Jak budete volit v komunálních volbách?Anketa
Vzpomenete si ještě někdy na rok 2008, kdy sociální demokracie drtivě ovládla senátní volby, když získala v horní komoře 23 ze 27 křesel? Copak poplatek 30 korun za návštěvu lékaře mohl být jediným argumentem, který přebíjel vše ostatní?
To samozřejmě ne. Ale mnohdy právě takováto témata i ve světě vyhrávají volby. Určitě v té době vrcholila velká nespokojenost s Topolánkovou vládou, která si počínala asociálně. A proto došlo k protestnímu boomu jak při volbách do Senátu, tak i při současně probíhajících krajských volbách. Tam se jednoznačně projevila protestní volba proti Topolánkově vládě. Ten třicetikorunový poplatek fungoval jako motivace. Programových bodů ČSSD bylo pochopitelně více, protože sociální demokracie má poměrně pevný programový základ. Ale ten poplatek byl takový impuls, s nímž se lidé setkávali, když museli k lékaři. Bylo to nedůstojné a trapné. Nakonec v souvislosti s nynější situací je to taková paralela, že dvě předchozí vlády vedené ODS, ať už byl premiérem Topolánek nebo Nečas, skončily předčasně.
Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek to označil za epochální triumf a řekl, že výsledky voleb otevírají cestu k odchodu vlády a k mimořádným parlamentním volbám. Historie se opakuje. Odpůrci vlády Petra Fialy vyzývají voliče, aby volby pojali jako referendum o vládě. Co si o té výzvě myslíte a jak úspěšná může být?
V této době je to určitě jedna z výrazných možností, jak dát vládě najevo, že se chová asociálně a žene lidi do chudoby a bídy. Ohrožuje nejen ty nejchudší, ale dnes už i střední příjmovou skupinu, ať už to jsou zaměstnanci nebo drobní živnostníci. Vláda se jenom dlouhodobě vymlouvá a hledá viníky všude kolem, místo aby sama aktivně problémy řešila. Chová se, jako kdyby byla pořád v opozici a neměla žádnou odpovědnost za naši zemi.
Také v tom je rozdíl, jak k problémům přistupovali politici dříve, ať už to byl Zeman nebo Klaus. Když šlo o existenční potíže, dokázali najít společné řešení v zájmu České republiky a jejich občanů. To tahle vláda nehledá, ta jenom dlouhodobě vytváří jakousi vlnu nenávisti a neustále se na někoho vymlouvá, aby zdůvodnila, proč není schopná dělat to, co by dělat měla. Protestní volba je v demokracii celkem běžně používaná a v této chvíli by mělo platit: Nevolte kandidáty, kteří kandidují za vládní strany. A když to řeknu slovy klasika: Volte koho chcete, jen když to bude sociální demokracie...
Pobavil jste. Ale ta výzva se týká nejen senátních, ale i komunálních voleb. Zatímco představitelé pětikoalice tvrdí, že komunální politika nemá s celostátní nic společného a nemá s ní být spojována, druhá strana kontruje, že komunální politici ODS jsou právě ti, kteří zvolili Petra Fialu do čela své strany, a kvůli nim jsme tam, kde jsme. „Jděte k volbám a nevolte je,“ zní proti kandidátům z pěti vládních stran. Mají komunální politici odpovědnost za kabinet, který nám vládne?
To je stejné, jako kdyby důstojníci armády tvrdili, že generální štáb k nim nepatří a že oni jsou něco úplně jiného. Tyhle strany mají jednoznačně své struktury. A jestliže mají své kandidátky na komunální úrovni, tak jednoznačně nesou zodpovědnost za to, co dělá vláda. Chápu, že se od toho chtějí distancovat, protože mnohdy i vlastní straníci z pěti stran koalice jsou velmi nespokojeni. Ale nejde rozlišovat, zodpovědnost jednoznačně padá na představitele těch stran. Samozřejmě je to spíš záležitost velkých a větších měst, protože v menších městech a obcích dnes už většinou strany své kandidátky nestaví, z velké části jsou to různá seskupení nezávislých kandidátů. Mnohde se i vládní strany stydí prezentovat jako strana a vytvářejí různé pseudokandidátky.
Psali jsme:
Před pár dny ParlamentníListy.cz uveřejnili článek, jehož obsah shrnul titulek „Promiň, Franto, nebudu tě volit, předseda je kr*tén, ty mi energie nezajistíš.“ Šíří se Českem. Vážné. Mají se tedy voliči takto rozhodovat?
Jednoznačně ano. Protože i starosta bude muset vysvětlovat občanům v té obci či městě, proč v noci vypíná osvětlení, nebo proč ho vůbec nezapne, nebo proč bude mít obec problémy s placením za energie včetně jimi zřizovaných institucí, jako jsou školy, školky a podobně. Takže ta odpovědnost tady samozřejmě je. Ten tlak by měl v ideálním případě způsobit právě to, aby se tahle vláda spakovala. A předala na dočasnou dobu řízení země vládě nějaké široké obrody pro Českou republiku s tím, že nové volby by mohly proběhnout v lednu současně s prezidentskými volbami, abychom ušetřili náklady. V nich by občané svobodně rozhodli, co si přejí a nepřejí. Samozřejmě chápu, že tahle vláda, všech pět stran, co v ní dnes je, i takové, co mají čtyři poslance, se budou snažit takovým volbám zabránit a přežívat, dokud to půjde. To ale, bohužel, zaplatí občané. Z tohoto pohledu není rozdílu mezi Fialou a starostou ODS v jakémkoli městě nebo obci.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Třicetikorunové poplatky u lékaře tehdy, laxnost Fialovy vlády při řešení extrémně vysokých cen energií nyní. Může to dopadnout stejně, když reálně je to pro lidi mnohonásobně větší hrozba, nebo takhle teď už společnost nastavená není? Jak nálady ve společnosti vnímáte?
Určitě se rok 2008 zopakovat může. Spousta lidí má dnes obavu se veřejně vyjadřovat, protože se šíří informace, když nějaké názory nejsou zrovna v souladu s politikou nynější vlády, že to může být dokonce i trestní záležitost. Vracíme se tím do dob dávné totality. To je špatně, aby lidé měli obavu vyslovit svůj názor. Byť nemusí mít pravdu, ale možnost se vyjádřit svobodně by mít měli. Proto si myslím, že spousta lidí využije ve volbách tuto možnost a volit půjde.
A když jste vzpomněl poplatky ve zdravotnictví, tak přece tím, že Fialova vláda snížila příspěvek státu do zdravotnictví, který hradí za nevýdělečné občany, tak nepřímo tlačí, ale i v jiných rozhodnutích, na zvyšování spoluúčasti občanů. Čili nejenom že lidé platí více za energie, potraviny a další věci, co potřebují, ale budou platit i výpadky, v nichž vláda tzv. šetří na občanech. Na druhé straně vláda mnohdy vyhazuje peníze za zbytečnosti, za velmi drahé a lukrativní hračky pro vojáky, které Česká republika naprosto nepotřebuje.
Uvidíme, jak si všechny tyhle informace voliči přeberou. Nechybějí však teď pro zopakování tehdejšího husarského kousku opozice podobně rétoricky i jinak zdatní politici, jakými tehdy disponovala ČSSD?
Tak když zůstanu u sociální demokracie, tak ta nemá v posledních několika letech členy, kteří by dokázali tyto věci patřičně komunikovat. Problémem je také to, že se sociální demokracie příliš zaměřila na komunální volby a fakticky vynechala senátní. Některé kandidáty v tom nechala samotné, ačkoli klíčem pro vstup do vrcholné politiky by měl být pro sociální demokracii jednoznačně tah na parlamentní volby, a to jsou nyní o víkendu volby do Senátu. Ovšem ty, jak se zdá, nejsou, bohužel, pro sociální demokracii prioritní.
To je zásadní taktická chyba, protože právě v Parlamentu je možné vystupovat a prezentovat názory opozičně a v protikladu s tím, co dělá vláda. Tady se, bohužel, projevuje to, že velká část představitelů sociální demokracie se spíše zaměřila na udržení svých pozic ve městech a v obcích, kde jsou buď ve vedení, nebo mají nějaké pozice v rámci obcí, a tak trošku vynechali senátní volby. Proto se snažím pomoci některým našim kandidátům, hlavně kandidátkám, které máme, protože si myslím, že tohle by mohla být cesta. Potom se možná vedení ČSSD bude divit, že uspějí jiní kandidáti, protože velká část bývalého voličstva ČSSD dnes považuje za sociální demokracii hnutí ANO a ti radikálnější SPD. A to je škoda.
Kdo je vlastně hlavním protivníkem pro vládní pětici stran? ANO a Andrej Babiš? SPD a Tomio Okamura? Jiné subjekty, jejichž představitelé řeční na náměstích? Strana PRO? Trikolora? Přísaha?
Je to dané rozložením sil v Parlamentu. Největší váhu z oponentů má pochopitelně parlamentní opozice, to je momentálně ANO a SPD. Je škoda, že mimoparlamentní opozice nevyvinula dost snahy na to, aby se do Parlamentu dostala alespoň dvířky přes Senát. Ačkoli je Senát podceňovaný, tak jeho role jako druhé komory, co může kontrolovat vládu, která má dnes – bohužel – v obou komorách většinu, mohla být využita jako referendum o Fialově kabinetu, kdyby vládní strany v Senátu ztratily většinu, což by bylo dobře. Ale těm mimoparlamentním stranám chybí jasní lídři, kteří by dokázali lidi oslovit a třeba i přivést do ulic. Pokud se má něco změnit, tak musí být velký tlak na to, aby se i tyto mimoparlamentní strany do Parlamentu, jak v těchto senátních volbách, tak v příštích – věřím tomu, že v předčasných – volbách, do Sněmovny dostaly.
Miloš Vystrčil
Z mimoparlamentních subjektů se značné pozornosti těší nová strana PRO. Na Mělnicku za ni kandiduje do Senátu energetický expert Ivan Noveský, který byl i jedním z řečníků na mohutné protivládní demonstraci na Václavském náměstí. V senátním obvodu Jihlava zase advokát Tomáš Nielsen, který by měl být hlavním vyzyvatelem předsedy Senátu Miloše Vystrčila, jenž tam svůj mandát obhajuje. Mohla by být případná prohra tohoto nejznámějšího senátního kandidáta ODS významným poselstvím těchto voleb?
Politika je o symbolech. Mě osobně mrzí, že na Vysočině proti panu Vystrčilovi, který je občanem několika zemí, jak o sobě sám prohlašuje, sociální demokracie nepostavila silného kandidáta. Třeba i svého předsedu, který na Vysočině žije a v komunálních volbách kandiduje. Porazit předsedu Senátu by byla symbolická porážka ODS. Uvidíme, jak se tato úvaha projeví v protestní volbě, jestli voliči dají hlas jeho soupeřům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
