Bezpečnostní informační služba otevřela diskusi kolem česko-ruské historie. Obsah dějepisu na školách je prý zastaralý a je silně cítit sovětským vlivem. Souhlasíte s tím? A jak upravit vzdělávání školáků?
Myslím, že z tohoto pohledu může Bezpečnostní informační služba těžko ovlivnit dopisem osnovy. Pozornost by tomu mělo věnovat Ministerstvo školství, ale v tomto případě by spíše mohli pracovat historici, kteří zhodnotí historii, již jsme ušli za určité období, aby mohli doporučit, jak změnit osnovy. Ale Bezpečnostní informační služba sice může mít právo to komentovat, ale není to normální. V tomto případě to nebylo nejvhodnější.
Když se nad tím zamyslíme, domníváte se, že způsob, jakým předáváme informace mladším generacím ve školách o historii země, je v pořádku? Učíme dějepis v souvislostech?
Musím se přiznat, že nejsem znalec osnov například základních škol, ale samozřejmě že odborníci musejí posoudit, co je důležité, aby děti z historie znaly. A logicky by mělo jít o informace s pohledem na celou historii. Tudíž se někdy zdá, že některému období je věnována relativně malá část učiva. Zkrátka tohle je věc, v níž mohou mít laici těžko nějaké přesnější, a řekněme, významnější závěry, protože říkám znovu: historici k tomu musejí říci, co se má učit. A samozřejmě i učitelé, tedy co je vlastně možné dostat do tříd za omezenou dobu, kdy se dějiny učí, anebo kdy se látka dějin dostává do učiva možná i v nějakých jiných předmětech. Ale jde o tak komplexní věc, že běžný občan nemůže dělat závěry, a to se týká i zpravodajských služeb.
Fotogalerie: - Týrání zvířat ve sněmovně
Jak se díváte na situaci v Itálii, kde hrozí soud ministru zahraničí Matteu Salvinimu za jeho tvrdý přístup k migrantům? Jak to obvykle bývá, jsou dva názorové tábory. Jedni tvrdí, že pouze plní své předvolební sliby, druzí, že jeho chování je už za hranicí…
Celkově současná vládní garnitura v Itálii je za prvé stočená na nacionalistickou stranu, kde používají poměrně dost ostré výrazy, které jsou až na hraně, ale pokud se říká, že se snaží plnit předvolební program, je tomu tak. Hledají všechny nástroje, jak ho zrealizovat. Samozřejmě že se spoustě lidí nelíbí, spousta lidí ho může kritizovat, ale spousta lidí ho volila, takže pokud neuráží a pokud se neuchyluje k vyloženě až k urážlivým výrokům, které mohou poškozovat vztahy ať už mezi národy nebo mezi rasami… výroky, které pronesl v poslední době, je potřeba zanalyzovat, ale nedivím se, že má protimigrační politiku a tu také realizuje.
Francie a Německo podepsaly smlouvu. Hodlají jednotně vystupovat v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci Evropské unie i Severoatlantické aliance. Nehrozí, že toto partnerství způsobí, že už nikdo v Evropské unii nepřehlasuje Francii a Německo, i když s nimi nebudou souhlasit?
To je ten zásadní problém. Jedna část politiků krok bagatelizuje, že už jde o násobnou smlouvu, která byla uzavřena a teď se jen zmodernizovala, ale navazuje na předešlou. V podstatě, a já to tak vnímám, jsou to odstředivé tendence Německa a Francie. Za druhé chtějí mít výsadní postavení v Evropské unii. Pokud to bude takhle pokračovat dál, stane se z nich tandem, který bude významně vpředu od ostatních států. Navíc pravděpodobně přidá i to, že Evropská unie není jednotná, což může být důvodem pro různé protesty a nesouhlasná stanoviska těch, kteří nebudou blízko tohoto tandemu. Osobně si myslím, že to není v pořádku a Francie i Německo by měly zvážit, na kolik je spojení pozitivní. Mimo jiné si myslím, že pokud někdo v této dvojici bude později ztrácet, bude to Francie.
Psali jsme:
Proč?
Protože je to i tak vztah dvou nerovnocenných parterů, což si připomenou později.
V čem spočívá ta nerovnost? Například v tom, že Německo je ekonomicky silnější a Francie má dluhy?
Německo je ekonomicky výkonnější, ale i přístup k řadě věcí a řešení problémů je přímočařejší. Je to vidět i na tom, jak je Německo schopné se vyrovnávat s migrační vlnou, kterou jsme tak významně kritizovali. Ale v Německu žádné bomby nebouchají, i když pár případů se stalo. Němci tu situaci zvládají a budou ji zvládat i v budoucnosti, ale ve Francii tomu tak není. Takže to jsou všechno věci, které se budou muset vzít v potaz a i to, jak dodržují Maastrichtské dohody, v minulosti několikrát Francie překročila limity.
Myslím, že Němci jsou silnější jak naturelem, tak ekonomikou i vojensky – i když jaderné zbraně nemají jako Francie – ale celková síla je bezesporu významnější. Myslím, že Německo dříve či později zjistí, že Francie je pro něj přítěží. A Francie zjistí, že to nebylo nejlepší řešení.
Fotogalerie: - Blokáda Hradu
Součástí té spolupráce je snaha o začlenění Německa do Rady bezpečnosti OSN coby stálého člena. Počet stálých členů RB OSN by se tak měl zvýšit na šest. Jde o reálný cíl? A nejde o revizi výsledků druhé světové války?
Tomu tak je. Stalí členové rady bezpečnosti OSN – to je vlastně finální výstup, rozhodnutí a ukončení kroků druhé světové války. V tomto případě si myslím, že by to opravdu byla revize. Je potřeba se vrátit k tomu, jakou roli bude hrát OSN, což není jen tento konkrétní případ. Myslím, že takové otázky jsou vznášeny mnohem dříve, než mají. Navíc je zde se šesti členy OSN problém. Jak se budou přijímat rozhodnutí, když bude poměr hlasů jeden k jednomu? Těch důvodů je několik, ale hlavní důvod je to, že členové rady OSN jsou zástupci vítězných mocností, a pokud se někdo rozhodne pro něco jiného, tak musíme zvážit, jak významnou roli bude hrát v OSN.
Ráda bych na konec znala váš názor na komentář bývalého prezidenta Václava Klause: „Ani Německu, ani Francii se Evropu ovládnout nepodařilo, ač se o to Hitler a Napoleon snažili. Nedaří se to ani EU. Že by mohlo uspět Frankoněmecko? Na rozdíl od počátku 19. století a poloviny 20. století bychom si na ambice tohoto typu měli dát velký pozor.“ Lze s tímto výrokem souhlasit?
Za prvé ano, myslím, že ani tento tandem Německa a Francie Evropu neovládne. Za druhé, pokud budou příliš tlačit na pilu, bude to mít další důsledky odstředivé tendence jako v případě Velké Británie. Ale asi bych to neformuloval tak stroze, jak to řekl exprezident Klaus.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
