Paní docentko, podle informací v médiích zaznamenávají například plzeňské nemocnice v souvislosti s uprchlíky drobný nárůst HIV. Panují obavy i ohledně jiných nemocí, které by mohli ukrajinští uprchlíci přinést? Které nemoci na Ukrajině nejsou tak dobře zvládnuté jako u nás?

Infekční rizika jsou vždy spojena s jakoukoliv uprchlickou vlnou. Vyplývá to už z toho, že přichází velké množství osob ze zcela jiného hygienicko-epidemiologického prostředí, kde v populaci mohou kolovat onemocnění, která již u nás byla eradikována nebo se vyskytují ojediněle, neprováděla se proti nim plošná vakcinace a část populace tedy může být vnímavá. Proto jsme také společně s dalšími zkušenými epidemiology z jiných KHS prosazovali naše angažmá ve vznikajících kontaktních centrech pro uprchlíky a zvýšení epidemiologické bdělosti. Míra rizika importu přenosných onemocnění odpovídala jisté geografické a socioekonomické blízkosti Ukrajiny, a zároveň úrovni prevence, očkovacího systému a epidemiologickým datům o výskytu některých infekčních onemocnění, které máme k dispozici. Vzhledem k tomu, že vakcinace dětí proti základním dětským onemocněním na Ukrajině je nejnižší v Evropě, měli jsme na začátku migrační vlny obavy zejména ze zavlečení spalniček, případně dětské přenosné obrny. Je pozitivní, že do dnešního dne nemáme informace o tom, že by byl případ onemocnění v souvislosti s aktuální migrační vlnou prokázán.

A ano, je pravda, že dlouhodobá data Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS sledují rovněž podíl pozitivních cizinců v ČR podle oblasti původu. A tady země východní Evropy, tedy nejen Ukrajiny, mají podíl nejvyšší, je to 173 prokázaných případů pozitivity z celkového počtu 513 HIV pozitivních cizinců u nás. Nicméně jde o data kumulativní, od října 1985 do března 2022, data aktuálnější zatím nejsou zpracována a budou k dispozici až v červnu.