Loni jsme spolu mluvili o nebezpečí, jaké pro nás z pohledu zpravodajců znamená Čína. Po událostech kolem Karlovy univerzity, PPF a podobně jste řekl, že to považujete za velký problém. Zapochyboval jste nad vstřícným přístupem k Číně kvůli obchodům, který končí servilitou směrem k Číně, ale moc toho nepřinášejí. Jak ve světle posledních událostí, kdy primátor Zdeněk Hřib zrušil větu o jednotné Číně v sesterské smlouvě měst, vnímáte události kolem vztahu s touto mocností? Souhlasíte s kroky primátora?
Ty věci bych oddělil. To, že Čína neuznává lidská práva v praxi, že obchodní výměna s Tchaj-wanem je mnohem větší než s Čínou – navzdory všem slibům, to jsou prostě fakta. O těch je třeba mluvit. Od pražského primátora bych ale čekal, že alespoň srovnatelný zájem a srovnatelnou energii, jakou věnuje zahraničním věcem, bude věnovat i problémům metropole.
Zklamání je vidět i na prezidentu Miloši Zemanovi, který do Číny nepojede. Investice, které mocnost naslibovala, neproběhly. Byly jen propagandou Číny? Najít si přes Českou republiku cestu do Evropské unie, jak jste mi jednou řekl?
O všech čínských motivech můžeme jen spekulovat. Ale vývoj událostí na to vcelku ukazuje.
Oproti tomu Piráti zaujali postoj opačný. Která strana je vám tedy bližší? Jak udržet korektní vztahy, ale přitom nepodporovat omezování lidských práv? Je pravdou, že s Čínou obchoduje celý svět. Měli bychom k tomu přistupovat jinak, nebo stejně?
Obchodujme s Čínou, neobchodovat ostatně dnes dost dobře nejde. Ale nezavírejme oči před tím ostatním. Avšak, jak vidíte, čínské investice v tom rozsahu, jak nám avizoval například prezident, opravdu nepřišly.
Jak vnímáte poslední změny v Rusku, kdy prezident Vladimir Putin přijal demisi vlády? Premiér Medveděv končí rovněž. Změní se něco pro Rusko?
Rusko se připravuje na po-putinovskou éru. Jak bude v posledku vypadat detailně politický systém, si netroufám odhadnout. Ale nečekal bych žádný významný posun směrem od autoritářského režimu. Ostatně úvahy – já bych spíš řekl balónky, sondující nálady – o tom, že by se hlava státu nenazývala prezident, ale vrchní vládce, hovoří za vše. Neříkám, že se to stane, ale je fascinující, že to vůbec někoho napadne.
Často se mluvilo o tom, že Medveděv je Putinovým nástrojem, tedy, že hraje jakési druhé housle. Ve funkci premiéra ho vystřídal Michail Mišustin. Dosazuje si Putin jen další nástroj? Co si o tom myslíte?
Až tak detailně do mocenského zákulisí Ruska nevidím. Putin byl po Jelcinovi do jisté míry překvapením. Něco podobného se může stát i v dalším desetiletí.
Psali jsme:
Není tajemstvím, že v Rusku je hodně korupce a chudoby. Putin přislíbil, že do pomoci sociálně slabým a rodinám půjdou biliony rublů. Dokáže Putin změnit tyto poměry?
Současné Rusko sužují i další sociální problémy. Zdaleka nejde jen o peníze. Pokud se nezmění systém, nepodpoří se například podnikání, neomezí se možnost státu ovlivňovat úplně veškeré dění, pak můžete do systému lít biliony rublů pořád, ale efekty budou omezené.
Je také pravdou, že oblíbenost Putina i režimu v Rusku klesá. Dovedete si v posledních desetiletích představit v čele Ruska někoho jiného? Byl tím správným ve správnou dobu, jak někdy slýchám? Nebo naopak zabrzdil Rusko a jeho směřování k větší svobodě?
Ctím zásadu, že historie nezná kdyby. Prostě se prezidentem stal, dokázal upevnit moc a desetiletí formovat politický systém podle svých představ. Jelcinovská éra směřovala k uvolnění, ale skončila oligarchizací a částečným chaosem. Putin přitáhl otěže a autoritativní režim nazval řízenou demokracií. Co přijde dál, je zvlášť v případě Ruska dost obtížné odhadnout.
Bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini bude čelit stíhání kvůli zadržování lodí s migranty. Je to správně? Nakolik by si země měly rozhodovat o tom, koho do země vpustí? Kde je ona hranice?
Hranici nikdy přesně nevytyčíte. Je to politické rozhodnutí a je otázkou, nakolik s tím souhlasila celá vláda. Té pak účet vystaví voliči.
Česká republika také nepřijme afghánské uprchlíky z Řecka, jedná se většinou o téměř dospělé chlapce. Co vy na to? A jak by měla vypadat konkrétní pomoc z České republiky?
Problém naší doby je, že neúplné informace přebíjejí dezinformace i naprosté fámy. Pokud mluvíme o dětech, o sirotcích, tak pokud ztratíme veškerý soucit a lidskost a nepomůžeme nikdy a nikomu, propadneme se někam na morální dno. Ale mluvíme-li o dospělých nebo skoro dospělých, pak nemluvme o dětech, ale úplně na rovinu se bavme o všech souvislostech.
Napětí na Blízkém východě stoupá. Palestina i Arabové rozhodně nejsou spokojeni s plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce vlastní stát pro Palestinu, Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Co si o tom myslíte?
Ten plán je mrtvě narozené dítě. Pokud ho představíte bez konzultace se všemi stranami a hned po oznámení Palestinci – a v tom se shodnou i různé skupiny a frakce uvnitř – plán označí za nereálný, pak přestalo mít smysl o něm diskutovat. Klíč vidím v Trumpově prohlášení, že ho přece lidé nezvolili, aby neřešil složité problémy a zavíral před nimi oči. Blíží se další prezidentské volby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
