Dvanáct odborníků včetně rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, kardiochirurga Jana Pirka, psychiatra Cyrila Höschla, lékaře Martina Balíka nebo imunoložky Jiřiny Bartůňkové se postavilo proti plošným testům na koronavirus. Ve své výzvě se ohradili i proti nesystémovému postupu vlády, která se při zvládání epidemie neopírá o instituce, které jsou k tomu oprávněné. Krátce nato skončila spolupráce Ministerstva zdravotnictví s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES) a došlo k výraznému posunu v pohledu na testování. Co říkáte tomuto vývoji?
Je třeba v Česku víc zdanit nejbohatší?Anketa
Nemůžu to tvrdit s určitostí, ale myslím, že výzva dvanácti lékařů, co se týkala MeSES, plošného testování a trvajících restriktivních opatření, která se jim v současnosti zdála už přehnaná, ke konci MeSES přispěla, protože pár dní po jejím zveřejnění byla spolupráce se skupinou MeSES ukončena. A plošné testy jsou na ústupu. Je známo, že se s tím více než méně podvádí a jsou neúčinné. Čerstvé rozhodnutí o tom, že už se nebudou muset testovat lidé po třech týdnech od aplikace první dávky vakcíny je podle mého také jejím důsledkem. Ten jejich apel byl zřejmě poslední kapkou, kterou přetekla trpělivost možná Babišovi, možná Arenbergerovi, nebo ještě spíš nějakým Babišovým poradcům. Spolupráce ministerstva s MeSES skončila a převážil význam té klinické skupiny v čele s profesorkou Martinou Vašákovou. Ta má z mého pohledu pestřejší složení a více odborníků.
Profesor Jiří Beran ve čtvrtečním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že do doby působení hlavních protagonistů MeSES v různých „kabátech expertů“ na Ministerstvu zdravotnictví zemřelo na covid v České republice přibližně 7 tisíc osob, po jejich zapojení pak 23 tisíc dalších. Jaký podíl na té tragické bilanci uplynulých měsíců byste těmto expertům, kteří se na vrcholu svého poradenství pro Ministerstvo zdravotnictví sešli ve skupině MeSES, přisoudil?
Už žádný. Největší podíl na té tragické bilanci měla kombinace omezených kontaktů starých a nemocných lidí s rodinou a zdravotnictvím, pozdního očkování rizikových skupin a samotného viru. Na toto vše neměla MeSES vliv. Začala, až když „kostky byly vrženy“, ale zato to dohnala nešťastně snahou o omezování kontaktů mezi dětmi, okresy a podobně. Šlo spíše o nepochopení celé situace, které vedlo k nesmyslnému zavření škol, k rotaci dětí a tak dále.
Psali jsme:
Začalo to už loni na jaře, kdy se řeklo starým lidem, aby nikam nechodili. Tohle všechno se táhlo až do letošního února, protože ještě ani teď se nenastartovala běžná pravidla kontrol u lékařů. Já jsem se přel s profesorem Konvalinkou, když říkal, že se na jaře zavedl lockdown a nic se nestalo. Ale já tvrdím, že daň lockdownu staří a nemocní zaplatili. A to není konec, ještě to přijde, důsledky budeme sklízet dál. Nemyslím tím umírání na covid, ale mluvím o dalších nemocech. To, co jsme si zaseli na jaře, v létě a na podzim minulého roku, jsme sklízeli během zimy, kdy došlo k enormnímu množství úmrtí. To všechno byly důsledky selhání primární péče, které vedlo k dekompenzacím chronických chorob – u starých lidí, bohužel, do fáze irreverzibility – a k absenci preventivních programů.
Necháte se očkovat proti covidu-19? (Ptáme se od 18.5.2021)Anketa
Jeden z členů té mezioborové skupiny, matematik Jan Kulveit, prohlásil, že MeSES vycházel z evidence-based přístupu (tedy přístupu odvíjejícího se z nasbíraných dat) místo wishful-thinking (tedy přístupu v češtině známého jako „přání otcem myšlenky“) a snažila se o mezioborový přístup v zájmu celé společnosti. Nemůže se tedy stát, že nám její rady a doporučení, jak dál postupovat, budou chybět, protože se přestaneme řídit fakty jako oni a budeme podléhat svým přáním?
Nemyslím si, že EBM přístup zná pouze matematik Jan Kulveit. To je přístup, který se běžně používá při postupech v léčbě různých nemocí. Covid je způsobený novým koronavirem, který musí projít celou společností a nenadělat přitom velkou paseku. Některé postupy byly pro všechny nové, a tak to někdy vypadalo trochu překotně. Už na jaře jsme viděli, že 95 procent úmrtí bylo v průměrném věku 79 let, tedy stejný věk dožití v České republice. Mohli jsme aspoň intervenovat a chránit tuto ohroženou skupinu – tuším 100 tisíc seniorů v pečovatelských domech a asi 1,5 milionu doma. Kdo měl pozitivní test na covid, to hygiena věděla, a pak stačilo mít s těmito seniory telefonický kontakt. Poskytnout jim „kolíček na prst“ – monitoraci saturace krve kyslíkem. Tento postup bychom v EBM asi nehledali, ale zachránilo by se starých lidí více.
Fotogalerie: - Justici nedáme!
Podle EBM není možné aplikovat něco, co není vyzkoušené. A to už se můžeme dostat i k očkování, k rouškám a tak dále. Vše bylo šito horkou jehlou. Klinické studie nežádoucích účinků vakcín budou probíhat do roku 2023 a i tak je vše významně zkráceno. Nikdy se třeba roušky nenosily tak dlouho, a jak tedy může někdo tvrdit, že to nemá vliv na imunitu, na funkci plic a podobně. Na to rozhodně nikde nejsou data, natož abychom mohli hovořit o medicíně založené na důkazech. V současné době má mnoho lidí různé potíže obecného charakteru – například únava. Začíná se to připisovat tzv. postcovidovému syndromu. Nedávno to byla borelióza, ale zrovna tak to může být chronickým stresem, rouškou, změnou životního stylu, jako je online práce, výuka, subkompenzace chronických nemocí a tak dále. Na to pochopitelně nejsou data.
V neposlední řadě výsledky studií a EBM jsou pouze text. Ale realizace toho, co je psáno, záleží na jeho interpretaci a také na interakci zkušeného lékaře a pacienta. To už v EBM ani ve studiích nenajdeme. Takže aplikace takových postupů záleží na lidech, kteří jsou různí, a nejsou jednoduše popsatelné.
Psali jsme:
Profesor Jan Pirk v rozhovoru pro deník Právo přiznal, že se nediví, že vláda koronavirovou situaci nezvládá s „odborníky“, kteří jí radí. A upozornil, že v čele Mezioborové skupiny pro epidemické situace stojí jeho kolega z IKEM Petr Smejkal, který nemá atestaci z epidemiologie. Nahlíženo sportovní optikou, je to jako kdyby olympijský vítěz na kanoi radil kajakářům nebo dokonce veslařům, nebo to zas tak velký problém při vedení MeSES a poradenství pro Ministerstvo zdravotnictví být nemusel?
Není problém, aby radil kajakář třeba atletovi nebo dokonce ministrovi zdravotnictví. Já jsem ale kanoista… Mnoho kverulantů tvrdilo, že třeba stomatolog nebo kardiochirurg nemá radit v době epidemie. To by pak ani doktor Smejkal neměl radit – a přitom vedl tu povedenou skupinu. S tím moc nesouhlasím. Skupina se měla etablovat nejen z twitterových kamarádů, ale i z oponentů a z kliniků. Přeci jen matematik sice umí počítat, ale ta čísla sbírají klinici.
A mimo jiné jsou tu lidé, a ti také něco chtějí. Pokud se nechtějí léčit, je to jejich svaté právo, nesmíme je do toho nutit – a tím méně je kvůli tomu vyřazovat ze společnosti. Takže teoretici ať přemýšlejí, ale praktici se pacientů musí i ptát. To skupině MeSES uniklo. Profesor Pirk má mnohaleté zkušenosti z medicíny, které se mohly uplatnit právě v době nové epidemie. Na co jiného se můžeme spolehnout v nové situaci, než na zkušenosti starších kolegů? EBM je postup, který je založen na důkazech, ale to se díváme do minulosti. Pokud je před námi nová skutečnost, i EBM postupy teprve vznikají..
Fotogalerie: - Na podporu Izraele
Profesor Pirk jako kardiochirurg, stomatolog Roman Šmucler a mnoho dalších bylo okřikováno s tím, ať se k opatřením během pandemie vzhledem ke své specializaci nevyjadřují. Kdo měl být slyšet a kdo měl mlčet?
Obecně může mít stomatolog či dermatolog znalosti, které jsou lepší, než má epidemiolog. Jestli má někdo atestaci z epidemiologie, to ještě neznamená, že tomu rozumí. Když někdo radí dobře, tak snad k tomu nemusí mít nějaký ten papír. Myslím si, že se k tomu může vyjádřit kdokoli z lékařů nebo i nelékař, protože nakonec je to i právní, politický, ba i ekonomický problém. Proč by se nemohl vyjádřit třeba ekonom, i když ekonomie je od medicíny dost vzdálená? Například Markéta Šichtařová má vynikající názory. Vždyť nemůžeme zachraňovat jeden lidský život za miliardu. To bychom pak neměli na ostatní lidské životy. Když máte před sebou deset zraněných, tak nemůžete začít zachraňovat všechny, protože by vám všichni zemřeli. Zachraňujete ty, kteří se zachránit dají a na co máte prostředky. Tedy hlavně personál a materiál. Ta hodnota se pak promítá do prostředků a zkušeného personálu, a to přece není neomezené.
Mám spíše jinou obavu, co se tím myslelo. Kdyby stomatolog Šmucler nebo kardiochirurg Pirk říkali to samé co skupina MeSES, bylo by to v pořádku. Takže spíše šlo o jiný názor, než byl tzv. vládní či ministerský. A to, co říká prezident Zeman, že hodnota života je nevyčíslitelná, není tak úplně pravda. Ve smyslu filozofickém určitě, ale my nemůžeme bojovat za každou cenu za všechny lidi, protože na to nejsou peníze. Moderní medicína dokáže utratit obrovské peníze během dvou dnů. Znám postupy, které jsou stokrát dražší, než používáme. Kdybych chtěl, tak prošustrujeme majlant během týdne. Ale takhle to nejde dělat.
Ing. Miloš Zeman
Pokud se objeví zákeřnější mutace a Česko je nebude schopné podchytit, může se zopakovat černý scénář z loňského podzimu, řekl imunolog Václav Hořejší. A podobně Petr Smejkal se nechal slyšet, že může přijít mutace, která prolomí všechna očkování a bude naprosto rezistentní. Důležitou roli podle něj budou hrát i testy – především na školách. Také by nechal otestovat každého člověka, který přijede ze zahraničí, a to i ty očkované, ani u nich by výjimku nedělal. Dokážu si představit, jak se tato slova poslouchají běžné populaci; jak ale znějí lékařovi?
Ano, jednou přijde konec naší civilizace, ale tímto virem to nebude. Zatím převažuje mechanismus, že sami sebe pohltíme restrikcemi, zákazy, testy. Vykročili jsme do éry hygienické diktatury, kdy v zájmu bezpečnosti, bez očkování či testů nebudeme smět vykouknout ani z okna.
Před pár dny napsal bývalý prezident Klaus článek o předběžné opatrnosti. To je v duchu přísloví, proč stahovat kalhoty, když tu brod ještě není. Zmínění lidé upozorňují na něco, co tu není a ani to nemusí přijít, ale předběžně se proti tomu už budeme chránit. V padesátých letech stavěli ve Švýcarsku a v Americe protiatomové kryty, vykupovali trvanlivé potraviny, protože se báli, ale k atomové válce nedošlo.
My se teď budeme připravovat na nějakou virovou válku a začneme se chovat, jako kdyby byla za dveřmi. Já mám jen obavu abychom se tak nezačali nepřiměřeně chovat. Raději budeme od sebe ne dva, ale tři metry.. Je to jistější. Jestli mi rozumíte.
Opatrnosti nikdy není nazbyt... nebo analogicky safety before, jak říkají Angličané. Ne, to žertuji. Ten předchozí rok a čtvrt tedy nepovažujete za virovou válku, když jsme ze všech stran slýchali o boji s koronavirem?
Zažili jsme takový virový vánek. Mě za to napadli, že to bagatelizuji, ale v podstatě to vánek oproti španělské chřipce byl. Byla to spíše hybridní virová válka. Více informační, psychologická. Postihlo to ekonomiku státu i jednotlivých rodin. Přímý zásah do vzdělání dětí. Vzrůst dětské obezity, zhoršení sociálních vztahů, absence lékařských kontrol včetně onkologických prevencí. Polarizace společnosti kvůli dělení do dvou skupin lidí. Pro sociology to bude také zajímavá studie. Čili válka, ale v porovnání s jinými čísly – například s tím, že 6 milionů dětí zemře hlady každý rok – se 3 miliony obětí starých a nemocných lidí, to jistě není klasická konvenční, ale hybridní taktika.
Ale já mám obavu, že ten virus přestává být virulentní a začíná nás napadat v mezilidských vztazích. Vy nepozorujete, jak s některými dosavadními přáteli máte najednou odlišné názory? Budeme nosit roušky, protože... co kdyby ten vedle byl něčím nakažený? Takhle se choval Michael Jackson. Měl přehnaný strach ze vzduchu, že je plný virů a baktérií, a měl pravdu. Ale dosud vadily jen jemu a teď vadí celému lidstvu.. Stanou se z nás úzkostlivější lidé, budeme se podezírat. Tohle posunutí vnímání nebezpečnosti je trošku průšvih a bude chvíli trvat, než se s tím srovnáme.
Čekáte, že se budeme proti nemoci covid-19 očkovat každoročně, jak už také od nejrůznějších odborníků zaznělo? K čemu by jinak bylo 1,8 miliardy dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech, které nasmlouvala Evropská komise a které mají pokrýt období do roku 2023? Profesorka Blanka Říhová, imunoložka, vzkázala těm, co se nechtějí očkovat, že jsou hloupí. Viroložka Ruth Tachezy zase v OVM upozornila, že bude problém lidi k očkování donutit. Je nezbytné naočkovat co nejvíc lidí včetně mladších, jinak se bude covid-19 pořád šířit, varoval ve Snídani s Novou šéf České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Nehrozí, že se neočkovaní ocitnou na okraji společnosti?
Tento virus nevymýtíme, bude tu s námi stále. Už polovina lidí v Česku má přirozenou a naočkovanou imunitu. Pokud nebudeme nosit roušky, tak se s virem potkáme častěji a imunitu si dále upevníme. Očkování dětí a mladých je nesmysl. Ty si normálně vybudují svou přirozenou imunitu, která je navíc pestřejší o IgA (slizniční protilátky), a tím, že obsahovala celý virus i na všechny jeho části. To mRNA vakcína neumí. Ale jistě pro starší a nemocné je to výhodné. Určitě bude vyvíjen tlak, aby se očkovalo co nejvíce a často.
Nejsem si tím úplně jistý, ale mám pocit, že výroba té vakcíny, co je nasmlouvaná, se dá upravovat podle toho, jak zmutuje nějaký koronavirus. Profesor Konvalinka mi při jednom našem setkání říkal, že vidí mnoho mutací, které nejsou nebezpečné, ale vakcíny na ně mohou být neúčinné. A může proto přijít chvíle, kdy řeknou, že je tu mutace, na níž nynější vakcína není, takže se budeme muset přeočkovat jako při chřipce. I tohle je možnost. Anebo druhá, pokud by se snížila účinnost té původní dávky, i když to nevím, jak to chtějí měřit. Možná nějaká komise řekne, že ta vakcína je po roce ne tak účinná a že bude třeba se přeočkovat. Na základě čeho to řeknou, nevím. Ale když si objednali 1,8 miliardy dávek vakcíny, tak budou muset vyřešit, co s nimi. Když je zaplatí, tak je budou chtít vypotřebovat.
Hodně lidí z těch, co covid-19 prodělali, se nechává očkovat. Nechybí tu při informaci veřejnosti doporučení, zda je to zapotřebí, nebo zda je to zbytečné či dokonce riskantní?
Myslím si, že ti, co covid prodělali, se očkovat vůbec nemusí, protože mají dokonce lepší imunitu. Mají ji proti celému viru, nejen proti jedné součásti, a také, jak jsem říkal, mají i slizniční protilátky. Těch, co covid prodělali, je už docela dost, ale i tak se očkují, protože vláda dělá pro očkování propagaci skutečně razantní, zvlášť těmi restrikcemi pro neočkované, takže to ještě eskaluje. Nově se budou snižovat počty antigenních testů zadarmo, takže to, že si člověk bude muset za další antigenní test platit, bude poslední kapka a lidi se nechají naočkovat všichni.
Do budoucna musíme počítat s tím, že koronavirus tady s námi bude žít dál. Po očkování ani po prodělání covidu už člověk při novém kontaktu s ním neumře, ale bude mít nějakou rýmu, čímž si bude imunitu stále obnovovat a udržovat její fungování. Ani nebude vědět o tom, že by onemocněl, protože nebude chodit na testy, ale imunitu v sobě mít bude. Jednou za čas se pak člověk může nechat otestovat, jestli má stopy imunity na koronavirus, je tam taková paměťová imunita, a ta vydrží hodně dlouho. Já si také nechávám dělat testy na protilátky proti hepatitidě, to je při práci ve zdravotnictví běžné.
Návštěvníci restauračních zahrádek by se měli případným kontrolám prokazovat negativními testy, což bude platit i pro později otevřené hospody samotné. Petr Smejkal řekl, že na toho, kdo nebude mít QR kód nebo covidový pas, by měl hostinský zavolat policii. Prý je to ekvivalent, jako by byl někdo opilý a začal se rvát, tak by ho měli vyhodit nebo zavolat policii, a ta ho vyvede. A jiný pohled. Na kulturní akce jsou podle zpěváka Daniela Landy nastavené „drzé, nedůstojné a nelogické“ podmínky, a proto se rozhodl na protest proti tomu letos vůbec nekoncertovat. Šel byste si sednout na pivo s tím, že se budete muset prokazovat testem? A šel byste na nějaký koncert, kde byste musel dodržovat opatření o vzdálenostech mezi diváky, o nošení respirátorů, neposkytování občerstvení a podobně?
Osobně bych šel do hospody, na koncert či festival a tento nesmysl bych zcela ignoroval. Také jsem kdysi chodil na zakázané koncerty. Zkrátka, když budu chtít jít do hospody, tak tam půjdu a nebudu si brát žádné ty nesmysly. Mám pocit, že mezi lidmi teď převládá úplně jiný než zdravotní důvod pro očkování, a to jako povolení pro cestování, pro vstup na koncerty nebo do hospody. Ale i kdybych se nechal očkovat ze zdravotních důvodů, kvůli své práci, s tím problém nemám, tak bych si rozhodně nevzal ten QR kód a nikdy v životě bych se tím neprokazoval. Očkování bych spíše vnímal jako zdravotní, tedy pro své zdraví, a ne jako vstupenku na koncert či do hospody. A kdyby ho po mně někdo chtěl, tak mu řeknu, co mu je do toho.
Vy máte velice kladný vztah ke Státu Izrael i k jeho kultuře. Určitě tedy sledujete, jak si tam počínají v boji s pandemií. Co si o jejich postupu včetně ohromné proočkovanosti, ale i o plném otevření všeho pro ty, kdo se v chytrých telefonech mohou vykázat informací o očkování, prodělaném covidu či testu, myslíte?
Jak v poslední době pozoruji, kdo v České republice nemá? Ale například v Izraeli jsou dále v tom, že ti, co prodělali covid, mají stejná „privilegia“ jako ti po očkování. Rychlá proočkovanost měla souvislost se specifickou dohodou s firmou Pfizer, v níž se zavázali poskytnout jí informace o možných vedlejších účincích vakcíny od všech lidí. A také za to zaplatili dopředu velké peníze. To nikdo jiný neudělal. Je to země, která se dokáže při ohrožení rychle aktivizovat, samozřejmě kromě ortodoxních židů. Zřejmě jedině tak mohl židovský národ přežít ty tři tisíce let. Vnímali to, že jsou v ohrožení; já to tak nevnímám.
Vrátím se k vašemu textu na Twitteru o přemnožení jednoho druhu primátů a okrajovém snížení populace, Co jsem zaznamenal, tak se za něj do vás pustilo pár novinářů nebo režisér Hřebejk, za lékařský stav jsem žádnou nevoli neregistroval. Nepozapomněl jste při jeho psaní, že žijeme v éře politické korektnosti, takže i když ten váš výrok je v jádru pravdivý, je necitlivý?
Politické korektnosti? Jako že nejsme primáti? Nebo co jsem odhadl špatně? Že tu Zemi neplundrujeme? Že se ta naše zeměkoule trochu vzbouřila a poslala nám sem covid, ale celkem vzato si toho světová populace ani nevšimne? Každý rok na světě přibývá 80 miliónu lidí a ani tento virus s tím nic nenadělá. Myslíte, že to není pravda? To si tu budeme jen lhát? To, co jsem tam uvedl, bylo vytržené z textu Jiřího Šinkory, dávám si na sociální sítě to, co mě zaujme. Chtěl jsem tam toho dát víc, ale ono se mi to na Twitteru smrsklo jen na tohle. Neuvedl jsem, že to je od imunologa Šinkory, ale když se to objevilo u Pollerta, tak to vzbudilo rozruch. Jistě je něco jiného, když někomu zemře blízký, ale to mně zemřel na covid také a rodiče nám zemřou všem. To je snad normální. Já dělám medicínu proto, že denně zachraňuji lidské životy, a čím větší nápor pacientů mám, tím více mě práce pohltí. Přesto na sociálních sítí jsem byl nazván fašistou a Mengelem. Dobrý, ne?
Olympijského vítěze z Barcelony a stříbrného medailisty z Atlanty se závěrem nemůžu nezeptat na to, s čím přišel senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer, který se opakovaně chystá kandidovat na prezidenta. Připravuje rezoluci, kterou chce vyzvat k neúčasti českých sportovců. Měla by se jim účast zakázat, jako tomu bylo v roce 1984 při olympiádě v Los Angeles, nebo to nechat na nich, ale pak každého, kdo tam pojede, patřičně onálepkovat?
Olympijské hry jsou především událostí sportovní. Jak k tomu přijdou čínští sportovci, kteří třeba vůbec s tamějším režimem nesouhlasí stejně jako my před rokem 1989? Je to nešťastné, tahat politiku na olympiádu nebo na mistrovství světa. Tam jde o vteřiny a góly. Ne o území a nadvládu nad světem. Řešilo se to už před letními olympijskými hrami v Pekingu v roce 2008. Po zavraždění 11 sportovců v Mnichově 1972 se olympijské hry stávají výrazným bezpečnostním rizikem, po bojkotu v Moskvě a v Los Angeles výrazným politickým problémem. Nyní se tedy ozývají hlasy proti účasti v Číně.
V současné době se zcela zásadně uplatňuje riziko epidemiologické. Už nikdy nebudou na zeměkouli státy bez výskytu nějakých infekcí. A tak mnozí sportovci nebudou chtít podstupovat možné riziko nákazy. O překotném očkování všech potenciálních účastníků z celého světa si velké iluze nedělám. Stejně sponzoři ztrácí jistotu konání OH. Sport patří neodmyslitelně k dětskému věku a dospívání a ti nejlepší se mají utkávat každý rok na světových soutěžích, a ne za uherský, na přehlídce připomínající spíše mezinárodní spartakiádní slet. Myslím, že olympiáda tak dosáhla svých limitů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
