Petr Ryska je autor projektu Praha neznámá, v jehož rámci představují průvodci zájemcům netradiční části metropole a jejich historii. Jak vidí současnou Prahu a to, jak je vedena, přibližuje Ryska v rozhovoru.

Máte  v Praze nějaké srdeční místo?

Takových míst mám hodně. Ovšem můj vztah k Praze se utvářel převážně v Praze 6 a  tam mezi má oblíbená místa patří například vesnička Liboc. Ta ostatně sama o sobě vypadá jako z Ladových obrázků. Je tam malý rybníček, na kterém se bruslí, kostelíček na kopečku. Připomíná to až kýčovitý obrázek. To by byl ovšem omyl, jelikož je to velmi autentická scenérie. Pak mezi moje oblíbená místa patří určitě Střešovičky. Ty jsou vlastně takovou nejlépe dochovanou vesnickou enklávou v Praze. Můžete si tam připadat jako ve Zlaté uličce na Hradčanech, s tím, že tam budete bez turistů. Najdete tam malebné malé domečky v křivolakých uličkách.   

Kde vlastně v současnosti hledat „starou“ Prahu?

V zásadě můžeme hledat historickou starou Prahu jak v centru města, tak na jeho okrajích. Ve středu města bych mezi těmito místy určitě jmenoval Haštalskou čtvrť a oblast okolo Anežského kláštera, Na Františku a okolí. Říká se, že tato místa sloužila Jaroslavu Foglarovi coby vzor pro jeho příběhy o Rychlých Šípech a Vontech. To jsou všechno místa, kam moc turistů ještě pořád nechodí. Samozřejmě, že je řada míst s takovým rázem i mimo centrum města, kde se zachovala jádra původních vesnic, ve kterých ta určitá atmosféra zkrátka zůstala.