Paní docentko, podle informací v médiích zaznamenávají například plzeňské nemocnice v souvislosti s uprchlíky drobný nárůst HIV. Panují obavy i ohledně jiných nemocí, které by mohli ukrajinští uprchlíci přinést? Které nemoci na Ukrajině nejsou tak dobře zvládnuté jako u nás?
Infekční rizika jsou vždy spojena s jakoukoliv uprchlickou vlnou. Vyplývá to už z toho, že přichází velké množství osob ze zcela jiného hygienicko-epidemiologického prostředí, kde v populaci mohou kolovat onemocnění, která již u nás byla eradikována nebo se vyskytují ojediněle, neprováděla se proti nim plošná vakcinace a část populace tedy může být vnímavá. Proto jsme také společně s dalšími zkušenými epidemiology z jiných KHS prosazovali naše angažmá ve vznikajících kontaktních centrech pro uprchlíky a zvýšení epidemiologické bdělosti. Míra rizika importu přenosných onemocnění odpovídala jisté geografické a socioekonomické blízkosti Ukrajiny, a zároveň úrovni prevence, očkovacího systému a epidemiologickým datům o výskytu některých infekčních onemocnění, které máme k dispozici. Vzhledem k tomu, že vakcinace dětí proti základním dětským onemocněním na Ukrajině je nejnižší v Evropě, měli jsme na začátku migrační vlny obavy zejména ze zavlečení spalniček, případně dětské přenosné obrny. Je pozitivní, že do dnešního dne nemáme informace o tom, že by byl případ onemocnění v souvislosti s aktuální migrační vlnou prokázán.
Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?Anketa
A ano, je pravda, že dlouhodobá data Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS sledují rovněž podíl pozitivních cizinců v ČR podle oblasti původu. A tady země východní Evropy, tedy nejen Ukrajiny, mají podíl nejvyšší, je to 173 prokázaných případů pozitivity z celkového počtu 513 HIV pozitivních cizinců u nás. Nicméně jde o data kumulativní, od října 1985 do března 2022, data aktuálnější zatím nejsou zpracována a budou k dispozici až v červnu.
Co pro zvládnutí této situace může a musí náš systém udělat?
Pro nás epidemiology je vždy důležitá rychlost informace. Zmínila jsem systém epidemiologické bdělosti. Je důležité o rizicích onemocnění vědět a při diferenciální diagnostice lékařů prvního kontaktu zvažovat i onemocnění, která se v ČR již téměř nevyskytují a v praxi s nimi lékaři nepřicházejí do kontaktu. Pak je zásadní jakékoliv podezření hlásit urychleně orgánům ochrany veřejného zdraví, kam hygienické stanice patří a jejich úkolem je nařízení protiepidemických opatření včetně vyhledání rizikových kontaktů.
Poměrně hodně zaznívají obavy z tuberkulózy, která se na Ukrajině přece jen vyskytuje více než u nás. Je pravda, že v ČR skončilo povinné očkování v roce 2009 a že tedy děti narozené po tomto datu vlastně chráněné nejsou?
Plošné očkování bylo u nás zrušeno v roce 2010. Nyní se dle vyhlášky č. 537 z roku 2006 očkují pouze novorozenci se stanovenou indikací, kam patří mimo jiné pobyt v zemi s vysokým rizikem výskytu TBC. Očkují se děti, kdy jeden nebo oba z rodičů dítěte, sourozenec nebo blízký člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než tři měsíce pobýval nebo pobývá v zemi s výskytem TBC vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel. Je třeba uvést na uklidněnou, že pro přenos TBC je zásadní bezprostřední kontakt s nemocným.
Fotogalerie: - Babiš na Pryglu
A uvažuje se o návratu dříve povinné vakcinace proti TBC?
O plošné vakcinaci se, pokud vím, neuvažuje, ale to je dotaz na vakcinology, my terénní hygienici zatím indikaci k celoplošné vakcinaci nevidíme.
V médiích se objevila zpráva, že se hygienici obávají návratu dětské obrny s tím, že hrozí její zavlečení z ciziny, například právě v souvislosti s válkou na Ukrajině. I vy jste zmínila, že určité obavy byly… Jak velké je tedy nebezpečí?
Je pravdou, že systém prevence a sledování výskytu infekčních onemocnění na Ukrajině nedosahuje standardů, na něž jsme ve střední Evropě zvyklí. Proto je třeba přijímat opatření k prevenci zavlečení dětské obrny do České republiky. Systém je založen na mezioborové spolupráci mezi klinickými pracovišti, laboratořemi a krajskými hygienickými stanicemi. V rámci systému epidemiologické bdělosti jsou proto hlášena jakákoli podezření na paretická onemocnění u dětí do patnácti let věku. U každého podezřelého případu je pak provedeno epidemiologické šetření včetně zajištění laboratorního vyšetření vzorku původce onemocnění.
Rovněž jsou v pravidelných intervalech preventivně vyšetřovány odpadní vody a důraz je kladen především na proočkovanost dětí české populace v rámci povinného očkování.
Psali jsme:
V poslední době se objevují i zprávy o „zvláštní“ žloutence, která ohrožuje především malé děti a může být tak těžká, že jim selhávají játra. Nejvíce se prý zatím vyskytuje v Británii. Na výskyt této nemoci už upozornila i WHO. Jsou už nějaké případy i u nás?
Opět mohu uklidnit: Pokud vím, v ČR nebyl k dnešnímu datu hlášen žádný takový případ a ani podezření na toto onemocnění. Ale žijeme v globální společnosti s volným pohybem osob. Pokud existuje epidemiologické riziko, pro nás v terénu to znamená pracovat tak, jako by bylo reálné.
A vidíte nějakou souvislost třeba s oslabením dětí po covidu, případně s menší imunitou po izolaci, nebo jak si vysvětlit, že toto onemocnění některé děti snášejí tak špatně? Jak si vůbec výskyt takovéto těžké nemoci v této době vysvětlit?
Počáteční hypotézy o etiologickém původu případů ve Spojeném království se soustředily na infekční agens nebo možné expozice toxinu. Jako nejpravděpodobnější se jeví souvislost s adenovirovou nákazou, která v Spojeném království a několika blízkých zemích západní Evropy proběhla. Předmětem šetření je i potenciální role viru SARS-CoV-2, zatímco souvislost s vakcinací proti covidu-19 nebyla potvrzena.
Pojďme se podívat i přímo na situaci kolem covidu. Jak to aktuálně vypadá, a domníváte se, že nás čeká v tomto směru klidné léto?
Situaci samozřejmě nepřetržitě monitorujeme, denně s výjimkou víkendu informujeme odbornou i laickou veřejnost o aktuální situaci, ale jsem ráda, že jsem v jedné z našich posledních tiskových zpráv mohla uvést, že epidemiologická situace je nejen v Jihočeském kraji klidná, že výskyt s týdenním předstihem kopíruje situaci v loňském roce, a pokud se neobjeví například nějaká nová varianta, jež by byla rezistentní k dosud přijímaným opatřením, čeká nás v tomto smyslu klidné léto. My už jsme přece jen v jiné situaci než vloni, a to díky proočkovanosti a promořenosti části populace. Vloni se podzimní růst dostavil kolem čtyřicátého týdne, tedy na přelomu září a října po příchodu dětí do škol. Věřím, že v tomto smyslu jsme se již poučili a lépe zvládneme předpokládaný nástup podzimních a zimních vln. Je evidentní, že i onemocnění SARS-CoV-2 má stále více sezónní charakter a začíná se chovat jako jiná sezónní infekční onemocnění. V této souvislosti ale upozorním na jev, který vidíme z našich terénních dat, a to je vzhledem k roční době a charakteru počasí stále relativně vysoký výskyt akutních respiračních infekcí. V sezóně jsme zaznamenávali jen velmi nízký výskyt chřipek (ILI), ale incidence ARI, tedy akutních respiračních infekcí, je stále vysoká, klesá jen pomalu pod tisíc případů na sto tisíc obyvatel kraje a připomíná to, čemu se v epidemiologii říká stolová hora. Nicméně incidence SARS-CoV-2 výrazně klesla, aktuálně hlásíme 32 případů na sto tisíc obyvatel kraje, podobně i kolegové v dalších krajích, takže se dá očekávat, že letní období bude klidné.
Například z Ministerstva zdravotnictví ale už teď zaznívá, že se musíme připravit na další podzimní vlnu a mluví se i o pravidelném očkování. Jak to vidíte vy a co kromě očkování udělat proto, aby se neopakovala situace posledních dvou let?
Ano, to jen podtrhuje má slova o sezónnosti covidu. Bude tu stále a musíme se s ním naučit žít. Proti chřipce se očkuje vždy před očekávanou sezónou a aktuální očkovací látkou, jejíž složení nejvíce odpovídá tomu, jaké typy budou v populaci nejvíce kolovat. Totéž očekávejme i s covidem, tedy očkování před očekávanou sezónou aktuální očkovací látkou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
