Předseda agrární komory se chytá za hlavu: Co se píše v novinách o zemědělství, z toho je mi trapně. Hloupé, nechápu, že se nestydí podepsat

02.08.2019 20:05

ROZHOVOR Velké, širé lány budou za pár měsíců neodvratně pryč. Ministerstvo zemědělství totiž stanovilo maximální velikost plochy s jednou plodinou na třicet hektarů. Zda je to vstřícné gesto vůči neziskovkám, nebo se máme přiblížit k Rakousku, pro nás nesouměřitelnému, toť otázka. A tak mnozí politici si jistě budou mnout ruce při pohledu z letadla směřujícího do nebo z Bruselu, jaká máme pěkná malá políčka, různé barvy, žádné žluté lány. Že to agronomům zamotá hlavu, je jisté, ale zemědělci to se skřípěním zubů udělají, protože jejich necelá dvě procenta, na rozdíl od Polska, jsou jako volební síla nepodstatná. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se předseda plzeňské Agrární komory Jaroslav Šíma zabývá nesmyslným dělením na „malé“ a „velké“ farmáře.

Předseda agrární komory se chytá za hlavu: Co se píše v novinách o zemědělství, z toho je mi trapně. Hloupé, nechápu, že se nestydí podepsat
Foto: pixabay.com
Popisek: Zemědělství - ilustrační foto

Anketa

Čeští senioři prý podléhají tzv. ,,dezinformacím". Je to bezpečnostní hrozba?

8%
92%
hlasovalo: 17435 lidí

Když mluvíme o  potravinové soběstačnosti, města měla v okolí jatka, mlýny, mlékárnu…To už je minulost…

V Plzeňském kraji to vidíme, co všechno tady zaniklo, protože to bylo ekonomicky udušené. Malé provozy to nemohly utáhnout. Ale kde je ta rozumná mez,  jestli má být mlékárna vzdálená sto, dvě stě kilometrů? Vše se ale koncentruje, automatizuje a malí nemají šanci. A k tomu předpisy, hygiena. Jenže tohle na Západě už dávno je ukotveno.  A ještě k tomu ty zbytky naší produkce jim tam za pár korun odvezeme. To nás umoří.

Ale i Poláci na tom vydělali ohromně…

Oni si o to uměli říci. U nás je zemědělců, schopných jít volit, ani ne dvě procenta. V Polsku deset, patnáct procent. Takže se k nim každý chová jinak. Tam jsou takové úlitby… kuřata chlazená vodou, a pak jsou ty průšvihy, které být nemusí. To je ta Unie a ten „nesystém“. A což když se pak dostaneme do světového obchodu, kde se mění evropské železo za jihoamerické býky! Kolik to musí stát peněz, když to sem jede lodí.

A asi jen blázen, který nepřemýšlí pár měsíců dopředu, si případné zásoby sena prodá, ale pak nebude mít čím krmit… Německo se snaží kupovat v Polsku, ale i u nás, tamní zemědělci dostali dotace cash na ruku, aby se zásobili…

Víte, můžete třeba doufat, že sklidíte alespoň něco z druhé seče, jako tomu kdysi bývalo... ale jen doufat. Kdo normálně uvažuje, neprodá dříve, než když má zásobu alespoň do příštího července či srpna. Ale to je každého věc a riziko. Letos to opět nevypadá na nějakou zásadní sklizeň v druhých sečích.

Nemohu se nezmínit o fenoménu řepka…

Podívejte, co s ní bylo! Jaká je špatná a kdesi cosi. A za tím byl z devadesáti procent Agrofert, aby jej někdo mohl „natřít“. Ten, který pěstuje směšných pět procent, což je nepodstatné množství. Informace v mainstreamových médiích  jsou někdy tak trapné, že se divím, že se pod to někdo podepíše. Hloupé, neprofesionálně napsané. Ale bohužel, máme zemědělců dvě procenta, kteří tak trochu vědí, o co jde, a pak je tu 80 nebo  90 procent obyvatelstva, kteří žijí z toho, co si přečtou. Tak mi neříkejte, že alespoň čtyřicet procent lidí z toho nezblbne.

Fakt je, že se nyní nedráždí býk červenou, ale lidé žlutou…

Řepka má jedinou nevýhodu – že kvete žlutě. Všechno přece kvete – obilí, stromy, keře, je z toho pyl. Až se vymyslí geneticky světle zelený květ řepky, tak bude pokoj. Já jsem se díval na její vývoj, kdy se v Evropě pěstuje. Letos je u nás o patnáct procent řepky méně. Řepka se pěstuje ve všech okolních státech. A ona není levná, je drahá, protože potřebuje ošetření, hnojení. Na druhé straně, obrovsky pomůže struktuře půdy, ta má veliký kořen. Kukuřice má kořeny mělko, ale řepka, to je kůl, který je rozvětvený a jde vám dolů. To má pro strukturu obrovský přínos. Ona má samozřejmě negativa, ale převažují pozitiva. Jenže ono se píše jen o těch negativech.

Ale slyšíme od některých politiků, jak by to bylo krásné, kdybychom tady pěstovali len, hrách, čočku…

Správně! Ale komu to dáme? Když budu mít zvířata, budu mít taky vojtěšku, hrách, který si rozemelu a dám do šrotu, ale musím to někomu dát, bez odpovídajícího počtu zvířat nemohu měnit strukturu rostlinné výroby.

... a proč bychom měli konzumovat kanadskou čočku, když se tady kdysi pěstovala a umíme ji hodně dobře?

To se zas dostáváme k tomu měnění hovězího za ocel. Obrazně řečeno. Ve světovém obchodě se to přehazuje sem tam a mění za cla. Tady musí mít zvířata nějakou pohodu, a když nám to sem z jiného kontinentu přivezou, tak nikoho nezajímá, v jakých podmínkách ty kusy byly chovány. Ať už jsou to živé kusy nebo zmrazené maso. To by mělo být prvotní a o to by se měla Evropa starat. Ne o to, jestli je máslo pomazánkové nebo jaké. My našim zemědělcům nařizujeme, nutíme je do nějakých podmínek, zaštiťujeme se tím, že lidi budou zdravě jíst a budou mít slušné jídlo – tak to, co se sem doveze, musí být logicky chováno ve stejných podmínkách, ne-li v lepších. A ne se točit na blbostech. Evropa se do sebe uzavřela v Bruselu a Štrasburku.

A co ta biokvalita? Mít souseda zemědělce – ekologického šílence, s prominutím, je asi dost problematická záležitost, že?

Je to tak. Já to znám u nás, kde je konvenční zemědělec a ekologický zemědělec. Ten druhý prakticky nesklidí, to pole má tak zasviněné, hrozné. Rozumím označení bio třeba v pastevectví. Ale jestli si někdo myslí, že v těch ekologických rostlinných produktech je jenom zdraví, nu, já bych si je nekoupil. Všechny možné plísně a tak dál... Když to dělá pro sebe, je to v pořádku. Jsou místa, kde se to hodí – louky, podhorské oblasti, ale jak říkám, není všechno zlato, co se třpytí.

V novinách to zní dobře, ale neřeší se velké problémy. Davu stačí, když se řekne „velký“ zemědělec. Ale kdo to je? Kdy je velký a kdy je malý, kdy je střední? Podle definice EU je velký zemědělec snad jen Agrofert. Jinak jsou to středně malí zemědělci. Počítá se to dle obratu, ale to je jen definice.

Velký, malý, není to v té naší maličké zemi trochu směšné – a možná zástupné?

Od podzimu budou jen maximálně třicetihektarová pole. Nebudou žádná stopadesátihektarová. To se bude kontrolovat, a jednu plodinu můžete mít na nanejvýš třicetihektarovém poli. A jsou podmínky, čím to můžete přerušit – jinou plodinou, třeba jetelem, a jak ten pás bude široký třicet nebo sto metrů podle druhu plodiny. Takže v jednom kusu už to nebude nikdy.

To nepomůže na rovině ničemu. Bude to možná hezčí. Jak říkají politici, když letí z toho Bruselu, tak jak jsou v Rakousku ta políčka. Tedy oni z letadla to vidí jako placku, ale když jedete autem, tak poznáte, že jsou svahovitá, taky proto má ta velikost logiku. Takže to tak nařídili a budeme to tak plnit. Budeme pořád velký, protože máme dohromady hodně majetku. Ale zemědělství se přece dělá stejně jak v malém, tak ve velkém. Všude stejné. Zaseje pšenici, po ní dá ječmen, pak kukuřici nebo řepku, pak se to střídá, ať je to deset nebo sto nebo tisíc hektarů, prostě střídání plodin je základní abecedou každého zemědělce. 

Myslím, že tohle vzniklo na nějaké dohodě mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Je to úlitba těm, kteří tlačili na ty lány. Takže škrtnutím pera se to vyřešilo pro celou republiku. Takže největší pozemek s jednou plodinou bude mít maximálně třicet hektarů. Že to způsobí ekonomické problémy, je jasné. Ale to nikoho nezajímá. Podniky už před nějakým časem realizovaly protierozní opatření. A tahle novinka je od příštího roku, ale protože sejete na podzim, tak už to musí být. Agronomové z toho mají takovouhle hlavu. Potřebujete mít třeba určité plochy kukuřic, jetelů.

Jak říká náš plzeňský hejtman, musíme se dívat do Bavorska. No vidíte, a tam  používají chemické látky o 1,8 krát více. Holanďané asi čtyřikrát více. To prokazatelně vím. Ale my se budeme dívat do Bavorska. Můžeme spekulovat o tom, proč „se dívat do Bavorska“ – mediálně a politicky je to pro voliče možná přitažlivé. Takže budeme používat více chemie? Na to vám nikdo neodpoví. Ano, mně se to tam líbí, ale je to za úplně jiných podmínek.

Ale i tam už bylo lépe, je problém odlivu lidí…

Němci mají dokonce podporu na to, když se spojí. My jsme hrozně proti tomu, aby se něco spojovalo. A oni, když jsou dva a řeknou, že se spojí, tak dostanou ještě dotace navíc, protože se o tu zem bude někdo starat, protože s následníky mají problém. Tam si to ale rozpočet dovolit může.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pamatujete intervence? ČNB nyní podle Markéty Šichtařové chystá ještě větší hloupost

16:31 Pamatujete intervence? ČNB nyní podle Markéty Šichtařové chystá ještě větší hloupost

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Záměr České národní banky zařadit čínskou měnu jüan mezi rezervní měny …