Prezident Miloš Zeman proslavil termín „lepšolidé“. Vysvětluje ho tak, že jsou to lidé, „kteří se považují za něco lepšího než my ostatní, kteří nám neustále radí, co máme dělat, kteří své názory považují za nadřazené názorům ostatních“. Jak to vlastně prezident myslel? Co je „lepšočlověk“ podle vás? Znáte nějaké?
To je pěkná otázka, taková pingpongová. Já znám aristokraty ducha, byť to mohou být lidé prostí a někdy i vkusně sprostí. Pak znám blby, co se oslovují i titulovaně. A netitulované i bezvýznamné. A některé převyšující vlastní význam o tolik blbosti, že je lepší je nechat být. Jsou to snad ti poslední? Nevím. Vracím vám otázku.
Režisér Jan Hřebejk vyzývá, abychom šli do ulic. Jeho slova se objevila i v kalendáři Revue Forum na rok 2019. Také další umělci upozorňují na strach ve společnosti. Je načase, aby odpůrci vlády hlasitěji promluvili? Jak se díváte na tyto výzvy a k čemu byste vyzval vy?
Jestli vycházka po ulici náš strach zažene, pojďme do ulic! Usmívejme se na sebe. Mějme pro sebe dobrá slova a dobrou mysl. Klidně si zazpívejme a nehleďme napravo, nalevo, že ten je ten. A tamten zase onen. Buďme v ulicích na vycházce. A pak to vezměme cestou z města do polí a do vesnic a všude hlašme: „Pojďte s námi na vycházku! Pojďme! Buďme nadšení vycházkou! A natočme o tom film...“ S nejlepšími dialogy, nejlepšími herci (to v tom zase nebudu hrát) a nejlepší myšlenkou! „Ano! Pojďme na vycházku!!!“
Filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa se domnívá, že protestní energie už je ve společnosti dost. A proto je správná doba na nové Občanské fórum. Plán představil pro Seznam Zprávy. Je potřeba taková politická síla? Jsme v situaci, kdy bychom měli mít obdobnou platformu, jako bylo Občanské fórum?
Činnosti spolkové neklaďme překážky! Budou-li pouštět draky, udělejme jim vítr, ať draci létají. Budou-li chovat králíky, nosme jim seno, ať králíci rostou a mají dobrou srst. Ať svítí slunce, fouká vítr, sněží nebo padají kroupy, využijme energii ke spolkové činnosti!
Podle Kroupy musí vzniknout hnutí, které zabrání vzniku autoritářských uskupení, sjednotit by se měly demokratické strany a vytvořit „jednoduchý, ale silně demokratický program“, který zdůrazní potřebu setrvání v EU. Lídr je důležitý, ale s odkazem na kancléřku Angelu Merkelovou upozorňuje, že nemusí mít pověstné charisma. Co si o tom myslíte vy?
Tak, tak. Předsedou každého spolku musí být člověk především zodpovědný a v skrytu moudrý. V dobrém spolku se předseda vybere sám – a už to je základním předpokladem, že spolek bude mít na paměti, že jeho předseda má na paměti spolek, neboť se sám cítí za něho zodpovědný! Moudrá úvaha filozofa, chválím ho!
Letos budeme slavit 30 let od revoluce. Co z těch 30 let bychom si měli připomínat jako to dobré a co jako to horší?
Já osobně si připomínám všechny ženy, které jsem za třicet let potkal. Všechny byly dobré a krásné! Ta poslední, co jsem ji ze života letos ukrojil sedmnáctý rok, tak je nejkrásnější a nejlepší! Toť můj pohled do minulosti. Nejhorší je však to, že třicet let je pryč a kde nic tu nic. A což potom za šedesát let? A co za tři sta let? Bude někdo vzpomínat? Mimochodem, ještě jedna moje otázka jako odpověď: „Jak daleko ve vesmíru doletíte za třicet let? Kolik planet minete? Při možnostech našich pohonů samozřejmě“.
Když se ohlédneme zpět, který z prezidentů a premiérů nám prospěl a který uškodil?
No, počkejme ještě aspoň těch šedesát let!
Neustále kolují spekulace o „privatizačním puči“. Petr Pithart dokonce mluví o tom, že šlo o „vyjednané předání moci“. Jaké otázky z historie od roku 1989 a 1990 bychom si měli letos položit, protože v nich není jasno?
Já bych vám řekl, koho se máte zeptat. Ale oni někteří ještě žijí a nechtějí to říct. Někteří už nejsou, tak ti už to neřeknou, ale Pitharta jsem si vážil z těch všech polistopadových víc než ostatních. Takže bych jemu věřil. Kluci si to od poloviny osmdesátých let připravovali. Pojďme přestat hrát tu hru na slepou bábu. Uleví se nám a nemusíme chodit do ulic, jen si to řekneme, uplivneme si a potáhneme tu naši cirkusovou káru dál. Nic se nezmění. Zloději nemají tvář! Mají jen profesi zloděje a jsou všude za všech okolností!
Poslanec Jan Farský věští konec hnutí ANO. V souvislosti s Andrejem Babišem mluví o jeho pádu, „shnilých základech“ a temné minulosti. Jenže i poté, co Babiš skončí, po něm podle Farského zůstane morální rozklad společnosti a škody za desítky miliard. Padne Babiš?
Já Farskému vidím do žaludku. Má tam kyselo. A víte, jak to vím? No, já jsem taky ze Semil! Taky rád kyselo! A kdo jí kyselo, ten má zdravou mysl. Občas. A taky se u nás v Podkrkonoší provozuje spiritismus. A když máte plné bříško kysela a ozve se vám ten správný duch, třeba duch Hamletova táty, tak máte trefu do černého. Sám jsem o Babišovi řekl dost v době, kdy jiní krákali do jiného houští. Farský se tak úplně netrefil, Hamletův táta měl asi duchovní kocovinu, ale zase tak mimo není.
Je to 50 let, co se upálil Jan Palach na protest proti režimu v Československu. Jeho oběť je stále předmětem diskusí. Byla hrdinská, nebo zbytečná?
Nechci to komentovat. Byly mi dva roky. Nic o tom nevím. Jen vím, že souhrn vnějších okolností v souběhu s vnitřním rozpoložením musel být velké osobní drama ukončené rozhodnutím s fatálními následky. Cítím dnes podobné okolnosti, jen myslím, že mladí si zapálí maximálně tak jointa a někteří budou adorovat oběť, aniž budou vůbec tušit, co to muselo být za hrůzu! Pak dostanou kyblíčky, lopatičku a půjdou dělat velmi důležité bábovičky.
Podle Miroslava Kalouska se čeští občané po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nechali rychle zastrašit. Šlo tehdy o selhání Čechů a Slováků?
Ano, ano, ano! Byly mi dva roky, ale kdyby mi dali papírové pytlíky, nafukoval bych je a bouchal tak dlouho, až bych okupanty zastrašil i bez pomoci, kterou nám nikdo nenabídl. Kde byli naši současní spojenci, co jim lezou dnešní hrdinové do konečníků??? Zaplať bůh, že to nedopadlo jako v padesátém šestém v Maďarsku. Ale jo, mohli jsme ještě křupat bublinkové fólie, to by byla taky pěkná obranná linie. A na té Bílé hoře, tam jsme taky mohli vydržet déle...
Český svaz bojovníků za svobodu je stále terčem kritiky kvůli udělení ocenění poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Ten se totiž jako příslušník Veřejné bezpečnosti podílel na potlačení studentské demonstrace během Palachova týdne v roce 1989. Proti ČSBS opakovaně vystupuje například poslanec Jakub Janda, který tvrdí, že jde o „pofidérní spolek adorující bývalé estébáky, konfidenty, komunistické policajty a jiné přisluhovače režimu“, a ČSBS na něj podal trestní oznámení. Před časem nepovolil Milan Štěch akci Svazu na půdě Senátu. Co nám tohle říká o dnešní době?
Já o nich nic nevím. Já si za svou svobodu budu bojovat sám, já k tomu žádný svaz nepotřebuji!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
