Svůj projev na sněmu Strany soukromníků České republiky jste postavil na heslu, že politika je svinstvo, protože současní politici jsou svině. Nemůže to ale být spíše naopak?
To je taková filozofická otázka, kauzalita, co bylo dříve. Ale já si skutečně myslím, že sice prostředí determinuje, ale primárně to prostředí vytvářejí lidé. Jestliže se budete cítit dobře v práci, tak to bude proto, že ti lidé tam jsou přátelští a kooperující. A pokud budou záštiplní, intrikující a nepřátelští, tak se mezi nimi budete cítit špatně.
Proto já vlastně souhlasím, když mi lidé říkají, že politika je svinstvo. Ale říkám jim: to není tím, že by politika byla svinstvo sama o sobě. Politika je taková, jací jsou lidé v ní. A naše dnešní politická reprezentace, to prostě jsou sviňáci. To jsou lidé, kteří dělají svinské věci. Podvádějí, kradou, lžou, nedodržují zákony.
Takže do toho svinstva tu politiku dostali ti, kteří tam teď jsou. Tedy Andrej Babiš, Jan Hamáček, Karel Havlíček, Tomio Okamura a další.
No jo, ale jak se tam podle vás ty svině vzaly?
Vysvětluju si to tak, že oslovit voličskou masu je vždycky jednodušší, když na to máte hodně peněz, když máte dobré PR a dobrý marketing. To se podařilo velmi dobře využít, nebo zneužít Andreji Babišovi.
Ale všeho dočasu. Jak říká to rčení, boží mlýny melou pomalu, ale jistě. A teď se ukázaly boží mlýny, protože když se dneska zeptáte lidí, co si myslí o Babišovi, co si myslí o téhle vládě, tak ty odpovědi budou diametrálně odlišné oproti době před čtyřmi lety.
Psali jsme:
Jak se tedy nyní toho svinstva zbavit? Vy jste tady popsal, s čím podle vás uspěl Andrej Babiš, co proti tomu tedy nabízí spojenectví Soukromníků, Svobodných a Trikolóry?
Je skutečně důležité si uvědomit, na čem ta současná politická garnitura vyrostla. Oni to postavili na lži, podvodu, na rozkrádání peněz, na velkých penězích, které do toho dali, na manipulaci, propagandě a tak dále.
Jestliže chceme uspět, a já chci být ve volbách úspěšný, tak to musíme postavit na přesném opaku. To znamená snažit se vrátit do české politiky právo, spravedlnost, spolehlivost, odpovědnost za vlastní činy.
A taky ohleduplnost. Protože tahle garnitura je ve skutečnosti velmi neohleduplná ke všem slabým, chudým, těm, kterým se nedaří. Oni jen dělají, že se o ně starají. Takže tohle je, myslím, to, co změní tvář české politiky.
A proč bychom to měli změnit zrovna my? No proto, že my jsme pravicoví a jsme konzervativci. A pravicový konzervativec je člověk poctivý. A také člověk, který dokáže říci pravdu a nemaže nikomu med kolem úst. Pravicový konzervativec říká, ať lidi žijí podle svého, ne podle mého. A ať každý nese za svá rozhodnutí odpovědnost. To je pravicový konzervatismus.
Radomír Bábek s trojicí předsedů: Petrem Bajerem (Soukromníci) Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (Trikolóra) a Liborem Vondráčkem (Svobodní)
Zmínil jste návrat práva. A to slovo „právo“ bylo v posledním roce skloňované docela hodně, v souvislosti s pandemií a všemi těmi opatřeními se mluvilo o tom, co se přikazuje a zakazuje a jaký předpis a vyhláška platí. Co musíme změnit, aby se právo zase stalo právem a nejen předpisy a nařízeními?
V první řadě je třeba říci, že nebude třeba až tolik měnit zákony. Ale především se musí znovu nastolit odpovědnost při jejich naplňování. Protože zákony, které lidé nedodržují, ten princip práva naopak devalvují.
A právě toto se podařilo Babišovi, Havlíčkovi, Schillerové, Arenbergerovi a ostatním. Oni zjevně nedodržují české zákony, a jsou přitom úplně v klidu. To se musí změnit nejvíce.
Samozřejmě bude třeba provést i nějaké změny v zákonech. V první řadě budeme muset zrušit ty vyhlášky, které někoho diskriminují. Malé podnikatele, živnostníky. Ale třeba i ty, kteří dikriminují chudé lidi třeba tím, že si nemohou pořídit staré auto, protože by za něj museli zaplatit majlant. To musíme odstranit.
My máme v České republice asi patnáct set nebo šestnáct set zákonů, které nějakým způsobem upravují podnikání. No to je přece úplná zvrácenost.
Mluvil jste tu o Andreji Babišovi, o současné vládě, ale průzkumy teď ukazují jiného hlavního favorita voleb. Piráty s hnutím STAN. Jak se Soukromníci stavějí k Pirátům a jejich politice?
Tady bych s dovolením odpověděl jen za sebe, nikoliv za Soukromníky. Můj postoj k Pirátům je ambivalentní.
Já dělím politické struktury na soupeře a nepřítele. Soupeř není nepřítel, i když nad ním chci vyhrát. Nepřítelem pro mě jsou komunisté nebo ANO. A u Pirátů to skutečně mám rozpolcené.
Ideově jsou pro mě nepřítelem. Je to ryzí neomarxismus, skrývaný za hezká slovíčka. Ale právě to marxisté vždycky uměli nejlépe. Je to typické levičáctví, aktivistické a progresivistické. Takže ideově jsou mým nepřítelem.
Ale lidsky k ním cítím jisté sympatie. Jsou to v drtivé většině případů lidé zanícení, většina z nich vážně věří tomu, co říkají. Což je možná tedy v případě levicových názorů ještě nebezpečnější. Ale lidsky je mi to vlastně docela sympatické.
Takže jsou to mí ideoví nepřátelé, ale lidsky je chápu jako soupeře.
Fotogalerie: - Sněm Soukromníků
Co jsou základní fundamenty, na kterých by měla pravice pro tyto volby stavět. Mluvilo se tady o tom, že se otevírá pro pravici „historické okno“. Tak co bychom v tom okně tedy viděli?
Rozdělil bych tu odpověď na dvě části. Za prvé co, a za druhé komu. Nejprve tedy, co máme integrovat. Je to jednoznačně právo, svoboda a prosperita. To jsou tři ryze pravicové pojmy. Vždy budeme jako pravice hájit právo, chceme, aby bylo vždy pro všechny stejné, aby platilo, že jsme si rovni před zákonem. To se neděje a obzvlášť levičáci to nemají rádi.
Druhým bodem je svoboda. To znamená, že každý člověk je oprávněn žít si svůj život sám, rozhodovat se podle sebe. Samozřejmě podle zákonů, ale ty by měly regulovat jenom nejnutnější minimum. Zákony nemají lidem předepisovat, co mají dělat, kam mají chodit. Pouze mají omezovat jednání tak, aby nenarušovalo společnou bezpečnost.
Svoboda slova, žádná cenzura. Svoboda podnikání, minimální zásahy státu do podnikání.
No a prosperita? Prosperita, ta je důsledkem těch předchozích, protože pokud budeme právní stát a lidé budou svobodní, tak budeme prosperovat.
A teď tedy koho. Já jsem přesvědčen, že naše voličská základna je velká. A proto jsem přesvědčen, že půjdeme na dvojciferný výsledek. Když si vzpomenu, že před deseti či dvanácti lety dokázala ODS získávat 40 procent, nebo 35, tak se ptám, kam se ti voliči poděli. Oni odešli od ODS, protože přestala být pravicová. A těm my nabízíme náš pravicový pohled na svět.
Potom jsem přesvědčený, že k nám přejde velká část sympatizantů SPD. Protože ti jsou u SPD ze zoufalství. Nechtějí, aby za nás rozhodovala Evropská unie, nechtějí, aby tu vznikal muslimský stát, nechtějí tu cenzurní zásahy na internetu. A už nevědí, komu by dali hlas. A jsem přesvědčen, že značné části voličů SPD ve skutečnosti vadí, že si z toho pan Okamura s panem Fialou udělali politický kšeft. Takže i tam máme voliče.
A nepochybně máme voliče i u elektorátu ANO, protože i tam skončili pravicoví voliči, kteří Andreji Babišovi uvěřili. Kam by měli jít teď? No k jedinému pravicovému subjektu.
Povedete kandidátku v Praze, což je pro konzervativní pravici tak trochu „jáma lvová“. Co nabídnete specifické pražské komunitě, řešící trochu jiné problémy než zbytek republiky?
Souhlasím, že Praha má specifický elektorát. Na druhou stranu nevidím důvod, proč bych měl na našich představách cokoliv měnit. Budu i Pražanům nabízet pravicový konzervativismus, budu jim nabízet právo, svobodu a prosperitu.
A budu se snažit Pražany přesvědčit o tom, že to má smysl, volit Trikolóru, Svobodné a Soukromníky, i když jste více intelektuálně zaměřen. Já osobně se taky považuji za intelektuála, takže Pražanům rozumím.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
