Poslanec ANO Feranec: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Nerozlišuji východní a západní vakcínu

4. 3. 2021 18:20

ROZHOVOR „Nerozlišuji východní a západní, já rozlišuji bezpečnou a méně bezpečnou vakcínu. V tomto smyslu je mi skutečně jedno, jestli ji schválí Evropský úřad, nebo náš Státní ústav pro kontrolu léčiv, protože já ho považuji za důvěryhodnou organizaci,“ vysvětluje poslanec hnutí ANO a krajský zastupitel Olomouckého kraje Milan Feranec, proč by mu nevadilo použití ruské vakcíny Sputnik V. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz rovněž označil uzavření výroby a průmyslu v Čechách za nejzazší možnost, která by znamenala ekonomickou katastrofu.

Poslanec ANO Feranec: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Nerozlišuji východní a západní vakcínu
Foto: Repro ČT24
Popisek: Milan Feranec a Zbyněk Stanjura v Událostech komentářích
reklama

Anketa

Který případný kandidát na prezidenta vás oslovuje nejvíc?

hlasovalo: 21379 lidí

Česká republika se ocitla v lockdownu, pohyb je omezen po okresech a obcích. Čísla nakažených rostou a situace se nevyvíjí dobře. Zaberou současná opatření? Už nyní se z některých úst ozývá kritika, že jsou polovičatá. Jak to vidíte vy?

Opatření zaberou vždy s nějakým zpožděním, například do deseti dnů. Myslím, že zaberou, a pokud bude třeba některá opatření ztížit či rozvolnit podle vývoje situace, bude vláda reagovat, je to standardní postup. Já věřím, že zaberou.

Část odborné veřejnosti vyzývá k uzavření výroby a průmyslu s tím, že jinak pandemii pod kontrolu nedostaneme, a opatření považují jen za částečná. Je to správná cesta?

K tomu bychom měli přistoupit, až to bude nevyhnutelně nutné, protože by se jednalo o ekonomickou katastrofu pro Českou republiku, která je na výrobu orientovaná. Zavření našich fabrik by znamenalo, že vypadnou z dodavatelských řetězců, což bude mít pochopitelně obrovské ekonomické, ale i sociální důsledky.

Říkáte, že by šlo o katastrofu, jde ale především o to, aby situaci zvládaly nemocnice a aby zdravotníci mohli přijímat pacienty. Pardubický kraj už vyhlásil stav hromadného postižení, nemůže tedy další pacienty přijímat. Podle toho, co říkáte, tedy doufáte, že současná opatření zaberou a nebude nutné dojít k uzavření průmyslu?

Já v to věřím a pevně v to doufám.

Pomůže testování ve firmách, které je od středy sice povinné, ale zaměstnanci zároveň nemohou být k testování nuceni?

Testování pomůže k přesnějšímu trasování a vyloučení lidí, kteří byli eventuálně nakažení. Nepustí je do práce a omezí se kontakty. Myslím, že firmy už dnes celkem hromadně testují, a když to bude povinné, najdou si metodu, jak zaměstnance motivovat, aby se otestovat nechali.

Vláda čelí často výtkám, že její kroky a komunikace jsou chaotické. Jako příklad se používá i úterní změna pravidel – zákaz stravování v závodních jídelnách nevydržel ani půl dne. Není to poprvé, kdy se něco rychle mění. Nakolik to může mít vliv na důvěru lidí, od kterých vláda chce, aby opatření dodržovali?

Co se závodních jídelen týká, byl zde pochopitelně obrovský tlak na zavření fabrik, a tak se přijalo nějaké kompromisní řešení, tedy plošné testování. Vláda uznala, že tohle měla řešit rychleji, a napravila to. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Důležité je tu chybu uznat a napravit.

Co se týká důvěry veřejnosti, hrají obrovskou roli média. Já je nechci kritizovat, ale přijde mi, že dávají hlavně katastrofické zprávy a líčení situace v co nejtemnějších barvách. Proč to dělají, to nevím, možná je to baví.

Chápu, ale určitě to nejsou média, která vytvářejí opatření…

… to jsem netvrdil. Jen říkám, že média ze své podstaty, protože čtenáři potřebují konflikt, vyhledávají hlavně katastrofy. Nepíší žádné pozitivní zprávy, ale to je věc médií, to nechci nějak hodnotit.

Nejsou to média, která vytvářejí opatření nebo která mění rozhodnutí mající vliv na životy lidí. Jde mi spíše o problémy, které se objevují v souvislosti s kroky vlády. Jedním z takových problémů může být výběrové řízení na testy do škol, které řídilo Ministerstvo vnitra a kvůli kterému se premiér Andrej Babiš nepohodl s vicepremiérem Janem Hamáčkem. Testy měla dodat firma, která má nejasnou minulost, minimální kapitál a obrat. I z toho už si začínají Češi dělat legraci. Když se řešilo očkování, zase byly problémy s VIP očkováním. Nakolik je tedy nedůvěra lidí způsobena v kontextu chování vlády a nakolik to může být mediální prezentací?

Anketa

Má vláda Andreje Babiše dovládnout do voleb?

84%
16%
hlasovalo: 19587 lidí

Museli bychom to rozebrat. Problémy s přednostním očkováním byly celkem logické, poptávka po očkování je obrovská, vakcín je určité množství, takže je logické, že se objevily problémy s přednostně očkovanými. Problémy byly všude ve světě.

U testů do škol mě na konec zajímá výsledek, a to je poměr cena – výkon. Jestli jsou testy spolehlivé, jejich cena je velmi dobrá a jde i o to, kdo je objednává. Ale skutečně je nutné se zajímat o výsledek. Když si chci jít do obchodu něco koupit a dostanu to za dobrou cenu, nezkoumám minulost obchodu nebo jaký má hospodářský výsledek.

Vraťme se k očkování, podle vás tedy bylo vše dobře zorganizováno?

Já nejsem znalec na očkování, vždy se najde nějaká chyba, ale očkování probíhá v závislosti na množství vakcín. To, že AstraZeneca přenechávala a omezovala dodávky vakcíny, je standardní provozní problém, nemyslím, že jde o něco výjimečného.

Nejde ale jen o nedostatek vakcín, ale o potíže s očkováním, když se vakcíny rozdělovaly – tedy organizace, rozvoz vakcín a tak dále.

To je věc toho, kdo to organizuje. Vláda neorganizuje konkrétně, zda se na nějakém místě naočkuje ten či onen. Celkově ale opatření chápe každý normální člověk, a já věřím, že je jich mnoho. Navíc máme zkreslený pohled ze sociálních sítí a médií. Jsem přesvědčen, že 90 procent lidí chápe zásady tří R – roušky, rozestupy, ruce. A jestli někdo někde někoho předběhl v řadě, nemyslím, že to s tím nějak souvisí nebo že to ovlivňuje pandemii. Máme reálný svět a potom máme svět sociálních sítí a svět médií. A jsem přesvědčen, že jsou úplně jiné.

Nakolik tedy mnou zmíněné potíže zasáhnou do důvěry lidí a nakolik jde o vliv médií?

Důvěra lidí pochopitelně klesá, už to trvá dlouho, lidé jsou unavení. Na druhé straně jsem přesvědčen o tom, že jak budou čísla proočkovanosti stoupat a počet případů bude klesat, bude důvěra zase stoupat. To je živý organismus a vyvíjí se v závislosti na situaci. Pochopitelně chyby, které jsou, mají vliv, já ho nepopírám, ale neumím odhadnout, nakolik.

Napadá vás nějaký recept, jak ještě podpořit motivaci lidí a opatření dodržovat?

Nemyslím, že lidé potřebují motivovat, ale pokud by se stalo, že budeme mít třicet procent proočkovanosti a dalších sedmdesát procent obyvatel se očkovat nechce, určitě by se měly řešit kampaně. Dnes tomu tak není – mluvím nyní o ochotě nechat se očkovat, zájem je obrovský, ale zatím na to bohužel nejsou kapacity. Normální lidé standardní postupy dodržují. Vždy tady bude nějaká skupina, která je z různých důvodů nedodržuje, ale s tím my nic neuděláme. Věřím, že většina lidí se naočkuje nebo se chce naočkovat, a věřím, že se naočkuje. Jak se budou zlepšovat čísla, bude lepší i důvěra, v tom nevidím problém.

I pro vás je tedy očkování světlem na konci tunelu. Jak vnímáte úspěch s očkováním v Izraeli nebo ve Velké Británii? Měli bychom si vzít příklad?

Můžeme si vzít příklad, ale rozdíl je, že vakcíny schválily jejich státní orgány, vakcíny nakoupily a nakoupily si je rychle. Británie má výhodu, že AstraZeneca je britská firma, takže nějakým způsobem upřednostní dodávky do Británie, ale to je standardní. Izrael má zase výhodu, že obyvatelstvo je disciplinované a zvyklé žít v nějakém ohrožení. My jsme šli cestou nákupu přes Evropskou unii, já to nezpochybňuji, protože kdyby byla volná soutěž, asi bychom těžko uspěli. Nicméně Evropská unie mohla být trochu v některých věcech razantnější, tomu věřím. Ale jsme její součástí, takže to nehodnotím.

Jakou důvěru máte v ruskou vakcínu Sputnik V, která vzbuzuje tak bouřlivé diskuse, zda ji koupit, či nikoliv?

Já opravdu nerozlišuji východní a západní, já rozlišuji bezpečnou a méně bezpečnou vakcínu. V tomto smyslu je mi skutečně jedno, jestli ji schválí Evropský úřad, nebo náš Státní ústav pro kontrolu léčiv, protože já ho považuji za důvěryhodnou organizaci. Nejsem proti.

Pokud by ruskou vakcínu schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv, nemáte důvod, proč jí nevěřit?

Ale jako u každého léku, nejde něco jen prodávat a vydávat to za lék.

Rozumím tomu správně, že pro vás není podstatné, zda získá certifikaci u Evropské unie, stačilo by vám, že získala doporučení Světové zdravotnické organizace plus našich orgánů.

To je odborná záležitost. Pro mě je orgánem, který to prověřuje, Státní ústav pro kontrolu léčiv. Proto ho máme a 90 procent léků u nás, možná téměř všechny, je podle mne schválených Státním ústavem pro kontrolu léčiv, ne Evropskou unií. To asi nastalo až nyní u očkovacích látek, ale nejsem odborník, takže pro mě je důležitý Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ten bývalý por*oherec... Dezinformátor. To není pro mě autorita! Ivan David ze seznamu lobbisty Jandy tvrdě účtuje

0:01 Ten bývalý por*oherec... Dezinformátor. To není pro mě autorita! Ivan David ze seznamu lobbisty Jandy tvrdě účtuje

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Napětí jednoznačně rozdmýchává současná reprezentace USA řízená západními nadnáro…