Petr Ryska je autor projektu Praha neznámá, v jehož rámci představují průvodci zájemcům netradiční části metropole a jejich historii. Jak vidí současnou Prahu a to, jak je vedena, přibližuje Ryska v rozhovoru.
Máte v Praze nějaké srdeční místo?
Takových míst mám hodně. Ovšem můj vztah k Praze se utvářel převážně v Praze 6 a tam mezi má oblíbená místa patří například vesnička Liboc. Ta ostatně sama o sobě vypadá jako z Ladových obrázků. Je tam malý rybníček, na kterém se bruslí, kostelíček na kopečku. Připomíná to až kýčovitý obrázek. To by byl ovšem omyl, jelikož je to velmi autentická scenérie. Pak mezi moje oblíbená místa patří určitě Střešovičky. Ty jsou vlastně takovou nejlépe dochovanou vesnickou enklávou v Praze. Můžete si tam připadat jako ve Zlaté uličce na Hradčanech, s tím, že tam budete bez turistů. Najdete tam malebné malé domečky v křivolakých uličkách.
Kde vlastně v současnosti hledat „starou“ Prahu?
V zásadě můžeme hledat historickou starou Prahu jak v centru města, tak na jeho okrajích. Ve středu města bych mezi těmito místy určitě jmenoval Haštalskou čtvrť a oblast okolo Anežského kláštera, Na Františku a okolí. Říká se, že tato místa sloužila Jaroslavu Foglarovi coby vzor pro jeho příběhy o Rychlých Šípech a Vontech. To jsou všechno místa, kam moc turistů ještě pořád nechodí. Samozřejmě, že je řada míst s takovým rázem i mimo centrum města, kde se zachovala jádra původních vesnic, ve kterých ta určitá atmosféra zkrátka zůstala.
V posledních letech se začíná mluvit o tom, že turismus Praze přináší i negativa. Je Praha a její historické centrum na masový turismus koncipována? Například v některých dnech chodníky Smetanova nábřeží kolem Národního divadla doslova přetékají turisty...
To je celkem složitá otázka. Když se na to podíváme z druhé strany, tak já bych se třeba mohl ptát na to, jestli je Praha koncipována na ty tisíce automobilů, které skrze ní každý den proudí. Navíc Smetanovo nábřeží, které jste zmínil, bylo v době svého vzniku stavěno jako promenáda pro pěší. Dnes je to tak, že většinu plochy tehdy určené pro chodce zabírá vozovka pro osobní automobily, a to si myslím, že je velký problém.
Fotogalerie: - Národní atrakce
Vy byste automobilovou dopravu z centra města stáhl?
Já bych byl v tomhle tvrdý a do samotného centra města, tedy do Prahy 1, bych zavedl mýto. Dodnes se divím tomu, jak se auta volně prohánějí těmi nejužšími uličkami Starého Města. Myslím, že to je jediná možnost řešení.
Vraťme se k turistům. Je jich v Praze příliš?
Na první pohled se zdá, že je tu turistů příliš mnoho. Já bych se ale spíš podíval na to, jací turisté do Prahy jezdí. Osobně si myslím, že je škoda Prahy pro takové ty opilecké mejdany a rozlučky se svobodou, tedy pro lidi, kteří se sem jezdí vyloženě opíjet. Přitom by se přesně takhle mohli opíjet třeba ve Stodolní ulici v Ostravě.
Praha by se měla spíš zaměřit na turisty, kteří jsou upřeni na kulturu a historické památky. V tomto má dveře otevřeny. Myslím ale, že tento druh turistů opilecké vozy v ulicích Prahy spíš odrazují. Takže shrnuto, zasazoval bych se o turisty, které zajímají památky a snažil bych se absolutně omezit pivní a alkoholovou turistiku. Jsem přesvědčen o tom, že by se to odpovídajícími vyhláškami realizovat určitě dalo.
Fotogalerie: - Magický Havel
V souvislosti s dopady turismu na Prahu se často skloňuje boom krátkodobých pronájmů skrze aplikace typu Airbnb...
Jsem za to, že Airbnb by se měly dát určité mantinely. Například v tom, že by krátkodobý pronájem bytu mohl být jen na určitý omezený počet dnů v roce, majitel či správce domu (SVJ) by od pronajímatele mohl požadovat poplatky za riziko ničení společných prostor v domě, za obtěžování rezidentů apod. Za to bych se přimlouval.
Část současného vedení magistrátu v podobě Pirátů se o nějakou regulaci pokoušela. Primátor Hřib například vymýšlel, že by se mohly vysledovat prázdné byty. A čelili ostré kritice. Strašilo se komunismem...
No tak, když by bylo Airbnb regulováno tak, jako tomu je například v západní Evropě a v USA, tak to asi s komunismem moc společného nemá. Ale na druhou stranu, např. sledování neobsazených bytů a jejich zdaňování, to už může být takové hraniční.
Prázdné a nevyužívané byty zdanil například Vancouver....
Ano, ale je to případ země od země. Například v Berlíně se o podobných věcech mluví daleko více. Ona je vůbec otázka, zda by byty měly být zdaňovány pro jejich využití či nevyužití. Ten problém se dá řešit úplně jinak. Já si osobně dovedu představit maximálně něco jako dodatečnou daň uvalenou na službu Airbnb za to, že se ta dotyčná městská čtvrt vylidňuje, či něco podobného. Ať se zdaňuje Airbnb. Ovšem neuvaloval bych extra daň na někoho za to, že má prázdný byt.
Byl byste i pro regulaci průvodců, například zavedením vázané živnosti?
To je těžká otázka. Ono se po tom na jednu stranu sice hodně volá, na straně druhé ale zase znám průvodce, kteří mají formálně složenou zkoušku a přitom nijak zvlášť nevynikají. Naopak znám průvodce, kteří ji nemají a provázejí Prahou na vysoké a kvalitní úrovni. Takže obecně vzato, pro regulaci tohoto typu nejsem.
Ještě bych to chápal například u průvodců z cizích zemí, kteří provázejí a vyprávějí o Praze, kterou přitom často neznají, a poskytují turistům nesprávné informace. Tam by nějaká regulace asi smysl měla.
A zas na druhé straně, když budeme mít třeba průvodce, který se chce specializovat na provázění po historických tramvajových trasách, tak k čemu by mu mělo být, když ho budou zkoušet z gotiky a kostelů. A to je právě problém toho, že jsou průvodci naházeni na jednu hromadu. Spíše bych byl za to, aby se průvodci víc specializovali.
Fotogalerie: - Boj o sochu Koněva
Zaslouží si centrum Prahy, aby dlouhodobě vypadalo tak, jak vypadá, nebo má na víc?
Samozřejmě, že má na víc. Uvedu příklad. V bavorském městě Rothenburg ob der Tauber mají v historickém centru zakázány světelné reklamy. I McDonald tam má kovovou vývěsní reklamu. Magistrát by prostě, podle mne, měl mít možnost prostřednictvím vyhlášky v určitých částech města toto zakázat. Zkrátka, určité provozy, které nepatří do historické části Prahy, z centra vykázat.
To už jsme ale opět u toho, kdy někdo rozhoduje o tom, co do centra města patří, a co ne. Opět se bude mezi politiky vykřikovat o tom, že někdo chce regulovat, že je to komunismus a podobně...
To ale nemůže být komunismus, protože je to pražská památková rezervace, pochopte to. Já taky neříkám, že to tak musí být všude. Koneckonců Václavské náměstí není Staroměstské náměstí. Například by se vyčlenila jenom Malá Strana, Hradčany, část Starého Města a podobně.
Co se týče těch protiargumentů, tak od toho máme demokracii, aby se mluvilo, argumentovalo a křičelo, ale nemůžeme jít ad absurdum, nic není jenom černé, nebo bílé, vždycky je to klacek o dvou koncích. Všecko má svá pozitiva i negativa.
Fotogalerie: - Ne, radši hlívu
Takže svoboda podnikání by, podle vás, neměla být absolutní?
V památkových zónách ne. Vždyť to vidíte v Německu, jak je to regulováno, že je to včetně oněch vývěsních štítů v Rothenburgu, kde v historickém centru nemůžou mít nad vchodem ani žárovku. A asi těžko můžeme říct, že v Německu neexistuje svoboda podnikání. To jsou dvě věci, které nemůžeme mísit dohromady.
Svoboda podnikání může zůstat s tím, že ve vyjmenovaných ulicích či částech města, kde je celkově zachovaný ten historický ráz města by to prostě regulováno být mělo. To je naprosto v pořádku. To přece není zásah do svobodného podnikání. Vždyť ten podnikatel se může přesunout jinam, kde platí jiná pravidla, může jít do Jindřišské, do Dlouhé, na Národní. Nemusí být na Malé Straně, a nikdo mu v tom nebude bránit.
Regulace je ostatně už dlouhá tradice od středověku (viz řemeslné cechy). K provozu města zkrátka patří vyčleňování zón, kde se nepřipustí nevhodné provozy. A pak jsou samozřejmě zase části města, kde se tyto provozy tolerují.
Když jsme u té regulace, co říkáte na to, jak vypadá Krakovská ulice, na noční podniky v této oblasti? Měly by být podniky tohoto typu, kde funguje nepřiznaná prostituce, umístěny v centru města?
V těsném sousedství Václavského náměstí rozhodně ne. Podobně jako je to ve velkoměstech západní Evropy, kde tyto podniky jsou na místech k tomu stanovených, tedy mimo reprezentační hlavní třídy.
V kterých částech Prahy kvetla historicky prostituce?
Obzvláště proslavená byla oblast kolem Prašné brány, a býval to před asanací Josefov a přilehlé části Starého Města. A donedávna Perlová ulice.
V Praze máme tradici původně nepražských primátorů. Je to dobře?
Víte co, já si myslím, že je to úplně jedno. Spíše jde o to, aby primátor dobře pro to město pracoval. A upřímně, nikoho takového, kdo by z tohoto ohledu nějak pozitivně vyčníval, v seznamu pražských primátorů nevidím.
Proč?
Já třeba srovnávám s tím, co bylo dříve. Tak například za první republiky byl pražským primátorem jistý Dr. Karel Baxa. Ten se narodil mimo Prahu, ostatně jako většina vlivných mužů té doby. Pražskou radnici spravoval v letech 1918 až 1936 a měl doslova mozoly na prstech od toho, jak neustále přestřihával slavnostní stuhy. Neuběhl totiž snad měsíc, kdy by Baxa někde neotevíral nějakou novou tramvajovou trasu, nový most, novou nemocnici, školu a podobně.
Já vždycky říkám s trochou nadsázky, že mozoly na prstech v současnosti rozhodně nehrozí. Upřímně, mně spíš přijde, jako by se na magistrátu neustále jen řešilo, kdo Praze víc škodí, než aby se řešily její problémy, rozvoj města a podobně. Například mi třeba přijde divné, že magistrát řeší zahraniční politiku, když třeba doprava v Praze je tragická.
Je v Polsku a Maďarsku ohrožena demokracie?Anketa
Narážíte na spor s Čínou kvůli Tibetu, do čehož se nedávno pustil pražský magistrát?
Obecně si myslím, že někdo na úrovni starosty by neměl řešit zahraniční politiku. Anebo jinak, mohl by to dělat třeba tehdy, když by mu zbyl čas, když by to město, které spravuje, už mělo problémy vyřešené. Primárně si ale myslím, že primátor musí řešit problémy města, které spravuje, a ne problémy historické a politické, které jsou na úrovni státu.
Co v té souvislosti říkáte na plán magistrátu přejmenovat náměstí Pod kaštany, nacházející se před ruskou ambasádou, na náměstí Borise Němcova, údajné oběti Putinova režimu?
Já bych vždy preferoval názvy pomístní, vycházející z charakteru daného místa, a názvy historické, před názvy podle osobností. Alespoň by se názvy prostranství nemusely tak často a neustále měnit, jak to známe třeba u dnešní Vinohradské ulice – nejdříve Jungmannova, potom třída maršála Foche, Schwerinova třída, zase chvíli třída maršála Foche, pak Stalinova třída a nakonec ji zachránil dnešní název Vinohradská, který má největší šanci na přežití, protože nikomu tolik nevadí. Kaštany také dlouho nevadily...
Myslíte, že současný primátor řeší problémy Prahy?
Já nevím. Zatím to moc nevidím. Ale to samé bych mohl říct i o bývalých primátorech.
A zelená politika, koloběžky?
Nemám nic proti tomu, aby se dělala zelená politika a aby se preferovala hromadná doprava. Nemám nic ani proti regulaci automobilismu v Praze. Ostatně celé části Prahy jsou kvůli tomu neobyvatelné. Těch aut je zkrátka moc. Navíc pražské komunikace jsou úzké, středověké, nejsou stavěny pro miliony aut, které Prahou projíždějí. Takže já zelenou politiku ve městě podporuji. Na druhé straně jsem ale neslyšel žádnou koncepci řešení, ani harmonogram.
Loni uplynulo třicet let od pádu bývalého režimu. Tehdy v Praze masový turismus nebyl. Byla Praha více atmosférická?
Bezesporu. Pamatuji si, jak jsem sem přivezl západní Němce ze začátku 90. let, tak byli nadšeni z každé ruiny, kterou našli. Ty pro ně byly velmi cenné. Praha patřila nám Pražákům a měla svou magickou atmosféru. V tom se shodnou snad úplně všichni včetně turistů, kdy mnozí z nich sem nechtějí jezdit, protože ta atmosféra už je vniveč.
Fotogalerie: - Městem předražených hrnců
Nebyla chyba, pustit neregulovaný trh do všeho?
Ne, bylo to dobře, ale samozřejmě se to přehánělo. Divoká devadesátá léta nekladla žádné mantinely. Tehdy se tu děly věci, která v západní Evropě neexistovaly, ani dnes neexistují. Tehdy jsme to trochu přehnali směrem k té jedné straně. Před revolucí se nesmělo podnikat vůbec, hned poté jako by se zase mohlo úplně vše.
Co říkáte na to, že se v Česku bourají budovy z éry komunismu? Před několika lety zmizel odborníky ceněný Hotel Praha, teď nedávno zase Transgas. O čem to vypovídá?
Jednoduše to vypovídá o tom, že máme minulosti příliš a nevážíme si jí. Například činžáky, které běžně bouráme v centru Prahy, by v Americe byly snadno prohlášeny památkou. My takový vztah k budovám nemáme. I tohle je ostatně záležitost magistrátu, aby po dohodě s památkáři usiloval o nějaký zákon, který by vše to upravoval tak, aby cenná architektura v metropoli nebyla poškozována. Stavební úřad by pak měl bedlivě dohlížet na dodržování podmínek uvedených ve stavebním povolení. Protože dneska si vlastně zbouráte cokoliv, viz příklad Transgasu. Nějaká památková zóna, to je ten nejnižší stupeň ochrany.
Co pro to udělat?
Já si myslím, že je důležitá i osvěta, aby si lidi těch budov vážili, a ta naprosto chybí. Za tři dekády od listopadu 1989 jsme už někde mohli být. Za druhé, současná ochrana nestačí. Památková zóna na ochranu nestačí. Pokud dům sám není kulturní památkou, tak se může zbourat kdykoliv, kdekoliv a víceméně i v památkové rezervaci, ostatně jako je případ rohového domu na Václavském náměstí. To, co tam teď vzniká, je chabá architektura. Já jsem pro rozvoj Prahy, ale musí se dbát na hodnotu a kvalitu starých i nových budov, což se neděje.
Českou architekturu po roce 1990 byste hodnotil jak?
Jako průměrnou, až podprůměrnou. Jediné, co se postavilo a je na světové úrovni, je Tančící dům. Měla se postavit Kaplického knihovna, do čehož se bohužel zapletla politika a zničila tento dle mého krásný projekt, který mohl být další pražskou stavbou na mezinárodní úrovni. Je to skutečně hanba, co se dělo v české architektuře po roce 1990, totální hanba. Dokonce i za socialismu, ať už to byl Transgas, hotel Intercontinental, konečně i hotel International v Dejvicích, tak to všechno jsou svébytné a zajímavé stavby.
Fotogalerie: - Praha truchlící
Čím to, že porevoluční éra svobody stavbám takového formátu nepřeje?
Řekl bych, že za tím bude celková neosvícenost investorů. Například na Západě si na zakázku objednají architektonické studio, aby ta budova pěkně vypadala. U nás se to staví, jako když Baťa sekal cvičky. Ztratil se vztah lidí k veřejnému prostoru. Tak špatné chování k veřejnému prostoru, jako je dnes, to v historii nikdy nebylo. Dneska je každému všechno jedno. Každý si zaparkuje, kde chce, na chodníku i v parku.
Co bytová politika v Praze?
Určitě máme bytový problém. To asi cítíme všichni. Teď jde zase o to, jak to řeší město a orgány k tomu určené. Máme radnici, IPR, a má existovat nějaká strategická koncepce v Praze. Ona existuje, ale podle mého jde úplně protikladným směrem k tomu, jak by měla jít.
Jak to myslíte?
Dneska je v Praze tendence zamezit stavění na volných plochách na periferiích v rámci města a vše soustředit do vnitřní Prahy. Když vyjíždíme z vnitřní Prahy a pořád jsme ještě na katastru města, ocitáme se mezi poli, vesničkami a loukami. Zato hned za hranicí označující konec Prahy to bují – urbanistická kaše, ohrady, skladové haly, sídla firem, do toho bytové domy, satelity, vesnice tam srůstají, už je to v podstatě takový gigantický periferní věnec kolem Prahy. A v této chvíli IPR mluví o tom, že to nejdůležitější co v Praze máme, jsou pole, a že se tedy v rámci Prahy na nich stavět nesmí.
Fotogalerie: - Koloběžky kam oko dohlédne
Na co narážíte?
Na to, že je to obrovská chyba. Praha už je vzhledem ke své dopravní síti neuvěřitelně zahuštěná, plánuje se další zahušťování, a hlavně dopravní situace je katastrofální. Na úkor další zástavby ubývá zeleň. Já si myslím, že tady by magistrát mohl udělat obrovský kus práce.
Podívejte, lidé se stěhují za Prahu, protože jsou tam levné pozemky a nejsou tam omezeni ve stavbě. Tady by mohl být IPR aktivní a udělat něco pro rozvoj města. Kdyby Praha rostla na volných okrajových plochách ve svých hranicích, tak by podle mne ty neuvěřitelně vysoké ceny nemovitostí a nájmů v Praze v reakci klesly. Ceny bytů na brownfieldech – nádraží Bubny, nákladové nádraží Žižkov a nádraží Smíchov – nebudou přístupné pro většinu zájemců.
Na okrajích města v oblasti Uhřiněves-Kolovraty, Dolní Počernice-Běchovice-Újezd nad Lesy, Holyně-Slivenec-Lochkov, na špatně bonitních zemědělských půdách, přitom s dobrou MHD, tam všude by se dalo stavět. Proč se tam nestaví? Místo toho se staví například v Polabí, kde se ničí kvalitní půda.
Lidé ze satelitů dojíždějí (většinou automobily) do Prahy a tím ještě více ničí životní prostředí. To je cesta do pekel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
