Pozor, sankce proti Rusku končí v létě. Na stole byl návrh na přijetí úplně všech uprchlíků, říká europoslanec Pavel Svoboda

19.05.2015 9:10

ROZHOVOR „Útoky na civilní cíle. To je neomluvitelné.“ Europoslanec Pavel Svoboda (KDU–ČSL) popsal, co viděl na Ukrajině. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také vysvětlil, proč jsme pro zahraniční partnery „nečitelní a možná i směšní.“ Zmínil také, jaké záměry byly na stole v Evropském parlamentu: „Evropa otevřená všem migrantům, humanitární víza pro všechny.“

Pozor, sankce proti Rusku končí v létě. Na stole byl návrh na přijetí úplně všech uprchlíků, říká europoslanec Pavel Svoboda
Foto: Daniela Černá
Popisek: Europoslanec Pavel Svoboda na besedě ve Valašském Meziříčí

Anketa

Kdyby Jaromír Jágr kandidoval na prezidenta, volili byste ho?

8%
92%
hlasovalo: 3007 lidí

Máte čerstvé zážitky z návštěvy Ukrajiny a na Facebooku uvádíte, že se stále válčí i tam, kde má být mír. Napsal jste také: „Když jsem jim vracel neprůstřelnou vestu, říkali: Pozdravovat Čechy, vynadat Zemanovi!“ Můžete Vaši cestu blíž popsat?

Díky přátelům v ukrajinském parlamentu jsme dostali možnost podívat se do Mariupolu a až na ukrajinské obranné pozice v Širokinu. Podle minských dohod tam má být příměří a nemají tam být těžké zbraně, ale zjevně je to všechno jinak. Hluboké krátery na obranné pozici, prý staré jen několik dní, zákopy s vojáky před východním sídlištěm v Mariupolu, to není příměří, to není absence těžkých zbraní. Za nejhorší ale považuji útoky ruských separatistů na civilní cíle, raketový útok na sídliště v Mariupolu či na civilní autobus u Volnovachy. Toto je neomluvitelné.

Prezident Putin prý hodlá vyžadovat dodržení minských dohod do posledního písmene. Podle toho, co ale teď říkáte, zřejmě není pravděpodobné, že by sankce byly zrušeny rychle…

Jak chce prezident Vladimir Putin dodržovat minské dohody do posledního puntíku, to nám ukazuje i příklad Nadi Savčenko, ukrajinské pilotky a poslankyně, která byla z Ukrajiny zavlečena do Ruska. Osoby, jako je ona, měly být podle minských dohod dávno propuštěny, ale nejsou. Dále je zapotřebí nezapomenout na otázku Krymu, i když toho se týkají o dost slabší sankce než ty se vztahem k minským dohodám. Problém se sankcemi je ten, že byly uloženy na jeden rok, a proto je třeba je prodloužit, jinak se zruší samy automaticky, a to letos v létě.

Vladimir Putin se ve svém nedávném projevu na Rudém náměstí vyslovil pro systém rovnoprávné bezpečnosti všech zemí čelící současným hrozbám vybudovaný na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky. Jak této výzvě máme rozumět a jak si ji vysvětlujete? 

Moc té výzvě, po pravdě, nerozumím, protože předpokladem každého civilizovaného bezpečnostního systému je dodržování mezinárodního práva, a to je disciplína, ve které Putin a jeho režim totálně selhává. Rovnoprávná bezpečnost? To má znamenat zrušení Rady bezpečnosti OSN, kde mají poválečné velmoci včetně Ruska právo veta? Nechce se mi věřit, že Putin chce takovou rovnoprávnou bezpečnost.

Jaký signál jsme jako Česká republika vyslali návštěvou prezidenta Miloše Zemana v Moskvě do světa? 

Vyslali jsme prezidenta, jehož vyjádření neodpovídají vyjádřením představitelů vlády, čímž jsme potvrdili dvojkolejnost naší zahraniční politiky. Z pohledu Evropské unie a našich partnerů jsme opět nečitelní, možná i směšní.

Významným okamžikem pro další směřování Evropské unie jsou volby ve Velké Británii. Podle pozorovatelů existuje zhruba 60 poslanců Davida Camerona, kteří si ,,ohlídají“, aby jejich premiér skutečně vypsal referendum, byť sám Cameron z Evropské unie vystoupit nechce. Myslíte si, že by mohl z tohoto slibu vycouvat?

Dal slib, takže ho splní. Samotný výsledek ovšem může záležet i na tom, jak bude otázka formulovaná. Divil bych se ale tomu, kdyby k vystoupení došlo, protože ve hře je příliš mnoho zájmů včetně jednoty Spojeného království. Premiér David Cameron se bude snažit vyjednávat v EU ústupky a už se hovoří o tom, že vyjednavačem bude ministr financí.

I když je podle vás opuštění Evropské unie nepravděpodobné, přesto, určitá možnost existuje. Jaké následky bychom mohli čekat, pokud by Velká Británie vystoupila? Zřejmě by to otřáslo finančními trhy… 

Nepochybně by to ovlivnilo finanční trhy a přineslo rozkladný efekt. Situace by se mohli chytnout nacionalističtí politici v jiných členských státech, což by nepříznivě ovlivnilo rozsah pravomocí EU.

Švédský exministr zahraničí Carl Bildt se obává, že případné vystoupení Británie z EU vyvolá i v dalších zemích podobné tendence. Ve kterých zemích by takové snahy mohly být úspěšné? 

Kandidátů je několik. O Řecku netřeba pochybovat, silní jsou euroskeptici v Nizozemsku. Nepodceňoval bych ani Marine Le Penovou ve Francii.

Obavy vzbuzuje i možnost vystoupení Řecka z eurozóny, které by mohlo dokonce způsobit rozdělení eurozóny na dvě měnové unie. Hrozí tento scénář? 

Mluví se o severním a jižním euru, což možné je. Nejsem si ale jistý, zda je to vhodné s ohledem, kromě jiného, na náklady na směnné kurzy nebo rizika směnných kurzů mezi dvěma eury.

Česko navštívila šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Ta se ostře distancuje od svého otce, známého antisemitskými a pronacistickými postoji. Bude jí tento distanc stačit k tomu, aby se stala francouzskou prezidentkou? 

Nic jiného než distanc jí nezbývá, pokud se chce stát francouzskou prezidentkou. Jean-Marie Le Pen je ve svých výrocích poněkud neumírněný a ji to poškozuje. Ona potřebuje sbírat politické body u širokého spektra Francouzů. Zajímalo by mě spíš, jak konzervativní Francouzi vnímají, že se takto chová k vlastnímu otci. Některé reakce nemusí být pozitivní. 

Jak vnímáte ambice Národní fronty? Může postupně zaujmout přední místo mezi nejsilnějšími stranami? 

Ambice Národní fronta určitě má, ale k jejich realizaci ještě bude nějaký čas potřebovat. Nedávné volby ukázaly, že to není jedna z vůdčích sil Francie, ovšem prezidentské volby mohou její pozici velmi silně ovlivnit. Z vlastní zkušenosti vím, že na jihu Francie, který je ve vesnicích a městečkách silně levicový, přesto lidé volí Národní frontu, což je politicky velmi zajímavý jev. Krajní levice a krajní pravice k sobě v některých ohledech zjevně mají poměrně blízko.

Agenda Le Penové, tedy odmítání imigrace, varování před islámem a obrana tradičních hodnot má odezvu například v Nizozemí, Finsku, Itálii či Rakousku. Hovoří se teď více o věcech, které dříve byly nemyslitelné? Sledujete posun? 

Francie a další země před problémy strkaly hlavu do písku. Všichni máme před očima obrázky hořících aut na předměstích různých francouzských měst. Když etablované strany tyto problémy neřešily, tak se jich bohužel ujala krajní pravice se vším, co k tomu patří, tedy s nacionalismem a populismem. I pro nás je to poučení. Musíme řešit věci, dokud je čas, nedávat se svést překrouceným multikulturalismem a poradit si s problémy v duchu lidských práv a selského rozumu.   

Stanou se strany typu Národní fronty součástí hlavního proudu, nebo jim mainstreamové strany vezmou jejich agendu?

Pevně věřím, že se populismus a nacionalismus nestane významnou součástí politického spektra natrvalo a všude v Evropě, ale bude k tomu zapotřebí, aby se etablované strany k problémům stavěly čelem a nestrkaly před nimi hlavu do písku. 

Jaký máte názor na aktuální plán Evropské komise přerozdělovat uprchlíky jednotlivým členským zemím?

Jsem proti povinným kvótám na uprchlíky. Členské státy EU by měly o přijímání cizinců rozhodovat suverénně. To ale nesmí být zástěrkou pro nedostatek solidarity. Budeme-li někoho přijímat, měli by to být uprchlíci, tedy osoby, kterým jde o život, například syrští křesťané, u nich nejsou bezpečnostní rizika. Při hlasování o tzv. „mediteránní rezoluci“ jsem byl proti povinným kvótám, ale v té věci jsem byl přehlasován. Pokud by býval ve věci této rezoluce nevznikl kompromis mezi námi lidovci a evropskými socialisty, hrozilo, že projde verze socialistů, jejichž přístup byl: Evropa otevřená všem migrantům, humanitární víza pro všechny.
Poté jsem hlasoval pro rezoluci jako celek, protože s naprostou většinou obsahu, zejména záchranou životů a navracení migrantů na sever Afriky, souhlasím.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kilo brambor za 99 korun. Ať pan Babiš místo řepky zasadí mrkev. Je to habaďůra, nenechte se opít rohlíkem, varuje před volbami Okamura

20:30 Kilo brambor za 99 korun. Ať pan Babiš místo řepky zasadí mrkev. Je to habaďůra, nenechte se opít rohlíkem, varuje před volbami Okamura

ROZHOVOR „Prázdná habaďúra na voliče těsně před volbami do Evropského parlamentu!“ I takto komentuje…