Pane předsedo, co je cílem summitu a proč se koná právě v Praze?
Tato setkání se konají pravidelně. Loni se summit uskutečnil v Luganu, před dvěma lety v Lisabonu a tentokrát se rozhodovalo mezi Prahou, Madridem a Stockholmem. Volba padla na Českou republiku, a proto je dnes v Praze 17 delegátů, tedy kolegů z různých železničních společností a asociací v Evropě. Musím říct, že je to pro nás velká čest, ale samozřejmě i zodpovědnost.
Jaká témata se budou dnes na summitu probírat?
Jde o věci, které řešíme všichni napříč kontinentem. Ať už jsou to otázky zvyšování ochrany cestujících před terorismem, nebo témata rozvojová, jako jsou zavádění jednotných systémů pro informování a odbavení zákazníků nebo zkvalitnění propojení východ – západ. Třeba mezi Prahou a Mnichovem, což by pomohlo zvýšení konkurenceschopnosti jak osobní, tak nákladní železniční dopravy.
To je, pokud vím, Vaše velké téma. Je to tak?
Rozhodně ano. Na této lince není železnice s jízdní dobou téměř šest hodin konkurenceschopná. Neelektrizovaná jednokolejná část trati z Plzně do Řezna se dvěma úvratěmi diskvalifikuje v boji o zákazníky jak osobní, tak i nákladní dopravu. Od nového jízdního řádu by mělo na této lince přibýt vlaků a zlepší se i vozba. Pro zákazníky je ale rozhodující rychlost spojení a to ovlivní jedině modernizace infrastruktury na naší i na německé straně.
Dost diskutovaným tématem je také bezpečnost cestujících, to jste ostatně zmínil. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Pokud hovoříme o ochraně lidí před nebezpečím teroristického útoku, tak musím říct, že se o tom vede v celé Evropě velmi vážná debata. Můžeme využít celou řadu systémů, včetně sofistikovaných kamerových systémů, bezpečnostních rámů či detektorů výbušnin. Některé země dokonce navrhují i povinný registr cestujících. To všechno má však také svůj rub. Když odhlédneme od finanční náročnosti takových opatření, pak je tu také riziko, že přijdeme o část zákazníků. Ve chvíli, kdy po nich budeme vyžadovat bezpečnostní kontroly jako na letištích, nebo jejich osobní údaje, je velmi pravděpodobně že vsadí na individuální dopravu. Takže najít pro veřejnost přijatelné řešení je dost obtížné.
A jsme opět u konkurenceschopnosti železnice jako takové. Protože zatímco v tomto segmentu neustále přibývají předpisy, pravidla, zákazy, tak na silnicích se nic takového neděje. Budete vůbec časem schopni konkurovat kamionům?
Celá Evropa neustále volá po přechodu zboží na železnici, aby se ulehčilo přetíženým silnicím. Ale co se pro to reálně dělá? Je správné, že evropská opatření vedou ke zvýšení bezpečnosti provozu, snížení hluku, ochraně životního prostředí, na straně druhé však zatěžují ekologickou železnici náklady, které silniční dopravci prostě nemají. Vezměte si například platby za obnovitelné zdroje energie, kdy například u nás železniční dopravci platí stovky milionů korun ročně, zatímco kamiony nic takového platit nemusí. Jak potom chcete konkurovat cenou? A to nemluvím o dalších nákladech, kde základním je pro nás platba za každý ujetý kilometr po kolejích. Jen osobní dopravu ČD to stojí skoro dvě miliardy ročně. Stejně platí za použití dopravní cesty i nákladní dopravci. Silnice ale takto zpoplatněné nejsou. A tak bychom mohli samozřejmě pokračovat.
To jsou poměrně závažné otázky všechno a mě napadá, kdo bude tyto věci řešit, pokud se trh v rámci liberalizace zcela rozdrobí? Zkrátka nebude v každé zemi jeden subjekt, který by to zastřešoval.
To je jedna z věcí, na které jsme také upozorňovali v rámci debaty o přípravě liberalizace. Těch funkcí, které dneska zastávají národní dopravci, je celá řada. Je proto potřeba je pojmenovat a přenést je na jeden konkrétní subjekt. A ten je bude vykonávat nadále, i když trhy bude liberalizovaný a rozdělený mezi více dopravců.
· propojení Evropy sever / jih – otevření úpatního tunelu Ceneri, zajištění plného provozu železniční nákladní dopravy, zvýšení účinnosti údržby Gotthardského úpatního tunelu, dynamický přechod na hranici, pro ČR je důležité zlepšení spojení východ / západ, například na linkách Praha – Mnichov, Praha – Berlín
· jednotný informační a odbavovací systém – budování vzájemně kompatibilního systému informací a odbavení zákazníků
· ochrana před terorismem – preventivní opatření, společné sdílení dat
· automatické vedení vlaků – cílem je zvýšení provozní bezpečnosti, snížení spotřeby elektrické energie a zajištění vyšší úrovně přesnosti železniční dopravy
· ERTMS – evropský systém řízení železniční dopravy a ETCS – evropský vlakový zabezpečovací systém
· otevírání trhu železniční dopravy v Evropě, 4. železniční balíček
· TEN-T – transferová dopravní síť, cílem je rozvoj koridorů základních sítí podle požadavků nařízení o TEN-T, a to s ohledem na hlavní překážky železničních nákladních koridorů
Na programu jsou rovněž dvě prezentace, a to o nových evropských pravidlech o ochraně osobních dat a o dopadu globálních trendů, jako jsou oteplování, růst populace či masivní migrace, na byznys železniční dopravy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
