Pravičák, který byl ,,u toho" po Listopadu: Za své s*ačky si můžeme sami. Vše jsme prodali cizincům, jsme nádeníci ve vlastní zemi. A jsme čím dál blbější

15.10.2014 7:17

25 LET OD LISTOPADU ´89. Bývalý poslanec Federálního shromáždění za Občanské fórum, expředseda Strany soukromníků ČR a dnes již „jen“ podnikatel Rostislav Senjuk říká, že může mluvit bez servítků, protože už není v politice. A jeho názory na minulost i současnost svědčí o velkém zklamání a znechucení celou českou společností.

Pravičák, který byl ,,u toho" po Listopadu: Za své s*ačky si můžeme sami. Vše jsme prodali cizincům, jsme nádeníci ve vlastní zemi. A jsme čím dál blbější
Foto: Hans Štembera
Popisek: Památník 17. listopadu na Národní třídě

Anketa

Kdybyste bydleli ve volebním obvodu Zlín, kterého kandidáta byste volili ve 2. kole senátních voleb? Případně, bydlíte-li tam, koho budete volit?

hlasovalo: 6100 lidí

„Než začnu odpovídat, tak bych chtěl uvést preambuli. Kdysi jsem napsal pár zákonů, tak mi tu preambuli odpusťte. Preambule je obecné prohlášení, kterým by se měl celý zákon nahlížet. V této zemi to nikdo nedělá, ale v mém případě to tak je. Všechny odpovědi tedy nahlížejte optikou preambule: Nechci se vracet, nechtěl bych bejt malý kluk ani aby mi bylo sedmnáct a v žádném případě bych nechtěl, aby se vrátila doba před 17. listopad 1989. Užívám si přítomnost,“ řekl na úvod rozhovoru pro ParlamentníListy.cz svérazný podnikatel.

Anketa

Kdybyste bydleli ve volebním obvodu Pelhřimov, kterého kandidáta byste volili ve 2. kole senátních voleb? Případně, bydlíte-li tam, koho budete volit?

hlasovalo: 4225 lidí

Jak se podle vás změnila česká společnost od listopadu ´89?

Bohužel nijak. Před volbami v roce 1990 jsem na setkáních a předvolebních akcích říkal, že změna v Čechách nastane, až vymřou dvě generace. V duchu jsem se modlil a doufal, abych neměl pravdu. Žel Bohu, měl jsem ji. Stejně jako tehdy i dnes lidé udělají vše pro to, aby sousedovi koza chcípla, než aby se naučili, jak to udělat, aby oni sami měli koz celé stádo. Jednoduše řečeno, české motto je: je fuk, jestli chcípám hladem já, hlavně že soused chcípá taky, a když budu mít kliku, chcípne dřív než já. Tahle filosofie může být úsměvná , ale nemůže do budoucna znamenat nic než průšvih. Na všech frontách. Podívejte se kolem. Táhne se jak červená nit chováním vůči sobě, na silnicích, v obchodech na chodnících i v politice….

Anketa

Kdybyste bydleli ve volebním obvodu Praha 5, kterého kandidáta byste volili ve 2. kole senátních voleb? Případně, bydlíte-li tam, koho budete volit?

hlasovalo: 5239 lidí

V preambuli jste řekl, že byste se nikdy nechtěl vrátit před listopad ´89. Co na změně režimu osobně nejvíc oceňujete?

To, co se většině v tomhle státě nelíbí a ani to nikdo v důsledku nechce. Sice k tomu povětšinou všichni mají různé důvody, ale podstata je stejná. Nejvíc oceňuji, že jste si za svůj život i to, co se v něm děje, zodpovědni sami. Když se vám např. nelíbí chlív a politika v Čechách, běžte bydlet jinam. Teď můžete. Před listopadem jste neměla volbu a tím pádem ani svobodnou vůli. Že Češi jsou stádo a vyhovuje jim bača a ovčáčtí psi, je úplně jiná kapitola.

Byl jste poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum, jak vzpomínáte na první léta po pádu bývalého režimu?

Byl jsem velký, velký, ale opravdu velký a blbý optimista. Taky jsem byl blbě vychováván. Rodiče mě vychovávali v tom, že musím být hrdý na to, že jsem Čech a mám být hrdý na národ, který měl takové velikány jako např. Karel IV., Dvořák, Heyrovský atd. Vždyť říkám, blbý, hodně blbý optimista. Od začátku jsem si nevšiml, že ten minulý čas „národ měl“ je opravdu hodně minulý.

Seriál ParlamentníchListů.cz: 25 let od listopadu '89

Znamená to, že vás někteří politici, které jste znal z 90. let, zklamali?

Poté, co jsem je poznal osobně, povětšinou ne. Zpravidla si dělám o lidech názor podle toho, jak je poznám. A když je poznám, pak vím jací jsou. V tom jsem moc zklamaný nebyl. Spíš mne někteří překvapili. Ti, o nichž jsem si myslel, že byli velké svině, se mnohdy ukázali úplně jinak, i s lidským rozměrem a některé jsem měl upřímně rád. Třeba svého opozičního odpůrce a nepřítele pana doktora Masopusta z KSČ. Já z OF, on nepřítel a odpůrce z KSČ, ale byl to ohromě slušný a vzdělaný člověk. To, co mě zklamalo, je, že zdravý rozum emigroval už někdy v padesátých letech, a já si toho nevšiml. Stejně jako čest.

Rostislav Senjuk

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66563 lidí

Koho z politiků jste si nejvíc vážil? Kdo byl podle vás nejvýraznější osobností, která se nejvíc zasloužila o to, že žijeme svobodně a v demokracii, že jsme součástí Evropské unie a NATO?

Moment, moment, moment. Nesměšujme klady a zápory. Vůbec nepovažuji za výhru Evropskou unii a už vůbec ne, že v té díře RVHP“B“ (tedy bruselské) jsme. A žel Bohu, nejsem z těch, kdo má idoly a modly. V prvním voleném FS ČSFR byla spousta lidí, kterým šlo především o budoucnost státu a národa a ve spoustě případů bez ohledu na politickou stranu. Že pak vylezly krysy, co se v listopadu ještě bály a klepaly, že by se jim něco mohlo stát, a následně se staly velkými a uctívanými modlami, je opět jiná písnička. Nechci umenšovat zásluhy někoho tím, že ho nebudu jmenovat. Byla by jich celá řada. Většina z nich ale není, ani nebyla na piedestalu slávy. Ale pro tenhle stát a národ udělali hodně.

A budete alespoň konkrétní v odpovědi na otázku, kdo byl z politiků tím, který měl na polistopadový vývoj negativní vliv?

Těch byla taky celá řada. Také nechci jmenovat, abych někoho nevynechal. To by byla větší škoda. Dokonce na jejich obhajobu ani nechci říkat, že cesta do pekel je dlážděna samými dobrými úmysly. V jejich případech jsem si naprosto jist, že dobře věděli, jaké svinstvo dělají, a udělali to úmyslně. Včetně prezidentů, ministrů i poslanců.

Často se během těch pětadvaceti let objevovala otázka, jestli jsme se dostatečně vyrovnali s komunistickou minulostí. Co si o tom myslíte, mělo dojít třeba k zákazu komunistické strany?

Co je fráze „vyrovnání se s komunistickou minulostí“? Měli jsme věšet členy KSČ na kandelábrech? Vždyť ale mezi nestraníky byly stejné svině a mnohdy ještě větší než mezi straníky. Jak je chcete kádrovat? Kdo bude v komisích? Jak říkal kdysi Jan Werich: Malý český člověk všechno strašně rád řídí. Já dodávám: A obzvlášť rád trestá, protože když trestá, je jasné, že o trestu rozhoduje malý český člověk, a tím pádem na jeho vlastní lumpárny nikdo nepřijde. Můj pohled na vyrovnání se s minulostí byl krok vrácení ukradeného - prosazení restitucí (ne těch církevních) a omluva a úcta všem, kteří pro zem a národ položili život nebo trpěli . A to jak ve válce, tak v boji za svobodu v průběhu komunismu. S těmi se tento stát nedokázal úplně vyrovnat dodnes. Přišlo mi, že malý český člověk zase závidí těch pár šupů, co by dostali veteráni nejen ze západní fronty, ale i političtí vězni komunismu.

A něco zakazovat?Zkuste zakázat myslet na sex. To je přece blbost.Vzdělávejte a dávejte příklady. Myšlenka komunismu je myšlenkou utopickou, určenou pro ideální bytosti. Čím horší a vzdálenější je realita od ideálu, tím horší budou dopady aplikace ideálních myšlenek v reálu. Dokud neodnaučíte lva žrát antilopy, asi bude dost blbý dávat je do stejného výběhu a vysvětlovat lvům, že je opravdu špatné zabíjet ta nevinná stvoření. Stejné to je s náboženstvími i rasismem. Čím primitivnější jednotlivci, tím blběji ideál pochopí, o to víc jej začnou blbě aplikovat. Setnuté hlavy cizinců v Islámském státu, hony na čarodějnice v době inkvizice, volební právo podle barvy pleti nebo pohlaví. To jsou důsledky zákazů.

Překvapuje vás, že někteří naši spoluobčané s nostalgií vzpomínají na minulý režim?

Milerád bych jim dopřál takovou malou rezervaci. Myslím si, že Milovice ještě nemají dost náplně a využití. Takový malý lágr, kde bych jim všechny vymoženosti před rokem 1989 umožnil. Ušetřilo by se hodně z rozpočtu, takže:

1. Nesměli by lágr opustit, a kdo by chtěl utéct, byl by na hranici zastřelen, a kdyby přežil, šel by kopat uran

2. Měli by samozřejmě všechno zadarmo. Zdravotnictví především. Akorát bez moderní techniky, většiny léků a bez možnosti se hájit, když jim uříznou místo nemocné zdravou ruku. Školství taktéž, akorát na střední a vysoké by se jen tak někdo nedostal Musel by mít doporučení od uličního a ubikačního výboru, jestli je v kolektivu oblíben a jestli pro kolektiv řádně pracuje, a jen tehdy, pokud by neměl příbuzného mimo rámec lágru. To by samozřejmě znamenalo, že žádné studium stejně jako vyjádření od závistivé zapšklé sousedky z vedlejší ubikace.

3. Ubytování všichni stejné. Na televize by se stála fronta a samozřejmě by se na nich musely zablokovat jiné kanály, aby lidé nemohli chytnout jiné, než lágrové vysílání.

4. Dámské vložky a toaletní papír by byl spolu s čokoládovými kolekcemi jednou za rok, jako dárek k Vánocům.

5. Zelenina a ovoce pouze ta, co si v lágru vypěstují. Na Vánoce jednou mandarinky a banány, ale jen tolik, aby se dostalo tak na deset procent obyvatel lágru.

Takhle můžu pokračovat v dalších bodech. Ale určitě bych pro vznik lágru hlasoval. Aspoň by se uvolnily byty a snížila cena nemovitostí pro ty, co přemýšlejí hlavou. A ti, kterým se stýská po totalitě, by si mohli užívat toho, co chtějí. Myslím, že se gulagy i rezervace už historicky osvědčily, a když tam někdo chce, proč ne.

Jenže já jsem hluboce přesvědčen, že za těmito výkřiky je něco jiného. Kdo má zdravý rozum, tak na těch namátkových pár bodů nahoře nemůže zapomenout. Podstata je asi v jiném. Podle mne se věta „Za komunistů bylo lépe“ má překládat „Za komunistů ta svině soused měl méně než já. Kéž by se to vrátilo.“ To je ten správný překlad.

V anketě redakce ParlamentníchListů.cz se ptáme veřejnosti: Představte si, že je prosinec roku 1989 a rozhoduje se o budoucnosti této země. Která varianta by byla nejlepší? Jednoznačně vede varianta, že měl vládnout Alexandr Dubček a Valter Komárek a měli by budovat socialismus s lidskou tváří ve stylu roku 1968. Bylo by podle Vás něco takového vůbec reálné?

Reálné je všechno. Neznáte poslední objevy na poli teoretické fyziky a Nobelovy ceny? Takže varianta „socíku s lidskou tváří“ by samozřejmě byla cestou. Namísto exponentů KSČ by byl více demokratický někdo ze sociální demokracie nebo tehdejšího Občanského hnutí a zbytek by zas mektal a remcal po hospodách. Neopravené a rozpadající se domy by třeba pro změnu patřily komunistům, ulice by měly opět víc děr než asfaltu, ale mohl by za to někdo jiný. Zato by soused určitě neměl stádo koz, protože v zájmu většiny by mu je sebrali a dali těm, co sice míň dělají, ale zato jsou pro změnu ve správné Národní frontě nebo víc řvou. Šlo by to, ale v takovém státě bych já už opravdu žít nemohl.

Mimochodem nemyslela jste to tak, že tu máme něco jiného než socialismus s lidskou tváří? Že ne? Kapitalismus tady totiž nikdy nebyl a ještě dlouho nebude. To, co tu je, je paskvil socialismu s ksichtem, ale hodně blbým. Necítíte tam v tom názoru vašich čtenářů opět někde vzadu to „nikdo by neměl víc než já“? Že by zas jen převlečená závist a nepřejícnost?

Takže jste byl spokojen s přechodem od plánované ekonomiky k tržní? Ale byla zvolená cesta – restituce, malá privatizace, kupónová privatizace – správná?

Nemylte se, zvolená cesta neobsahovala restituce. Pouze malou privatizaci, tedy restauraci socíku po dvouletých nájmech. To totiž byl princip tzv. „malé privatizace“, bylo to pouze právo dva roky provozovat provozovnu, ne ji vlastnit! Po dvou letech byste ji podle tvůrců zase pokorně vrátila národnímu výboru a kupónovou privatizaci, což bylo utvrzení většinou komunistického vedení podniků a převedení majetků do jejich rukou, by nedošlo ke vzniku skutečného osobního soukromého vlastnictví. Kdo tomu rozumí, ví o čem mluvím. Restituce byly velkým škrtem do tohoto grandiozního plánu „zprivatizujme to komunistům“, a nikomu se nelíbily. Udělaly totiž skutečné vlastníky majetku. Vím to velmi dobře, spolu s Klárou Samkovou jsme je díky celému Federálnímu shromáždění ČSFR proti vůli jednotné Národní fronty prosadili, a větší část i napsali. Proti byli od začátku všichni komunisté, Václav Havel, Václav Klaus, Pavel Rychetský a vlastně tehdejší celá vláda včetně vedení OF. Prostě stará dobrá Národní fronta. Ale přechod k tržní ekonomice se dal udělat podstatně lépe, efektivněji a hlavně rychleji. Dvacet let se tu potácíme mezi primitivním socialismem a tržním závistivým socialismem za stálého snižování znalostí a umu.

Co se tedy mělo v ekonomické oblasti udělat jinak? Co bylo podle Vás v uplynulých pětadvaceti letech největší chybou?

Kuponová privatizace, daně, sociální síť, rozprodání a likvidace „českého zlata“, hurá privatizace bank, a to vše především cizincům a nadnárodním společnostem, školství a věda. To se mělo udělat jinak. Češi jsou tak hosty ve vlastní zemi a rok od roku blbější a blbější. Vzdělanost, znalosti a um, lhostejno zda řemeslný nebo vědecký, klesá poměrně dost prudkou křivkou. Ale x let jsme volili ty samé a ještě jim k tomu tleskali. Takže moc nežbrblejme, nebo nás cizí majitelé Čech vymetou do rezervací třeba i dál než do Milovic, pěkné jsou i ve Rwandě. Držme hubu a krok a buďme rádi, že jsme málo placení pologramotní nádeníci. Mohli jsme dopadnout i hůř.

Polévalo mne horko, když jsem po odchodu z aktivní politiky po roce 1992 slyšel názor některých politiků a učitelů na VŠE: Že je lepší privatizovat do ruky cizincům, co mají alespoň nějaké zkušenosti s podnikáním, než Čechům, kteří nemají žádné a stejně nakonec budou všichni dělat pro Německo….

Jste léta podnikatelem. Myslíte, že se podařilo pro podnikání vytvořit za těch pětadvacet let příznivé podmínky?

Na které podnikání se ptáte? Na to, co je veřejnosti dvacet pět let vámi, novináři, prezentováno jako: podnikatel okradl, vytuneloval, přesměroval, podvedl a zabil? Nebo mluvíte o tom, co znamená dvanáct a více hodin denně práci, bezesné noci ze strachu, zda zaplatím, jestli nápad vyjde, zda budu mít na mzdy a zda mi odběratel zaplatí? Pro to, co vy, novináři, lidem jako podnikání představujete dvacet let jako variantu jedna, tu byly velmi, ale velmi příznivé podmínky. Podívejte se na přítele Václava Klause pana Koženého, určitě na blbosti Čechů vydělal balík a x dalších, co si nakradli ze státních a municipálních rozpočtů, nebo svoje firmy nakoupili z peněz, které ležely na kontech právě těch firem, dokud ještě nebyly jejich, což je v Čechách legální a normální a ctnostný způsob výdělku. Ovšem jen pár kilometrů za hranicemi na západ je to trestný čin na úrovni vraždy.

Pokud ale mluvíte o tom podnikání, kde člověk riskuje na začátku nejen budoucnost svoji, ale i svých blízkých, peníze rodiny, rodičů a přátel, bojí se, zda jeho myšlenka bude úspěšná, zadluží se až po uši a roky pořádně nespí, pak si nejsem až tak jist, zda celých dvacet pět let není jen snaha pomalu otočit volantem a jaksi tiše ukrást to, co tihle lidi vydřeli z ničeho a uvést vše zase tam, kde jsme byli před rokem 1989. Zase tam někde vzadu za vším tím cítím zášť, nepřejícnost a vražednou závist: Jak je možný, že ta svině jezdí v BMW a já mám jenom oktávku? Dyť jsem zodpovědný úředník, to přece nejde, aby se na mně ten nýmand a vekslák tak povyšoval. Určitě to ukradl, je potřeba mu co nejvíc vzít. Takže zavést odvody jako zaměstnancům, daně paušální, vždyť ten hajzl určitě krade jako straka, jen já jsem blb, že na to nepřijdu, ale to je fuk, tak mu to vrátím aspoň paušální daní.

Koukněte na zrušení paušálů. Sedmdesát procent národa o paušálech ví to, co jim vy, novináři, napíšete do těch svých plátků. A nezlobte se na mne, vy o nich nevíte nic. Takže ani zbytek národa nemá dostatek informací, to ale nevadí a OSVČ jsou podle odborářů pijavice, co bezostyšně vydělávají na systému. Kdyby tomu tak bylo, proč jsme nezaznamenali masový útěk zaměstnanců na pole OSVČ? Vy přece taky zvolíte lépe placenou pozici, ne? Jenže nic takového se nekonalo. To ovšem nevadí, my přece víme z novin, jak to je. Takže pěkně zrušit paušály. Necítíte tam opět spodní nejsilnější proud závist a nepřejícnost? Ne, že by někdo chtěl využít výhod, ale těm ostatním je raději zrušíme. Je to pohodlnější.

Takže se pěkně vracím na začátek. Vidíte, že závist a nepřejícnost protkává celou naší společnost. Hezky je vetkána do zákonů, trikolory, televizních seriálů, zpráv i keců před volbami. A protože takoví jsme, tak samozřejmě budeme volit ty, kteří chtějí, aby sousedovi koza chcípla. Dobře tomu hajzlovi tak, neměl se tak starat, mohl bejt jako my, že! Kdo nic nemá, nikdo mu nic nezávidí.

Čeští voliči, zklamaní politickými aférami, rozkrádáním a klientelismem dnes volí populistická hnutí, ANO v čele s miliardářem Andrejem Babišem dokonce vyhrálo volby v devíti krajských městech. Co tomu říkáte?

Vlastně jsem na to už odpověděl. Český volič je zklamán především sám sebou, ale nechce si přiznat, že za sračky, především morální, protože materiálně je na tom český volič lépe než průměrný Angličan, ve kterých se brodí, může hlavně on sám. To, co vidí, tedy politické aféry, rozkrádání a klientelismus, je jeho vlastní obraz. Vždyť se tak chová dennodenně. Na silnici řídí bezohledně bez jakékoliv empatie k dalším účastníkům provozu, uklidí si svůj chlív v domě tím, že nepotřebné harampádí vyhodí do lesa, pomluví nebo udá souseda, jen proto, aby získal směšnou výhodu. Jen se bojí nebo nemá příležitost to začít dělat ve velkém, a tak závidí a nenávidí Ritigy, Janoušky, Kelnery a pro zichr leze do prdele Babišům, protože ten to sice určitě taky ukradl, ale už je moc vysoko, takže lezení do zadku je bezpečnější. Jaký je národ, takové má politiky. Přece nemůžete očekávat, že když máte množinu složenou v drtivé míře ze závistivých bezohledných sobců, že volbami vyberete ty, co takoví nejsou a nebo že je procesem voleb změníte. A na vaši konkrétní otázku konkrétní odpověď. Již několikrát v české historii padl názor, že Češi si neumí vládnout. A já blb si chvíli myslel, že jo. Historie má a měla pravdu.

Jak tedy vnímáte výsledky letošních komunálních a senátních voleb?

Mrzí mne, že se volbami nezabývají někteří matematičtí šprýmaři. Dá se celkem slušně definovat funkce, která bude ilustrovat volební preferenci jako citlivost na volební sliby a zároveň na vlastní očekávání. Museli bychom pak zjistit, jak jsou volební očekávání závislá na úrovni vlastních znalostí. Takže tu je krásný příklad uplatnění parciální derivace v každodenním životě (ať už si to někdo uvědomuje nebo nikoliv). Jak to aplikujeme v praxi? Jednoduše: vezměme sliby a hesla na bilboardech a porovnejme je s naší znalostí o jejich možné realizaci. Můžeme zaměnit proměnné tak, že do nám neznámé proměnné posadíme obdobnou, jejíž průběh ale známe. Takže třeba heslo: "Tým odborníků na magistrátu? Prostě ho postavíme!" stačí zaměnit za jinou proměnnou, o jejíž funkci a chování máme dostatek informací a porovnáme výsledek řešení. A to třeba takto: "Máte problémy s erekcí? My vám ho prostě postavíme!" Posouzením výsledku obou podobných funkcí dojdeme k výsledku a můžeme aplikovat na původní funkci. Aha, zapomněl jsem na tu proměnnou "vlastních znalostí", jak v tom funguje? Pokud si myslíte, že funkce s erekcí se dá řešit tak, jak jsem uvedl, volili jste KDU ČSL (Bůh dokáže všechno), pokud jste nevěřící a stejně si myslíte, že se to dá takto vyřešit, volili jste ANO, ČSSD, KSČ a podobné (oni to dokáží, já jim věřím, ale
sám o tom nemám páru). Pokud je vám jasné, že to je kravina, volili jste někoho jiného nebo jste nešli k volbám. Naše očekávání výsledku voleb je totiž ve výsledku jednoduchý zlomek: volební sliby dělené našimi vlastními znalostmi a zkušeností. Přeloženo do čestiny, čím víc od voleb očekávám, tím víc slibů mi musí naslibovat nebo o to menší jsou moje vlastní znalosti. Tedy narůstající tendence důvěřovat slibům odpovídá klesající úrovni vlastních znalostí. Zpětným přepočtem procent získaných ve volbách jednotlivými uskupeními můžeme krásně zjistit, jak jsme na tom s vlastními znalostmi. Ale počítejme s tím, že výsledek se nám fakt nebude líbit.

Jaký je podle vás Babiš ministr financí? Jsou jím a současnou vládou prosazené změny v ekonomické oblasti lepší než v případě minulého kabinetu? Například tři sazby DPH, zvyšování platů ve státní sféře, minimální mzdy apod.?

Myslím si, že to asi myslí dobře. Opět nám historie ukazuje, že cesty do pekel jsou dlážděny samými dobrými úmysly. Buď má voly jako poradce, nebo nechtějí přiznat chybu. Týden přemýšlím, jaký příměr bych zvolil na demonstraci hovadiny, která se jmenuje „zavedení třetí sazby DPH na jeden rok“, ale potýkám se s problémem, že většina lidí ani netuší, co DPH je, ani jak funguje. Tak jak chcete vysvětlit funkci parního stroje křovákům? Napadl mne dnes ráno velmi pokulhávající příklad. Představte si, že máte dvě říční ramena, které vám zavlažují pole mezi kopci, to jsou dvě sazby DPH a státní rozpočet. Nahoře na kopci je jedno políčko, které je bohužel suché a vodu z řeky nedostává a usychá, takže vy se rozhodnete, že postavíte akvadukt, aby na ten kopec vodu přivedl. Musíte ho postavit kilometry dlouhý a vodu brát kilometry proti proudu, aby voda v akvaduktu vůbec tekla, zaměstnáte tím spoustu lidí, vyplýtváte spoustu energie, materiálu i času, zasviníte si údolí zbytečnou stavbou, protože stačilo vzít dva kýble, a to políčko každý večer zalít vodou z údolí, protože je děsně maličké. Když si spočtete potřebu vody na zalití pole, zjistíte , že akvadukt je fakt blbost, takže už začnete hlásit, že za rok se asi už nebude používat, ale nechcete sobě ani ostatním přiznat , že jste vůl, tak ho raději dostavíte. Takže se vytisknou nové formuláře DPH (víte kolik je jich už vytištěno a kolik to bude stát nově?), všichni (nejen ti z toho políčka nahoře) budou muset mít nové výkaznictví tedy soft na 3. sazbu (to jsou prachy, co by třeba mohly jít na mzdy), přijmeme úředníky, aby někdo nepodváděl, takže kontrola atd.

A rázem je dobrý důvod zvýšit těm úředníkům peníze. Dělají přece záslužnou práci. Ale pak musíme někde ty peníze vybrat, takže zvýšíme daně. A jak? No přece sebereme těm, co mají ty majetky, ne? A tak zavedeme vyšší minimální mzdu, zavedeme daň z přepychu atd. Tím se zvýší úmrtnost a krachy malých a zvýší se objem lidí na pracáku. Další obory budou trpět, je potřeba je podpořit, tak zavedeme čtvrtou sazbu DPH. Aj , máme více nezaměstnaných a méně peněz, kde je vzít? Tady odtud se vraťte na začátek tohoto odstavce…

Přejděme od našich domácích problémů k mezinárodním. Jaký je váš názor na konflikt na Ukrajině a politiku ruského prezidenta Putina? Máme se bát rozpínavosti Ruska?

Spíš bych se bál rozpínavosti Evropské unie. Zeptejte se „komu prospěje ukrajinský problém“ , a máte odpověď. Putin, ať udělá co udělá, vždycky na tom prodělá. To je mizerná situace. Navíc, jak všichni víme, Rus nikdy nepřizná chybu. Tak proč ho svět a EU nutí k něčemu, co sám nechce? Napřed EU naláká naprosto proti dohodě s Ruskem, o které samozřejmě nikdo z novinářů moc nemluví, protože se to EU nehodí do krámu, Ukrajinu na těšínská jablíčka, ač jde o něco úplně jiného. EU vlastně potřebuje jen další vyrabovaný a prázdný trh, kam vyvézt z Evropy nezaměstnanost, na což se Ukrajina krásně hodí. Ale nevěřím tomu, že by Brusel vážně uvažoval o přičlenění Ukrajiny k EU.

Politiku i ekonomiku mohou ovlivnit mezinárodní problémy, a to nejen protiruské sankce, ale i konflikt v Sýrii, Iráku i dalších oblastech, kde je hrozbou islámský radikalismus. Jaká to podle vás přináší rizika pro Evropu a celý svět?

Islámský radikalismus je produktem politiky USA a západních zemí na územích Středního a Blízkého východu, a to je neoddiskutovatelné. Důsledek je stejně nebezpečný, jako to, že Hitlera podporovali někteří židovští průmyslníci a velké korporace, například Henry Ford. Nakonec vytvořili monstrum. Souvisí to ale s obecnou úrovní znalostí. Čím hloupější plebejec, tím dříve sáhne po zbrani. Pokud si myslíte, že klesající úrovní znalostí mezi našimi občany nelze dojít k ozbrojeným a fanatickým útokům, tak se rozhlédněte kolem sebe. Příklady tu už máte. Meče a mačety na benzinových pumpách a na silnicích atd. Demokracie je natolik slabá, že není schopna zabránit zneužívání výhod, které byly původně určeny pro společensky činné a pro společnost pracující jedince, těmi, kdo přijdou z jiných kultur a jiných životních filosofií. Islamizace Evropy je obrovský problém a nemá cenu si říkat, že není. Obrana samozřejmě možná je, ale je potřeba deklarovat omezení demokratických principů, třeba deklarovat i demokratické povinnosti občana. Ty absentují ale ve většině ústav v Evropě. V těch jsou zakotvena pouze práva. Tady se ale dostávám na pole teorie. Římské právo tento problém mělo vyřešeno. Tehdy existoval majetkový cenzus, váha volebního hlasu byla posuzována podle majetku, dovedu si poměrně dobře představit obdobný např. společenský cenzus nastavený třeba podle celkové výše odvedených daní, nebo délky občanství. Tím se eliminuje vliv ostatních kultur a etnik a stanoví se hlavní filozofie vývoje státu. Ale to je na samostatnou studii nebo vědeckou práci. Berte můj pohled jen jako okamžitý laický názor někoho, kdo trochu zná mentalitu vycházející z koránu díky dlouholetému obchodu.

Jak by se tedy měla Evropa bránit proti vlně imigrantů z jiných kultur, abychom v budoucnu nepřišli o svobodu a demokracii?

Myslím si, že jsem už na to odpověděl. Kdysi jsem slyšel jednoho sedláka říkat, že když nechcete grošované hříbě, nenechte bílou klisnu krýt černým hřebcem. Obávám se, že v některých státech Evropy je už druhá generace grošáků, co víc poslouchají pokyny z otcovy strany, a to nemyslím rasisticky. Osobně bych se nerad dožil dnů, že by mne uliční výbor ANOCSSD nedal povolení k vycestování za hranice města Prahy, protože jsem se pětkrát denně nemodlil tváří k Vyšehradskému minaretu a proto, že jsem si před povinnou návštěvou Hradčanské mešity dal pivo k ovaru.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

4:44 „Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

Vítězstvím Petera Pellegriniho v prezidentských volbách se nám nejbližší národ vymanil z jednostrann…