Začneme případem Savčenková. Celou kauzu pokrývají česká média ve značné míře. Většinově je prezentován jeden pohled neprávem unesené a do Ruska zavlečené ukrajinské poslankyně, kterou chce Putinův režim zničit a odsoudit za něco, čeho se nedopustila. Jak na celou kauzu a její mediální prezentaci u nás nahlížet?

Důkazem toho, že jde o standardní propagandistickou akci, jak je v souvislosti s Ukrajinou zvykem, je i to, že veřejnoprávní média nedokážou celou věc korektně zanalyzovat, myslím profesionálně novinářsky. I když si nedělám iluze o ruských soudech, sleduji, že je jejich rozhodování neustále zpochybňováno. Už jen to, že není možné získat jasně informaci, zda byla Savčenková skutečně zatčena spolu s naváděcím zařízením pro raketové útoky nebo nebyla. Média se vyhýbají tomu, aby přinesla fakta, což ve mně automaticky vyvolává podezření, že jde zase pouze o klasickou propagandu, aby Savčenková byla zbavena viny. Kolem celé kauzy se také záměrně vytváří vlna emocí.  

V kauze Savčenkové se začíná angažovat česká vláda. Téma na evropské úrovni iniciativně otevřel premiér Sobotka a ministr Zaorálek prohlásil, že ČR je ochotna podpořit nové protiruské sankce vůči těm Rusům, kteří se podílejí na perzekuci Savčenkové. Podle Zaorálka jde o odporný vyprefabrikovaný případ. A naopak třeba poslanec ČSSD Foldyna vystoupil proti Savčenkové. Co premiéra a ministra zahraničí podle vás vede k takové iniciativě?