně vůbec nevím, co tím projevem chtěl Petr Fiala říci. Že je doba těžká? To víme i bez něj. Nebo že se bude vláda snažit, abychom se měli lépe? To tedy po dvou letech u kormidla sděluje brzy. Viděl jsem na jenom serveru anketu, kde 80 % čtenářů hodnotilo projev Petra Fialy jako ve škole pětkou. To o ledascčem také svědčí.
Vláda Petra Fialy se potýká s nízkou mírou důvěry, která dosahuje úrovně vlády Petra Nečase. Jak ji podle vás nadále poznamenají „reformní“ kroky, naplánované od prvního ledna?
Ty takzvané reformy nám předně vytáhnou z peněženek docela dost peněz. Chápu, že je třeba vyrovnat státní finance, ale nebylo by lepší začít šetřením, předně zcela symbolicky u sebe, zrušením několika zbytečných úřadů či zbytných agend? Nebo omezením náměstskovských trafik, vytvořených pro neúspěšné pirátské politiky? Nelze po lidech donekonečně žádat utahování opasků – já tuto frázi v pravidelných intervalech slýchám už minimálně dvacet pět let – a zároveň si cpát státní teřich, div že už nepraskl.
Zastánci vlády a dokonce i někteří koaliční politici odmítají kritiku vládních opatření a tvrdí, že lidé mají peněz dost, když rabují obchody před Vánocemi a létají na zahraniční dovolené. Co říci na tento způsob „analýzy“ ekonomického stavu země?
Předně, bezvýhradný počet zastánců této vlády se pohybuje v rámci několika jednotek procent. Kolem dvaceti procent lidí pak vládu podporuje a důvěřuje jí. Mezi ně jistě patří i autoři uvedených poznatků. Lidé si na Vánoce nakoupili, jednou za rok chtějí na dovolenou. To by snad neměli? A jestli obchodníci hlásí rekordní tržby, pak nezapomeňte, že se na tomto rekordu podílí dvouciferná inflace.
Jestli si pak někdo myslí, že úkolem lidí je být v permanentní životní nejistotě, koukat jak dvacetiprocentní vrchnost mlaská, jezdí na dovolené, pobírá rentu a celkově si užívá výdobytků civilizace, pak se brzy dočká škaredých překvapení, podobně jako tomu bylo v minulém století. Plody civilizace a růstu musí být dostupné podstatné většině obyvatel, minimálně těm, kteří jsou slušní a pro svou životní pozici něco dělají.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil se ve svém adventním poselství přimlouval za zlepšení politické kultury a více „naslouchání“. Není to ale právě tato vláda, vytrvale argumentující tím, že dělá „správné věci“ a nebude o nich diskutovat, právě tím, kdo ovzduší netolerance přiživuje?
Můžeme se ohlédnout na předchozí troje volby – prezidentké 2023, komunální 2022 a parlamentní 2021. Kdo přišel s ideou „antibabiše“, dělením společnosti na demokraty na jedné straně a populisty s extrémisty na straně druhé víme. O tom, kdo jako v nacistickém německu 30. let narušoval setkání jiných politických subjektů také víme – někteří z těch lidí byli dokonce aktivními politiky za TOP 09, lidovce, ODS atd. V pražské komunální politice jsem pak mnohde vypozoroval, že se politici vládní koalice chovají navlas stejně arogantně.
Takže pan Vystrčil ať laskavě začně u sebe a své partaje, ať dělá nejprve tak, aby se nemusel bát chodit mezi lidi, pak jeho krasodušení k něčemu bude.
Premiér Fiala tvrdí, že vláda razí „hodnotovou politiku“, provádí „správné věci“ a nedělá „populistické kroky“. Ministr vnitra opakovaně hovoří o tom, že v politice je jako ve třídě, kde předtím učil. Jak důvěryhodná je podle vás pro veřejnost tato ambice vlády coby vychovatele národa, který ví nejlépe, co je dezinformace a co je nebezpečí liberální demokracie?
Petr Fiala jako politolog a čtenář klasické a antické literatury určitě ví, že politika se dělá pro lidi, a to z vůle lidu, nikoliv z platónského pocitu nadřazenosti. Zároveň by mohl vědět, jak dopadly velké pokusy o převýchovu člověka v minulém století. Dobrý politik by pak měl hodnoty poměřovat předně prismatem svého národa. Asi to vidíme jinak, ale já v podlézání bruselkým mocipánům nevidím pro náš národ hodnotu žádnou.
Náčelník generálního štábu Řehka nás vnitřně připravuje na konflikt NATO a Ruska. Prý by se z nás hned stalo „bojové zázemí“. Co říkáte na tuto vyhlídku naší budoucnosti?
Měli jste tu teď rozhovor s řeporyjským starostou Pavlem Novotným.
Kasal se, jaký by byl voják, ideálně však zašitý někde na štábu, hlavně ne v první linii, protože by se bál smrti. A co myslíte, že by dělali jiní váleční štváči, kteří bubnují tak do války? Děti by uklidili někam hodně daleko, sami by zalezli někam hluboko a nám by veleli táhnout na jatka. A pro co vlastně? Za cizí cizí zájmy a rozprodanou zemi? ,
Na evropské úrovni byly v letošním roce zpochybněny některé aspekty Green Dealu jako nejambicioznějšího projektu přeměny Evropy. Můžeme podle vás očekávat jeho revizi?
Proto budou důležité volby do Evropského parlamentu. Pokud dostatečně posílí frakce realistické politiky, tedy stran sdružených v ID frakci (Identita a Demokracie) jejímž členem je i hnutí SPD, pak je možné dosáhnout nejenom revize, ale de facto i odtroubení celého Green Dealu. Pokud opět zvítězí eurohujeři, například kolem liberální frakce ALDE, jejíž součástí je mimochodem i hnutí ANO Andreje Babiše, pak si následky Green Dealu budeme muset vypít do hořkého konce. Tedy až do krachu evropského průmyslu.
Začátkem letošního roku byl prezidentem republiky zvolen Petr Pavel. Stal se podle vás výrazným aktérem české politiky, jak tvrdí jeho příznivci, nebo je spíše reprezentativní figurou bez vůle projevit vlastní názor, jak tvrdí jeho odpůrci?
Pravda je, že nějakých zásadních myšlenek jsem od prezidenta Pavla zatím moc neslyšel. Jestli mi pak něco z jeho působení v úřadu utkvělo v hlavě, jsou to jeho padnoucí obleky, upravený vous a několik podivuhodných kroků typu podpis-nepodpis nového zákona.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2023
Co ale vnímám jednoznačně negativně, je jeho okolí a lidé kterými se obklopil. Mít za svého poradce agenta cizí mocnosti, který se raději ani nepokouší o získání bezpečnostní prověrky, je trochu moc i na český politický bizár. Ale dobře, lidé chtěli prezidenta, který dobře vypadá, tak ho mají. Já bych ale třeba upřednostnil kterému to myslí, byť na vozíku.
Česko jako nemocný muž Evropy. Asi nejméně lichotivý titulek, který o nás letos vytvořila globální média. Prý už nebudeme těžit z levné pracovní síly a vlastní nejvyspělejší průmysl nemáme. Co tedy s naší pozicí „nemocného muže“ můžeme dělat?
V předchozích letech jsme nechali rozebrat naše velké průmyslové celky, za hubičku jsme prodali draze očištěné banky do rukou zahraničních vlastníků, v rámci vstupu do Evropské unie jsme rezignovali na potravinovou soběstačnost a pozavírali značnou část domácího potravinářského průmyslu, energetickou infrastrukturu jsme rozprodali, výzkum a vývoj jsme dílem ukončili, dílem pak v podobně rozpracovaných patentů odevzdali zahraničním vlastníkům, na školách se začaly učit hovadiny typu gender studies, jejichž absoloventi pak tlačí na vytváření pozic s minimální přidanou hodnotou ve státním a neziskovém sektoru…
A nyní se budeme divit, že jsme se stali krmelcem Evropy, odkud každý rok odtékají stamiliardy na dividendách, a ze kterého zahraniční majitelé chtějí vydolovat co největší zisky, že tu není český kapitál, že máme v Evropě největší inflaci, největší pokles reálných mezd nejdražší potraviny, mnohdy v podřadné kvalitě? A ještě nám říkají, že podřadnou kvalitu potravin tu máme kvůli tomu, že to tak chceme? Pojmenujme si to bez okolnů. Kdybychom byli nemocným mužem Evropy, nikdy by z nás zahraniční korporace tolik nevyždímaly. Předně jsme totiž ekonomickou kolonií, nyní zcela malátnou z toho, jak nám pouští žilou!
Jakými slovy lze povzbudit čtenáře do roku 2024?
Abychom si vážili, že tu stále ještě máme důležité zbytky státní suverenity. Především pak demokratické zřízení a možnost voleb. Se všemi neradostnými věcmi, o kterých jsme se tu bavili je možné něco dělat. Každý sám pak může začít tím, že přijde alespoň k volbám a dá hlas straně, která má reálnou šanci ve volbách uspět.
V současné mizérii jsme především kvůli jednomu milionu propadlých hlasů a nástupu vlády pětikoalice. Pokud by se před dvěma lety mohlo na vládě podílet hnutí SPD, určitě bychom další výprodej naší suverenity do cizích rukou zarazili. Čím dříve tahle vláda skončí, a je jedno z jakého důvodu, tím dříve je možné začít s nápravou zanechané spouště.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
karelhrabě
