Pozor, aby naše zbraně neskončily v jiné válce, upozorňuje podplukovník v záloze

23.03.2022 17:11 | Rozhovor

„Další dodávky zbraní na Ukrajinu znamenají prodlužování konfliktu, více mrtvých, více rozbitých domů, zdevastovaného prostředí i infrastruktury,“ myslí si Vojtěch Kaprál, účastník několika zahraničních operací a podplukovník Speciálních sil Armády ČR ve výslužbě. „Bylo by vhodné, aby se naše vládní reprezentace zamyslela, kde naše zbraně mohou skončit. Víme, že na Ukrajině bojují i zločinecké organizace, neonacistické skupiny, žoldáci, a dokonce propuštění vězni. Byl bych opravdu nerad, aby zbraně darované Českou republikou skončily v jiném válečném konfliktu, případně v tom nejčernějším scénáři i na černém trhu v zemích EU,“ upozorňuje Kaprál z Trikolóry.

Pozor, aby naše zbraně neskončily v jiné válce, upozorňuje podplukovník v záloze
Foto: Archiv VK
Popisek: Vojtěch Kaprál, účastník několika zahraničních operací a podplukovník Speciálních sil Armády ČR ve výslužbě

Jak hodnotíte dosavadní postoj NATO k válce na Ukrajině? Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá západ o uzavření vzdušného prostoru nebo alespoň dodávku stíhaček, čemuž se však NATO brání. Je to podle vás v pořádku?

V úvodu musím tento válečný konflikt odsoudit a je důležité zmínit, že válku nezačínají vojáci, ale politici svými rozhodnutími, případně politickými rozehrami. A v tomto případě možná spíše neochotou vést konstruktivní jednání o kompromisech a hlavně vést jednání o míru. Zdrženlivý postoj NATO k válce na Ukrajině je správný. Předpokládám, že oficiální participace jednoho ze států NATO v této válce by mohla rozpoutat třetí světovou válku. Rovněž předpokládám, že státy NATO jsou bohaté země, které nechtějí o svá bohatství přijít. Vyslání ozbrojených sil NATO na Ukrajinu může prosazovat jen politický diletant. Osobně si myslím, že Volodymyr Zelenskyj si plně uvědomuje, že vyhovění jeho žádosti ohledně uzavření vzdušného prostoru znamená to, co tu bylo řečeno, účast NATO v této válce a následné rozšíření tohoto válečného konfliktu. Jak se můžete dočíst v médiích, tak i darování stíhaček je ožehavé téma. Sledujeme, že žádný stát NATO nemá zájem polské nebo slovenské MIG oficiálně Ukrajině darovat. S největší pravděpodobností by to znamenalo výše řečené.

Anketa

Prožije Evropa letní prázdniny už v míru?

32%
61%
hlasovalo: 41724 lidí

Naopak Česká republika je v této věci poměrně aktivní. Vláda poslala na Ukrajinu již několik dodávek blíže nespecifikovaných zbraní a chce v této pomoci pokračovat. Je to podle vás namístě?

Těžko hodnotit jednání vlády České republiky. Toto hodnocení naší vlády provedou občané ČR ve volbách. Pokud tuto otázku položíte lidem, kteří si přejí zničit Ruskou federaci a zabít Putina, tak tito lidé se zbrojní aktivitou naší vlády budou souhlasit a budou chtít dodávky zbraní na Ukrajinu navýšit. Naopak pokud stejnou otázku položíte lidem, kteří odsuzují válečné konflikty a přejí si ukončení tohoto konfliktu, kde nejvíc trpí civilisté, určitě dodávky zbraní podporovat nebudou. Já osobně se kloním k té druhé skupině. Další dodávky zbraní znamenají prodlužování konfliktu, více mrtvých, více rozbitých domů, zdevastovaného prostředí i infrastruktury. Bylo by vhodné, aby se naše vládní reprezentace zamyslela, kde naše zbraně mohou skončit. Víme, že na Ukrajině bojují i zločinecké organizace, neonacistické skupiny, žoldáci a dokonce propuštění vězni. Byl bych opravdu nerad, aby zbraně darované Českou republikou skončily v jiném válečném konfliktu, případně v tom nejčernějším scénáři i na černém trhu v zemích EU. Místo agresivních a neuvážených gest musíme zahájit mírová jednání a celou situaci na Ukrajině uklidnit.

Již v nově schváleném státním rozpočtu se objevila jedna miliarda navíc pro resort Ministerstva obrany. Zároveň vláda avizovala, že chce v navyšování výdajů na obranu pokračovat i nadále. Je to v pořádku? Co podle vás české armádě chybí teď nejvíce?

V objemu rozpočtu Ministerstva obrany, který je pro rok 2022 cca 89 mld. Kč, miliarda korun nic zásadního neřeší. Akviziční proces Ministerstva obrany se dělí na investiční a běžné výdaje. Osobně nevím, na co chce Ministerstvo obrany zmiňované navýšení finančních prostředků použít, možná se podaří navýšit některé akviziční projekty, které se v tomto roce budou realizovat. Obecně platí, že akviziční proces probíhá tři roky až pět let, proto by bylo vhodné navyšovat finanční prostředky v souladu s akvizičním plánem Ministerstva obrany. Pokud se nepletu, aktuálně probíhá nákup bojových vozidel pěchoty, je nutné tento nákup „dotáhnout“ do zdárného konce. Musíme obměnit tankovou techniku, dělostřelectvo a i letecká technika vzdušných sil si zaslouží obměnu. Armáda České republiky by se měla zaměřit na to, k čemu je prioritně předurčena, a to je obrana území České republiky, případně hranic zemí NATO. K tomu by měly směřovat její schopnosti, respektive schopnosti jednotlivých sil a jejich podřízených útvarů. Zrušení vojenské základní služby v podobě, jak jsme ji znali z dob studené války, byl správný krok. Následné zavedení profesionální armády by bylo vhodné k dosažení výše uvedených cílů doplnit nejen o aktivní zálohy, ale hlavně o jednotky domobrany po vzoru švýcarské armády. Zjednodušeně, branná povinnost, základní výcvik po dobu osmi týdnů a na tento základní výcvik navazující každoroční zdokonalovací výcvik v trvání dvou až čtyř týdnů po dobu deseti let.

Česká republika by zároveň měla velet mnohonárodní jednotce NATO, která najde zázemí nedaleko slovenského Zvolenu. Jak hodnotíte tuto vojenskou misi?

Myslím, že tato mise bude výzva pro Armádu ČR. Budeme mít šanci předvést schopnosti našich velitelů, operačních štábů a bojových jednotek. V zásadě s touto misí souhlasím, jelikož se jedná o výcvikovou misi a zároveň touto přítomností vojsk se jedná také o posílení obrany hranic států NATO. K tomuto účelu by naše armáda ve spolupráci s ostatními armádami zemí NATO měla sloužit. Mělo by se jednat o podobný koncept, jaký je veden v pobaltských státech (Lotyšsko, Litva, Estonsko) a v Polsku. Jako občan České republiky vnímám tuto misi na slovenském území smysluplněji s ohledem na náš vztah k tomuto státu a rovněž s ohledem na spolupráci států V4.

Hnutí STAN v minulých dnech pověřilo svého předsedu a ministra vnitra Víta Rakušana, aby připravil návrh ústavního zákona, kterým bychom umožnili vojskům NATO trvalý pobyt na našem území. Co si o tom myslíte?

Anketa

Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?

hlasovalo: 70725 lidí
Hnutí STAN společně se stranami vládní koalice by mělo řešit současné problémy občanů této země, a ne přemýšlet nad tím, jak do naší země pozvat cizí armády. Naše země nemá dobré zkušenosti s pobytem cizích vojsk na našem území. Věřím, že tento návrh nenajde v Poslanecké sněmovně potřebnou ústavní většinu. Je to zásadní otázka, která by zasloužila vyjádření názoru občanů ČR v referendu. Pokud většina občanů této země cítí nebezpečí a bude chtít cizí armády na našem území, tak se s tím budeme muset smířit. Já osobně bych v takovém referendu hlasoval proti.

Když došlo k ruské invazi na Ukrajinu, všichni asi předpokládali, že půjde o rychlou vojenskou operaci. Čím to, že ruské vojsko postupuje tak pomalu? Je to ukrajinskou obranou, nebo neschopností ruské armády?

Zde bych chtěl zmínit, že jsem do poslední chvíle nepředpokládal, že k tak rozsáhlé invazi může ze strany Ruské federace dojít. A po vpádu vojsk Ruské federace jsem předpokládal, že půjde o rychlou vojenskou operaci. Pravděpodobně s touto variantou počítal i prezident Putin v souladu s tím, že civilní obyvatelstvo a částečně i ukrajinská armáda bude s armádou Ruské federace spolupracovat. To je možná důvod, proč na Ukrajinu poslal v prvním sledu jednotky s lehkými obrněnými vozidly. Také si musíme přiznat, že ukrajinské ozbrojené síly kladou významný odpor. Tento odpor je samozřejmě díky dodávkám zbraní ze zemí NATO, zvláště se jedná o dodávky FGM-148 Javelin (přenosný protitankový komplet) a o FIM-92 Stinger (přenosný protiletadlový komplet). Tyto zbraně jsou relativně jednoduché na ovládání, takže není nutný dlouhý a finančně náročný výcvik. Pomocí těchto zbraní se ukrajinským silám daří klást odpor proti vzdušným a pozemním cílům. Obávám se, že Ruská federace ještě v této válce přitvrdí, což už se v zásadě děje. Utrpení civilního obyvatelstva se bude prodlužovat a ekonomická krize na Ukrajině a v Evropě se bude prohlubovat. Otázkou zůstává, kdo z tohoto konfliktu bude profitovat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Výborný

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

19:39 Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

Jak je to podle průzkumu se spokojeností lidí v ČR se členstvím v EU? I o tom mluví v rozhovoru euro…