Kdyby mi má dvacetiletá dcera přivedla domů muslima, ...Anketa
V pátek 8. ledna bylo na programu jednání Parlamentu ČR schvalování zákona o elektronické evidenci tržeb, který způsobil u podnikatelské veřejnosti, ale i ve Sněmovně velký poprask. Opoziční poslanci začali kvůli němu už v minulém měsíci s dosud nevídanými obstrukcemi. Jak vy sama posuzujete znění tohoto zákona, přinese skutečně do státního rozpočtu potřebné miliardy? A proč se vlastně opozice této nové legislativní normě tolik brání? Je opravdu tím hlavním důvodem fakt, že by zakoupení registračních pokladen a příslušného vybavení zlikvidovalo mnoho drobných podnikatelů?
Dalo by se říct a dokonce bez nadsázky, že způsob, jímž opozice reaguje na možnost zavedení evidence tržeb se dá nazvat téměř posedlostí. Na problém, který tady neoddiskutovatelně máme, jsem poukazovala už dávno. Bylo to někdy kolem roku 2000, kdy jsem zjistila, že část mezd je v některých případech zaměstnancům soukromých firem vyplácena tzv. na ruku, tedy v hotovosti, což znamená v důsledku, že zaměstnanci nemají z této části nárok na placenou dovolenou, nejsou z ní odváděny nemocenské dávky, ani důchodové pojištění. Vždy se jednalo o peníze z nepřiznaných a nijak neevidovaných tržeb. Tenkrát šlo o zaměstnance některých bezpečnostních agentur, ale i o řidiče kamionové dopravy, maloobchodu, restaurací a podobně. Návrh zákona na zavedení registračních pokladen se tedy dostal do jednání vlády, avšak proti zavedení registračních pokladen se tehdy kategoricky postavily KDU-ČSL a US-DEU. Podporu zavedení evidence tržeb prostřednictvím registračních pokladen vyslovili i komunisté, kteří však dali logickou podmínku. Prohlásili, že zákon podpoří v případě, že půjde o registrační pokladny s fiskální pamětí. Jen tak mohl totiž stát mít potřebný dohled nad odvodem daní do státní kasy. Bylo to poměrně dramatické období a po nástupu Topolánkovy vládní garnitury byl zákon o zavedení registračních pokladen s fiskální pamětí zrušen v celém rozsahu. Je to škoda, dnes mohlo být jednání o zavedení EET daleko snadnější, bylo by jen pokračováním registračních pokladen s fiskální pamětí a ve státní kase mohlo být o pár miliard každoročně víc.
Ano, zavedení EET rozhodně především narovná podmínky v podnikatelském prostředí, je přínosem jak pro zaměstnance, tak pro státní pokladnu, rozhodně se ve státní kase objeví miliardy, které v ní doposud nebyly.
A proč pravice obstruuje, jak říkáte sám, doposud nevídaným způsobem? No, když na něčem usilovně pracuje čtvrt století, tedy na tom, aby se na úkor těch, kteří daně musejí odvádět, přiživoval někdo, koho nic a nikdo nenutí, aby daně odváděl, a teď má najednou dojít ke změnám, kdy chce někdo výsledky této snahy vzít, tak se tomu snažíte zabránit. Pravice tomu brání i za cenu naprosto průhledných lží a předstírání, že jim jde o blaho podnikatelů a živnostníků, kteří mají být zavedením EET údajně poškozeni. Tak se jen ptám, čím budou poškozeni? Tím, čím je „poškozen“ každý, kdo daně odvádí? V argumentaci jsou jak evidentní lži, tak polopravdy. Argumentace ohrožením svobody podnikání je jednou z těch evidentních lží. Copak svoboda podnikání je neplatit daně? Stejně absurdní je argumentace, podle které přinese zavedení EET neúměrné náklady. Každý pravicový politik, který s takovým argumentem vystupuje, dobře ví, že je to lež, že náklady jsou ve skutečnosti minimální.
Hned v úvodu tohoto roku čeká českou vládu řešení velmi nesnadného problému. Společnost NWR chce zavřít do konce roku doly Paskov a Lazy v MSK kvůli stále klesajícím cenám uhlí, pokud ji finančně nepodpoří stát. To by znamenalo 13 tisíc nezaměstnaných horníků a zřejmě velký sociální problém s dopadem na celou republiku. Přitom společnost NWR podle názorů některých zainteresovaných osob měla v letech 2006–2012 z těžby ohromné zisky a vyplácela tučné dividendy. Údajně si nevytvářela rezervu na horší časy a nyní žádá od státu pomoc. Co si o tom myslíte a jak by měla vláda podle vás zareagovat?
Privatizace Ostravsko-karvinských dolů (OKD) patří v naší republice k těm nejabsurdnějším případům transformace státního majetku na majetek soukromý. Celá kauza má kořeny na začátku devadesátých let, kdy se stala ze dne na den ze státního podniku OKD akciová společnost. Ta se pak postupně privatizovala opravdu kuriózním způsobem. Na privatizaci OKD byly v souladu s tzv. privatizačním zákonem použity peníze z úvěru. Banka dostala do zástavy jedinou šachtu, která jí dokonce ještě ani nepatřila. Za takto získané peníze, pak byla významná část OKD privatizována. Takže za zlomek její skutečné ceny. Doslova darem pak bylo 45 tisíc hornických bytů, což bylo v přímém rozporu i s tehdejšími benevolentními zákony, protože provozování bytového fondu nemá s těžbou uhlí nic společného. Aby však mohly být do „balíku“ privatizace OKD přihozeny, byly státní byty označeny jako byty služební. Dalším bonusem od státu bylo ještě neuvěřitelných 5,5 tisíce hektarů pozemků a tisíce metrů nebytových prostor v přízemí činžovních domů. Já bych považovala za správné celý případ otevřít, a to od samého začátku. Nemůžu se smířit s tím, že jenom mávneme rukou nad tím, že se tak stalo. Je to jako i v jiných případech podvodné privatizace křivda na všech lidech, kteří v roce 1989 vyšli do ulic a měli velkou zásluhu na tzv. sametové revoluci. Teď nás vlastně dostihla minulost ze špatné privatizace, z toho obrovského podvodu na občanech; a je těžké řešit, co je vlastně menším zlem. Jestli do OKD nalít kontroverzním podnikatelům další miliardy a zpomalit útlum dolů anebo nechat vyhodit tisíce lidí na ulici. Já bych určitě ruku nezvedla ani pro jednu z těchto variant. Byla to špatná privatizace a je třeba ji napravit. Jak? Od toho jsou tady odborníci, aby našli způsob.
Psali jsme:
Na podzim loňského roku překvapila veřejnost tzv. válka policajtů v Olomouckém kraji mezi kriminalisty, specialisty odhalující ekonomickou kriminalitu a Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS). Jablkem svárů mělo údajně být zakrývání dotačních podvodů policisty a korupce špičkových státních zaměstnanců. Obviněn byl i olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). Co této kauze říkáte? A myslíte si, že se v dohledné době vyšetří a veřejnost bude s výsledky seznámena?
Jsem místopředsedkyní Stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (SK GIBS) a v souvislosti s vaší otázkou jsem iniciovala pozvání policejního prezidenta Tomáše Tuhého, ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty a vrchního státního zástupce Ivo Ištvána, abychom se dozvěděli, proč byla z působnosti GIBS tato kauza odňata. My zatím víme vlastně jen to, co prošlo sdělovacími prostředky. Avšak jako SK GIBS máme nepochybně právo, abychom s okolnostmi případu byli seznámeni podrobně, neboť není asi úplně v pořádku, že rezignoval šéf GIBS Ivan Bílek a také další vysocí policejní důstojníci. Chtěla bych se především zeptat, proč celý případ nevyšetřuje GIBS, které to přece náleží. Nechci, aby se to zametlo pod koberec. Ukazuje se, že kauz zametených pod koberec bylo více, a já nechci, aby tak dopadla i tato. Jsem doslova pobouřena způsobem, jímž bylo naloženo s jinou kauzou, kdy byl některým policistům z GIBS nainstalován do mobilů bez jejich vědomí systém Meraki, který je monitoroval a umožňoval kontrolovat jejich hovory i esemesky a podle soudního znalce je mohl dokonce do mobilů implantovat či je v nich upravovat. Na jednání SK GIBS nám bylo řečeno jako vysvětlení, že takový systém je používán i u vládních činitelů. No a teď v souvislosti s únikem zpráv ze soukromé pošty premiéra se samozřejmě nabízejí různá vysvětlení a dohady. Když už pominu, že je krajně neetické zveřejňovat obsah soukromé korespondence kohokoli, pak při možnosti existence podobných systémů (mimochodem úložiště dat v tom zmíněném případě je někde na druhé straně oceánu) se mohou objevit a z mého pohledu oprávněné obavy, zda zveřejněné texty jsou autentické.
Ke konci loňského roku schválil Senát nový loterijní zákon, ve kterém se dost razantně zvýšily daně z hazardních her. Více z nich ale připadne oproti minulým letům státu než městům a obcím. Domníváte se, že to je správné rozhodnutí? Skutečně tak dojde k omezení hazardu? A hlavně nebylo by správnější, aby na daních právě profitovala města, která se s ním především potýkají?
Já bych nechala na městech, aby si rozhodla, kolik heren tam budou mít. Všichni víme, jaká rizika hazard přináší, ale vedení mnoha obcí se do jeho omezování moc nechce, i když k tomu mají pravomoc, protože přináší do jejich rozpočtů dost peněz. Mne by hlavně zajímalo, proč tuto činnost více neorganizuje a nekontroluje stát jako v jiných zemích, protože se jedná o „slepici, která snáší zlatá vejce“. Jestli opravdu byli v minulosti naši zákonodárci jenom tak „chytří“, že předali tak výnosné podnikání do soukromých rukou, nebo za tím bylo něco jiného. Nevím, jak dalece dnes, ale ještě nedávno jsme byli zemí s nejvyšším počtem heren a sázkových kanceláří na počet obyvatel v Evropě. To sebou přineslo obrovské sociální problémy.
Stěžejní událostí v loňském roce byla v Evropě migrační krize, která i výrazně ovlivnila politické dění v ČR. Domníváte se, že Evropská unie v tomto roce uprchlickou vlnu konečně zvládne? Podaří se jí už vytvořit systém, jenž by ochránil schengenskou hranici a dojde k dokonalejšímu prověřování uprchlíků, kteří žádají o azyl? Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?
Myslím si, že evropské elity v tomto směru selhaly naprosto a ve všem. Otevřely vrata do Evropy dokořán a dopustily, aby občané států EU nesli důsledky jejich nekompetentních rozhodnutí. Není už za pět minut dvanáct, ale třicet minut po dvanácté. Vadí mi předstírání některých známých a dost vysoce postavených osobností, že se vlastně nic neděje, že si s tím jednotlivé země poradí. Ono se toho totiž už událo poměrně dost. A následky skandálně špatných rozhodnutí nenesou „evropské elity“, ale ponesou je patrně dál řadoví občané evropských zemí. Vlády některých států už alespoň částečně pochopily, do čeho se Evropa dostala. Například Norové a některé další země zavřeli hranice a chtějí vracet uprchlíky zpět. Jenže kam a koho? Vždyť řadu z nich nelze vůbec identifikovat. Nechtějí je evropské země a nechtějí je ani tam, odkud přišli. Co s nimi bude? Další nekontrolovatelný pohyb tisíců migrantů po zemích EU. Obávám se, že jde o pokus o likvidaci Evropy v té podobě, ve které ji pracně budovali naši předkové. Myslím si, že zaniklo to, k čemu vedli moji generaci naši rodiče. Jako by zmizel pocit sounáležitosti s vlastní zemí, jako by vymizel pojem vlastenectví. Ti lidé, jak to zachytili někteří zahraniční zpravodajové, nepřišli pokorně s prosbou o pomoc, ale přišli brát. Pokud má člověk problémy ve své vlasti, tak většinou zakotví v sousední zemi, která mu je nejblíž, ale oni jdou dál, jdou až do Evropy. Je hloupost to srovnávat s naší migrací za komunismu. Češi odcházeli do zemí se stejnými společenskými a kulturními kořeny. Nevěřím také, že by se běženci mohli asimilovat, protože to jsou především muslimové a islám není jen náboženství, ale životní filosofie, která zasahuje naprosto do všeho. Vždyť muslimové si nesmějí brát jiné ženy než muslimky, ženy pak pouze muslimy. Mají naprosto odlišné vnímání práva, nade vším je právo šaría. Takže migranti podle svého přesvědčení nemusejí respektovat naše evropské a národní zákony. Nad evropským právním systémem je pro muslimy právo šaría. Jen ve Švédsku mají na 54 různých islámských komunit, kde je toto právo uplatňováno. Evropská unie snad letos přijme některá opatření k ochraně schengenských hranic, jenže na velký problém už je zaděláno.
Ve hře jsou stále tzv. uprchlické kvóty. Podle novějších informací si mají evropské země rozdělovat emigranty z tureckých uprchlických táborů. Jak si myslíte, že se zachová česká vláda? Přijme kromě několika desítek syrských křesťanů i další běžence? A co byste jí vy sama doporučila?
Z předchozích vět vyplývá, že postoj české vlády a zvlášť premiéra Sobotky k věci migrace považuji za poněkud zvláštní. Domnívám se, že se stále víc podvoluje požadavkům EU a otáčí se zády k lidem, ale i k našim spojencům, jako je Slovensko, Maďarsko a teď už i Polsko. Tyto země chtějí migrační vlnu razantním způsobem zastavit. Já samozřejmě jsem proti jakýmkoliv uprchlickým kvótám. Samozřejmě podporuji návrh slovenského premiéra Roberta Fica k návrhu na svolání mimořádného jednání v rámci EU a jsem velmi ráda, že tak učinil i náš premiér, jak jsem se právě před chvílí dozvěděla ze zpravodajství ČT.
V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Rozděluje skutečně prezident Zeman společnost, jak to tvrdí někteří jeho kritici, anebo je to jinak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat? Za co zaslouží prezident chválu, zač naopak kritiku? Jak kupříkladu chápete jeho výrok z posledního prezidentského projevu, že Česká republika je jen naše? A co říkáte jeho nejnovějšímu názoru, že utečeneckou krizi organizuje Muslimské bratrstvo?
Bezvýhradně souhlasím s prohlášeními pana prezidenta. Nevím, proč je i v médiích neustále zpochybňována jeho autorita. Je to první český prezident, kterého si zvolili sami lidé v přímé volbě. Ve všech politických událostech je vždy krok před ostatními jako například v případě jeho podpory obchodních kontaktů s Čínou, o které se pokouší i ostatní svět. On prezentuje přání většiny občanů, se kterými má shodné názory. A to je přece v pořádku. Velmi blízké jsou mi i jeho výhrady k migrační krizi. Jsem přesvědčena, že zdaleka ne všichni běženci přišli do Evropy prosit o pomoc, myslím si, že přišli brát. A koho jiného než nás občanů by Česká republika měla být? Pokud jde o to, kdo organizuje celou migrační krizi, pak má pan prezident jistě relevantní informace, z nichž vychází. Já o existenci Muslimského bratrstva nic nevím. Naši společnost pan prezident Miloš Zeman určitě nerozděluje, ta už rozdělená je, a nikoli jeho přičiněním.
Kdo se stal v letošním roce z vašeho pohledu nejvýraznější postavou české politické scény a proč? Do jaké míry splnili očekávání anebo naopak zklamali prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek?
Nejvýraznějšími postavami se stali bezesporu pánové Miloš Zeman, o kterém jsem už hovořila, a Andrej Babiš. Ten se především snaží zavést rovné podmínky pro všechny podnikatele, dále o ozdravění ekonomiky a její růst. Nemohu se ztotožnit s němými postoji premiéra Sobotky v souvislosti s migrační krizí. A protesty Miroslava Kalouska? Současná vláda se zasazuje o zrušení výhod některým skupinám podnikatelů na úkor druhých a chce dokonalejším způsobem než předchozí vlády vybírat daně. Snaží se tedy také narovnat morálku v tom obecném pojetí. To se pravicovým politikům patrně vůbec nelíbí. Bere se jim něco, na co byli léta zvyklí a co vlastně za jejich vlád bylo zavedeno.
Kdo by mohl na politické scéně tento rok posílit a kdo propadnout? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? ODS, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a protiimigrační pravice (konkrétně která?), proevropská pravice, někdo jiný…?
Radikálnější uskupení mohou mít letos úspěch kvůli strachu z migrační krize. Bezpečí občanů je základní povinností každé vlády, jinak postrádá stát logiku. V kritice ohledně lepšího zajištění bezpečnosti občanů mají někteří představitelé radikálnějších postojů pravdu, ale většinou jim chybí další program. Což je celkem pochopitelné.
Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu? Podle některých parlamentních poradců pro zahraniční politiku je největší hrozbou pro světovou bezpečnost Putinova administrativa se svými imperiálními nároky. Zastáváte podobný názor?
Nezastávám názor, že všechno špatné přichází z Ruska. Vždyť to je právě ruský prezident Putin, kdo vojenským zásahem v Sýrii způsobil obrat ve válce s Islámským státem. Rusové také jako první veřejně poukázali na podivné obchody s ropou a dalším zbožím mezi Turky a IS a začali také tyto konvoje s ropou bombardovat. Takže nemám problém se současnou ruskou politikou směrem k IS. Můj pohled na Rusko je však ovlivněn také pohledem na počet vojenských základen Spojených států ve světě. A na kolika konfliktech se v uplynulých několika desetiletích podílely USA a na kolika Rusko. Pochybnosti mám, pokud jde o ruské angažmá na Ukrajině.
Jaká je vaše prognóza vývoje Evropy v letošním roce? Poradíme si konečně s migrační krizí, nebo se nakonec všichni tak trochu staneme obětí pozvolného, novodobého džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému úpadku, jak varují někteří analytici?
Mám velké obavy z úpadku naší civilizace, kterou celé generace pracně vytvářely po několik tisíciletí, pokud ji nebudeme všemi dostupnými prostředky účinně bránit a všechno jen tak odevzdáme někomu, kdo na tom nemá nejmenší zásluhu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
