Jak se díváte na horečnatou debatu kolem syrských sirotků, respektive jak se nakonec ukázalo nedoprovázených dětí?
Tuto debatu považuji za velice nešťastnou. Nějak z ní vymizelo to podstatné, osudy syrských dětí, které musely kvůli válce opustit svoje domovy a z nějakého důvodu vyrůstají bez rodičů v uprchlických táborech. Zase se zúžila jen na to, co řekl nebo neřekl premiér Andrej Babiš a co tím myslel nebo nemyslel. S hlavní myšlenkou, že tyto děti nemůžeme jen tak vzít do úplně cizího prostředí a musíme jim pomáhat především tam, kde mají svoje kořeny, souhlasím.
Jaký jste měla pocit z debaty ve sněmovně, která o tom probíhala ve středu minulý týden?
Dost to souvisí s tím, co jsem již uvedla. Ve Sněmovně mnohokrát zaznělo, že by Česká republika měla udělat symbolické gesto. Není to trochu pokrytecké? V různých uprchlických táborech jsou tisíce lidí, děti s rodiči i bez. Podle návrhu by si Česká republika měla vybrat padesát těchto dětí podle vlastních kritérií. A co ostatní lidé, kteří v těch táborech přežívají? Před jednorázovými akcemi preferuji koncepční řešení, které bude řešit tento problém systematicky. Vím, že se zde nyní bavíme o dětech. Nemám srdce z kamene a jejich osudy se mě osobně dotýkají, je však třeba myslet racionálně a udělat to, co jim skutečně pomůže.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
