Je dobojováno. Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě se nepovedlo, pro bylo 92 poslanců, proti 90, opozici tedy chybělo 9 hlasů. Co si o celé páteční anabázi myslíte?
To, že se opozice pokusila vyslovit vládě nedůvěru, je naprosto pochopitelné. Možná, že by za této situace spíše bylo podivné, kdyby se o to nepokusila. Tohle je v naprostém pořádku. Co už ale v takovém pořádku nebylo, je chování sociální demokracie, kdy se stalo, a tuším, že to bylo v novodobé historii poprvé, že vládní strana nebyla schopna podpořit vládu, ve které sama sedí. Socialisté teď nejsou v lehké situaci, proto se pokusili zvolit strategii ‚ani tak, ani onak‘ a v podstatě se nakonec stejně stane, že je neminou negativní scénáře, které by je potkaly, kdyby tu vládu přímo podpořili. Oni tak dlouho lavírovali, až zvolili variantu, která pro ně v konečném důsledku nebude nijak přínosná. A tím, že nepodrželi Babišovu vládu, se ještě shodili coby koaliční partner.
Kdo uspěl, kdo neuspěl? Co Tomio Okamura, který se nejprve postavil po bok předsedů stran bývalého demokratického bloku a Pirátů, aby poté svá vyjádření omezil na to, že chce ve vládě nahradit ČSSD?
Tomio Okamura dokázal „Demokratický blok“ celkem úspěšně zesměšnit, protože všichni víme, že představitelé „Demokratického bloku“ dlouhodobě říkali, zvlášť silně to tedy říkali představitelé ODS a TOP 09, že jakákoli spolupráce s Tomiem Okamurou je nepřípustná. Vzpomeňme si na to, že tyto strany dokonce chtěly ze svých řad vylučovat ty spolustraníky, kteří na komunální úrovni budou s SPD spolupracovat. Docela by mě zajímalo, co si ti spolustraníci mysleli, když po tom všem viděli předsedy svých stran, jak na společné tiskovce stojí v jedné řadě právě s Tomiem Okamurou.
Co si s odstupem myslet o atmosféře, kterou zejména protesty 17. listopadu, jmenovitě například vyhazování věnců do koše, vyvolaly? Jak to vidět v kontextu protestů posledního půlroku? Nejprve 21. srpna lidé křičeli na premiéra Babiše u rozhlasu, potom se 28. října demonstrovalo proti Zemanovi před Pražským hradem.
Já rozumím tomu, že oprávněně zklamaný nevolič Babiše, který vidí, jak premiér není schopen vysvětlit své kauzy a není ani schopen se k nim postavit čelem, se uchyluje k takovému extrémnímu řešení. Lidé mají pocit, že vlastně nic jiného nezmůžou. V okamžiku, kdy vyhodí do koše kytici, kterou někde položil Babiš, tak mají pocit velmi krátkodobé morální převahy. Mají alespoň na chvilku pocit, že mu to nějak mohli vrátit, že nad ním najednou na vteřinu zvítězili, když jeho kytku hodili do koše.
Je to ale samozřejmě naprostý nesmysl. Já rozumím pocitům těch lidí, na druhou stranu se mi strašně nelíbí, když si někdo osobuje právo rozhodovat, kdo smí nebo nesmí někam pokládat kytky. To, co dělá Babiš, je špatně, ale zároveň je špatně mu vyhazovat kytky do koše. Není řešením, že se budeme vzájemně přebíjet ve špatných řešeních. Navíc je potřeba mít pořád na zřeteli tu zásadní věc – že Andreje Babiše je potřeba porazit v demokratických volbách. Já naprosto nezpochybňuji demonstrace jako demokratický institut, nezpochybňuji protesty, na to samozřejmě lidé v demokratické společnosti mají právo. Ale tyhle protesty nikdy nepovedou ke změně politického kurzu. Od změny politického kurzu jsou tady demokratické volby. A každý, kdo chce porazit Babiše, se musí dívat tímhle směrem.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
Lze to chápat tak, že česká společnost je do značné míry opravdu aktivně naštvaná, nebo jde o akci pražské bubliny?
To je samozřejmě zajímavá otázka, protože ony ty protesty zpravidla v největší míře probíhají právě v Praze. A teď je otázka, co z toho vyvodit. Že to je nějaká pražská bublina, to může být do značné míry pravda, na druhou stranu to, že na Babiše, jeho politiku a jeho kauzy jsou naštvaní lidé napříč Českou republikou, je pravda také. Hrozně mi ale vadí a je to strašná chyba, když se různých demonstrací účastní politici. Protože zatímco já jako nespokojený občan, kterému vadí Babiš, mám jen jednu možnost, a to jít do ulic, tak ti naštvaní politici mají reálnou politickou moc. Oni mají konat, mají představit alternativní program proti Babišovi. Mají se začít chovat jako politici – ne jako demonstranti. To, že se politici nadšeně účastní demonstrací, namísto, aby se snažili hledat aktivní politické řešení celé situace, vidím jako obrovskou chybu. Domnívám se, že politik v demokratickém politickém systému se vůbec nemá co účastnit demonstrací proti svému politickému rivalovi. V demokracii má hledat způsob, jak ho porazí ve volbách. Že to politici nedělají, je obrovské nedorozumění současné české politiky.
Co nám řekla proběhlá aféra o Andreji Babišovi? „Ty bezectný a bezcitný dobytku,“ napsal Babišovi skrze Twitter poslanec Miroslav Kalousek v rámci kauzy nemocného Babišova syna. „Jste agent StB, podvodník a špatný otec, vzkázal premiérovi senátor Tomáš Golaň. Do jaké míry lze s těmito výroky souhlasit?
Bezva! Lavinu emocí bychom měli, ale to politické řešení, o kterém jsem mluvila výše, je prosím pěkně kde? To, že Andrej Babiš je muž s obrovským množstvím problémů, je jasné. Má problematickou minulost, ať už je to ta před rokem 1989, nebo ta podnikatelská z devadesátých let. To, že ho lidé volí navzdory těmto dvěma faktům, které jsou každému člověku jasné, to vidíme taky. Proto znovu opakuji, že by si politické strany měly uvědomit, respektive hlavně jedna, že podpora Andreje Babiše je naprosto nezávislá na těchto faktorech, jeho voliči ho prostě budou volit nadále.
Jediná cesta jak z toho ven je, že se vrátíme ke starému dobrému stavu, kdy se u moci střídala pravice a levice. Že tu budeme mít autentickou pravici, která bude dostatečně silná na to, aby tohle levicové ANO vyšachovala. Jiná možnost tu není.
Babiš se chlubí, že jeho vláda funguje, v zahraničí nás výborně reprezentuje, země prosperuje. Když odhlédneme od všech afér, je to pravda?
Že to říká, mě nepřekvapuje. Hájil vládu, a tak záměrně přeháněl a hledal pozitivní momenty. Ani omylem bych neřekla, že nás reprezentuje výborně. Výborné reprezentování vypadá jinak. Určitě nás ale reprezentuje lépe, než by nás reprezentovala vláda, ve které by seděli třeba takoví Piráti. Stačilo před pátečním hlasováním jen chvíli poslouchat pirátskou Hvězdnou pěchotu, hájící například Globální pakt o migraci, a hned bylo jasné, že by nás v zahraničí mohly reprezentovat i daleko horší figury, než Babiš.
Fotogalerie: - Demisi, Babiši!
Navíc právě toto může být pro spoustu lid argument. Když vezmete v úvahu, jak fatální má ten pakt následky, nelze se pak divit tomu, že si spousta lidí řekne: ‚Ať je ten Babiš jakkoli špatný, ať má za sebou jakékoliv aféry, tak je lepší, když ten pakt odmítne on, než aby tam seděl někdo jiný, kdo by jej příjal.‘
Moje úvahy směřují k tomu, že to je vždy o alternativách. On prostě v tuto chvíli na spoustu lidí působí jako to nejméně špatné řešení ze všech špatných. Menší zlo. A to navzdory tomu, jakým způsobem si Babiš přihrává ty svoje malé domů pro Agrofert, navzdory jeho minulosti, i navzdory jeho chování..
Jak moc po uši je Andrej Babiš v kauze Čapí hnízdo a jak se vypořádat s argumentem, že jeho voličům stejně nevadí, kdyby 50 milionů ukradl, protože podle nich „kradou všichni“ a on méně než ostatní?
To, že to jeho voličům nevadí, je pravda. To je ale do značné míry dáno tím elektorátem, který ANO dnes má. ANO začínalo jako strana, která oslovovala zejména zklamané voliče pravice a pravého středu, ale v poslední době se Andrej Babiš přeorientoval na neméně zklamané voliče nalevo a je celkem efektivně schopen tyto voliče vysát jak sociální demokracii, tak komunistům. To je ostatně vidět i na preferencích obou těchto stran, které zažívají takovou krizi voličské podpory, jakou ve své novodobé historii nepamatují.
To, že levicový elektorát je citově odolnější vůči nejrůznějším kauzám, je pravda. Sociální demokracii historicky vždy procházely různé kauzy, ať už to byla kauza Olovo, Bamberská aféra, pět na stole v českých a další a další. Pravicový volič je ke kauzám svých pravicových politiků daleko méně tolerantní. Tam se to na té přízni vždy okamžitě odrazilo. Na levici nic takového není a z toho Andrej Babiš v tuto chvíli jasně těží.
Která strana izraelsko-palestinského konfliktu má větší díl vašich sympatií?Anketa
V kauze Čapí hnízdo je Babiš úplně po uši, kouká mu vlastně jenom hlava. On se ale velmi úporně snaží, aby se z toho bahna dokázal nějakým způsobem vyhrabat. Podle těch posledních událostí se skoro zdá, že při tom vyhrabávání se z bahna nemusí nutně brát zřetel ani na svoje nejbližší okolí. To samozřejmě ukazuje velkou touhu přežít, při které je ochoten použít i velkou míru bezskrupulóznosti a neohleduplnosti vůči lidem, které má kolem sebe.
Bylo by dobré, aby příští rok vláda padla, nebo nyní Česká republika potřebuje trochu klidu a stability bez ohledu na to, co si o vládě myslíme?
Já si hlavně myslím, že Českou republiku, ať už to dopadne příští rok jakkoli, žádné klidné období nečeká. Ukazuje se, že společnost je velmi napjatá, je tu velké množství lidí, kteří proti Andreji Babišovi bojují, na druhou stranu je tu velká skupina jeho příznivců. Republika je rozdělená. Ona je rozdělená už delší dobu, ale občas problesknou momenty, kdy je to ještě více patrné. Takový nedávný moment byla třeba prezidentská volba.
Navíc nás příští rok čekají volby do Evropského parlamentu. Je pravda, že nebývají vnímány jako ty úplně nejdůležitější, ale na druhou stranu stejně to jsou volby, stejně se v nich hraje o politické mandáty, o politickou moc. Hraje se v nich i o ta evropská témata, která se nás začínají čím dál tím více dotýkat. Další volební kampaň tedy žádný klid nepřinese. Takže ať už ta vláda padne nebo ne, rozhodně nás žádné klidné období nečeká.
Jak během této krize obstál prezident Miloš Zeman, který dal Andreji Babišovi bianco šek a řekl, že ho klidně znovu jmenuje premiérem, kdyby vláda padla. Prospělo by České republice, kdyby Miloš Zeman odešel?
Miloš Zeman samozřejmě jednal podle toho, co jsme od něj všichni čekali. V tom je jistá výhoda toho, že na Hradě sedí právě on, protože člověk, když už nic jiného, alespoň ví, co má od něj očekávat. To, že by Zeman v případě pádu vlády znovu pověřil Babiše, to je naprostá jistota, tak jako je jistota, že večer zapadne slunce. Upřímně řečeno, stejně žádná jiná varianta v tuto chvíli na stole není. Žádnou jinou vládu, ve které by nesedělo hnutí ANO a s ním třeba ještě komunisté, není v tuhle chvíli možné sestavit.
Nikdo jiný stojedničkovou většinou v tuto chvíli nedisponuje. Bez hnutí ANO se prostě nelze dohodnout a zároveň platí, že hnutí ANO rovná se Andrej Babiš. Sice jsme občas svědky toho, že se někdo z hnutí ANO pokusí o nějaké trochu odvážné vystoupení, občas na veřejnost prosáknou hlasy, že pozice Andreje Babiše v rámci hnutí už není stoprocentní. Nic to ale nemění na faktu, že Andrej Babiš pořád pevně třímá otěže svého hnutí a bez ANO se žádná většinová vláda sestavit zkrátka nedá. O tom to celé je. Bohužel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
