Odpůrci Vladimira Putina hovoří o obraně „západních“ hodnot a Západu. Existuje ale vůbec ještě tradiční západní civilizace? Nezvítězila na Západě neomarxistická revoluce? Není současný Západ (ve smyslu spíše geografickém) již post-Západem, ne-Západem, anti-Západem?

Ale ovšem, že existují západní civilizační a politické hodnoty a není jich málo, některé jsou sice značně poškozené nebo se vytrácí, ale stále tu jsou. Není ani snadné charakterizovat kulturu Západu, aniž bychom upadli do sociologizmu, potom by byly jakobinismus či nacismus, antropocentrický humanismus, nemluvě o marxismu, stejně západní jako křesťanství, řecká filosofie či římské právo. Jinými slovy, naše civilizace je neklidná, dynamická, rozporuplná a to je její hlavní charakteristika v porovnání s ostatním světem, včetně Východní Evropy, která je statická.

Řecké dědictví je objev ideální formy, v přírodě (fyzika, matematika), ve společnosti (etika, politika, nakonec vývoj k liberální demokracii) a v náboženství (metafyzika), římské dědictví je objev univerzálního práva a židovsko-křesťanský existencionalismus, který zavedl víru v etickou rovnost všech lidí, zrušil otroctví a potlačil stát, ale i kasty (aristokracii), tím že oddělil duchovní moc od vlády světské.