12. března 1999 Česká republika vstoupila do NATO. K tomuto dvacetiletému výročí jste napsal text, v jehož titulku je otázka – je vůbec co slavit? Kritizujete mimo jiné české vlády, jejich premiéry a ministry obrany ve vztahu k armádě. Proč?
Zásadní problém vidím v tom, že jsme se naším vstupem do Aliance zavázali plnit příspěvek ve výši dvou procent HDP. Tento příspěvek v této výši byl naposledy zaplacen někdy v roce 2005. Pak následovala první a druhá vláda Mirka Topolánka a pak vláda Petra Nečase, kde se střídali ministři za ODS či koaliční jako například Vlasta Parkanová. V roce 2010, kdy byl ministrem Alexander Vondra, příspěvek klesl až na 1,06 HDP. V této souvislosti je armáda zásadním způsobem dlouhodobě podfinancovaná. Armáda má dnes za devadesát miliard zamrzlé akvizice, trpí personální vyprázdněností.
Vím, že jsou teď ambice ODS, aby bylo uzákoněno, že armáda bude explicitně dostávat dvě procenta z HDP. Mně to připadá jako prázdná floskule. Oni to jednak nechali do této fáze dojít. A teď najednou dáme dvě procenta? Armáda to není schopna pojmout. Při ročním navýšení o deset, patnáct miliard korun nejsou schopní výběrová řízení na strategické a významné projekty v současné době na Ministerstvu obrany zprocesovat. Je za současných zákonných podmínek stejná doba na výběrové řízení jak na helmu, tak třeba na tank. Musí se to postupně překlápět, odsunout a vyprázdnit staré sklady munice, odvézt stará technika, vycvičit se nové obsluhy, zavést logistiku a učebně výcvikovou základnu. Jakým způsobem to šlo dolů, takovým to musí jít pomalu nahoru. Armáda by měla dostávat tolik, kolik je schopná utratit v synergii s akvizičními projekty, které jsou dopředu připravené.
Za vlád sociální demokracie a ODS se plnily jiné vládní priority a dnes je armáda ve stavu, v jakém je. Je to pro mě zklamání, nejlepší lidé z ní už odešli a některé schopnosti vojsk jsou dnes katastrofální.
Dále jste kritizoval některé zahraniční operace NATO...
Polský premiér Mateusz Morawiecki o víkendu při oslavách ve Varšavě – a to nikoliv Varšavské smlouvy, ale našeho vstupu do NATO – však uvedl, že společně jsme silnější než každý sám... Nebo také jinak – samostatně nejsme obranyschopní...
O tom není diskuse. Představa schopnosti naší armády samostatně bránit území našeho státu v kruhové obraně s pátou kolonou v zádech a s pár stovkami aktivních záloh je tak na obranu jednoho kraje střední velikosti po dobu několika týdnů. Je jasné, že být ukotven v nějakém bezpečnostním formátu je určitě dobré. Na druhou stranu, pokud byla zrušena Varšavská smlouva, mělo být zrušeno i NATO. Vnímáme naše členství v NATO jako důsledek toho, v jakém stavu je naše armáda. Druhá věc je, že je to důsledek neexistence jiného formátu kolektivní obrany, který by nám mohl zabezpečovat společnou obranu, jak je to ve smyslu článku pět Washingtonské smlouvy.
Jsme tvrdí kritici NATO v rámci její agresivní politiky, nesouhlasíme s jeho konfrontační politikou, kterou NATO provádí, a myslíme si, že by se mělo NATO vrátit ke svému původnímu účelu, což byla kolektivní obrana členských států. Jsme přesvědčeni o tom, že může vzniknout jiný formát kolektivní obrany, třeba na úrovni států Visegrádské čtyřky nebo států V4 plus s tím, že bychom potřebovali mít v tomto formátu nějakou významnou zemi, která vlastní strategické jaderné zbraně. To může být Británie, Francie či jiný stát. Pokud naše armáda dosáhne určité úrovně a bude ambice vzniku nějakého jiného formátu kolektivní obrany, určitě bychom prosazovali to, aby naši občané v rámci referenda rozhodli, jestli chtějí za současných podmínek zůstat v NATO, a pokud ne, tak druhá alternativa být členem nějakého jiného formátu. V žádném případě není alternativou být sám. Myslím si, že jiný formát než NATO by prospěl. V žádném případě ale nepodporujeme formát společné evropské armády.
Psali jsme:
Blíží se evropské volby. Co je hlavním bodem SPD, který chcete prosadit v europarlamentu? Je to odstoupení od Lisabonské smlouvy?
Jsme tvrdí kritici Evropské unie. Jsme přesvědčeni o tom, že lidé by měli mít právo se vyslovit v referendu, zda chtějí, či nechtějí zůstat v EU. Domníváme se, že přistoupení ke společné měně, což znamená být součástí eurozóny, by nemělo být v žádném případě bez plebiscitu našich občanů. Pokud uspějeme ve volbách do Evropského parlamentu, budeme s největší pravděpodobností součástí frakce ENF – Evropa národů a svobody – nebo nějaké její nástupnické frakce, která může vzniknout na základě výsledků voleb.
My jsme pro Evropu, ale proti Evropské unii. Je pro nás v první řadě zásadní, aby byla zrušena Lisabonská smlouva, anebo abychom od ní odstoupili, která jednoznačně upírá práva menším národům a zrušila hlasování na základě společného konsenzu. Dnes je to v podstatě postaveno na hlasování velkých zemí anebo na velikosti populace. Chtěli bychom udělat vše pro to, aby Česká republika byla na prvním místě a měla možnost ovládat Evropskou unii zevnitř s tím, že jsme dlouhodobě přesvědčeni o tom, že je nereformovatelná. Nabízíme jiný formát spolupráce. Uvidíme, jak dopadnou volby do Evropského parlamentu. Naše představa je taková, že by mohl vzniknout alternativní projekt na základě čtyř svobod – pohybu osob, zboží, služeb a peněz a vše ostatní je zbytečné a je třeba to zrušit. Byly by tam státy na základě dobrovolnosti, a ne těch čtyřicet tisíc úředníků v rámci Evropské unie a všechny ty normy, příkazy a směrnice, které vydávají a jsou zbytečné. Je potřeba ještě vyřešit společnou bezpečnost a obranu.
Ing. Radovan Vích
Jak se díváte na vizi Evropy, kterou představil nedávno francouzský prezident Macron? Václav Klaus spolu se spolupracovníky Strejčkem a Weiglem ze svého institutu k tomu napsal text „Prezident Macron přinesl nové argumenty, proč z EU vystoupit“. Co si o Macronově vizi myslíte?
Macron cítí, že se blíží konec Evropské unie. Svědčí o tom i podepsání společné smlouvy o spolupráci mezi Francií a Německem, která proběhla asi před měsícem. Připravuje si tím zadní vrátka pro případ, že by se EU rozpadla. Uvažuje potom o další užší spolupráci mezi Německem a Francií. Samozřejmě vše, co Macron nabízí, je přijímáno s podivem, protože je to nejméně populární francouzský prezident v novodobé historii. Ve Francii byl dva roky výjimečný stav, který se překlopil do normálu. Dnes tam asi čtrnáctý týden opakovaně probíhají desetitisícové demonstrace. A tento prezident by chtěl kázat ostatním o vizi EU?!?
Toto je jen jeden z pokusů, kterými chce ovlivnit to, aby změna v Evropském parlamentu nenastala. Aby se udržel nastavený kurz, který je z mého pohledu neudržitelný. Volby do Evropského parlamentu budou klíčové a budou jednoznačným vysvědčením pro současnou proimigrační politiku jak Macrona, tak Merkelové či Junckera. Myslím, že EU po těchto eurovolbách nabere úplně jiný směr, který určí charakter Evropské unie na další volební období. Předpokládám, že konce tohoto volebního období se současná podoba EU už nedožije.
Bývalý šéf armády generál Jiří Šedivý pro Reflex uvedl, že do Evropy bude chtít jít nová generace migrantů z Afriky. Pak podle něj hrozí, že nastane radikalizace evropské společnosti podle hesla násilí plodí násilí... S tím možná souvisí názor Václava Klause a spol ve výše zmiňovaném textu, kde se píše: „Migrační krize jasně prokázala, že je schengenský bezhraniční projekt zcela mylný koncept. Svobodné cestování ani obchodování nijak výrazně nezjednodušuje, ale je mimořádně výhodný pro nekontrolované překračování hranic migranty nebo pachateli nejrůznějších nezákonných činů.“ Jak to vidíte vy?
S tím se dá jenom souhlasit. Schengen přece nefunguje dlouhodobě, jenom elitáři z EU se tváří, že tomu tak není. Je to jen jakási chiméra. Neuběhne týden, aby se v médiích neobjevilo, že tam byla zachycena dodávka a v ní bylo šest migrantů, nebo jinde zase náklaďák s migranty, kteří byli chyceni v Německu, přičemž kamion evidentně přijel z České republiky. Máme vyjádření bavorského ministra vnitra, který řekl, že za loňský rok prokazatelně přišlo do Německa přes Českou republiku více než dva tisíce dvě stě lidí. Schengen prostě nefunguje. Stal se z toho průchoďák. Nikdo neví, kde se kdo a jak pořádně pohybuje.
My nechceme tvrdou ostrahu hranic, nějaké ostnaté dráty či aby psi hlídali hranice. To není na pořadu dne. Chybí nám však těch čtyři tisíce pět set příslušníků pohraniční policie, kteří byli zrušení naším vstupem do Schengenu v roce 2004. Dnes je policie nemá. Máme představu takovou, že by se tito policisté v rámci pohraniční policie měli věnovat ostraze hranic, ale nikoliv že by kontrolovali každé auto. Ale jenom v případě, že vidí nějaké podezřelé chování řidiče. Měli by mít pravomoci na to, abychom měli přehled o tom, kdo do naší republiky vstupuje a na druhou stranu kdo a kde ji opouští. V době moderních mobilních a internetových aplikací, mýtných bran a průjezdných rentgenů by to přece nebyl zásadní problém. Stačí jenom chtít.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
